Výsledky průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2)

Vydáno: 16 minut čtení

Zkušenosti ukazují, že za každé euro, které jako zaměstnavatel investujete do BOZP, můžete očekávat návrat více než dvou.

Úvod

Druhý evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), průzkum Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), může poskytnout tvůrcům politik srovnatelné informace z jednotlivých zemí, které jsou důležité pro vytvoření a uplatňování nových politik v oblasti BOZP a zaměstnavatelům přispět k efektivnějšímu řízení bezpečnosti a ochrany zdraví a chránit tak zaměstnance před riziky spojené s prací.

Výsledky průzkumu ESENER-2

Rámcová směrnice EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (směrnice 89/391/EHS) a její jednotlivé směrnice upravují požadavky na BOZP v Evropské unii. Jelikož se jedná o směrnici EU, může se provádění těchto ustanovení v jednotlivých členských zemích lišit, a to například podle odvětví, kategorie pracovníků a velikosti podniku.

V roce 2014 bylo dotazováno celkem 49 320 podniků v 36 zemích (v 28 členských státech EU a také v Albánii, na Islandu, v Černé Hoře, bývalé jugoslávské republice Makedonii, Srbsku, Turecku, Norsku a Švýcarsku).

Průzkum ESENER zkoumá čtyři oblasti BOZP:

  • obecný přístup podniku k řízení BOZP,
  • jak se přistupuje k "nově vznikající" oblasti psycho­sociálních rizik,
  • hlavní hnací síly a překážky pro řízení BOZP,
  • jak se v praxi pracovníci podílejí na řízení BOZP.

V oblasti demografického vývoje byl potvrzen současný stav, kdy 21 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že jejich pracovní sílu z více než jedné čtvrtiny tvoří zaměstnanci starší 55 let, přičemž nejvyšší podíl těchto zaměstnanců uvádějí Švédsko (36 %), Lotyšsko (32 %) a Estonsko (30 %).

Dalším zajímavým výstupem je, že 13 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že jejich zaměstnanci pravidelně pracují z domova. Nejvyšší podíl těchto zaměstnanců vykazují Nizozemsko (26 %) a Dánsko (24 %).

Řízení BOZP

Vzhledem ke složitějším pracovním procesům a změnám pracovních podmínek, dochází ke vzniku nových nebo měnících se druhů nebezpečí, což vyžaduje nový a systematický přístup k BOZP.

Zdravotní a bezpečnostní rizika

Riziko pracovního úrazu při práci se stroji nebo ručním nářadím je nejčastěji uváděným rizikovým faktorem v odvětví stavebnictví, nakládání s odpady, zásobování vodou a elektřinou (82 % podniků v odvětví v zemích EU-28), zemědělství, lesnictví a rybářství (78 %) a výroby (77 %).

Stavebnictví, nakládání s odpady a zásobování vodou a elektřinou jsou rovněž na předních místech, pokud jde o riziko poškození zdraví při zvedání nebo přemisťování těžkých břemen (71 %), zvýšené riziko uklouznutí, zakopnutí a pádů (63 %) a hluku (61 %).

Jednání s problémovými zákazníky, pacienty, žáky, atd. je nejčastějším psychosociálním rizikovým faktorem v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče (75 %) a v odvětví obchodu, dopravy, stravování/ubytování a rekreačních činností (62 %).

Únavné nebo bolestivé polohy, včetně dlouhého sezení, jsou nejvýznamnějšími rizikovými faktory v odvětví veřejné správy (76 %) a informačních činností, peněžnictví, nemovitostí a dalších technických a vědeckých služeb nebo poskytování osobních služeb (64 %). Stejně jako opakované pohyby rukou nebo paží je často uvádějí podniky ve všech odvětvích, což může vést k závěru, že fyzické rizikové faktory pro poruchy pohybového aparátu (MSD) jsou běžné napříč všemi činnostmi.

Opakované pohyby rukou nebo paží jsou až druhým nejčastěji uváděným rizikovým faktorem, a to konkrétně v odvětví výroby (58 %) a obchodu, dopravy, stravování/ubytování a rekreační činnosti (49 %).

Hodnocení rizik

Bez ohledu na to, jak přesné je vaše hodnocení rizik a jak dobré jsou vaše opatření k řízení rizik, musí vrcholové vedení svým zaměstnancům ukázat, že skutečně věří v BOZP a že je skutečně odhodláno dodržovat své BOZP plány v organizaci.

