Přiměřená opatření pro zaměstnance s postižením

Vydáno: 25 minut čtení

Český prvostupňový soud vynesl dne 26. května 2021 historicky první rozsudek týkající se nepřijetí přiměřeného opatření vůči zaměstnanci s postižením. Jednalo se o případ muže (vychovatele ve věznici), který žádal na základě doporučení svého ošetřujícího lékaře o přeřazení do organizační složky zaměstnavatele (Vězeňské služby ČR), která je blíže jeho bydlišti. Zaměstnanci se totiž vlivem každodenního dlouhého dojíždění do práce zhoršoval zdravotní stav. Zaměstnavatel přeřazení odmítl a nevysvětlil, v čem by pro něj požadované opatření znamenalo nepřiměřené zatížení. Soud dospěl k závěru, že došlo k diskriminaci z důvodu postižení a uložil zaměstnavateli zaplatit náhradu škody v podobě ušlé mzdy a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 tisíc Kč.

Úvodní poznámky

Terminologie: anglický výraz „reasonable accommodation“ se do českého jazyka nejčastěji překládá jako „přiměřené opatření“, „přiměřené úpravy“ či „přiměřené uspořádání“. V celém textu budu jednotně používat termín „přiměřené opatření“.

Přestože rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. května 2021, sp. zn. 48 C 214/2019, není v okamžiku odevzdání tohoto článku pravomocný, jedná se o první soudní rozhodnutí svého druhu v České republice a významný milník pro realizaci sociálních práv lidí s postižením.1) Pokud se podíváme do zahraničí, (ne)přijímání přiměřených opatření v zaměstnání je tématem, kterým se již opakovaně zabývaly tamější soudy a orgány pro rovné zacházení.2) Zajímavými případy se v minulosti zabýval i veřejný ochránce práv. Jedním z důvodů, proč se o daném tématu v českém prostředí dostatečně nediskutuje, je podle mých dosavadních zjištění především nedostatek informací jak mezi zaměstnanci s postižením, tak i mezi samotnými zaměstnavateli a odborovými organizacemi.3) Přitom neformální tlak na zvyšování přístupnosti zaměstnavatelů vůči lidem s postižením prostřednictvím přiměřených opatření je v posledních letech zřejmý.4) Článek má tudíž za cíl zvýšit informovanost mezi členy odborné veřejnosti a ve výsledku také přispět k vyššímu začlenění lidí s postižením na otevřeném trhu práce.

Poznámka:

Někdy také nazýván jako běžný či volný trh práce. Je tvořen různými zaměstnavateli (obchodními korporacemi, státními či neziskovými organizacemi), na které se většinou vztahuje povinnost zaměstnávat povinný podíl lidí s postižením podle zákona o zaměstnanosti.

V následujícím textu představím zajímavé výzkumy týkající se potřeb lidí s postižením v zaměstnání, následně popíši související právní úpravu. Konkrétní výzvy, kterým čelí zaměstnavatelé při praktické implementaci právních pravidel, si dovolím ilustrovat na několika soudních rozhodnutích ze zahraničí. V závěru uvedu praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele vyvěrající z mé právní praxe.

Potřeby zaměstnanců s postižením v datech

Výzkumné šetření Českého statistického úřadu

Na prvním místě je vhodné konstatovat, že přiměřená opaření jsou důležitým tématem hned pro několik desítek tisíc zaměstnanců. Český statistický úřad (dále také „ČSÚ“) zjistil, že v českých domácnostech žije

Související dokumenty

Související pracovní situace

Trest vyhoštění cizince
Zrušení povolení k pobytu cizince
Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, modrá karta
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Přehled zákazů výpovědi
Vstupní lékařská prohlídka
Pracovní posudek
Doručování písemností
Přeložení
Potvrzení o zaměstnání
Převedení na jinou práci
Výplata splatné mzdy (platu) při skončení pracovního poměru
Odvolání
Stávka (a doplatek do průměrného výdělku)
Částečná nezaměstnanost
Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnavatele při skončení pracovního poměru
Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené

Související články

Judikatura NSS v oblasti poskytování příspěvku na OZP
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2015
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřené opatření
Kdo je osobou se zdravotním postižením dle zákona o zaměstnanosti
Náhradní plnění po dvou novelách
Novinky v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Problematické otázky u § 78 zákona o zaměstnanosti
Povinný podíl za rok 2016
Povinný podíl za rok 2022
Ještě jednou k přiměřeným opatřením pro zaměstnance se zdravotním postižením
Povinný podíl za rok 2020
Převedení na jinou práci jako přiměřené opatření pro zaměstnance s postižením
Povinný podíl po novele zákona o zaměstnanosti
Aktuální změny právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, 2. část
Povinný podíl za rok 2018
Odpovědi na dotazy plátců daně
Povinný podíl za rok 2019
Povinnost zaměstnavatele přijmout přiměřená opatření i u zaměstnanců ve zkušební době

Související otázky a odpovědi

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Pravidla pro povinnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Invalidní důchod I. stupně
Povinný podíl zaměstnávání OZP 2023
Náhrada mzdy během DPN
Roční přepočtený stav zaměstnanců OZP a TZP
Malá a velká organizace
Výpočet zdravotního pojištění u osoby zdravotně znevýhodněné
Výpočet povinného podílu osob se zdravotním postižením
Sleva na dani za zaměstnance invalidního
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a zkrácený úvazek na 37,5 hod týdně
Zaměstnání na DPP zdravotně postižené osoby
Povinný podíl osob se zdravotním postižením
Poskytování náhradního plnění - roční přepočet zaměstnanců
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Zaměstnání malého rozsahu
Příspěvek od Úřadu práce
Náhradní plnění
Dodavatel náhradního plnění

Související předpisy

435/2004 Sb. o zaměstnanosti
262/2006 Sb., zákoník práce