K ročnímu zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2019

Žádost o provedení ročního zúčtování

O provedení ročního zúčtování musí poplatník požádat plátce daně nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Vzhledem k tomu, že den 15. února v roce 2020 připadá na sobotu, bude moci poplatník požádat o provedení ročního zúčtování za zdaňovací období roku 2019 ještě i v pondělí 17. února 2020.

Požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování může jen poplatník, který není povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti o tom, že není povinen podat přiznání k dani, je vždy součástí jeho žádosti o roční zúčtování. O roční zúčtování za zdaňovací období roku 2019 může poplatník požádat plátce daně elektronickou formou v systému vedeném plátcem daně nebo písemnou formou, a to jak na tiskopisu Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění č. 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1., tak stále ještě i na tiskopisu Prohlášení k dani 25 5457 MFin 5457 – vzor č. 25 (nebo i na dříve vydaném tiskopisu prohlášení k dani), jehož součástí je i žádost o roční zúčtování.

Nepožádá-li poplatník plátce daně o provedení ročního zúčtování nebo svoji žádost o roční zúčtování učiní u plátce daně po stanoveném termínu (tedy v roce 2020 po datu 17. 2. 2020), pak plátce daně roční zúčtování neprovede.

Otázka č. 1:

Poplatník podepsal u plátce daně prohlášení k dani a požádal i o provedení ročního zúčtování s tím, že neměl v roce 2019 jiného zaměstnavatele, plátce daně. Vzhledem k tomu, že do pracovního poměru u plátce daně nastoupil až v září 2019, požadoval plátce daně informace, zda a jaké měl v roce 2019 příjmy. Poplatník uvedl, že v měsíci lednu a únoru pracoval v zahraničí (v Německu) a tam si daňovou povinnost vyrovnal, od měsíce března do srpna byl v evidenci úřadu práce. Lze poplatníkovi provést roční zúčtování? Musí prokázat, že byl evidován na úřadu práce?

Odpověď:

V uvedeném případě nelze poplatníkovi provést roční zúčtování, neboť poplatník je povinen podat přiznání k dani. Tuto povinnost poplatníkovi stanoví zákon o daních z příjmů v ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému plynou jak příjmy ze závislé činnosti od plátce daně v České republice, tak ve stejném zdaňovacím období i příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí.

Příjmy ze závislé činnosti zdaněné daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně („srážkovou daní“)

Neučinil-li poplatník u plátce daně prohlášení k dani, je z některých jeho příjmů ze závislé činnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů srážena plátcem daně „srážková daň“, tedy daň vybíraná srážkou ve výši zvláštní sazby daně. V roce 2019 došlo v ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů ke změně a limit pro zdanění vymezených příjmů ze závislé činnosti byl s účinností od 1. května 2019 zvýšen z částky nepřesahující u téhož plátce daně 2 500 Kč za kalendářní měsíc na částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, tedy na částku nepřesahující v úhrnné výši 3 000 Kč za kalendářní měsíc u téhož plátce daně. Může tak docházet k tomu, že poplatník měl v některém z kalendářních měsíců roku 2019 souběžně příjmy od dvou plátců daně, u jednoho z těchto plátců měl učiněno prohlášení k dani a u druhého z těchto souběžných plátců daně prohlášení k dani již učinit nemohl. Z příjmů ve stejné výši mu za měsíce leden až duben byla plátcem daně srážena záloha na daň a za měsíce květen až prosinec daň vybíraná srážkou zvláštní sazbou daně. Skutečnost, že v některých měsících roku 2019 měl poplatník příjmy od plátce daně, u něhož neučinil prohlášení k dani, a z těchto příjmů byla plátcem daně srážena záloha na daň, poplatníkovi stanoví povinnost podat za rok 2019 přiznání k dani.

Otázka č. 2:

Poplatník po celý rok 2019 pobíral měsíční odměnu ve výši 2 800 Kč za výkon funkce v zastupitelstvu obce. Za měsíc leden až duben byla z těchto příjmů srážena záloha na daň, poplatník nepodepsal prohlášení k dani, poprvé při výplatě za měsíc květen a další měsíce byla z těchto příjmů srážena daň zvláštní sazbou. Poplatník má svého zaměstnavatele, u něhož podepsal prohlášení k dani, a chce jej požádat o roční zúčtování. Může si poplatník požádat o roční zúčtování u svého plátce daně, nebo je povinen podat přiznání k dani? Jaké mu máme vystavit potvrzení o příjmech?

Odpověď:

Poplatník nemůže požádat svého plátce daně o roční zúčtování. Vzhledem k tomu, že z příjmů plynoucích poplatníkovi za výkon funkce v zastupitelstvu obce byla za měsíce leden až duben 2019 plátcem daně, u něhož neučinil prohlášení k dani, srážena záloha na daň, je povinen dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani. Plátce daně, obec, vystaví poplatníkovi Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období roku 2019. V podaném přiznání k dani je poplatník povinen uvést všechny příjmy ze závislé činnosti, z nichž byla plátci daně srážena záloha na daň.

Pokud by poplatník chtěl, pak v souladu s ustanovením § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů může mezi příjmy ze závislé činnosti v podávaném daňovém přiznání za rok 2019 zahrnout i příjmy, z nichž byla srážena daň vybíraná srážkou zvláštní sazbou daně, tedy i odměny za výkon funkce za měsíce květen až prosinec 2019. V takovém případě může požádat plátce daně, obec, o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů.

Provedení ročního zúčtování

Výpočet daně a roční zúčtování za rok 2019 je plátce daně povinen provést nejpozději do 31. března 2020. Pro výpočet daně za celé zdaňovací období je poplatník povinen předložit plátci daně i doklady od případných předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň a vyplacených daňových bonusech. Informaci o tom, zda měl poplatník více plátců daně v průběhu roku, je poplatník povinen uvést také v žádosti o roční zúčtování a výši příjmů a výši sražených záloh na daň je povinen prokázat plátci daně Potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, vydaným příslušným plátcem daně. Neprokáže-li poplatník plátci daně, u něhož požádal o provedení ročního zúčtování, tedy poslednímu plátci daně ve zdaňovacím období, jaké příjmy mu plynuly v tomto zdaňovacím období od přechozího plátce daně, pak plátce daně nemá informace rozhodné pro výpočet daně a roční zúčtování nemůže provést.

Poplatník je také povinen předložit plátci daně doklady rozhodné pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění, které chce u plátce daně v ročním zúčtování uplatnit.

Otázka č. 3:

Poplatník měl u zaměstnavatele příjmy po celý rok, měl podepsáno prohlášení k dani. Požádal o provedení ročního zúčtování a sdělil, že v červnu až prosinci 2019 měl ještě jiného plátce daně, u něhož měl příjem na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 2 600 Kč za každý kalendářní měsíc. Potvrzení vystavené plátcem daně o těchto příjmech a jejich zdanění nepředložil, lze mu provést roční zúčtování, nebo je povinen podat přiznání k dani, v němž musí uvést příjmy od všech plátců daně?

Odpověď:

S účinností od 1. května 2019 jsou příjmy ze závislé činnosti, plynoucí od plátce daně, u něhož poplatník neučinil prohlášení k dani, jejichž úhrn za kalendářní měsíc nepřekročil částku rozhodnou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění, tedy částku 3 000 Kč za kalendářní měsíc, zdaněny daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně, tedy srážkovou daní, dle § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Z příjmů plynoucích poplatníkovi na základě uzavřené dohody o pracovní činnosti ve výši 2 600 Kč za kalendářní měsíce červen až prosinec 2019 byl plátce daně, u něhož poplatník neučinil prohlášení k dani, povinen srážet daň vybíranou srážkou, zvláštní sazbou daně. Poplatníkovi lze provést roční zúčtování, přičemž příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou zvláštní sazbou daně není povinen plátci daně, u něhož žádá o roční zúčtování, prokazovat. Sražením daně byla daňová povinnost poplatníka splněna a z tohoto důvodu mu povinnost podat daňové přiznání nevznikla.

Výpočet základu daně

Také pro výpočet daně za rok 2019 platí, že základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku povinného pojistného. Povinným pojistným se rozumí dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel. V průběhu roku 2019 došlo ke snížení výše povinného pojistného placeného zaměstnavatelem z příjmů zaměstnance na sociální zabezpečení, s účinností od 1. července 2019 byla snížena sazba pojistného o 0,2 %, částka pojistného, kterou je zaměstnavatel povinen platit za zaměstnance na sociální zabezpečení, se tak snížila z 25 % na 24,8 % z vyměřovacího základu. Pro správné stanovení základu daně poprvé za měsíc červenec 2019 byl pak plátce daně povinen navýšit příjmy poplatníka ze závislé činnosti o částku povinného pojistného stanoveného ve výši 33,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance (9 %pojistné na veřejné zdravotní pojištění, 24,8 % pojistné na sociální zabezpečení) namísto předchozí částky povinného pojistného ve výši 34 % z vyměřovacího základu.

Od 1. ledna 2019 však došlo ještě k další změně ovlivňující výši základu pro výpočet zálohy na daň i výpočet daně. V ustanovení § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů bylo doplněno, že při stanovení základu daně u zaměstnance, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojistné stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie než České republiky nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění.

Pokud by plátce daně základ daně v některém z měsíců roku 2019 stanovil nesprávně, zvýšil příjem o nesprávnou částku pojistného, pak při zjištění takové chyby musí nejprve opravit výpočet základu pro výpočet zálohy na daň za příslušný měsíc a teprve s opraveným výpočtem provést výpočet daně a roční zúčtování.

Nezdanitelná část základu daně

Při ročním zúčtování přihlédne plátce daně k poplatníkem prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně za podmínek stanovených v § 15 zákona o daních z příjmů.

Stejně jako v dřívějších letech může poplatník i v ročním zúčtování za rok 2019 uplatnit nárok na snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého právnickým či fyzickým osobám za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů, pokud úhrnná hodnota tohoto plnění činí alespoň 1 000 Kč, v úhrnu však lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Za bezúplatné plnění na zdravotnické účely se považuje i darování krve nebo jejích složek a oceňuje se částkou 3 000 Kč, částkou 20 000 Kč je oceněna hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, podmínkou rozhodnou pro uplatnění těchto darů však je, že dárci nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem, s výjimkou cestovních nákladů spojených s odběrem. Je-li v poplatníkem předloženém dokladu, v potvrzení o darování krve nebo jejích složek, uvedena i informace o tom, že dárci byla poskytnuta náhrada účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy (§ 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů), pak nelze odběry, k nimž byla poskytnuta tato náhrada, považovat za bezúplatné plnění a nelze jejich hodnotu v ročním zúčtování uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně.

Rovněž lze za rok 2019 od základu daně odečíst částku úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěrů ze stavebního spoření a úroků z hypotečních úvěrů poskytnutých bankou a použitých na financování bytových potřeb za podmínek uvedených v § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Úhrnná částka úroků, o které lze snížit základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč, při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Stále platí, že poplatník prokazuje plátci daně nárok doklady uvedenými v § 38l zákona o daních z příjmů, tedy smlouvou o úvěru, potvrzením o výši zaplacených úroků v uplynulém kalendářním roce, výpisem z listu vlastnictví nebo stavebním povolením či společným povolením, kterým se stavba umísťuje nebo povoluje, nebo ohlášením stavby, nájemní smlouvou, dokladem o trvalém pobytu, potvrzením právnické osoby, že je jejím členem, a to podle toho, na pořízení jaké bytové potřeby byl úvěr použit.

Od základu daně lze dále odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření a na penzijní pojištění, v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč, a také pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění, rovněž maximálně ve výši 24 000 Kč. Od základu daně lze odčíst i zaplacené členské příspěvky členem odborové organizace odborové organizaci, a to částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, nejvýše však 3 000 Kč, a také úhradu za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Otázka č. 4:

Poplatník chce v ročním zúčtování uplatnit hodnotu daru, který poskytl svému zletilému synovi, jemuž je přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, na pořízení majetku usnadňujícího vzdělání (pořízení počítače). Z informací sdělených zaměstnancem bylo zjištěno, že se synem nežije ve společné domácnosti, syn má jiné bydliště. Lze i v tomto případě hodnotu daru odečíst?

Odpověď:

Poplatník může uplatnit hodnotu bezúplatného plnění (daru), který poskytl fyzické osobě s bydlištěm na území České republiky, která je poživatelem invalidního důchodu, a to kromě jiného na majetek usnadňující takové osobě vzdělání a zařazení do zaměstnání. Skutečnost, že se jedná o syna poplatníka, se kterým nevede společně hospodařící domácnost, není podstatná a není stanovena v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů jako podmínka rozhodná pro uplatnění hodnoty takto poskytnutého bezúplatného plnění jako nezdanitelné části základu daně.

Otázka č. 5:

Poplatník chce v ročním zúčtování za rok 2019 uplatnit odečet úroků z hypotečního úvěru, který použil na koupi bytu v roce 2016, avšak v září 2019 byt prodal. Zaplacenou částku úroků prokázal potvrzením banky a předložil i ostatní doklady, výpis z listu vlastnictví i úvěrovou smlouvu. Lze tuto částku úroků v ročním zúčtování odečíst?

Odpověď:

Jednou z podmínek rozhodných pro odečet nezdanitelné části základu daně ve výši úroků zaplacených z úvěru na pořízení bytové potřeby je u bytové potřeby, kterou je koupě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru (byt), i splnění podmínky vlastnictví této bytové potřeby po celé zdaňovací období. Pokud poplatník v průběhu roku 2019 byt prodal a nevlastnil jej tak ke konci roku 2019, nemá za rok 2019 již nárok na odečet úroků zaplacených z úvěru použitého na bytovou potřebu „koupě bytu“.

Výpočet daně, solidární zvýšení daně

Roční zúčtování nelze provést poplatníkovi, který je povinen podat daňové přiznání, neboť jeho daň se zvyšuje o solidární zvýšení daně. Za zdaňovací období roku 2019 vznikne tato povinnost poplatníkům, jejichž příjem ze závislé činnosti přesáhne částku ve výši 48násobku průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, pro rok 2019 tedy částku 1 569 552 Kč (48 x 32 699 Kč).

Otázka č. 6:

Poplatníkovi byla za měsíc červen 2019 vyplacena mimořádná vyšší odměna a jeho příjem tak činil 135 000 Kč. Bylo mu sraženo solidární zvýšení daně u zálohy. V žádném jiném z měsíců k solidárnímu zvýšení daně u zálohy nedošlo. Lze poplatníkovi provést roční zúčtování?

Odpověď:

Pokud úhrn příjmů poplatníka v některém z kalendářních měsíců roku 2019 překročil 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, v roce 2019 to byla částka 130 796 Kč, byl plátce daně z částky přesahující stanovený limit povinen srazit i solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7 %. Skutečnost, že v některém z měsíců byla daňová povinnost poplatníka zvýšena o solidární zvýšení daně, ještě poplatníkovi nestanoví povinnost podat daňové přiznání. Pokud úhrn jeho příjmů za celý rok 2019 nepřekročil částku 1 569 552 Kč, není poplatník povinen podat daňové přiznání. Poplatníkovi lze provést roční zúčtování.

Slevy na dani

V ročním zúčtování může poplatník uplatnit svůj nárok na slevy na dani, uvedené v § 35ba zákona o daních z příjmů. S výjimkou výše slevy za umístění dítěte, kterou lze uplatnit maximálně do výše minimální mzdy, a vzhledem k tomu, že pro rok 2019 byla minimální mzda zvýšena na částku 13 350 Kč, lze za rok 2019 uplatnit slevu za umístění dítěte až do výše 13 350 Kč, nebyla výše ostatních slev na dani změněna a nebyly změněny ani podmínky pro jejich uplatnění.

Největším problémem tak asi stále zůstává uplatnění slevy na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, jejíž příjem nepřesáhl za zdaňovací období částku 68 000 Kč. Výši příjmů manželky není možné prokázat, nárok na její uplatnění i za rok 2019 bude opět podložen pouze prohlášením poplatníka, že manželka (manžel) neměla příjmy, které by přesáhly za celé zdaňovací období roku 2019 částku 68 000 Kč. Poplatník by si měl být vždy vědom při uplatnění této slevy, že do příjmů manželky s výjimkou příjmů, které jsou vyjmenovány v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, se zahrnují nejen zdanitelné příjmy (mzda, plat), ale i příjmy od daně osvobozené (například příjem za prodej vlastního bytu manželky, ale i platba zaměstnavatele na její penzijní připojištění nebo hodnota stravování poskytovaná jejím zaměstnavatelem), příjmy nesnížené o výdaje (hrubé příjmy), příjmy vyplacené v daném zdaňovacím období (peněžitá pomoc v mateřství vyplacená za prosinec 2018 v lednu 2019 je příjmem roku 2019). Vodítkem pro posouzení, které příjmy je nutno zahrnout do úhrnu příjmů manželky za dané zdaňovací období, může být i vysvětlení k § 35ba odst. 1 písm. ba) v Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů.

Daňové zvýhodnění

V roce 2019 nebyly změněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě/děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, nebyly změněny ani částky daňového zvýhodnění, pouze se změnou výše minimální mzdy od 1. ledna 2019 byla zvýšena částka pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, kdy podmínkou pro výplatu měsíčního daňového bonusu je příjem poplatníka alespoň ve výši poloviny minimální mzdy, v roce 2019 příjem alespoň ve výši 6 675 Kč (1/2 z 13 350 Kč), podmínkou pro výplatu ročního daňového bonusu je příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, za rok 2019 tedy ve výši 80 100 Kč (13 350 Kč x 6).

Otázka č. 7:

Pracovnice na dohodu o provedení práce s odměnou ve výši 10 000 Kč za kalendářní měsíc pracovala od srpna do prosince 2019. Učinila prohlášení k dani a uplatnila základní slevu a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Vzhledem k výši příjmů (záloha na daň byla nulová) jí byl vyplácen měsíční daňový bonus. Nyní požádala o roční zúčtování, chce si uplatnit úroky z úvěru na koupi bytu, jiného zaměstnavatele v roce 2019 neměla. Její příjem činí za rok 2019 jen 50 000 Kč. Musí v ročním zúčtování vrátit vyplacené daňové bonusy?

Odpověď:

Vzhledem k výši příjmů je zřejmé, že z ročního zúčtování v uvedeném případě žádný přeplatek poplatnici nevznikne, a to ani při uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši zaplacených úroků, protože žádné zálohy na daň nebyly zaplaceny. Pokud se jedná o daňové zvýhodnění poskytnuté formou daňových bonusů, pak uvedenou situaci upravuje § 35d odst. 6 zákona o daních z příjmů, kde je stanoveno, že pokud při ročním zúčtování úhrn příjmů poplatníka za zdaňovací období nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy (80 100 Kč za rok 2019), poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Při zúčtování mzdy za měsíc srpen až prosinec byl daňový bonus správně vyplacen, příjem byl ve výši 10 000 Kč (vyšší než polovina minimální mzdy), na vyplacený měsíční daňový bonus poplatnice nárok neztrácí a nebude jej vracet, avšak na výplatu ročního daňové bonusu nárok nemá, nemá za rok 2019 příjem ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy alespoň 80 100 Kč.