Kultura BOZP je jedním z klíčových faktorů, pokud jde o určení účinnosti bezpečnostního systému. Znamená to, že zásady a cíle týkající se zdraví a bezpečnosti jsou považovány za klíčové hodnoty společnosti a jejich začlenění do každodenních činností a rozhodnutí.

Pozitivní kultura bezpečnosti znamená, že dáváte důvěryhodný příklad chování a hodnot, které prosazujete. Denní proaktivní dohled je stejně důležitý jako viditelný závazek k vysoké prioritě bezpečnosti v rámci organizace. Je samozřejmé, že musíte sami respektovat pravidla. Vaši pracovníci uvidí vaše kroky a na tomto základě posuzují, jaké chování je přijatelné a které není.

10 "platinových" pravidel pro lepší řízení BOZP:

  • nezapomeňte, že pracujete s lidmi (nejsou stroje),
  • poslouchejte a promluvte si svými lidmi (dělejte to často, hodnoťte a rozvíjejte jejich dovednosti),
  • opravte věci co nejdříve, informujte je o pokroku,
  • ujistěte se, že vaše "papírování" je účelné (udržujte aktuální, smysluplné),
  • zlepšete kompetence v oblasti BOZP (zejména na úrovni vedení),
  • povzbuzujte a podporujte zaměstnance při hlášení nedostatků, námětů a mimořádných událostí,
  • odstraňte nedostatky na pracovišti,
  • měřte a sledujte rizika, kterým jsou zaměstnanci vystaveni,
  • zkontrolujte, že to, co děláte, funguje efektivně,
  • uvolněte přiměřené zdroje (finanční a potřebný čas k realizaci).

Budování a zavádění účinné BOZP zahrnuje nejen manažery, ale i zaměstnance. Jako manažer určitě neznáte všechna řešení pro všechny zdravotní a bezpečnostní problémy. Zaměstnanci a jejich zástupci mají podrobné znalosti a zkušenosti o tom, jak je práce vykonávána a jak je ovlivňuje. Z tohoto důvodu mají pracoviště, kde zaměstnanci přispívají k bezpečnosti a ochraně zdraví, často nižší míru pracovního rizika a nehodovosti.

Z průzkumu ESENER-2 vyplývá, že 76 % podniků v zemích EU-28 provádí hodnocení rizik pravidelně a většina z nich uvádí, že je mají zdokumentované (92 %). Většina dotazovaných podniků v zemích EU-28, které provádějí pravidelné hodnocení rizik, je považují za užitečný způsob řízení BOZP (90 %). Uvedené bylo zjištěno jak v různých odvětvích činnosti, tak v podnicích různé velikosti (od 69 % mezi mikropodniky s 5 až 9 pracovníky, až po 96 % mezi podniky s více než 250 pracovníky).

Podíváme-li se na jednotlivé země, hodnoty se pohybují od 94 % všech podniků v Itálii a Slovinsku, až po 37 % v Lucembursku. V případě členění podle odvětví, odpovídají nejvyšší podíly těm nejrizikovějším, jako jsou výroba (85 %), zemědělství, lesnictví a rybářství (84 %) a stavebnictví, nakládání s odpady, zásobování vodou a elektřinou (83 %).

Existují rovněž značné rozdíly, pokud jde o podíl podniků, v nichž hodnocení rizik provádí zejména vlastní zaměstnanci. V čele je Dánsko (76 % všech podniků) a následují Spojené království (68 %) a Švédsko (66 %). Nejnižší podíl byl zjištěn ve Slovinsku (7 %), Chorvatsku (9 %) a Španělsku (11 %).

Hodnocení rizik na pracovišti nejčastěji pokrývají následující aspekty:

  • bezpečnost strojů, vybavení a zařízení (84 %),
  • pracovní pozice/polohy, fyzické pracovní nároky a opakované pohyby (75 %).

Podniky, které provádějí hodnocení rizik a uvádějí, že mají zaměstnance pracující z domova, pouze 29 % zmiňuje, že hodnocení rizik se vztahují i na domácí pracoviště.

Obecné řízení BOZP v podniku

V 61 % podniků o otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pravidelně jedná vrcholový management a tento podíl stoupá s velikostí podniku. Průzkum uvádí, že z pohledu zemí bylo zaznamenáno, že se o nich hovoří častěji v České republice (81 %), Spojeném království (79 %) a Rumunsku (75 %), zatímco nižší podíly vykazují Černá Hora (25 %), Estonsko (32 %), Island a Slovinsko (35 %).

Mezi důvody, které podniky motivují k řízení BOZP, se jako nejčastější důvod uvádí plnění zákonné povinnosti (85 % podniků v zemích EU-28). Zapojení managementu do BOZP představuje klíčový faktor pro provádění opatření k řešení problémů BOZP.

Průzkum dále uvádí, že při využívání služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou nejčastěji využívány pracovně-lékařské služby (68 %), specialisté na BOZP obecně (63 %) a odborníci na prevenci úrazů (52 %). Podíváme-li se na psychosociální rizika, pouze 16 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že využívají služeb psychologa. Existují významné rozdíly mezi zeměmi, například ve Finsku a Švédsku zhruba 60 % podniků uvádí, že využívají psychologa, a to buď interního, nebo externě najímaného.

Psychosociální rizika a jejich řízení

Významné změny, ke kterým dochází ve světě práce, vedou ke vznikajícím psychosociálním rizikům, která, mimo jiné, sou­visejí se způsobem rozvržení, organizace a řízení práce.

53 % dotazovaných podniků v zemích EU-28 uvádí, že má dostatečné informace o způsobech začlenění psychosociálních rizik do hodnocení rizik. Tento podíl se více liší v závislosti na velikosti podniku, než na odvětví. Například nejvyšší hodnoty vykazuje Slovinsko (75 %) a Itálie (74 %), na rozdíl od Malty (35 %) a Slovenska (40 %).

Jednání s problémovými zákazníky, pacienty, žáky, atd. (58 %) a časová tíseň (43 %) jsou uváděné jako dva nejčastější psychosociální rizikové faktory v podnicích v zemích EU-28. Oba rizikové faktory se nejčastěji vyskytují v podnicích v oblasti vzdělávání, zdravotní a sociální péče a veřejné správy, nejméně potom v zemědělství, lesnictví a rybářství a také ve výrobě. Oba rizikové faktory se zvyšují s velikostí podniku, avšak nejvýznamněji časová tíseň.

Řízení psychosociálních rizik

Psychosociální rizikové faktory jsou považovány za náročnější na řízení, než jiné rizikové faktory, přičemž pětina podniků, které uvedly, že musí jednat s problémovými zákazníky nebo že zažívají časovou tíseň, uvádí, že jim chybí informace nebo odpovídající nástroje, aby se s tímto rizikem mohly odpovídajícím způsobem vypořádat.

Asi 33 % podniků s více než 20 pracovníky v zemích EU-28 uvádí, že má akční plán na prevenci pracovníhostresu. Tento údaj roste s velikostí podniku a je častější v oblasti vzdělávání a zdravotní a sociální péče. Jsou významné rozdíly mezi zeměmi (nejvyšší podíl je ve Spojeném království (57 %), Rumunsku (52 %), Švédsku a Dánsku (51 %), oproti České republice (8 %), Chorvatsku a Estonsku (9 %).

Dvě nejčastěji uváděná opatření v zemích EU-28 byla reorganizace práce s cílem snížit pracovní nároky a pracovní tlak (38 %) a důvěrné poradenství pro zaměstnance (36 %).

Hnací síly a překážky

Mezi důvody, které podniky motivují k řízení BOZP, je jako nejčastější důvod uváděno plnění zákonné povinnosti, a to u 85 % podniků v zemích EU-28. Druhou nejvýznamnější hnací silou pro přijetí opatření v oblasti BOZP je naplňování očekávání ze strany zaměstnanců nebo jejich zástupců (79 %), a ta je nejvyšší u podniků v oblasti vzdělávání a zdravotní a sociální péče.

Průzkum dále ukazuje, že hlavními problémy při řešení bezpečnosti a ochrany zdraví jsou složité zákonné povinnosti (40 % podniků v zemích EU-28), následované "papírováním" (29 %).

