Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví

Vydáno: 21 minut čtení

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Zvýšenou ochranou ohrožených skupin osob, mezi niž patří ženy, se zabývá i Listina základních práv a svobod, a to konkrétně v článku 29, ve kterém se uvádí, že
„Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky“
.[1]
1. Zohlednění genderových rozdílů v řízení rizik na pracovištích
Genderová rovnost je základní hodnotou Evropské unie, základním právem a hlavní zásadou evropského pilíře sociálních práv. Genderová rovnost přináší více pracovních míst a zvyšuje produktivitu, což je potenciál, který je zapotřebí využít, vzhledem k tomu, že Evropská unie přechází na ekologickou a digitální ekonomiku a čelí demografickým výzvám. [2]
Muži a ženy nejsou z biologického hlediska stejní (existují rozdíly mezi pohlavími), nevykonávají stejnou práci, stejné nejsou ani jejich pracovní podmínky ani postoj společnosti k nim (genderové rozdíly). [3]
Důležité: Biologické a genderové rozdíly mohou ovlivnit rizika, s nimiž se muži a ženy v práci potýkají, a rovněž i způsob jejich hodnocení a řízení.
Ženy – rozdíly, které mohou mít vliv na BOZP:
pracují v určitých odvětvích a vykonávají určité druhy práce,
musí udržovat rovnováhu mezi pracovními povinnostmi a povinnostmi doma,
jsou nedostatečně zastoupeny na úrovni dohledu a vedení,
fyzicky se od mužů liší, přestože se často setkáváme s větší rozmanitostí mezi ženami než mezi muži a ženami, například ve fyzické síle
,
vykonávají práce, které jsou často mylně považované za bezpečné a snadné
. [3]
Když se zamyslíme nad riziky v práci, je pravděpodobnější, že si představíme muže pracujícího v odvětvích s vysokým rizikem nehod, jako je například stavebnictví, než ženy pracující ve zdravotnictví a sociální péči nebo v nových oblastech, jako jsou call centra.
[4]
Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů a nerovností z hlediska pohlaví, a boj proti diskriminaci v zaměstnání jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti a zdraví mužů i žen.
Násilí na pracovišti, obtěžování či diskriminace, ať už na základě pohlaví, věku, postižení, náboženského vyznání či přesvědčení, rasového nebo etnického původu a sexuální orientace,
mohou mít vliv na bezpečnost a zdraví pracovníků
. Je tak důležité podporovat zvyšování informovanosti o duševním zdraví, jakož i obtěžování na pracovišti a genderových stereotypech. [5]
Boj proti genderovým stereotypům
Genderové stereotypy jsou primární příčinou genderové nerovnosti
a ovlivňují všechny oblasti společnosti. Současná digitalizace pracovišť s využitím umělé inteligence může přinést řešení mnoha společenských výzev, na druhé straně, nese s sebou rovněž i riziko, že genderové nerovnosti dále posílí. Například algoritmy a související strojové učení, pokud nebudou dostatečně transparentní a propracované, implikují riziko vzniku genderové předpojatosti, které si programátoři nemusí být vědomi nebo která bude výsledkem výběru určitých údajů. [2]
Genderová rovnost v práci
Muži častěji pracují v náročnějším fyzickém prostředí a mají relativně horší kvalitu pracovní doby než ženy, ale s větší pravděpodobností budou mít lepší plat. Muži uvádějí vyšší úrovně kvantitativních požadavků (např. práce v napjatých termínech), zatímco
ženy mnohem častěji uvádějí, že jsou vystaveny emocionálním požadavkům
(jako je práce s rozzlobenými klienty, pacienty nebo žáky). Pokud jde o sociální prostředí, muži mají tendenci dostávat méně podpory ze strany kolegů a manažerů, zatímco
ženy jsou mnohem častěji vystaveny nepříznivému sociálnímu chování, jako jsou výhrůžky, verbální napadání nebo obtěžování
. [6]
Jsou muži a ženy vystaveni stejným rizikům na pracovištích?
Muskuloskeletální poruchy (MSD) a diverzita pracovní síly
Jedním z hlavních důvodů problémů v oblasti BOZP na mnoha pracovištích jsou muskuloskeletální onemocnění. Expozice rizikovým faktorům se u žen a mužů může lišit. Organizace práce na pracovišti má na pravděpodobnost výskytu muskuloskeletálních onemocnění velký vliv. Ženy a muži často v práci dělají různé věci, proto se jejich expozice liší. Jedná se o nejdůležitější
důvod, proč se u žen projevuje více bolestivých symptomů souvisejících s prací

Související dokumenty

Související články

Elektromagnetická kompatibilita zdravotnických elektrických přístrojů
Vliv pracovní doby na bezpečnostní chování zaměstnance
Otázky související s prováděním školení zaměstnanců-Ukrajinců o BOZP
Expozice karcinogenním látkám vznikajícím během pracovního procesu
Kluzné podložky a možnosti jejich použití pohledem bezpečnosti práce
Bezpečnost práce v dálkové silniční dopravě
Také mě zajímá pohled na současnou BOZP - ale nejen na současnou
Změny v mezinárodních předpisech ADR a RID pro přepravu nebezpečných věcí
Předpis zaměstnavatele k ochranným pracovním prostředkům
Bezpečnost práce u řidičů městské a příměstské hromadné dopravy
Elektronická cigareta na pracovišti
Kontrolní činnost orgánů inspekce práce v oblasti nebezpečných látek
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Klimatické změny a jejich vliv na BOZP v zemědělství a lesnictví
Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky
Motivační faktory a bariéry pro hodnocení rizik a řešení otázek BOZP
Zamyšlení nad možností použití "posunovače palet"
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Zvažování rizik, kompetence a povědomí v systémovém řízení

Související otázky a odpovědi

Bezpečnostní listy na pracovišti
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Skladování a nakládání s NCHL
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Pes na pracovišti
Externí vedoucí pracovník
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Aktualizace směrnic BOZP
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Práce ve ztíženém prostředí
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Délka pracovní doby
Kamerový systém na pracovišti a GDPR

Související předpisy

2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
262/2006 Sb., zákoník práce
198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon)
180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)