Plátci pojistného: lhůty a sankce ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Dodržování zákonných lhůt a povinností je pro plátce pojistného ve zdravotním pojištění zásadní – nejen kvůli správné evidenci, ale především se záměrem vyhnout se možným sankcím. Jaké jsou konkrétní termíny pro oznamovací povinnosti zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných i pojištěnců, jak se počítají lhůty podle aktuální legislativy, a jaké pokuty hrozí při jejich nedodržení? Přehledně shrnujeme pravidla, sankce a praktické příklady, které by měl znát každý plátce pojistného ve zdravotním pojištění.
Ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, určovalo do konce roku 2021 pravidla pro běh lhůt a počítání času ve zdravotním pojištění. S účinností od 1. 1. 2022 se v této oblasti vychází z ustanovení § 39 a následujících zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Pro účely zdravotního pojištění tak lze dovodit, že pokud je provedení určitého úkonu vázáno na lhůtu, platí například tyto podmínky:
*
do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin,
*
lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce,
*
připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.
Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v