Průzkum ESENER-2 rovněž ukazuje, že neochota otevřeně mluvit o těchto otázkách je nejspíš hlavní překážkou pro řešení psychosociálních rizik (30 % podniků v zemích EU-28). Druhou nejvýznamnější překážku představuje nedostatek povědomí zaměstnanců (26 %).

Účast zaměstnanců

Konzultace

Podíváme-li se na podniky, které uvádějí, že v období tří let před tímto průzkumem zavedly opatření na prevenci psychosociálních rizik, pak 63 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že při zavádění těchto opatření sehráli zásadní úlohu zaměstnanci (údaje se liší podle zemí, od 77 % podniků v Dánsku a Rakousku až po 43 % na Slovensku).

Průzkum ESENER-2 dále ukazuje, že 81 % podniků v zemích EU-28 uvádí, že své zaměstnance zapojují do vytváření opatření reagujících na hodnocení rizik, a to bez významných rozdílů mezi odvětvími.

O otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci "pravidelně" diskutují zástupci zaměstnanců a management v 56 % podnikův zemích EU-28, které mají nějakou podobu zastoupení zaměstnanců. Mezi nejmenšími podniky je častěji uváděna spíše ad-hoc reakce, jelikož 41 % z nich uvádí, že k takovým diskuzím dochází "pouze ve chvíli, kdy se objeví konkrétní problémy".

Prevence a šetření pracovních úrazů

Výše uvedené údaje je možné využít v rámci prevence a šetření pracovních úrazů na pracovištích. Prevence v oblasti bezpečnosti práce a šetření pracovních úrazů jsou nástroji v boji proti pracovním úrazům. Organizace by tak "v tomto boji" měly používat jak proaktivní, tak reaktivní měření, a to s cílem předcházení pracovním úrazům a zabránění jejich opakování.

Mezi proaktivní měření patří například hodnocení souladu s požadavky právních předpisů a jinými požadavky, využití bezpečnostních prohlídek nebo kontrol na pracovišti, využití zdravotních vyšetření, atd. Mezi reaktivní měření patří například monitorování poškození zdraví, monitorování výskytu a míry vzniků incidentů a poškození zdraví (tj. pracovních úrazů), atd.

 

DŮLEŽITÉ:
Nejlepším preventivním opatřením proti vzniku pracovního úrazu je zavedení funkčního systému řízení BOZP.

 

Praktický příklad

Zaměstnanec nepoužívá ochranné brýle při práci s bruskou na pracovišti. Ochranné brýle jsou položeny na pracovním stole v blízkosti brusiče. Nadřízený vedoucí brusiče, který právě prochází pracovištěm, zpozoruje, že zaměstnanec nepoužívá přidělený osobní ochranný pracovní prostředek. Vzhledem k jiným povinnostem však tomu nevěnuje pozornost. U zaměstnance dojde k poranění oka odletující částicí z brusného kotouče.

Jaké jsou vlastně kořenové příčiny tohoto zranění?

K naleznutí odpovědi si můžeme položit následující otázky:

  • byl zaměstnanec nezodpovědný, nedbal o svou bezpečnost?
  • když ano, proč?
  • byl zaměstnanec seznámen s riziky?
  • byly stanovené bezpečné postupy?
  • byly dodržovány stanovené bezpečné postupy?
  • když ne, proč?
  • bylo ochranné zařízení funkční (kontroly, revize a opravy)?
  • byl zaměstnanec srozumitelně proškolen?
  • nepoužíval zaměstnanec ochranné brýle, protože byl zvolen nevhodný typ pro daného zaměstnance a danou práci?
  • přiděluje se ve společnosti pouze jeden typ a jedna velikost nebo se berou v úvahu fyzické odlišnosti zaměstnanců?
  • a další otázky.

 

DŮLEŽITÉ:
Častým závěrem může být konstatování: "Zaměstnanec nepoužíval osobní ochranný pracovní prostředek a nedodržoval pracovní postup".

 

V praxi se můžeme setkat, že zaměstnanci byl přidělen osobní ochranný pracovní prostředek a byl seznámen s návodem na používání, avšak v mnohých případech však pouze formálně.

 

DŮLEŽITÉ:
Odhadem 90 % nebezpečného chování jsou často výsledkem kořenových příčin.

 

Při šetření pracovních úrazů dotazujte se na těchto pět oblastí:

  • úkol - zvažujte samotné pracovní postupy - byly dodrženy, byl postup správně definován?
  • materiál - zvažujte použité zařízení, materiály - bylo nebezpečí pro zaměstnance identifikováno?
  • pracovní prostředí - bylo pracoviště dostatečně osvětleno, nebylo příliš hlučné?
  • zaměstnanci - byli dostatečně a správně školeni, nehrál roli stres?
  • řízení - hrál svou roli systém řízení, komunikace, kontroly?

 

DŮLEŽITÉ:
Jestliže v těchto oblastech bylo něco, co mohlo přispět k úrazu, zeptej se proč to je, tak jak to je, až nalezneš odpověď.

 

Vždy zjistěte kořenovou příčinu pracovního úrazu (například: pád z nestabilního, poškozeného žebříku):

  • nebezpečné jednání, chování (výstup po poškozeném, nestabilním žebříku),
  • nebezpečné podmínky (poškozený žebřík).

Otázky:

  • proč nebylo poškození zjištěno v rámci pravidelných kontrol?
  • jsou vůbec nastaveny a dokumentovány pravidelné kontroly?
  • proč bylo dovoleno poškozené zařízení používat?
  • věděl zaměstnanec, že poškozené zařízení nemůže používat a musí poškození nahlásit stanovené osobě?
  • byl zaměstnanec řádně proškolen?
  • jakým způsobem probíhá dohled? (trpěný způsob)

Analýza úrazu:

  • zjevné příčiny - co se dělalo, co se nedělalo, jaké nebezpečné podmínky existovaly,
  • kořenové příčiny - proč to dělali, proč to nedělali, proč nebezpečná podmínka existovala, proč nebyla odstraněna, byla to chyba zaměstnance, co způsobilo toto chování.

Postoj zaměstnanců: pracoviště je nebezpečné, špatně organizované

Postoj zaměstnavatelů: zaměstnanec je nepozorný, nedbá o svou bezpečnost

Základní příčinou pracovního úrazu je:

  • způsob řízení,
  • pracovní prostředí,
  • zařízení,
  • lidský faktor.

Závěr

Výsledky druhého evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), přináší zajímavá zjištění v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to v rámci jednotlivých členských států Evropské unie. Uvedená zjištění můžou být využita při dalším formování a směřování strategie České republiky a zaměstnavatelů v České republice v oblasti BOZP.

POUŽITÁ LITERATURA

  1. Druhý evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-2), Shrnutí, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), 2015, http://osha.europa.eu, ISBN 978-92-9240-704-9
  2. Health and safety at work is everybody´s busines, Practical guidance for employers, 2016, European Commission, Directorate-General for Employment, Social Affairs and Inclusion, ISBN 978-92-79-64587-7

Související dokumenty

Související články

Zvažování rizik, kompetence a povědomí v systémovém řízení
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Vyhodnocování rizik a vhodný nástroj pro malé podniky a mikropodniky
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - pokračování
Synergie hodnocení rizik a bezpečných pracovních postupů
Národní kolo soutěže Ceny za správnou praxi v oblasti BOZP má své vítěze
HOP filozofie a porušování pravidel na pracovištích
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce" - dokončení
Respirátor, nejlepší přítel člověka?
Vedení dokumentace o vyhledávání a vyhodnocování rizik
Údržba a rizika spojená s externími poskytovateli služeb
Chemická bezpečnost na pracovišti
Zamyšlení nad obsahem slov "bezpečnost práce"
Pilíře bezpečnosti ve stavebnictví a ostatních odvětvích
Organizační faktor v prevenci rizik na pracovištích
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Svářeči a předcházení ohrožení jejich zdraví
"Job Hazard Analysis" a bezpečné pracovní postupy
Hodnocení rizik u osamoceně pracujícího zaměstnance
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 8. část - Péče o technická zařízení a vybavení pracovišť - úvod
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP

Související otázky a odpovědi

Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Bezpečnostní listy na pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Pes na pracovišti
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Pracovní postup
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Zodpovědnost zaměstnavatele za absolvování povinných školení pro osvědčení profesní způsobilosti zaměstnanců
Aktualizace směrnic BOZP
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Stávka a její vliv na dovolenou
Ztráta na výdělku při pracovním úrazu
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Pracovnělékařská prohlídka