Roční zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2020

Otázka č. 1

Došlo ke změnám zákona o daních z příjmů, které by ovlivnily roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2020?

Odpověď:

Ano, změna byla provedena zákonem č 39/2021 Sb., který pouze pro rok 2020 (a 2021) zvyšuje limit pro odečet poskytnutých darů na stanovené účely z 15 % základu daně na 30 % základu daně. Tato změna se však zřejmě dotkne jen malé části zaměstnanců, a tedy i zaměstnavatelů. Je nutno si uvědomit, že základem daně u příjmů ze závislé činnosti za rok 2020 je superhrubá mzda, tedy příjem navýšený o povinné pojistné, které je povinen platit zaměstnavatel. U darů běžně poskytovaných zaměstnanci nebyl problém s horní hranicí pro odpočet 15 % a jen málokterý zaměstnanec dar ve vyšší hodnotě uplatňoval.

Na tuto hranici někdy naráželo dárcovství krevní plazmy, ovšem v těchto případech je nutno věnovat zvýšenou pozornost potvrzení o výši daru, neboť odpočet je možno v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů poskytnout jen v případě, že dárci nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby (§ 32 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.) s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem. Pokud je tedy na potvrzení o darování krve nebo jejích složek uvedeno, že úhrada výdajů spojených s odběrem krve podle uvedeného zákona poskytnuta byla, nejedná se o daňově uznatelný dar. Počet zaměstnanců, kteří budou uplatňovat dárcovství krve nebo krevní plazmy, se však může proti jiným rokům výrazně zvýšit. Důvodem je darování krevní plazmy osob, které prodělaly covidové onemocnění, za účelem léčby vážně nemocných pacientů.

Otázka č. 2

Proč lze očekávat vyšší přeplatky z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, než jaké byly vráceny v ročním zúčtování za minulá léta?

Odpověď:

Z důvodu pandemie covid-19 došlo u mnoha zaměstnanců v některých měsících k výpadku příjmů, byli sami nemocní, ošetřovali děti, zaměstnavatel pro ně neměl práci a byli „na překážkách“. V měsících, kdy byla jejich zdanitelná mzda nízká, neuplatili celou výši nárokovaných slev na dani. Jejich celoroční příjem již ale bude dostačovat k tomu, aby jim zaměstnavatel odečetl všechny uplatňované nezdanitelné částky i slevy, celoroční daň se tak sníží i o ty částky, které zaměstnanci v průběhu roku nebylo možno odečíst. V předchozích letech, kdy mzda zaměstnanců příliš nekolísala, se tyto částky promítly již do sražených záloh, a proto přeplatek z ročního zúčtování neovlivnily. U daňového zvýhodnění pak bude roční zúčtování ovlivněno tím, zda snížený příjem zaměstnance dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, tedy částky 7 300 Kč, a zaměstnanec tak čerpal daňové zvýhodnění formou daňového bonusu, nebo jeho mzda nedosáhla ani hranice 7 300 Kč a pak v uvedeném měsíci vůbec nedošlo k poskytnutí daňového zvýhodnění. V případě, že měsíční daňový bonus poskytnut byl, a v ročním zúčtování bude celé daňové zvýhodnění odečteno pouze formou slevy na dani, bude zaměstnavatel kompenzovat vypočtený přeplatek na záloze s přeplatkem na bonusu. V případě, kdy daňové zvýhodnění vůbec poskytnuto nebylo, zvýší se o něj přeplatek ze zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Otázka č. 3

Jak postupovat v případě, kdy výsledkem ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění bude nedoplatek na dani?

Odpověď:

Dle ustanovení § 38ch odst. 5 zákona o daních z příjmů se nedoplatek z ročního zúčtování záloh poplatníkovi nesráží. Výpočet záloh na daň a daně v ročním zúčtování je matematicky koncipován tak, že by nedoplatek neměl vzniknout. Proto je třeba při vyšší částce nedoplatku ověřit, zda skutečně vznikl z ročního zúčtování, nebo zda jej neovlivnila chyba při výpočtu zálohy na daň. Pokud by nedoplatek byl způsoben nesprávně sraženou výší zálohy, nejedná se o nedoplatek z ročního zúčtování, ale je nutno nejprve opravit nesprávně sraženou zálohu a teprve se správnou výší zálohy vypočítat roční zúčtování. Případný nedoplatek pak zaměstnavatel srazí, protože se bude jednat o opravu zálohy.

Chybné zdanění často vzniká v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání v průběhu měsíce. Ustanovení § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů upravuje, že poplatník může učinit Prohlášení na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce, to znamená, že v jeden den může mít učiněné Prohlášení jen u jednoho plátce. Zaměstnanec, který změní v průběhu měsíce zaměstnavatele, tedy může mít např. do 3. 5. učiněné Prohlášení u zaměstnavatele A a od 4. 5. u zaměstnavatele B. Ovšem v souladu s ustanovením § 38k odst. 3 pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu postupně od více plátců daně, přihlédne k měsíčním slevám na dani a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění pouze jeden plátce daně. Ačkoliv zákon o daních z příjmů přímo neupravuje, který ze zaměstnavatelů má přihlédnout, je logické, že je to zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec pracuje na začátku měsíce, a u kterého má učiněné Prohlášení. Druhý zaměstnavatel k měsíčním slevám a daňovému zvýhodnění přihlédne až od měsíce, na jehož počátku má u něj zaměstnanec učiněné Prohlášení.

V některých případech (např. ve výše uvedeném), kdy zaměstnanec změní zaměstnavatele na počátku měsíce, si nový zaměstnavatel neuvědomí, že původní zaměstnavatel ještě vyplácel mzdu, ze které provedl odečet slev, a poskytne slevy již od měsíce nástupu zaměstnance do zaměstnání. V tom případě jsou však slevy a daňové zvýhodnění poskytnuty nikoliv za 12, ale za 13 měsíců, a proto při ročním zúčtování, kde zaměstnavatel provádí výpočet s celoročními nároky, vyjde nedoplatek. Zaměstnavatel proto musí nejprve provést opravu zálohy za měsíc nástupu zaměstnance do zaměstnání, a teprve se správnou výší zálohy vypočítat roční zúčtování.

Je však situace, kdy výsledkem ročního zúčtování je i vyšší nedoplatek, který se zaměstnanci srážet nebude. Pokud např. zaměstnankyně samoživitelka nastoupila v srpnu 2020 do zaměstnání po rodičovské dovolené, kdy pobírala pouze rodičovský příspěvek, učinila Prohlášení, uplatnila slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dvě děti, a její mzda činila 15 000 Kč, za měsíce srpen až prosinec jí byl vyplacen daňový bonus v částce 1 939 Kč, celkem 7 756 Kč. Její příjem za rok 2020 však nedosáhl šestinásobku minimální mzdy 87 000 Kč (6 x 14 600), protože činil pouze 75 000 Kč. Nárok na daňový bonus v ročním zúčtování tedy této zaměstnankyni nevznikl, proto je výsledkem nedoplatek ve výši 7 756 Kč. Ten ovšem sražen nebude, neboť v měsících, kdy byl poskytnut, byl daňový bonus poskytnut správně a případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce poplatníkovi v souladu s ustanovením § 35d odst. 8 zákona o daních z příjmů nesráží.

Odpočet úroků z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření použitého na financování bytových potřeb

Následující dotazy jsou uvedeny tak, jak byly položeny. Pro uplatnění nároku na odečet je vždy nutné, aby zaměstnanec předložil doklady, kterými má svůj nárok dle § 38l odst. 1 zákona o daních z příjmů zaměstnavateli prokázat, tedy smlouvu o úvěru, potvrzení o výši zaplacených úroků a podle typu bytové potřeby výpis z listu vlastnictví, potvrzení členství v družstvu, stavební povolení nebo ohlášení stavby, případně doklad o trvalém pobytu. Doklad o trvalém pobytu se předkládá, pokud má doložit nárok v souvislosti s bytovou potřebou uvedenou v § 15 odst. 3 písm. e), kterou má poplatník v užívání. Zákon neukládá doložit dokladem o trvalém pobytu užívání nemovitosti k trvalému bydlení poplatníka nebo k bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, u bytových potřeb, které má poplatník ve vlastnictví nebo je členem družstva.

Otázka č. 4

Rodiče koupili s použitím úvěru ze stavebního spoření byt pro dceru. Dcera byt vlastní a rodiče v něm spolu s ní žijí. Mají zde trvalé bydliště. Dcera studuje a nemá žádné příjmy, z nichž by mohla odpočet uplatnit. Může odpočet uplatnit otec? Je účastníkem smlouvy o úvěru a v bytě trvale žije.

