Ing. Miroslav Bulla

Milí uživatelé, v novém čísle Týdeníku Podtrženo, sečteno informujeme o nové povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a věnujeme se nové evidenci zaměstnanců, která od července 2026 zásadně změní povinnosti zaměstnavatelů. Přinášíme také přehled průměrných mezd v krajích, návrh daňové reformy zaměřené na nižší zdanění práce, upozornění na limity projektu JMHZ a novinky z Portálu inspekce práce, který umožňuje podávat podněty elektronicky.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o zavedení jednorázové náhrady místo odstupného, právu určit si čerpání dovolené nebo o využívání slev na pojistném.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném hlášení dohodářů ještě před nástupem do práce, žebříčku TOP 20 největších plátců daně z příjmů nebo o zvýšení platu příslušníkům bezpečnostních sborů.

 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snížení důchodu představitelům minulého režimu, přílepkovém šílenství ve Sněmovně a průměrné mzdě 46 924 Kč.

§ 356 odst. 3 ZP Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Průměrný výdělek se zjišťuje především pro pracovněprávní účely - poskytování náhrad za placenou nepřítomnost v zaměstnání (dovolená, návštěva lékaře atd.), vyplácení příplatků za práci přesčas, ve svátek, náhrady škod, podpory poskytované Úřadem práce atd. 353 a § 354 ZP Průměrný výdělek (PV) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. 356 ZP

§ 199 ZP. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu.

Základní informace § 141 odst. 1 až 3 ZP Splatnosti a výplaty mzdy je upravena v § 141 až § 144a ZP: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V tomto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. § 141 odst. 4 a 5 ZP Zvláštní termín splatnosti mzdy nastává v těchto 2 případech: Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu (plat) splatný během dovolené před nastoupením dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy (platu) je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dovolené. Obdobně se postupuje při skončení pracovního poměru, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu (plat) za měsíční období, na které mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu (plat) nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dni skončení pracovního poměru. Tyto 2 požadavky zákoníku práce se v praxi prakticky nedodržují, zaměstnavatelé se tak mohou dostat do prodlení při výplatě mzdy. Zpravidla však argumentují tím, že dřívější výplatu neumožňuje technika výpočtu mezd (platů).

V tomto vydání týdeníku se zmíním o započítávání náhradních dob do praxe, Dni daňové svobody a zavedení vstupní lékařské prohlídky i pro zaměstnance pracující na dohodu.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexibilní novele zákoníku práce, která za pár dnů vstoupí v platnost, snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a připomenu termín odevzdání ELDP za rok 2024.

V tomto vydání týdeníku připomenu novinky, které přináší novelizovaný zákoník práce, zmíním se o posunutí účinnosti u příspěvků na spoření na stáří a také o rozmachu zastřeného zaměstnávání.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o delším volnu při úmrtí blízké osoby, zvyšování mezd, covidu jako nemoci z povolání nebo stresu na pracovišti.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení flexibilní novely zákoníku práce, minimální důstojné mzdě, podání daňového přiznání bez sankcí a připomenu slevu pro pracující důchodce.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o četných změnách plynoucích z flexinovely zákoníku práce, především o změnách v osobních překážkách v práci. Informuji také o zvyšující se popularitě tzv. digitálních nomádů a připomínám termín daňového přiznání i splatnosti daně z příjmů.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravovaném zrušení srážkové daně, další nové administrativě v podobě hlášení DPČ, vlivu AI na pracovní místa nebo aktuální nezaměstnanosti.  

V tomto vydání týdeníku se zmíním o možném zaměstnávání mladistvých od 14 let, opět o zrušení srážkové daně a upozorním na dřívější výplatu důchodů i termín ELDP.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách souvisejících se zavedením jednotného měsíčního hlášení, počtu přijatých daňových přiznání nebo o návrhu na vyšší zdanění nemovitostí.

Pravidla pro zaručenou mzdu se v Česku neustále vyvíjejí. Její uplatnění závisí na tom, kdy a kde se používá.