Náhradní plnění po dvou novelách

Vydáno: 15 minut čtení

Pod číslem 206/2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění hned několik právních předpisů, s nimiž zaměstnavatelé přicházejí do styku, především pak zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“). Jednou z oblastí, kterých se změny týkají, je plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, konkrétně pak tzv. náhradní plnění. Účinnost těchto změn nastala ke dni 1. 10. 2017.

V následujících řádcích chci upřesnit některá dle mého názoru nesprávná či zavádějící tvrzení, která se v odborných časopisech v této souvislosti objevila, stručně popsat vybraná úskalí nově zavedené elektronické evidence náhradního plnění a upozornit na další změny, ke kterým dojde v právní úpravě od 1. 1. 2018.

Co je vlastně náhradní plnění

Nejprve pro připomenutí. Náhradní plnění je dle ustanovení § 81 odst. 2 písm. b) ZOZ způsob, jakým mohou zaměstnavatelé s průměrným ročním přepočteným počtem zaměstnanců větším než 25 plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V současné době spočívá v odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebírání výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadávání zakázek těmto osobám (zákon je označuje za „dodavatele“).

Postup, kterým zaměstnavatel zjistí, kolik osob se zdravotním postižením si může skrze náhradní plnění započítat pro účely plnění povinného podílu, a pravidla s tím spojená upravují ustanovení § 18 a § 18a prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Elektronická evidence

Do nabytí účinnosti novely byl dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ dodavatel náhradního plnění povinen vést o poskytnutém náhradním plnění evidenci obsahující identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty (DPH), datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna. Zaměstnavateli (odběrateli) byla ustanovením § 83 téhož právního předpisu uložena povinnost, aby obdobné údaje (zjednodušeně řečeno od koho, co, za jakou cenu, kdy a na základě jakého dokladu bylo plnění odebráno nebo zadáno) uvedl v rámci oznámení o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením adresovaného krajské pobočce Úřadu práce.

Obě tyto povinnosti byly novelou zákona zrušeny. Důvodem je zavedení elektronické evidence náhradního plnění, jejímž správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Obsah evidence

Co je obsahem elektronické evidence, určuje ustanovení § 84 odst. 2 ZOZ. Jsou to konkrétně tyto údaje:

  1. identifikační údaje dodavatele a odběratele,
  2. cena výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez DPH započitatelná do plnění povinného podílu formou náhradního plnění,
  3. datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
  4. číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
  5. datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného formou náhradního plnění, a
  6. čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Zajímavé je v této souvislosti znění čtvrtého odstavce téhož ustanovení zákona, dle kterého „údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný“. Zákon zde má na mysli limit dle ustanovení § 81 odst. 3 ZOZ, tj. limit, do kterého může dodavatel poskytnout plnění, aby toto bylo ještě plněním náhradním a zaměstnavatel jako odběratel si je mohl započíst pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tento limit odpovídá v současnosti 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného u dodavatele v předchozím kalendářním roce.

Za veřejně přístupný tak zákon označuje údaj, o němž se jako o obsahové náležitosti elektronické evidence vůbec nezmiňuje. V elektronické evidenci ale zahrnut je, protože jde o údaj pro odběratele naprosto zásadní. Z něho totiž mohou vyčíst, jestli má smysl od příslušného dodavatele ještě něco odebrat (něco mu zadat), aby to bylo náhradní plnění. Nemusím připomínat, že pokud by následnou kontrolou orgán inspekce práce zjistil, že si zaměstnavatel započetl jako náhradní plnění mj. plnění, které bylo dodavatelem poskytnuto již „nad limit“, nebylo by uznáno a zaměstnavatel by často musel splnit povinný podíl dodatečně formou odvodu do státního rozpočtu. Dodavateli za překročení limitu žádná zákonná sankce nehrozí. Proto MPSV ve svých zprávách a metodikách opakovaně upozorňuje odběratele, aby na tyto situace pamatovali ve smlouvě s dodavatelem a sjednali si pro tento případ třeba smluvní pokutu.

Překvapivě není naopak za veřejně přístupný označen údaj o čtvrtletním přepočetném počtu zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. I k němu ale budou mít dle informací MPSV odběratelé přístup, protože tento údaj je dle nově vloženého ustanovení § 81 odst. 5 ZOZ rozhodný pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a tedy pro ověření, že jde vůbec o oprávněného dodavatele náhradního plnění. Současně jde o údaj, který dle ustanovení § 18 odst. 2 prováděcí vyhlášky ovlivňuje počet osob se zdravotním postižením, které si může odběratel pro účely plnění povinného podílu započítat.

Jak to bude fungovat

Dle ustanovení § 84 odst. 3 ZOZ platí, že údaje do elektronické evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek. Aby tento dodavatel věděl, jak elektronická evidence náhradního plnění funguje a jak ji obsluhovat, vydalo MPSV podrobný manuál. Ten (stejně jako samotná aplikace) je dostupný na jeho Integrovaném portálu www.portal.mpsv.cz, v rubrice Zaměstnanost – Pro zaměstnavatele – Zaměstnávání OZP. Doporučuji, aby si tento manuál přečetli i zaměstnavatelé jako odběratelé, protože je zaměřen i na ně a vyplývají jim z něho důležité informace. Za pozornost stojí zejména následující dvě pasáže.

  1. Jak jsem výše uvedl, ačkoliv zákon se o něm jako o obsahové náležitosti elektronické evidence nezmiňuje, bude její součástí též údaj o výši limitu pro dodavatele a o průběžném stavu jeho plnění. Za tímto účelem manuál předpokládá, že dodavatel bude do elektronické evidence zadávat rovněž průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které zaměstnával za předchozí kalendářní rok.
    Podle manuálu bude zadáváním údajů o jednotlivých dodávkách automaticky aktualizována výše limitu dodavatele. Pokud by vložením údajů o konkrétní dodávce došlo k přečerpání aktuálního volného limitu dodavatele, nebude mu již umožněno tento údaj vložit. Dodavatel bude ale moci snížit započitatelnou částku tak, aby odpovídala aktuálnímu volnému limitu.
  2. MPSV v dotčeném manuálu požaduje po dodavateli, aby do elektronické evidence zadal rovněž „e-mail odběratele“. Tento požadavek odůvodňuje zmíněné ministerstvo tím, že u dodávek realizovaných po 1. 10. 2017 budou odběratelé informováni na uvedený e-mail o zaevidování svého dokladu do elektronické evidence. Odběratel tak obdrží na daný e-mail automaticky generovanou zprávu s odkazem na potvrzení dodávky. Postup odběratele popisuje MPSV takto: „Po vložení údajů o odebraném zboží, službě nebo zadané zakázce ze strany dodavatele obdrží odběratel automaticky generovaný potvrzovací e-mail, na kterém potvrdí dodavatelem evidované údaje nebo je vrátí dodavateli k opravě, a to následovně. V e-mailu je odkaz, po jehož rozkliknutí se odběrateli zobrazí stránka, kde je odběrateli sděleno, jakým dodavatelem byl doklad do evidence vložen, v jaké částce, číslo dokladu, datum dodání a datum zaplacení. Odběratel po kontrole údajů klikne na tlačítko,doklad je v pořádku/vrátit k opravě/odmítnout’“.

Lze ocenit, že popsaným procesem se odběratel ujistí o tom, že dodavatel vložil údaje o poskytnutém plnění v zákonem požadované lhůtě 30 dnů od jeho zaplacení a že je tedy splněna jedna z podmínek pro to, aby si ho odběratel mohl započítat pro účely plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Co mne však trochu zaráží, je závěr manuálu v tom smyslu, že „do náhradního plnění lze započítat pouze dodávky, které odběratel potvrdí“ (tj. klikne na nabídnutou variantu, že „doklad je v pořádku“). Z toho lze dovodit, že podle MPSV až teprve tímto „kliknutím“ bude završen proces vložení požadovaných údajů do elektronické evidence. V praxi nelze asi předpokládat, že by odběratel dodávku nepotvrdil (případně ji nepotvrdil po provedené opravě, pokud původní údaje neodpovídají skutečnosti), protože to není v jeho zájmu, ale jde dle mého názoru o závěr přinejmenším diskutabilní. Zákon s žádnou povinností odběratele v této souvislosti nepočítá.

Jak za rok 2017

Základní otázka, která napadne logicky každého povinného zaměstnavatele v souvislosti se zavedením elektronické evidence náhradního plnění, je to, zdali musí v písemném oznámení krajské pobočce Úřadu práce o plnění povinného podílu za kalendářní rok 2017 uvést ještě údaje o náhradním plnění v rozsahu, v jakém to vyžadovalo ustanovení § 83 ZOZ do 30. 9. 2017. Nesplnění oznamovací povinnosti je totiž přestupkem, za který hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 100 000 Kč.

Setkal jsem se na stránkách několika odborných časopisů s názorem, že s odkazem na přechodné ustanovení novely se provedené změny týkají až plnění povinného podílu za rok 2018 a že zaměstnavatelé za rok 2017 údaje o náhradním plnění do písemného ohlášení uvést ještě musejí. Nedává mi to smysl a jsem přesvědčen o opaku. Vycházím z následujících argumentů.

  1. Účinnost zákona ve vztahu ke změnám v náhradním plnění nastala ke dni 1. 10. 2017. K tomuto dni byla zrušena též výše popsaná povinnost zaměstnavatele. Z žádného z přechodných ustanovení k novele nelze přitom usuzovat, že to neovlivňuje plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za kalendářní rok 2017.
    Poslední z přechodných ustanovení (pod číslem 7) uvádí, že „plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Myšlen je samozřejmě kalendářní rok, protože k němu se plnění povinného podílu váže. Kalendářním rokem předcházejícím dni nabytí účinnosti zákona je rok 2016 a ten je pro tento účel dávno uzavřený.
  2. Postrádá jakékoliv opodstatnění, aby zaměstnavatelé ohlašovali krajské pobočce Úřadu práce něco, co je součástí nově vytvořené elektronické evidence náhradního plnění, a požadovanými údaji tak disponuje MPSV. Ostatně právě za účelem kompletnosti takové evidence jiné z přechodných ustanovení (pod číslem 6) vyžaduje, aby dodavatelé do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona (tedy do 29. 11. 2017) vložili do nového systému údaje, jež jsou součástí elektronické evidence, a to za období příslušného kalendářního roku do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. za období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2017. Navíc závěr o tom, že za kalendářní rok 2017 už zaměstnavatelé v oznámení o plnění povinného podílu údaje o náhradním plnění nemusí uvádět, lze vyčíst též z výše zmíněného manuálu MPSV nebo z tiskové zprávy tohoto ministerstva o změnách v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, publikované dne 29. 9. 2017.

Změny od roku 2018

Aby toho nebylo málo, dalšími změnami projde zákon o zaměstnanosti s účinností od 1. 1. 2018, a to na základě změnového zákona č. 327/2017 Sb. Tyto změny se budou až na výjimky týkat zaměstnávání osob se zdravotním postižením a „ušetřena“ nezůstane ani právní úprava náhradního plnění. O jaké změny konkrétně půjde?

Vymezení dodavatele

Pro rok 2018 a roky následující budou moci být dodavateli náhradního plnění už jen ti zaměstnavatelé, s nimiž Úřad práce uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání na chráněném trhu práce (dohodu o uznání zaměstnavatele) dle ustanovení § 78 ZOZ. Tímto zaměstnavatelem se bude moci stát toliko zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců (jde o čtvrtletní přepočtený počet) a který splňuje další zákonem nastavené podmínky, mj. třeba to, že v období 12 měsíců před podáním žádosti o uzavření zmíněné dohody

  • vyplácel nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, mzdu nebo plat bezhotovostně převodem na účet vedený u peněžního ústavu, nebo poštovní poukázkou,
  • zaměstnával nadpoloviční většinu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracovištích, která nejsou jejich bydlištěm,
  • neuzavíral se zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, smlouvy, z nichž by vyplýval závazek těchto zaměstnanců poskytovat zaměstnavateli peněžní prostředky, nebo dohody o srážkách ze mzdy nebo platu v rozporu s dobrými mravy, nebo
  • mu nebyla pravomocně uložena pokuta za přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce; splnění této podmínky může MPSV v případech hodných zvláštního zřetele na základě písemné žádosti zaměstnavatele prominout, pokud výše uložené pokuty nepřesáhla 50 000 Kč a pokud zaměstnavatel již podal žádost o uzavření dohody.

Dohoda o uznání zaměstnavatele se bude uzavírat na dobu 3 let. Jestliže nejpozději do 3 měsíců po uplynutí této doby zaměstnavatel opětovně požádá Úřad práce o uzavření dohody o uznání zaměstnavatele, uzavře se tato dohoda již na dobu neurčitou.

Odběratele samozřejmě zajímá, jak se to projeví ve vztahu k těm zaměstnavatelům, kteří jsou v současné době jejich dodavateli náhradního plnění. Přechodné ustanovení novely zákona stanoví, že zaměstnavatel, kterému je nyní poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě a jeho zvýšení, se po dobu 2 kalendářních čtvrtletí následujících po dni nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zaměstnavatele, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce. Po tuto dobu mu bude poskytován příspěvek podle ustanovení § 78a ZOZ (ve znění účinném od 1. 1. 2018) a může být i dodavatelem náhradního plnění. Během této doby by mělo dojít k uzavření skutečné dohody s Úřadem práce.

Limit náhradního plnění

Jak bylo již uvedeno, poskytovat náhradní plnění mohou dodavatelé v současné době maximálně do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Zmíněný limit bude novelou snížen na 28násobek dotčené částky. MPSV zdůvodňuje tento krok snahou eliminovat riziko tzv. přefakturace.

Související dokumenty

Související články

Povinný podíl za rok 2015
Povinný podíl za rok 2016
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2015
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2022
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Povinný podíl za rok 2016
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Plánované legislativní změny v oblasti zaměstnanosti pro rok 2017
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Povinný podíl za rok 2019
Povinný podíl za rok 2018
Povinný podíl za rok 2020
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením
Povinný podíl za rok 2017
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
327/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 93/2017 Sb.

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Náhrada mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance
Doba trvání pracovního poměru
Jmenování na pracovní místo (do funkce)
Práce přesčas nařízená vs. práce přesčas dohodnutá
Zkušební doba
Dohoda o pracovní činnosti
Dohoda o provedení práce
Den vzniku pracovního poměru, den nástupu do práce
Dočasné přidělení zaměstnance
Druh a místo výkonu práce
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
Informování o právech a povinnostech zaměstnance
Konkurenční činnost (souhlas zaměstnavatele)
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance
Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)

Související otázky a odpovědi

Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Malá a velká organizace
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání malého rozsahu
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Náhrada mzdy během DPN
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Invalidní důchod I. stupně
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Náhradní plnění
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Dodavatel náhradního plnění
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Příspěvek od Úřadu práce