Novinky od 1. 9. 2020 v sociálním zabezpečení

Od 1. 1. 2020 zaměstnavateli vznikla nová povinnost předkládat Přílohu k žádosti o nemocenské výhradně elektronicky. Cílem tohoto opatření bylo posílit urychlení procesu výplaty nemocenského poté, co byla zavedena elektronizace rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti. Příloha k žádosti o ostatní dávky se dosud předkládala v listinné podobě společně s žádostmi o ostatní dávky. Od 1. 9. 2020 však dochází ke změně a vzniká nová povinnost předkládat další předepsané tiskopisy elektronicky včetně přílohy k žádosti o všechny dávky nemocenského pojištění.

Evidenční listy důchodového pojištění

Zákonem č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů, se s účinností od 1. 9. 2020 mění a doplňuje § 39 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů tak, že zaměstnavatelé evidenční listy důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) předkládají ČSSZ v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny. Zaměstnavatelé při zasílání ELDP postupují způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tj. budou ELDP zasílat ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení (jako datovou větu výhradně ve formátu XML).

Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů podat ELDP v elektronické podobě, může tak učinit písemně zasláním na adresu určenou ČSSZ; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním ELDP té OSSZ, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd.

Oznámení o nástupu do zaměstnání

Citovaným zákonem č. 255/2020 Sb. se s účinností od 1. 9. 2020 mění a doplňuje také § 94 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále ZNP). Zaměstnavatel je povinen oznámit OSSZ v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu (Oznámení o nástupu do zaměstnání/skončení doby zaměstnání) den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a den skončení doby zaměstnání. Lhůta zůstává zákonem č. 300/2020 Sb. zachována a zaměstnavatel tak bude i nadále uvedená oznámení podávat do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání nebo skončení doby zaměstnání. Stejná pravidla budou platit i pro oznamování zahájení výkonu nebo skončení výkonu práce na území ČR v případě smluvních zaměstnanců.

Pokud zaměstnavatel nebude moci z prokazatelných objektivních technických důvodů postupovat elektronicky, je možné, aby tak učinil, analogicky jako v ostatních případech povinně elektronizovaných postupů, v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou OSSZ a přitom uvedl důvod tohoto postupu.

Příloha k žádosti o dávku

Rovněž zákonem č. 255/2020 Sb. se s účinností od 1. 9. 2020 mění a doplňuje § 97 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel je nově povinen všechny podklady pro výpočet dávek nemocenského pojištění zasílat v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou OSSZ.

Jestliže zaměstnavatel nebude moci z prokazatelných objektivních technických důvodů postupovat elektronicky, je možné, aby obdobně jako v ostatních případech povinně elektronizovaných postupů tak učinil v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou OSSZ a přitom uvedl důvod tohoto postupu. V příloze k žádosti o dávku zaměstnavatel uvádí stěžejní informace nezbytné pro výpočet dávky, především vyměřovací základy v rozhodném období, vyloučené dny atd.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Pro výpočet výše dávky je třeba stanovit denní vyměřovací základ. Pro stanovení denního vyměřovacího základu je nutné správně určit rozhodné období, vyměřovací základ, ze kterého se dávka počítá, vyloučené dny a následně počet kalendářních dnů, jimiž se vyměřovací základ dělí.

Rozhodné období zaměstnanců

Rozhodné období je časový úsek před vznikem sociální události, od kterého se odvozuje výše dávek nemocenského pojištění, a je upraveno § 18 odst. 3 až 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Rozhodné období musí posoudit i zaměstnavatel, aby mohl OSSZ předložit správně vyplněnou přílohu k žádosti o dávku se správnými údaji (zejména vyměřovacími základy za jednotlivé kal. měsíce).

Z rozhodného období se zjišťuje tzv. denní vyměřovací základ, který představuje průměr započitatelných příjmů zaměstnance na jeden kalendářní den v rozhodném období. Zpravidla je rozhodným obdobím u zaměstnance 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž sociální událost vznikla.

V některých situacích je však toto období kratší a stanoví se odlišně.

• Pokud sociální událost vznikla v období, kdy od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci vzniku sociální události, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce předcházejícího vzniku sociální události.
• Vznikne-li sociální událost v měsíci vzniku pojištění, považuje se za denní vyměřovací základ (dále také DVZ) 1/30 započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. V případě zaměstnání malého rozsahu a dohody o provedení práce se považuje za DVZ 1/30 vyměřovacího základu dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
• Není-li v rozhodném období aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž lze dělit VZ, považuje se za DVZ 1/30 započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.
• Není-li v rozhodném období 30 kalendářních dnů, jimiž lze dělit vyměřovací základ, nebo nemá žádný vyměřovací základ, posouvá se rozhodné období na první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm aspoň 30 kalendářních dnů, jimiž lze vyměřovací základ dělit. Takový rok se hledá postupně, není-li takový rok, je denním vyměřovacím základem 1/30 pravděpodobného příjmu.

Vyloučené dny

Zaměstnavatel musí na přílohu k žádosti o dávku uvést i tzv. vyloučené dny. Vyloučené dny jsou dny, které se vylučují (odečítají) od kalendářních dnů rozhodného období, např.:

• kalendářní dny, za které náležela náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a dávky nemocenského pojištění,
• kalendářní dny omluvené nepřítomnosti v práci (dny neplaceného volna),
• den, kdy zaměstnanec část dne odpracoval a druhou část dne byl uznán dočasně práce neschopný (DPN),
• celá doba potřeby ošetřování určená lékařem, i když ošetřovné již nenáleželo,
• doba rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte.

Vyloučenými dny nejsou např.:

• dny neomluvené absence,
• dny DPN, za které nemá zaměstnanec nárok na nemocenské, způsobil-li si DPN úmyslně,
• dny pracovního volna, za které má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy (darování krve, svatba, volno za přesčasy, dovolená atd.).

Počet kalendářních dnů v rozhodném období se poníží o vyloučené dny. Tímto počtem se pak dělí vyměřovací základ, tj. součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období.

Zaměstnavatel předá tyto údaje elektronicky prostřednictvím formuláře Příloha k žádosti o dávku společně s dalšími podklady neprodleně okresní správě sociálního zabezpečení.

Proces výplaty dávek

Podle ustanovení § 110 ZNP se dávky vyplácejí za období, za které bylo osvědčeno splnění podmínek pro nárok na tyto dávky a jejich výplatu. Dávky se vyplácejí nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byly všechny stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky doručeny okresní správě sociálního zabezpečení. Tato lhůta neběží po dobu, po kterou nejsou splněny podmínky pro výplatu dávky, to znamená např. po dobu, kdy zaměstnavatel nepředal potřebné údaje nebo pokud byly chybně vyplněné. Může se tak snadno stát, že zaměstnanec obdrží výplatu dávky až se značným zpožděním.

Zaměstnanec informaci o stavu a průběhu vyřizování žádosti o dávku nemocenského pojištění může získat prostřednictvím ePortálu ČSSZ na adrese https://eportal.cssz.cz. K využití této služby je třeba mít buď zpřístupněnou datovou schránku, nebo být držitelem občanského průkazu s kontaktním elektronickým čipem, anebo mít založen a aktivován uživatelský účet národní identitní autority (NIA - jméno, heslo, SMS).

ČSSZ rovněž zavedla online kontaktní formulář, jehož prostřednictvím může žadatel požádat o prověření stavu zpracování dané dávky a získat o situaci konkrétní informaci. Kontaktní je k dispozici na adrese: https://www.cssz.cz/web/cz/formular-k-hlaseni-nevyplacene-davky. Pro identifikaci žádosti je potřeba uvést i základní povinné údaje: jméno, rodné číslo a typ dávky, o kterou se jedná (ošetřovné, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). Podstatné je také uvedení skutečně aktuálního údaje pro zpětné kontaktování žadatele, to znamená funkčního telefonního čísla a e-mailové adresy.

Při vyplňování formuláře je důležité dbát zejména na správný výběr a určení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení z nabízeného číselníku, a to podle sídla zaměstnavatele. Podstatný je také přesný název zaměstnavatele a uvedení data, kdy žadatel předal žádost o dávku svému zaměstnavateli. Jako nepovinný údaj je možné také uvést datum, kdy zaměstnavatel odeslal potvrzené dokumenty na OSSZ, nebo další informace a přílohy, pokud tuto informaci žadatel zná. Prostřednictvím formuláře klient kontaktuje přímo příslušné pracoviště ČSSZ, jehož pracovník ho bude v následujících dnech kontaktovat a informuje jej, v jaké fázi je zpracování dávky, kde a u kterého subjektu případně nastala chyba ve zpracování a co je potřeba udělat, resp. co příslušná OSSZ aktuálně dělá pro to, aby dávka mohla být co nejrychleji vyplacena.