Kdy OSVČ není povinna platit v roce 2017 zálohy na pojistné zdravotního pojištění

Vydáno: 8 minut čtení

Jak jsme uvedli již v jednom z minulých čísel, ve zdravotním pojištění existují případy, kdy není povinností OSVČ zálohy na pojistné platit. V této situaci pak OSVČ pojistné uhradí jednorázovou platbou ve lhůtě do osmi dnů od podání Přehledu za podmínky, že tato povinnost vznikne.

Zahájení podnikání u OSVČ - „státního pojištěnce“

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

  • v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
  • nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2017 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Příklad č. 1:

Starobní důchodce začal podnikat v únoru 2017 a za 11 měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže ztrátu 8 920 Kč.

Mimo skutečnost, že se na tuto osobu nevztahuje při odvodu pojistného povinnost respektovat z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti minimální vyměřovací základ, nemusí tato osoba platit:

  • zálohy na pojistné v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti, tedy v roce 2017,
  • pojistné na zdravotní pojištění (doplatek) za rok 2017 z titulu záporného výsledku své podnikatelské činnosti v tomto roce,
  • zálohy na pojistné v roce 2018, pokud bude ve své samostatné výdělečné činnosti nadále pokračovat.
Příklad č. 2:

Žena na rodičovské dovolené začala podnikat v červenci 2017 a za 6 kalendářních měsíců své samostatné výdělečné činnosti vykáže příjmy 91 358 Kč a výdaje 52 847 Kč. Zálohy nebyly placeny.

Pojistné za rok 2017:

Pojistné = 0,135 x 0,5 x (91 358 - 52 847) = 2 600 Kč

Od měsíce podání Přehledu za rok 2017 (tedy v roce 2018) bude pak tato osoba povinna platit následující měsíční zálohy:

Záloha = [0,135 x 0,5 x (91 358 - 52 847)] / 6 = 434 Kč 

Nemoc

V případě nemoci OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní zdroj (resp. jediný) příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, zpravidla kopií neschopenky, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc trvá po celý měsíc.

Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 3:

OSVČ platí po celý rok 2017 minimální zálohy 1 906 Kč, dne 12. 2. 2017 utrpí při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti s nárokem na nemocenské je do 9. 6. 2017. Za rozhodné období kalendářního roku 2017 vykáže ztrátu.

Kromě toho, že OSVČ dle výše uvedeného neplatí (resp. není povinna platit) za měsíce březen až květen zálohy na pojistné, nemusí být v těchto třech měsících dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část devíti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2017. Jinými slovy, zaplacením devíti záloh ve výši 1 906 Kč postupuje OSVČ v roce 2017 podle zákona.

Podnikání jako vedlejší zdroj příjmů

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

V měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2017 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 11 000 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.

Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ ještě tyto zásady:

  • i když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
  • z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,
  • výše pojistného se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů, tedy bez nutnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

Snížení zálohy

Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2017 částka 1 906 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Do konce listopadu 2011 mohla zdravotní pojišťovna povolit žadateli - OSVČ snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž o snížení záloh mohla OSVČ žádat i opakovaně. Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2016 v měsíci dubnu 2017 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2018.

U OSVČ s povinností placení alespoň minimálních záloh může být v roce 2017 záloha snížena na nejméně 1 906 Kč. U osob, pro které minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí, může být snížená záloha i nižší než 1 906 Kč, případně nebude pro OSVČ v roce 2017 povinností platit žádné zálohy:

  • od měsíce podání Přehledu v roce 2017 (při záporném výsledku podnikatelské činnosti v roce 2016),
  • od měsíce, od kterého zdravotní pojišťovna povolí snížení zálohy na nulovou hodnotu (je-li podnikatel v roce 2017 „v mínusu“).
Příklad č. 4:

Student začal podnikat v měsíci září 2016 a vzhledem k nutnosti určitých investic vykázal za tento rok ztrátu.

V roce 2016 zálohy neplatil, a protože za tento nedosáhl kladného výsledku své činnosti, nevznikla pro něho povinnost platit zálohy ani v roce 2017.

Od roku 2013 již neplatí pro OSVČ ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, což znamená, že není (a nadále ani nebude) stanovena za rozhodné období kalendářního roku maximální výše pojistného a taktéž výše měsíční zálohy není omezena horní hranicí.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Postupy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2018
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2017 v příkladech
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Samoplátci a nemoc ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Evropská unie - zdravotní pojištění a nemoc osob výdělečně činných v České republice
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění - problémové situace na přelomu let
Změny ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2020
OSVČ ve zdravotním pojištění
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Platba sociálního a zdravotního pojištění
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Paušální daň
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
OSVČ - starobní důchodce
Odměna pěstouna a výkon SVČ
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění