Ing. Miroslav Bulla

Milí uživatelé,Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele zůstává i tento týden nejživějším tématem pracovněprávní a mzdové praxe. Zatímco MPSV a ČSSZ zveřejnily první statistiky z ostrého provozu a hovoří o technicky stabilním systému, v terénu se dál sbírají zkušenosti, chyby i otázky, na které zatím neexistuje jednotná odpověď. Přidávají se změny v daňové oblasti, nové metodické materiály i pozvánky na akce, které slibují v rostoucím chaosu alespoň trochu orientace. Přejeme Vám příjemné čtení.

Milí uživatelé, věřím, že jste si velikonoční svátky užili, a pokud se k našemu pátečnímu Týdeníku dostáváte až nyní, jen připomínám, že už vyšel a najdete ho nejen ve svém e‑mailu, ale také v Praktických nástrojích v horní liště.   Shrnuli jsme v něm několik důležitých novinek z oblasti pracovního a daňového práva: zaměstnavatelé se musí do 30. 4. 2026 doregistrovat u ČSSZ kvůli zavedení JMHZ, od 1. 4. 2026 se do JMHZ nově hlásí všechny DPP i jejich ukončení a mění se i postup u navazujících zaměstnání, kde bude nutné vždy samostatně hlásit skončení i nový nástup. Pozornost jsme věnovali také změně u daní, kdy poprvé vzniká povinnost dokládat bezúplatná plnění i u právnických osob, a dobrá zpráva přišla pro OSVČ, kterým se má zpětně snížit minimální záloha na důchodové pojištění (a tím i paušální daň). Na závěr jsme přinesli přehled k čerstvě zveřejněné novele zákoníku práce k transparentnímu odměňování, u níž se posouvají klíčové povinnosti.  

Milí uživatelé, tento týden shrnujeme několik důležitých novinek z oblasti pracovního a daňového práva: zaměstnavatelé se musí do 30. 4. 2026 doregistrovat u ČSSZ kvůli zavedení JMHZ, od 1. 4. 2026 se do JMHZ nově hlásí všechny DPP i jejich ukončení a mění se i postup u navazujících zaměstnání, kde bude nutné vždy samostatně hlásit skončení i nový nástup. Pozornost si zaslouží také změna u daní, kdy poprvé vzniká povinnost dokládat bezúplatná plnění i u právnických osob, a dobrá zpráva přichází pro OSVČ, kterým se má zpětně snížit minimální záloha na důchodové pojištění (a tím i paušální daň). Na závěr přinášíme i přehled k čerstvě zveřejněné novele zákoníku práce k transparentnímu odměňování, u níž se posouvají klíčové povinnosti.   Přejeme přijemné čtení a krásné Velikonoce.

Milí uživatelé, tento týden se v personální a mzdové oblasti vše točí kolem příprav na JMHZ – mzdové účtárny mají před sebou postupné doplňování údajů do evidence, instalace nových verzí mzdových systémů a kontrolu souladu s evidencí ČSSZ. Finanční správa upřesnila vykazování osvobozených příjmů a ročního zúčtování v rámci JMHZ, připomínáme také blížící se termíny pro vyúčtování daně z příjmů. Do statistik přinášíme průměrnou mzdu za závěr roku 2025 a pozvánky na pokročilý webinář k JMHZ, konferenci k pracovnímu právu i seminář o psychosociálních rizicích v práci.

Milí uživatelé týdeníku Podtrženo, sečteno, vítejte u nového vydání. Tento týden připomínáme povinnost stáhnout z ePortálu ČSSZ seznam zaměstnanců s novými identifikátory OIČ a ID zaměstnání a jejich doplnění do mzdové evidence, dále upozorňujeme na přehled změn agend ČSSZ souvisejících s přechodem na JMHZ, na termíny pro vracení daňových přeplatků, na rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nároku agenturních pracovníků na benefity a také na blížící se účinnost zákona o práci přes digitální platformy.

Vážení uživatelé, přinášíme další díl týdeníku Podrženo, sečteno. Tentokrát se budeme věnovat změnám v oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění, které od roku 2026 výrazně zjednoduší proces pro zaměstnavatele i zaměstnance. Dále se podíváme na novinku v oblasti plateb – ČNB spustila okamžité platby daní, což znamená rychlejší a pohodlnější odvody státu. Přiblížíme také aktuální statistiku příjmů v EU, kde Česko stále zaostává za průměrem. V závěru připomeneme možnosti daňové optimalizace prostřednictvím spoření na stáří a upozorníme na blížící se Česko-slovenský poradenský den k důchodům v Olomouci.

Milí uživatelé, v tomto vydání Týdeníku Podrtženo, sečteno vám přinášíme přehled zásadních legislativních a ekonomických změn, které vstoupí v platnost od roku 2026. Jedná se o nové parametry pro výpočet průměrné mzdy a daňové úpravy v oblasti investic a také upozornění na důležitou změnu v oblasti zdravotního pojištění. Doporučujeme věnovat pozornost detailům, které mohou mít dopad na zaměstnavatele i zaměstnance. 

