Zdravotní pojištění a závažné porušení zákonné povinnosti zaměstnavatelem

Vydáno: 10 minut čtení

Také v právních podmínkách roku 2018 je jednou ze základních zákonných povinností zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění pravidelné měsíční podání tiskopisu nazvaného "Přehled o platbě pojstného zaměstnavatele" (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají zaměstnavatelé všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnávají.

Za příslušný kalendářní měsíc musí být tento Přehled podán zdravotní pojišťovně nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pokud tento 20. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lze Přehled předat zdravotní pojišťovně ještě nejbližší následující pracovní den. Povinnost podat Přehled platí například i:

  • za měsíc, ve kterém byl třeba jen po část měsíce zaměstnán alespoň jeden zaměstnanec, nebo
  • v situaci, kdy měl zaměstnavatel pouze jednoho zaměstnance, toto zaměstnání skončilo a po skončení zaměstnání byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována nějaká odměna - takže například při výši odměny 2 000 Kč se na Přehled uvede úhrn vyměřovacích základů 2 000 Kč, pojistné 270 Kč a počet zaměstnanců nula. Kdyby zaměstnání skončilo třeba dne 30. 6. a odměna by byla zúčtována do měsíce července, musí zaměstnavatel vzít v úvahu i možnou změnu zdravotní pojišťovny bývalého zaměstnance k 1. 7.

Údaje na Přehledu a opravný Přehled

Přehled podávaný zaměstnavatelem obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců (i bývalých), pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru), a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. Do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují například i ti zaměstnanci, kterým nebyl v příslušném měsíci, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, neplacené volno, žena na mateřské nebo osoba na rodičovské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.). Jestliže zaměstnavatel zjistí jakoukoli chybu, resp. dojde ke změně v některém ze tří výše uváděných údajů (úhrn vyměřovacích základů, výše pojistného, počet zaměstnanců), podává zdravotní pojišťovně opravný Přehled, a to za každý měsíc, ve kterém ke změně dochází.

Kdy zaměstnavatel podává opravný Přehled

Opravný Přehled podává zaměstnavatel například i tehdy, pokud zaměstnává zaměstnance na dohodu o provedení práce, přičemž příjem nepřevýší v žádném z měsíců 10 000 Kč a dodatečně je na základě takové dohody zúčtován příjem (odměna), který v součtu s příjmem v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila, převýší 10 000 Kč.

V tomto případě vzniká v posledním kalendářním měsíci trvání dohody zaměstnání, takže zaměstnavatel přihlašuje v tomto měsíci tuto osobu jako zaměstnance. Protože se v informačním systému zdravotní pojišťovny změnil (zvýšil) v daném měsíci počet zaměstnanců, podává zaměstnavatel opravný Přehled, na kterém však pouze navýší počet zaměstnanců. Příslušné pojistné bude z úhrnu příjmů v posledním kalendářním měsíci trvání dohody a dodatečně vyplacené odměny odvedeno za kalendářní měsíc, do kterého byla odměna zúčtována.

Opravný Přehled podává zaměstnavatel zpravidla i v případě, když prohraje se zaměstnancem soudní spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání celého případu rozhodne o nepřetržitém trvání pracovního poměru, je tato osoba se zpětnou platností považována za zaměstnance po celé příslušné období. Bez ohledu na pojistné odvedené z přiznané náhrady mzdy je i v těchto případech nutné respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu za celé období neplatné výpovědi, neboť úhrn zúčtovaných příjmů musí činit v rozhodném období (kalendářním měsíci) nejméně částku minimální mzdy. Tato podmínka platí pro osoby (a zaměstnavatele), na které se vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Kromě odvodu pojistného ze zúčtované náhrady mzdy tak musí zaměstnavatel zajistit dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje. Dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima za jednotlivé měsíce se netýká osob, které:

  • nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát),
  • byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy (zaměstnavatel bude mít potvrzení od jiného zaměstnavatele),
  • po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ (dokládá zaměstnanec zaměstnavateli čestným prohlášením).

Možnosti zdravotních pojišťoven

Přestože většina zaměstnavatelů tuto svoji důležitou zákonnou povinnost ve stanoveném termínu řádně plní, stále je ještě nemálo těch, kteří tento formulář (a mnohdy i opakovaně) nepředkládají. Nemohou se pak divit, když se toto jejich počínání celkem logicky stává předmětem zájmu té zdravotní pojišťovny, která Přehled neobdrží.

Zákon č. 592/1992 Sb. obsahuje možné postupy i v situaci, kdy zaměstnavatel povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči zaměstnavateli jak vyčíslit, tak následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší právnické nebo fyzické osobě

  • stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a
  • uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje zaměstnavatele (nebo OSVČ) povinnosti Přehled podat.

