Zaměstnávání formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnavateli často využíváno, přičemž i ve zdravotním pojištění se musí přihlížet k okolnostem souvisejícím. Z pohledu zdravotního pojištění je totiž u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhodující především výše příjmu.
Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. V roce 2019 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem:
- u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč,
- u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč.
V případě trvající dohody a poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz předcházející bod), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.
Ve zdravotním pojištění se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod. V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 000 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč).
Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších před