Nová rizika a výzvy v oblasti BOZP

Vydáno: 28 minut čtení

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Dalším zajímavým zjištěním je, že čím menší je pracoviště, tím je pravděpodobnější, že bude hlásit „nulové rizikové faktory“ (žádná rizika), zejména psychosociální rizikové faktory, což může znamenat, že nejsou si vědomi, co můžou rizika představovat pro BOZP. Z toho tedy následně vyplývá, že nejdůležitějším nástrojem prevence rizik je „osvěta“, a to především u mikro a malých podniků.

1. Co znepokojuje evropská pracoviště?

Evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena poruchami pohybového ústrojí (MSD – Musculoskeletal Disorders) a psychosociálními riziky (PSR – Psychosocial Risks).

Poznámka:

Vzhledem k odchodu Spojeného království z Evropské unie jsou dále uvedeny průměry pro 27 členských států EU.

Nejčastěji identifikované rizikové faktory (procento pracovišť), ESENER 2019:

  • opakované pohyby rukou nebo paží (cca 65 %),
  • dlouhodobé sezení (nová položka v ESENER 2019 – cca 60 %),
  • potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty (něco pod 60 %),
  • zvedání nebo přemísťování osob nebo těžkých břemen (něco nad 50 %),
  • nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím (cca 50 %),
  • časová tíseň (45 %).

Je patrné, že mezi šesti nejčastěji identifikovanými rizikovými faktory jsou 3x MSD rizika, 2x psychosociální rizika a 1x nebezpečí úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím, které je až pátým nejčastěji identifikovaným rizikovým faktorem.

Dlouhodobé sezení je druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, což naznačuje, že povědomí o sezení jako zdravotním rizikovém faktoru roste. Podle odvětví je nejčastěji uváděno v oblasti financí a pojišťovnictví (93 % pracovišť v sektoru v EU27_2020), informací a komunikace (92 %) a veřejné správy (91 %).

Psychosociální rizikové faktory jsou nejčastěji uváděny v odvětvích služeb, kdy „potřeba jednat s obtížnými zákazníky, žáky, pacienty“ se umístila na třetím místě. Členění podle zemí poskytuje zajímavé informace, a to, že „časový tlak“ je nejvyšší rizikový faktor ve Finsku, Švédsku (74 % v obou) a Dánsku (73 %) a dále v Nizozemsku (64 %).

Důležité:

Je tato vysoká úroveň obav způsobena velikostí rizika nebo úrovní povědomí na pracovištích v těchto zemích? Nebude to právě v dostatečné osvětě a povědomí zaměstnanců o rizicích v těchto zemích?

Zde je možné si uvědomit vliv a důležitost řádného provedení hodnocení rizik na pracovištích, a to ve vzájemné spolupráci se zaměstnanci, kteří budou-li vtaženi do tohoto procesu, budou znát rizika své práce a následky pro jejich bezpečnost a ochranu zdraví více, než v případech formálního hodnocení rizik, bez účasti zaměstnanců, a to formálně, především pro potřeby kontrolních a dozorových orgánů.

Dalším zajímavým zjištěním tohoto průzkumu je, že čím menší je pracoviště, tím je pravděpodobnější, že bude hlásit „nulové rizikové faktory“, zejména psychosociální rizikové faktory. To neznamená, že tam nejsou rizikové faktory, ale odráží to vnímání respondenta a je pravděpodobné, že v mnoha případech si prostě nejsou vědomi toho, co představuje riziko pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Tento problém je obzvláště znepokojující na nejmenších pracovištích.

Důležité:

Hlášení o nulových rizicích pravděpodobně naznačuje spíše nedostatek povědomí než bezpečné a zdravé pracoviště.

Podle zemí je podíl pracovišť, která neuvádějí žádné psychosociální rizikové faktory, nejvyšší v Itálii (50 %), na Slovensku (44 %), L

Související dokumenty

Související články

Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)
Psychosociální rizika
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Pandemie, globální výzva pro resilientní systémy BOZP
Bezpečnost práce u sezónních pracovníků v zemědělství
Nové příležitosti a výzvy pro mikropodniky a malé podniky
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Několik poznámek k ochranným prostředkům
Zemědělství a lesnictví jedno z nejrizikovějších odvětví
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Vztah onemocnění bederní páteře k výkonu práce
Řízení BOZP a hodnocení rizik v odvětví vzdělávání
Ekonomický pohled na posunovač palet a představení kluzných podložek
Úraz pracovní a úraz mimopracovní
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Řízení BOZP v odvětví zdravotní a sociální péče
Zdravotní způsobilost zaměstnance k práci v době pandemie

Související otázky a odpovědi

Pes na pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Bezpečnostní listy na pracovišti
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Povinné školení řidičů