Souběžné činnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění

Vydáno: 16 minut čtení

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Musí se jednat o zúčtovaný příjem, který svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v kontextu s ustanovením § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb., kde jsou vyjmenovány osoby, které se ve zdravotním pojištění považují za OSVČ.

V následujících příkladech si v právních podmínkách roku 2020 předvedeme postup zaměstnavatele v situacích, kdy se bude jednat o souběžné příjmy.

Souběh zaměstnání na základě pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti.

Příjem zúčtovaný na základě dohody o pracovní činnosti zakládá účast na zdravotním pojištění za předpokladu, že za rozhodné období kalendářního měsíce činí v roce 2020 alespoň 3 000 Kč. V této souvislosti platí, že pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele současně na základě pracovní smlouvy a na dohodu o pracovní činnosti, odvádí se pojistné z obou příjmů tehdy, zakládá-li každý z těchto příjmů účast na zdravotním pojištění neboli každý z těchto (typově odlišných) pracovněprávních vztahů se posuzuje samostatně. To znamená, že u pracovního poměru se pojistné odvádí z jakékoli částky příjmu, tedy i nižší než 3 000 Kč. Při souběhu s pracovní smlouvou se připočte pouze takový příjem z dohody o pracovní činnosti, který v daném kalendářním měsíci činí alespoň 3 000 Kč.

Je-li při souběhu dvou či více zaměstnání odváděno v „hlavním“ zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), potvrdí „hlavní“ zaměstnavatel dalšímu zaměstnavateli, resp. zaměstnavatelům tuto skutečnost a tito zaměstnavatelé pak nemusejí při placení pojistného respektovat zákonné minimum a odvádějí pojistné ze skutečné výše příjmu.

Pokud zaměstnanec patří mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů), je vyměřovacím základem dosažený příjem.

Příklad č. 1:

Hrubý příjem zaměstnance činil v kalendářním měsíci 22 000 Kč. Současně tento zaměstnanec pracoval v témže měsíci u jiného zaměstnavatele na dohodu o pracovní č

Související dokumenty

Související pracovní situace

Souběžná činnost
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu
Evidence pracovní doby
Nařízení práce přesčas
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
Noční práce vs. práce v noci
Omezení práce přesčas a možnost zákazu inspekcí práce

Související články

Nepřípustný souběh ve zdravotním pojištění
Různé varianty souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2021
Zdravotní pojištění a více příjmů pojištěnce v roce 2022
Dohody a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a dva pracovněprávní vztahy v kalendářním měsíci
Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2018 - vybrané situace
Zdravotní pojištění při zaměstnání ve více státech Evropské unie
Studenti a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance v roce 2016
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění
Jak s nemocí zaměstnance ve zdravotním pojištění?
Důležité rozhodné částky zdravotního pojištění v roce 2017
Zvýšení minimální mzdy v souvislostech
Kdo se nepovažuje v roce 2016 ve zdravotním pojištění za zaměstnance?
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Dohody a vystavování potvrzení o příjmu

Související otázky a odpovědi

Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Odstupné
Neplacené volno po část dne
Metodika výpočtu zdravotního pojistného
Zdravotní pojištění
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Zaměstnávání občanů EU s místem výkonu práce v Rusku
Vrácení přeplatku ze zdravotního pojištění
Odměny členů orgánů právnických osob
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Účast na zdravotním pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Neuvolněný zastupitel pracující v Německu a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění u dohody o provedení práce
Dodržení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění u zaměstnanců s předčasným starobním důchodem
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
435/2004 Sb. o zaměstnanosti