K ročnímu zúčtování záloh na daň

Vydáno: 12 minut čtení

Po skončení zdaňovacího období může zaměstnanec, poplatník, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení „ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění“ (dále jen o „roční zúčtování“). Podmínky jak pro podání žádosti o roční zúčtování, tak i pro jeho provedení, jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Poplatník nemá povinnost žádat o provedení ročního zúčtování a pokud nemá ani povinnost podat daňové přiznání, pak sraženými zálohami je jeho daňová povinnost splněna. I poplatníkovi jen s příjmy ze závislé činnosti může z několika důvodů vzniknout povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, například má-li příjmy současně od více plátců a z těchto příjmů byla srážena záloha na daň, po část roku mu plynou příjmy ze závislé činnosti v České republice a po část roku má příjmy ze závislé činnosti vykonávané pro zaměstnavatele v zahraničí, byly mu doplaceny dlužné mzdy za minulá léta, úhrn jeho příjmů za zdaňovací období je v takové výši, že se u něj daň zvyšuje o solidární zvýšení daně, nebo předčasně zrušil soukromé životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel.

Poplatník, který nemá povinnost podat daňové přiznání, může po uplynutí zdaňovacího období svého zaměstnavatele, plátce daně, požádat dle § 38ch odst. 1 zákona o daních z příjmů o roční zúčtování, a to nejpozději do 15. února. Pokud poplatník zmešká tuto lhůtu pro podání žádosti o roční zúčtování, může si podat daňové přiznání, i když mu povinnost podat daňové přiznání nevznikla.

V období ročního zúčtování plátci daně každoročně řeší dotazy, zda musí, či nemusí provést roční zúčtování, jestli si může poplatník, který má jen příjmy ze závislé činnosti, podat daňové přiznání, jestli je plátce daně povinen na základě žádosti poplatníka roční zúčtování provést.

Otázka č. 1:

V roce 2018 se zvýšil počet zaměstnanců, kteří si vzali úvěr a budou řešit daňovou úlevu. Pro uplatnění tohoto odečtu musí zaměstnanci předložit mnoho dokladů a jejich ověření je časově velmi náročné. Mohu odmítnout roční zúčtování zaměstnancům, kteří budou uplatňovat odečet úroků z úvěru?

Odpověď:

Požádá-li zaměstnanec svého zaměstnavatele o roční zúčtování a jsou-li splněny podmínky uvedené v § 38ch zákona o daních z příjmů pro jeho provedení, tj. zaměstnanec požádá o roční zúčtování ve stanovené lhůtě do 15. února po uplynutí zdaňovacího období, není povinen podat přiznání k dani a předloží doklady rozhodné pro výpočet daně, tedy i doklady, kterými prokáže nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši úroků zaplacených z úvěru na pořízení bytové potřeby, pak nemá plátce daně důvod poplatníkovi odmítnout roční zúčtování. Skutečnost, že výpočet ročního zúčtování, respektive ověření nároků poplatníků na snížení základu daně o částky zaplacených úroků z úvěru použitého na pořízení bytové potřeby jsou pro plátce daně časově náročné, není důvodem pro neprovedení ročního zúčtování.

Pouze v případě, že by poplatník nepožádal o roční zúčtování ve stanovené lhůtě, tj. do 15. února, nebo nepředložil plátci daně všechny doklady rozhodné pro uplatnění této nezdanitelné části základu daně, například nepředložil úvěrovou smlouvu pro ověření, na jakou bytovou potřebu byl úvěr použit a zda je poplatník skutečně účastníkem smlouvy o úvěru, je plátce daně oprávněn roční zúčtování neprovést.

Otázka č. 2:

Zaměstnanec byl v roce 2018 členem volební komise jak u lednových prezidentských voleb, tak i při říjnových volbách. Požádal nás o provedení ročního zúčtování a nedonesl žádné potvrzení z obce o výši vyplacené odměny a sražené dani. U nás má celý rok podepsáno prohlášení k dani. Můžeme mu provést roční zúčtování?

Odpověď:

S účinností od 1. ledna 2018 jsou příjmy uvedené v § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů, příjmy v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč, samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Rozhodnou podmínkou je, že poplatník u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani dle § 38k zákona o daních z příjmů.

Zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise je považována za funkční požitek, za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů. Pokud poplatník neměl u tohoto plátce daně učiněno prohlášení k dani a pokud úhrnná výše této odměny vyplacená nebo zúčtovaná poplatníkovi za kalendářní měsíc (v žádném z těchto měsíců) nepřesáhla částku 2 500 Kč, pak byl plátce daně povinen z tohoto příjmu srazit daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Příjmy, z nichž je vybírána daň srážkou, sazbou podle § 36 zákona o daních z příjmů, poplatníkovi nezakládají povinnost podat daňové přiznání.

Nemá-li zaměstnanec jiné příjmy, které by mu zakládaly povinnost podat přiznání k dani, pak může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování.

Otázka č. 3:

Zaměstnanec u nás pracoval do konce listopadu a sdělil nám, že od prosince odchází pracovat do zahraničí, k zaměstnavateli v Rakousku. Zaměstnanec má bydliště v České republice, podepsal prohlášení a uplatňoval základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti. Pokud nás požádá, můžeme mu provést roční zúčtování? Je povinen prokázat, zda začal v zahraničí pracovat?

Odpověď:

Plátce daně provede roční zúčtování jen u poplatníka, který nepodá, nebo není povinen podat přiznání k dani. Ve kterých případech je poplatník s příjmy ze závislé činnosti povinen podat přiznání k dani, je stanoveno v § 38g zákona o daních z příjmů. Přiznání k dani je povinen podat i poplatník, daňový rezident v České republice, poplatník uvedený v § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů, kterému kromě příjmů od zaměstnavatele v České republice plynou i příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí.

Poplatník, který požádá plátce daně o roční zúčtování záloh, musí u tohoto plátce daně prokazatelně učinit prohlášení o tom, že není povinen podat daňové přiznání, a také o tom, zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti. Pokud by poplatník měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti jen od plátce daně v České republice, mohl by požádat plátce daně o roční zúčtování záloh na daň. Pokud ale bude mít poplatník v měsíci prosinci příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat přiznání k dani.

Otázka č. 4:

Zaměstnanci byl v průběhu roku 2018 přiznán invalidní důchod. Rozhodnutí ze dne 11. září 2018 o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně předložil 20. září 2018 a zároveň uvedl tuto změnu do prohlášení. V předloženém rozhodnutí je uvedeno, že invalidní důchod se zaměstnanci přiznává od data 15. května 2018. Slevu na invaliditu jsme poskytli poprvé při výpočtu zálohy na daň až za měsíc říjen. Může si zaměstnanec uplatnit slevu na invaliditu za všechny měsíce, kdy mu byl důchod přiznán v ročním zúčtování, nebo musí podat daňové přiznání?

Odpověď:

Poplatník může uplatnit snížení daně o částku rozšířené slevy na invaliditu, pokud mu byl přiznán invalidní důchod třetího stupně. Poplatník může dle § 35ba odst. 3 zákona o daních z příjmů uplatnit nárok na snížení daně o částku ve výši jedné dvanáctiny této slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

V uvedeném případě poplatník prokázal nárok na uplatnění rozšířené slevy na invaliditu od měsíce října. Vzhledem k tomu, že invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byl poplatníkovi přiznán od 15. května, může poplatník uplatnit nárok na snížení daně o částku ve výši jedné dvanáctiny této slevy i za kalendářní měsíce červen až září. Nárok pak může uplatnit u plátce daně dodatečně v ročním zúčtování v souladu s ustanovením § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Otázka č. 5:

Zaměstnanec, Slovák, daňový nerezident v ČR, pracoval u nás po celý rok. Podepsal prohlášení k dani a uplatňoval nárok na základní slevu na poplatníka. Po skončení roku požádal o roční zúčtování a uplatnil i nárok na daňové zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti, které žijí s jejich matkou na Slovensku. Můžeme tomuto zaměstnanci při výpočtu ročního zúčtování přiznat i daňové zvýhodnění?

Odpověď:

Poplatník, daňový nerezident v ČR, může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v domácnosti jen pokud je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, tedy za podmínek stanovených v § 35c odst. 5 zákona o daních z příjmů.

Daňové zvýhodnění nemůže poplatník daňový nerezident v ČR uplatnit u plátce daně ani při výpočtu zálohy na daň ani v ročním zúčtování. Poplatník, daňový nerezident v ČR, který chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti v domácnosti, je povinen, dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, podat daňové přiznání.

Otázka č. 6:

Zaměstnanci jsme vyplatili za měsíc leden 2018 odměnu ve výši 150 000 Kč. Vzhledem k výši odměny byla vypočtena záloha na daň včetně solidárního zvýšení daně u zálohy. Je zaměstnanec povinen z tohoto důvodu podat za rok 2018 daňové přiznání?

Odpověď:

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Skutečnost, že při výpočtu zálohy na daň byla v některém z měsíců záloha zvýšena o solidární zvýšení daně u zálohy, ještě nestanoví poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání. Pouze v případě, že úhrn příjmů poplatníka za kalendářní rok přesáhne částku ve výši 48násobku průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, pro zdaňovací období roku 2018 částku 1 438 992 Kč, zvyšuje se daň o solidární zvýšení daně a poplatník je povinen podat daňové přiznání.

Otázka č. 7:

Zaměstnanec, který u nás nastoupil od 1. září, požádal o roční zúčtování. V potvrzení o příjmech a sražených zálohách od zaměstnavatele, u něhož byl zaměstnán od ledna do srpna, je na řádku 15 uveden příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění dle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona ve výši 4 000 Kč. Zaměstnanec potvrdil, že mu bývalý zaměstnavatel přispíval na soukromé životní pojištění 500 Kč měsíčně, a také sdělil, že toto pojištění v září zrušil a bylo mu vyplaceno odkupné. My zaměstnancům na soukromé životní pojištění nepřispíváme. Můžeme zaměstnanci provést roční zúčtování?

Odpověď:

Ukončil-li zaměstnanec předčasně smlouvu o soukromém životním pojištění a bylo mu vyplaceno odkupné, ztrácí dle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona o daních z příjmů nárok na daňové osvobození příspěvků uhrazených mu zaměstnavatelem na toto jeho soukromé životní pojištění.

Pokud předchozí zaměstnavatel přispíval svému zaměstnanci na jeho soukromé životní pojištění a zaměstnanec soukromé životní pojištění v roce 2018 předčasně ukončil a bylo mu vyplaceno odkupné, je povinen, dle § 38g odst. 6 zákona o daních z příjmů, za toto zdaňovací období podat přiznání k dani a částky příspěvků na pojistné hrazené mu zaměstnavatelem, které byly v uplynulých 10 letech od daně osvobozeny (vzhledem k účinnosti tohoto ustanovení jen částky příspěvků od 1. ledna 2015), zdanit jako příjem ze závislé činnosti. Vzhledem k tomu, že je poplatník povinen podat přiznání k dani, neprovede plátce daně roční zúčtování.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Snížení základu daně: úvěr

Související články

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2020
Roční zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2020
K ročnímu zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2019
Povinnosti plátce daně v otázkách a odpovědích
Jak provést roční zúčtování záloh a zúčtování daňového zvýhodnění za rok 2018
Ohlédnutí za ročním zúčtováním za rok 2015
Daňové aktuality
Roční zúčtování u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění
Výpočet ročního zúčtování v otázkách a odpovědích
Změny v uplatnění daňového zvýhodnění po skončení roku
Daňové aktuality
Změny v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Tiskopisy pro závislou činnost za zdaňovací období 2016 a pro 2017, 2. část
Roční zúčtování záloh
K ročnímu zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
OECD: Jak vysoká je skutečná sazba daně z příjmu
Ohlédnutí za ročním zúčtováním záloh na daň a daňového zvýhodnění
Změna při uplatnění slevy tzv. školkovného v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Roční zúčtování daně 2015

Související otázky a odpovědi

Odpočet úroků z úvěru - změna vlastníka v průběhu roku
Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
Roční zúčtování daně zaměstnance - dva hypotéční úvěry
Roční zúčtování daňových záloh - nově přijatý zaměstnanec, zaměstnanec pracující jen část roku
Dodanění předčasně ukončeného životního pojištění zaměstnance
Zdanění doplatku mzdy po skončení pracovního poměru
Souběh prací - roční zúčtování daně ženy na rodičovské dovolené
Roční zúčtování daně
Roční zúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti
Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti - úroky z hypotečního úvěru
Přikázání pohledávky na RZD a daňový bonus
Oprava v prohlášení poplatníka daně z příjmů
Roční zúčtování daně
Roční zúčtování
Roční zúčtování daně
Nevyplacená řádná dovolená při ukončení pracovního poměru
Nárok na daňový bonus při dlouhodobé nemocenské
Roční zúčtování záloh a daňové zvýhodnění za zdaňovací období 2018
Oprava dvakrát uplatněné slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění
Podepsané prohlášení k dani u dvou zaměstnavatelů

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů