Stručný přehled aktuálních změn v ročním zúčtování za rok 2017

Vydáno: 21 minut čtení

1. Zvýšení nezdanitelné částky na spoření ve III. pilíři (2017)

V souvislosti se zrušením II. pilíře důchodového systému a s tím související snahou posílit spoření občanů ve III. pilíři důchodového systému zvýšil zákon č. 377/2015 Sb. výši příspěvku, kterou lze podle ustanovení § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů („ZDP“) odečíst od základu daně z 12 000 Kč na 24 000 Kč za zdaňovací období. Jedná se o příspěvek poplatníka na jeho:

  • penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb.,
  • penzijní pojištění (v EU nebo EHP), nebo
  • doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb.

Dále došlo ke změně omezení tohoto odpočtu, které se uplatňuje u příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření [§ 15 odst. 5 písm. a) a c) ZDP]. V předchozích letech se od výše zaplacených příspěvků pro účely snížení základu daně odečítalo vždy 12 000 Kč. Tím docházelo při nerovnoměrném placení k tomu, že u některých zaplacených částek nenáležel státní příspěvek, současně je nebylo možné odečíst od základu daně. V roce 2017 (a dále) se způsob uplatnění mění. Nově lze od zaplacených příspěvků odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem (na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období) a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění i doplňkové penzijní spoření činí 230 Kč/měsíc při zaplaceném příspěvku poplatníka minimálně 1 000 Kč/měsíc (12 000 Kč/rok).

Příklad č. 1:

Poplatník s měsíčním příspěvkem 500 Kč vloží v prosinci mimořádný příspěvek 6 000 Kč (celkový příspěvek na prosinec činí 6 500 Kč). Podle dosavadní úpravy nezískal na část svého prosincového příspěvku ve výši 5 500 Kč státní příspěvek ani daňovou podporu. Pro účely daňové podpory totiž musel od sumy zaplacených příspěvků 12 000 Kč odečíst 12 000 Kč. Nově si může částku 5 500 Kč (částka zaplacená v prosinci převyšující 1 000 Kč, ke které náleží státní příspěvek) od základu daně odečíst. Státní příspěvek náleží od ledna do listopadu k částkám 11 x 500 Kč (5 500 Kč) a v prosinci k 1 000 Kč, tedy celkem za rok k částce 6 500 Kč.

Příklad č. 2:

Zaměstnanec sjednal doplňkové penzijní spoření v září 2017 a do konce roku zaplatil 4x sjednané příspěvky ve výši 3 000 Kč měsíčně. V prosinci kromě zmíněných 3 000 Kč zaplatil ještě dalších 6 000 Kč (celkem 18 000 Kč od září do prosince). Nezdanitelná částka, o kterou může snížit základ daně, je 14 000 Kč, protože částka, ke které náleží maximální státní příspěvek, je 4 x 1 000 Kč, tedy od září do prosince celkem 4 000 Kč.

2. Zvýšení nezdanitelné částky na soukromé životní pojištění (2017)

Tentýž zákon č. 377/2015 Sb. změnil výši příspěvku na soukromé životní pojištění, kterou lze odečíst od základu daně podle ustanovení § 15 odst. 6 ZDP, a to z 12 000 Kč na 24 000 Kč.

Upozornění:

Zvýšil se také limit pro osvobození příspěvků zaplacených zaměstnavatelem na výše uvedená spoření (pojištění) zaměstnance, stanovený v § 6 odst. 9 písmene p) ZDP, z částky 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Zde je limit jeden společný pro součet úhrad hrazených zaměstnavatelem na zaměstnancovo penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření i soukromé životní pojištění. Naopak u nezdanitelných částek odečitatelných od základu daně poplatníka je limit pro každé pojištění nastaven samostatně, tedy zvlášť pro penzijní a zvlášť pro soukromé životní.

Připomínáme, že při předčasném zrušení smlouvy o životním pojištění nebo při výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání a v něm uvést všechny příspěvky uhrazené zaměstnavatelem po 1.1.2015 jako příjem v § 6 ZDP, i pokud tyto příspěvky zaměstnavatele nedosáhly v součtu částky 6 000 Kč.

3. Změna ohodnocení darování krve nebo jejích složek 2017

Od roku 1996 byl jeden odběr krve nebo jejích složek pro uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP oceněn částkou 2 000 Kč. Protože počet dárců není optimální, zvýšila se novelou č. 254/2017 Sb., ZDP pro celý rok 2017 hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek na 3 000 Kč. Zároveň se doplnilo, že hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk se oceňuje částkou 20 000 Kč (kostní dřeň). Obě hodnoty se použijí pro celé zdaňovací období roku 2017.

4. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě (2017)

Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (takzvaný daňový balíček), bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na druhé, třetí a další dítě.

2016 2017    
Na jedno dítě 13 404/1 117 13 404/1 117 13 404/1 117
Na druhé dítě 15 804/1 317 17 004/1 417 19 404/1 617*
Na 3. a další dítě 17 004/1 417 20 604/1 717 24 204/2 017*
* změněno k 1. 7. 2017

Daňový balíček nabyl účinnosti dne 1.7.2017, avšak zvýšené daňové zvýhodnění se uplatní na roční bázi. V ročním zúčtování za rok 2017 se proto u poplatníků, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na více než jedno dítě, významně zvýší doplatky ze zúčtování podle § 35d odst. 8 ZDP. Tyto doplatky ze zúčtování (přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu) má povinnost vyplatit plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období.

Plátce daně má možnost o částku daňového zvýhodnění vyplacenou formou doplatku na daňovém bonusu snížit nejbližší odvod záloh na daň. Pokud nelze nároky poplatníků uspokojit z celkového objemu záloh na daň, je plátce daně povinen vyplatit poplatníkovi doplatek na daňovém bonusu nebo jeho část ze svých finančních prostředků.

Následně má dvě možnosti získat své finanční prostředky zpět. V prvé řadě může o tyto částky snížit odvody záloh na daň správci daně v následujících měsících, nejdéle do konce zdaňovacího období. Alternativně může v případě doplaceného daňového bonusu požádat místně příslušného správce daně o poukázání chybějící částky na tiskopise vydaném ministerstvem financí č. 25 5246 vzor č. 10 (Žádost podle § 35d odst. 9 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na doplatku na daňovém bonusu z ročního vyúčtování záloh a daňového zvýhodnění). Vratitelný přeplatek vrátí správce daně nejpozději do 20 dnů od doručení této žádosti. V případě zaměstnancům vyplaceného přeplatku na dani může zaměstnavatel požádat správce daně volnou formou (u této žádosti není vydán tiskopis).

5. Změny při uplatnění slevy za umístění dítěte (2017)

Od roku 2016 na základě novely ZDP č. 127/2015 Sb. došlo na základě pozměňovacího návrhu k výraznému přitvrzení podmínek pro uplatnění slevy za umístění dítěte. Není možné uplatnit slevu za umístění dítěte v každém zařízení péče o děti předškolního věku, ale pouze ve vybraných předškolních zařízeních, kterými jsou podle § 35bb odstavec 6 ZDP:

  1. mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
  2. zařízení služby péče o dítě v dětské skupině,
  3. zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině nebo mateřskou školou podle školského zákona.

Na základě této novely nebylo možné uplatnit výdaje na umístění dítěte v „lesních“ školkách, protože ty nespadaly pod žádnou z výše uvedených skupin (pokud lesní školky nebyly provozovány na základě živnostenského oprávnění).

Počet školek, které se kvalifikují pro uplatnění slevy, se následně opět zvýšil v návaznosti na novelu školského zákona č. 178/2016 Sb., která od 1.9.2016 umožnila registraci lesních školek podle školského zákona. Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 465/2016 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na jejich provoz, nabyla účinnosti až v lednu 2017, prvních několik desítek lesních mateřských škol bylo do rejstříku škol a školských zařízení zapsáno až od počátku nového školního roku, tedy od 1.9.2017.

Příklad „lesní“ školky zapsané do Rejstříku škol a školských zařízení:

Příklad "lesní" školky zapsané do Rejstříku škol a školských zařízení

U těchto mateřských škol nelze uplatnit slevu ve výši výdajů uhrazených za celé zdaňovací období roku 2017, ale pouze za umístění dítěte od 1.9.2017, kdy došlo k zápisu lesní školky do školského rejstříku.

Řada lesních školek možnosti zápisu do školského rejstříku nevyužila. Pokud nejsou provozovány na základě živnostenského oprávnění (splňující „charakter péče“), slevu za umístění dítěte uplatnit nelze, i když rodiče pobyt hradí a lesní školka splňuje charakter péče o děti v mateřské škole (tedy nabízí péči alespoň v rozsahu 6 hodin denně).

6. Zvýšení minimální mzdy pro rok 2018

Nařízením vlády č. 286/2017 Sb., došlo od 1.1.2018 ke zvýšení minimální mzdy ze stávajících 11 000 Kč za měsíc na 12 200 Kč za měsíc.

Toto zvýšení přímo ovlivňuje výši slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, protože podle § 35bb odst. 4 ZDP lze uplatnit slevu za každé vyživované dítě do výše minimální mzdy.

Dalším ustanovením, které zvýšení minimální mzdy ovlivňuje, je možnost vyplácení daňového bonusu. Ten lze uplatnit ročně podle § 35c odst. 4 (pro roční zúčtování pak § 35d odst. 6) ZDP, pouze pokud příjem podle § 6 nebo § 7 dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy. Měsíčně ho lze vyplatit, pokud příjem dosahuje alespoň poloviny minimální mzdy.

7. Zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě (2018)

Zákonem č. 200/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla pro rok 2018 zvýšena částka daňového zvýhodnění na jedno dítě o 150 Kč měsíčně. Zvýšená částka daňového zvýhodnění se použije od ledna 2018.

DZV 2017 2018
Na jedno dítě 13 404/1 117 15 204/1 267
Na druhé dítě 19 404/1 617 19 404/1 617
Na 3. a další dítě 24 204/2 017 24 204/2 017

Všechny dále uvedené změny se použijí od 1.1.2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

8. Daňové benefity a osvobození pro příspěvek na tištěné knihy (2018)

Od 1.1.2018 dochází k upřesnění daňového osvobození nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům nebo jejich rodinným příslušníkům ze zisku anebo na vrub nedaňových výdajů podle § 6 odst. 9 písmene d) ZDP spočívajících ve formě použití zdravotnických zařízení. Použití zdravotnických zařízení zahrnuje vedle podrobení se lékařským ošetřením prováděným v těchto zařízeních, která nejsou hrazena zdravotní pojišťovnou, i nákup všech jiných služeb a zboží, které mají zdravotní, léčebný, hygienický či obdobný charakter, tedy např. úhradu rehabilitace nebo nákup léků s doplatkem nebo vitamínových prostředků.

Přehled zdravotnických zařízení je veden jako „Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS)“. Správcem registru je ze zákona Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Data do registru vkládají a garantují příslušné krajské úřady. Registr je přístupný i jednotlivým poskytovatelům zdravotní péče, kteří editují své kontaktní údaje.

Dále se do osvobození zahrnulo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či nikoli. Důvodem této úpravy byla skutečnost, že tyto prostředky jsou často prodávány mimo zdravotnická zařízení, typicky např. brýle v optice; pokud se však jedná o nákup na lékařský předpis, není důvod k odlišnému zacházení podle toho, kde si zaměstnanec prostředek pořídí.

Nadále nejsou osvobozena plnění, která nejsou poskytována registrovaným zdravotnickým zařízením ani nejsou na lékařský předpis.

Nově od 1.1.2018 došlo také k rozšíření množiny osvobozených příjmů uvedených v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP o nový bod č. 4 tohoto ustanovení. Osvobozeno bude nově i nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

9. Samostatný základ daně pro zdanění příjmů daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (2018)

Do konce roku 2017 platilo, že pokud poplatník obdržel vedle příjmů od svého zaměstnavatele v témže kalendářním měsíci ještě jiný typ příjmů ze závislé činnosti od jiného plátce (vyjma dohod o provedení práce do 10 000 Kč, které splňovaly podmínky v § 6 odst. 4 ZDP), byl povinen na základě § 38g odst. 2 ZDP podat daňové přiznání. To platilo i u nízkých příjmů, například za výkon funkce člena volební komise.

U zaměstnanců šlo o zbytečnou administrativní zátěž, protože v těchto případech byla daňová přiznání často zcela bez fiskálního efektu.

Proto se od 1.1.2018 srážková daň použije u zaměstnance bez podepsaného prohlášení pro všechny příjmy ze závislé činnosti:

  1. plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
  2. v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.

Oba limity se váží k úhrnu příjmů, tedy k hrubé mzdě. V případě limitu uvedeného v písmenu b) ve výši 2 500 Kč je základem daně „superhrubá“ mzda, tedy příjem zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 12 ZDP, pokud se k takovému příjmu povinné pojistné váže.

Plátce daně přistupuje ke každému příjmu v § 6 odst. 4 pod písmeny a) a b) samostatně a u každého písmene zvlášť zkoumá podmínky pro správné stanovení samostatného základu daně (a to včetně zaokrouhlování). Při posouzení příjmů nepřesahujících 2 500 Kč [uvedených v písmenu b)] se v žádném případě nepřihlíží k příjmům plynoucím na základě dohody o provedení práce.

U jednoho zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení, tak může vzniknout v jednom měsíci současně více samostatných základů daně, které se i samostatně zaokrouhlují.

Nadále platí možnost zahrnout tyto příjmy do daňového přiznání podle § 36 odst. 7 a 8 ZDP.

Příklady č. 3 až 8:

Ve všech příkladech jde o příjmy zaměstnance, který neučinil (nepodepsal) prohlášení poplatníka k dani.

1. Dohoda o provedení práce do 10 000 Kč - srážková daň z hrubé mzdy

ř. Legenda Algoritmus
1 Zdanitelný příjem Výchozí částka výpočtu 9 797
2 SP zaměstnavatel nepodléhá pojistnému 0
3 ZP zaměstnavatel nepodléhá pojistnému 0
4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 9 797
5 Zaokrouhlený základ daně ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů 9 797
6 Srážková daň 15 % z ř. 5 zaokrouhleno na Kč dolů 1 469

SP = sociální pojištění, ZP = zdravotní pojištění

 

2. Dohoda o provedení práce od 10 001 Kč - záloha ze základu daně (hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné, dále SHM)

ř. Legenda Algoritmus
1 Zdanitelný příjem (hrubá mzda) Výchozí částka výpočtu 10 001
2 SP zaměstnavatel 25 % z ř. 1 2 501
3 ZP zaměstnavatel 9 % z ř. 1 901
4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 13 403
5 Zaokrouhlený základ daně zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 13 500
6 Záloha na daň 15 % z ř. 5 2 025
7 Slevy na dani a daňové zvýhodnění Nelze uplatnit 0
8 Výsledná záloha na daň 15 % 2 025

3. Dohoda o pracovní činnosti od 2 500 Kč - srážková daň ze SHM

ř. Legenda Algoritmus
1 Zdanitelný příjem Výchozí částka výpočtu 2 500
2 SP zaměstnavatel 25 % ř. 1 625
3 ZP zaměstnavatel 9 % z ř. 1 225
4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 3 350
5 Zaokrouhlený základ daně ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů 3 350
6 Srážková daň 15 % z ř. 5 zaokrouhleno na Kč dolů 502

4. Dohoda o pracovní činnosti do 2 499 Kč - srážková daň z hrubé mzdy

ř. Legenda Algoritmus
1 Zdanitelný příjem Výchozí částka výpočtu 2 200
2 SP zaměstnavatel nepodléhá pojistnému 0
3 ZP zaměstnavatel nepodléhá pojistnému 0
4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 2 200
5 Zaokrouhlený základ daně ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů 2 200
6 Srážková daň 15 % z ř. 5 zaokrouhleno na Kč dolů 330

5. Dohoda o pracovní činnosti 2 500 Kč + současně dohoda o provedení práce do 10 000 Kč. Z dohody o provedení práce samostatně srážková daň z hrubé mzdy a z dohody o pracovní činnosti samostatně srážková daň ze SHM.

ř. Legenda Algoritmus DPP Kč DPČ Kč
1 Zdanitelný příjem Výchozí částka výpočtů 8 500 2 500
2 SP zaměstnavatel   0 625
3 ZP zaměstnavatel   0 225
4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 8 500 3 350
5 Zaokrouhlený základ daně ř. 4 zaokrouhlený na Kč dolů 8 500 3 350
6. Srážková daň 15 % z ř. 5 zaokrouhleno na Kč dolů 1 275 502

 

10. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob vzor č. 26 (2018)

Tomuto tématu již byl věnován článek Jany Šmídové v Práci a mzdě č. 12/2017.

11. Odkdy lze uplatnit slevu na invaliditu a ZTP/P (2018)

I toto téma je již obsaženo v článku Jany Šmídové v předchozím čísle PaM. Proto jen krátký příklad na upřesnění.

Příklad č. 3:

Poplatník v „Prohlášení poplatníka“ požádá o uplatnění slevy na invaliditu v červnu 2018 a zároveň předloží rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu. V předloženém rozhodnutí, které bylo vydáno v červnu 2018, je uvedeno, že invalidní důchod je poplatníkovi přiznán od 11. prosince 2017. Nově pro rok 2018 platí, že sleva může být uplatněna, pokud byl invalidní důchod poplatníkovi přiznán (nikoliv jako v předchozích letech, kdy podmínkou uplatnění bylo, aby byl invalidní důchod vyplácen). Proto u zaměstnavatele při zahájení jejího uplatnění stačí předložit doklad o přiznání invalidního důchodu a není nutné předkládat doklad o jeho výplatě. Podle § 38k odst. 1 ZDP může plátce daně přihlédnout k předloženým dokladům počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu jsou rozhodné skutečnosti prokázány. Poprvé tedy sleva na invaliditu bude uplatněna při výpočtu zálohy na daň za měsíc červenec. V ročním zúčtování (případně v daňovém přiznání) pak slevu lze uplatnit již od ledna 2018. Pro uplatnění slevy na invaliditu v dalších letech má zaměstnanec nadále povinnost prokázat nárok na její uplatnění dokladem o výplatě invalidního důchodu.

12. Vyživované dítě při přiznání invalidního důchodu „z mládí“ (2018)

Za vyživované zletilé dítě, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění, se od roku 2018 považuje pouze dítě, kterému není přiznán invalidní důchod třetího stupně. To je podstatná změna oproti roku 2017, kdy se za vyživované zletilé dítě považovalo při splnění ostatních podmínek dítě, které nepobíralo invalidní důchod třetího stupně. Do konce roku 2017 byl rozhodný skutečný stav, kdy byl zletilému dítěti poprvé vyplacen invalidní důchod třetího stupně.

Nadále platí, že pokud se invalidní dítě po 18. roce věku soustavně připravuje na budoucí povolání a nebyl mu dosud přiznán invalidní důchod 3. stupně, pak na něj rodiče mohou oprávněně uplatňovat daňové zvýhodnění. Je však možné, že takovému dítěti bude přiznán invalidní důchod 3. stupně zpětně. Jedná se o tzv. důchod z mládí podle § 42 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který je přiznáván od 18. roku věku, protože invalidita vznikla před 18. rokem věku. V roce 2017 je výše tohoto důchodu pro invaliditu 3. stupně 9 991 Kč.

Nově vznikne rodičům v případě zpětného přiznání takového důchodu povinnost daňové zvýhodnění do té doby oprávněně vyplácené vrátit.

V souvislosti s touto změnou došlo také ke změně v ustanovení § 38k odst. 8 ZDP, které stanoví, kdy musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli změnu. Do konce roku 2017 to musel učinit vždy nejpozději poslední kalendářní den měsíce, v němž změna nastala. Od roku 2018 může alternativně změnu oznámit nejpozději poslední kalendářní den měsíce, kdy o ní bylo rozhodnuto.

Pokud tedy poplatník pobíral daňové zvýhodnění na zletilé dítě, kterému byl nově přiznán invalidní důchod 3. stupně, má povinnost tuto skutečnost svému zaměstnavateli oznámit. Od data, ke kterému byl invalidní důchod 3. stupně přiznán, musí navíc daňové zvýhodnění uplatněné po 1.1.2018 doplatit.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZDP - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením
  • zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
  • vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
  • nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
  • zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Související dokumenty

Související pracovní situace

Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Určení daňové rezidence
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Snížení základu daně: úvěr

Související články

Daňové aktuality
Problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Daňové aktuality
Roční zúčtování u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění
Tiskopisy pro závislou činnost za zdaňovací období 2016 a pro 2017, 1. část
Daňové aktuality
Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2020
Některé problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Daňové aktuality
Tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2017 a pro 2018
Povinnosti plátce daně v otázkách a odpovědích
Výpočet ročního zúčtování v otázkách a odpovědích
Změny v uplatnění daňového zvýhodnění po skončení roku
Ohlédnutí za ročním zúčtováním za rok 2015
Daňové aktuality
Daňové aktuality
Změna při uplatnění slevy tzv. školkovného v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Roční zúčtování daně 2015
Ohlédnutí za ročním zúčtováním záloh na daň a daňového zvýhodnění
Daňové aktuality
Daňové aktuality

Související otázky a odpovědi

Oprava dvakrát uplatněné slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění
Nárok na daňový bonus
Prohlášení poplatníka a žádost o roční zúčtování
Sleva na vyživované dítě
Roční zúčtování daně z příjmu a odpočet životního a penzijního pojištění v roce
Roční zúčtování
Roční zúčtování daně u zaměstnanců
Roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2018
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské
Chybějící potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele a roční zúčtování
Daňové zvýhodnění na zletilé dítě s jinou trvalou adresou
Neoprávněně uplatněné daňové zvýhodnění
Daňové zvýhodnění-poručnictví
Daňové zvýhodnění na děti
Penzijní připojištění vyplácené z Německa - zdanění výnosů
DPP a žádost o roční zúčtování daně
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
Podepsané prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů
Odpočet úroků z hypotéky

Související předpisy

377/2015 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
586/1992 Sb. o daních z příjmů
254/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní
127/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
178/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
465/2016 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb.
286/2017 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
200/2017 Sb. , kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
155/1995 Sb. o důchodovém pojištění