Vážení uživatelé, v dnešním vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno se dozvíte, že povinné lékařské prohlídky pro brigádníky na DPP a DPČ končí. Přinášíme také přehled změn v uznávání nemocí z povolání, upozornění pro zaměstnavatele ohledně volebních komisí a nové povinnosti při nástupu zahraničních pracovníků. Přejeme Vám příjemný víkend.

Milí čtenáři, v novém vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno pro vás máme přehled změn, které od roku 2026 ovlivní mzdy, daně i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Novinkou je také tzv. superdávka, která spojí několik stávajících dávek a přinese zásadní úpravy v oblasti sociálního zabezpečení. Tyto změny se dotknou zaměstnavatelů, OSVČ i celé odborné veřejnosti, doporučujeme věnovat jim pozornost už nyní.

Vážení čtenáři, v tomto vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno vám přinášíme důležité legislativní novinky, které ovlivní zaměstnavatele i zaměstnance v zemědělství a dalších sektorech. Poslanecká sněmovna schválila slevu na pojistném pro sezónní pracovníky v ovocnářství a zelinářství, která má podpořit ruční práci v tomto náročném odvětví. Zároveň dochází ke zpřesnění pravidel pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů, což přináší větší právní jistotu pro firmy. V části věnované aktuálním upozorněním se dozvíte o změně ohlašovací povinnosti při nástupu cizinců do zaměstnání, která začne platit od října, a o možnosti požádat o papírové oznámení valorizace důchodu. Na závěr se zamýšlíme nad tím, jak umělá inteligence mění požadavky na pracovní dovednosti – rutinní úkoly mizí, zatímco roste význam kritického myšlení, empatie a schopnosti adaptace.

Milí uživatelé, v novém čísle Týdeníku Podtrženo, sečteno informujeme o nové povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a věnujeme se nové evidenci zaměstnanců, která od července 2026 zásadně změní povinnosti zaměstnavatelů. Přinášíme také přehled průměrných mezd v krajích, návrh daňové reformy zaměřené na nižší zdanění práce, upozornění na limity projektu JMHZ a novinky z Portálu inspekce práce, který umožňuje podávat podněty elektronicky.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zavedení jednorázové náhrady místo odstupného, právu určit si čerpání dovolené nebo o využívání slev na pojistném.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném hlášení dohodářů ještě před nástupem do práce, žebříčku TOP 20 největších plátců daně z příjmů nebo o zvýšení platu příslušníkům bezpečnostních sborů.

 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snížení důchodu představitelům minulého režimu, přílepkovém šílenství ve Sněmovně a průměrné mzdě 46 924 Kč.

Základní informace § 141 odst. 1 až 3 ZP Splatnosti a výplaty mzdy je upravena v § 141 až § 144a ZP: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V tomto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. § 141 odst. 4 a 5 ZP Zvláštní termín splatnosti mzdy nastává v těchto 2 případech: Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu (plat) splatný během dovolené před nastoupením dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy (platu) je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dovolené. Obdobně se postupuje při skončení pracovního poměru, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu (plat) za měsíční období, na které mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu (plat) nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dni skončení pracovního poměru. Tyto 2 požadavky zákoníku práce se v praxi prakticky nedodržují, zaměstnavatelé se tak mohou dostat do prodlení při výplatě mzdy. Zpravidla však argumentují tím, že dřívější výplatu neumožňuje technika výpočtu mezd (platů).

Základní informace Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. § 354 ZP Zmíněným rozhodným obdobím se rozumí zpravidla předchozí kalendářní čtvrtletí, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak. Jinak je tomu například v následujících případech: Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. Při uplatnění konta pracovní doby (§ 86 a 87 ZP) je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období (§ 86 odst. 3 ZP). Další případy odlišného rozhodného období jsou popsány níže – viz § 271m ZP a § 361 ZP. Průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Takto zjištěný průměrný výdělek se pak používá do konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Rozhodné období Platnost PV 1. 1. - 31. 3. 1. 4. - 30. 6. 1. 4. - 30. 6. 1. 7. - 30. 9. 1. 7. - 30. 9. 1. 10. - 31. 12. 1. 10. - 31. 12. 1. 1. - 31. 3. násl. roku Příklad: Při ukončení pracovního poměru k 30. 6. 2023 se použije průměrný výdělek platný k 30. 6. 2023, tj. zjištěný k 1. 4. 2023 z výdělků za rozhodné období, kterým je 1. čtvrtletí 2023 (tj. 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023). Není možné v tomto případě počítat PV z výdělků za 2. čtvrtletí 2023, protože k 1. 7. 2023, ke kterému by se takto vypočtený průměr vztahoval, již pracovní poměr nebude trvat. § 355 ZP Jestliže zaměstnanec v tomto rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 10. 6. 2023, průměrný výdělek pro období 1. 7. až 30. 9. 2023 se nezjišťuje z hrubé mzdy za 2. čtvrtletí (odpracováno pouze 15 dnů), ale jako pravděpodobný výdělek. § 271m ZP Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější než standardně zjištěný průměrný výdělek § 361 ZP Při zjišťování průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.