Reakce zdravotní pojišťovny

Nepodá-li zaměstnavatel Přehled v určeném termínu (viz výše), bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku a bude po zaměstnavateli předložení jednoho nebo více Přehledů oprávněně požadovat. Nejprve zřejmě osloví zaměstnavatele dlužícího Přehled(y) s tím, aby svoji zákonnou povinnost dodatečně splnil, v této fázi zpravidla ještě bez sankčního postihu. Pokud se tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že požadovaný Přehled v určené lhůtě předložen není), může zdravotní pojišťovna - opírajíce se o příslušnou legislativu - začít v předmětné záležitosti činit patřičná opatření.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zdravotní pojišťovna zaslanou výzvou nedospěje u zaměstnavatele ke kýženému výsledku a údaje za příslušný měsíc(e) nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl zaměstnavatel v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněn.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Pokud zdravotní pojišťovna takovými údaji nedisponuje, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2018 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, který činí 28 250 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 42 375 Kč (1,5 x 28 250), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 721 Kč. Již z této měsíční částky je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného, včetně navazujícího penále, je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na již zmíněnou reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty až do výše 50 000 Kč za nepředložení Přehledu.

Příklad:

Zaměstnavatel opakovaně nepodával Přehledy o platbě pojistného za tři zaměstnance, proto mu zdravotní pojišťovna rozhodnutím stanovila za měsíce červen - září 2018 pravděpodobnou výši pojistného v částce 68 652 Kč (5 721 x 3 x 4).

V případě, že zaměstnavatel Přehled nedodá, stává se výše pravděpodobného pojistného po nabytí právní moci pohledávkou zdravotní pojišťovny za plátcem, a pokud tato nebyla uhrazena ve stanovené výši do dne splatnosti pojistného, počítá se od následujícího dne penále, jehož aktuální výše činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Penále z pravděpodobné výše pojistného se vypočítává až do dne odevzdání Přehledu. Pokud zdravotní pojišťovna následně v rámci výkonu své kontrolní činnosti zjistí, že pravděpodobná výše pojistného byla stanovena vyšší, než odpovídá předloženému Přehledu, na vyměřeném penále z pravděpodobné výše pojistného se nic nemění. Jestliže však naopak bylo pravděpodobné pojistné stanoveno ve srovnání s podaným Přehledem nižší, doplatí zaměstnavatel jak dluh na pojistném, tak na penále.

Zaměstnavatelé však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost Přehled podat. Pokud zaměstnavatel požadovaný Přehled posléze předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Stanovení pravděpodobného pojistného OSVČ

Podotýkám, že stejný postup, tedy s možností stanovení pravděpodobné výše pojistného a uložení pokuty až 50 000 Kč může zdravotní pojišťovna použít i tehdy, když jí Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné nepodá osoba samostatně výdělečně činná. Ve srovnání se zaměstnavateli je však hodnota měsíčního pravděpodobného pojistného u OSVČ poloviční.

Odhlášení posledního zaměstnance

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby pojištěné u více zdravotních pojišťoven, přičemž u některé z těchto pojišťoven přestane mít zaměstnance, pak musí z hlediska plnění oznamovací povinnosti provést řádné odhlášení kódem "O" a skutečnost, že zdravotní pojišťovně již nadále nebude Přehledy podávat, jí nijak neoznamuje. Jakmile však opětovně začne zaměstnávat pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny, přihlásí jej kódem "P" a předkládá Přehledy v termínu výše uvedeném.

Naproti tomu je zaměstnavatel povinen oznámit zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě ukončení činnosti, zrušení organizace, nebo její vstup do likvidace.

Lhůty ve zdravotním pojištění

Pro vyměření a vymáhání dlužného pojistného a penále platí ve zdravotním pojištění od 1. 12. 2011 desetiletá promlčecí doba (předtím byla pětiletá). Pokutu za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou lze uložit do 2 let ode dne, kdy se příslušná zdravotní pojišťovna dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Aby nebyl oprávněný nárok zdravotní pojišťovny promlčen, musí být patřičné kroky učiněny řádně a včas.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené
Dovolená versus překážky v práci
Převádění nevyčerpané dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění - když zaměstnáte starobního důchodce
Zdravotní pojištění a plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti
Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění
Vše o Přehledech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Pojištěnci a porušení zákonných povinností ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Kdy zaměstnavatelé neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Přechod práv ve zdravotním pojištění
Postavení fyzických osob a závislá práce v kontextu zdravotního pojištění
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Nárůst plateb za "státní pojištěnce" ve zdravotním pojištění
Dluhy a přeplatky ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - některé problémové situace u dohod o pracovní činnosti
Pojištěnec v českém systému veřejného zdravotního pojištění
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Státní svátek a zdravotní pojištění
Přerušení pobytu v cizině a zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění

Související otázky a odpovědi

Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Zálohy na zdravotní pojištění - konec rodičovského příspěvku
DPČ - přihláška a odhláška ZP a SP
Přehled OSSZ a ZP
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Zdravotní pojištění invalidního zaměstnance
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Zaměstnankyně na rodičovské dovolené a práce na stejné pozici jako před ní
Zdravotní pojištění
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění

Související předpisy

592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění