Minimální odpočinek při vícero pracovních poměrech

Pro Českou republiku revoluční rozhodnutí Evropského soudního
dvora

Mít více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele není nic nezvyklého. Podivné však je, že české právní předpisy tyto „souběhy“ řeší jen minimálně. O to vítanější (i když jak pro koho) je rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 17. března 2021 ve věci C-585/19, který trochu současnou HR praxí otřese.

Skutkový stav před SDEU

SDEU řešil následující případ: bukurešťská vysoká škola ekonomická (zaměstnavatel) pracovala na jistém projektu pro zadavatele – organizační složku tamějšího ministerstva školství. Zadavatel však při vyúčtování mzdových nákladů zaměstnanců zjistil nesrovnalosti – částky představující tyto mzdové náklady odpovídaly pracovní době, která by překračovala zákonná maxima, přičemž by tak nebyly dodrženy zákonné doby odpočinku.

Následoval spor na vnitrostátní úrovni, ve kterém…

Tento článek je jen pro předplatitele

Registrujte se nyní a získejte 14 denní přístup ZDARMA

  • Přístup k placeným článkům
  • Týdeník Podtrženo, sečteno
  • Časové řezy předpisů
  • Přístup k Otázky a odpovědi
Registrujte se zdarma

Heslo by mělo obsahovat alespoň 6 znaků