Odpověď:

U bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona o daních z příjmů, tedy koupě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž sklep nebo komoru (dále jen byt), stanoví § 15 odst. 4 podmínku vlastnictví, a to po celé zdaňovací období, pouze v roce nabytí nemovitosti postačí vlastnictví ke konci roku. Otec byt nevlastní, proto splnění ostatních podmínek, tedy že je účastníkem smlouvy o úvěru a v bytě bydlí, nemůže zakládat nárok na odpočet. Lze ještě dodat, že v případě, kdy dcera není účastníkem smlouvy o úvěru, nebude moci odečet úroků z úvěru uplatnit ani ona poté, co bude mít již dostatečné příjmy, protože nebude splňovat podmínku účastníka smlouvy. Tuto podmínku může splnit přistoupením ke smlouvě.

Otázka č. 5

Rodiče koupili s použitím hypotečního úvěru byt pro dceru. Rodiče byt vlastní, ale bydlí jinde. V bytě bydlí jejich zletilá pracující dcera s přítelem. Nyní byt rekonstruují a na rekonstrukci si vzala dcera úvěr ze stavebního spoření. Jak to bude s odpočty? Pokud by si úvěr na rekonstrukci vzal přítel dcery, mohl by úroky odečítat?

Odpověď:

V tomto případě posuzujeme dva druhy bytové potřeby. U rodičů se jedná o koupi bytu podle § 15 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona o daních z příjmů. Byt vlastní rodiče, a k trvalému bydlení jej užívá jejich potomek. Každý z rodičů tedy splňuje podmínky nároku na odpočet úroků z úvěru stanovené § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Dcera bude uplatňovat odpočet z titulu § 15 odst. 3 písm. e), údržba a změna stavby bytu v užívání. Aby mohl zaměstnavatel odpočet provést, musí dcera doložit doklad o trvalém pobytu, kterým je v současné době občanský průkaz. V tomto případě nepostačuje její prohlášení o tom, že byt k trvalému bydlení užívá. Co se týče přítele dcery, pokud by prokázal občanským průkazem, že jde o byt v užívání, mohl by odpočet uplatnit.

Otázka č. 6

Náš zaměstnanec s využitím hypotečního úvěru koupil spolu se svou přítelkyní od jejího bratra 1/2 rodinného domu. Přítelkyně nyní vlastní 3/4 domu a náš zaměstnanec 1/4. Odečet úroků z úvěru dosud uplatňovala přítelkyně. Nyní je na mateřské dovolené a odečet chce uplatnit náš zaměstnanec. Má nárok na odečet, když vlastní jen 1/4 domu, nebo může odečíst jen 1/2 zaplacených úroků? V domě s přítelkyní bydlí.

Odpověď:

Podmínkou odpočtu u koupě rodinného domu je dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů vlastnictví. Zákon neupravuje, že se musí jednat o výhradní vlastnictví nebo vlastnictví převážné části nemovitosti. Pokud je tedy váš zaměstnanec zapsán na listu vlastnictví jako vlastník 1/4 nemovitosti, splňuje podmínku pro odpočet nezdanitelné částky. Můžete proto odečíst celou částku úroků zaplacených v roce 2020 z úvěru na koupi 1/2 domu.

Otázka č. 7

Zaměstnankyně uplatňuje již několik let odpočet úroků z úvěru na koupi bytu. V roce 2020 tento byt prodala a opět s využitím hypotečního úvěru koupila byt nový, do kterého se přestěhovala. Do srpna hradila úroky z dosavadního úvěru, úroky z nového úvěru platila již od června, kdy i koupila byt. Budu odečítat úroky z úvěrů, tak jak mi doložila jejich zaplacení?

Odpověď:

V tomto případě může zaměstnankyně uplatnit pouze odpočet z nového úvěru. Důvodem je ustanovení § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které určuje, že v případě koupě bytu může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil. Pouze v roce nabytí vlastnictví stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci roku. U nového bytu je tedy podmínka vlastnictví ke konci roku splněna. U bytu prodávaného není splněna podmínka vlastnictví po celý rok, nelze proto uplatnit odpočet za měsíce vlastnictví.

Sleva na manželku

Otázka č. 8

Manželka našeho zaměstnance podniká. V roce 2020 z důvodu omezení činnosti kvůli pandemii covid-19 byl její příjem z podnikání 55 000 Kč a jinak pobírala pouze kompenzační bonus a ošetřovné OSVČ. Může manžel uplatnit slevu na manželku? Uvádí, že tyto příjmy se do příjmů z podnikání nezapočítávají.

Odpověď:

Váš zaměstnanec má pravdu, že v případě kompenzačních bonusů a ošetřovného OSVČ se jedná o příjmy od daně osvobozené. To však nelze zaměňovat za příjmy, které se nezapočítávají do příjmů druhého z manželů pro účely slevy na manžela. Ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů taxativně vyjmenovává několik málo druhů příjmů, které se do příjmů druhého z manželů nezahrnují, kompenzační bonus ani ošetřovné OSVČ mezi těmito příjmy uvedeny nejsou, což znamená, že se do příjmů manželky zahrnují.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Otázka č. 9

Naše zaměstnankyně vyživuje v domácnosti s manželem dvě děti. Daňové zvýhodnění uplatňuje manžel, pro jehož zaměstnavatele jsme také vystavili potvrzení, že manželka daňové zvýhodnění neuplatňuje. Nyní chce zaměstnankyně v ročním zúčtování daňové zvýhodnění uplatit od března 2020 s odůvodněním, že od tohoto měsíce byl její manžel nemocen, žádný příjem od zaměstnavatele neměl, a tudíž daňové zvýhodnění neuplatňoval. Mohu ho tedy zaměstnankyni odečíst? Jaké doklady má předložit?

Odpověď:

V ročním zúčtování bohužel nemůžete vaší zaměstnankyni nárok na daňové zvýhodnění přiznat. Jak uvádíte, nárok ve svém prohlášení u svého zaměstnavatele uplatnil její manžel, a to na základě potvrzení od vás, že manželka daňové zvýhodnění neuplatňuje. Ustanovení § 35c odst. 9 zákona o daních z příjmů stanoví, že pokud vyživuje dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci jen jeden z nich. Uplatnění nároku a skutečné snížení daně o nárokovanou částku jsou dvě odlišné situace. Manžel vaší zaměstnankyně nárok uplatňoval, ale protože nepobíral mzdu, nemohla mu být snížena záloha na daň ani mu nemohl být vyplacen daňový bonus. Je třeba zdůraznit, že ani skutečnost, že zaměstnanec byl nemocen, neznamená, že mu nemohly být zúčtovány žádné příjmy ze závislé činnosti, např. mu mohla být proplacena nevybraná dovolená, mohl obdržet nějaký nepeněžní příjem.

Situaci však řešit lze, nikoliv ovšem u zaměstnavatele, ale prostřednictvím daňového přiznání. Oba manželé tedy požádají svého zaměstnavatele o potvrzení o vyplacených příjmech a sražených zálohách na daň a podají daňové přiznání. V tomto přiznání manžel daňové zvýhodnění neuplatní, a manželka ano. Manžel onemocněl již v březnu, proto mu zřejmě nevznikne ani nedoplatek na dani. Za leden a únor (případně březen) sice uplatnil daňové zvýhodnění, které v daňovém přiznání neuplatní, ale pokud mu bylo poskytnuto formou slevy na dani, nahradí ji sleva na poplatníka, ze které uplatnil jen 4 140 Kč (případně 6 210 Kč, pokud byla sleva odečtena i za březen) a v daňovém přiznání bude činit 24 840 Kč. Samozřejmě, pokud by mu byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, ty by vracel, neboť odpočet slevy na poplatníka končí nulou, proto daň bude sice nulová, ale poplatníkovi vznikne nedoplatek z důvodu přeplacených daňových bonusů.

Lze ještě dodat, že pokud by mzda manžela za celý rok 2020 činila alespoň 87 000 Kč, není nutno podávat daňová přiznání, manžel požádá o provedení ročního zúčtování a daňové zvýhodnění mu bude doplaceno formou daňových bonusů.

Otázka č. 10

Naše zaměstnankyně má spolu se svým bývalým manželem dvě děti ve střídavé péči. V průběhu roku žádný z nich daňové zvýhodnění na děti neuplatňoval, teprve nyní se dohodli, že každý uplatní jedno dítě. Matka dceru jako 1. a otec syna jako 2. Co potřebuji doložit?

Odpověď:

Nejprve je třeba uvést, že dle § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů lze daňové zvýhodnění uplatnit na dítě, které žije s poplatníkem ve společné domácnosti. Dle ustanovení § 21e odst. 4 tohoto zákona se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Z uvedeného je zřejmé, že každý může být v určitém období členem pouze jedné domácnosti. Pokud tedy jeden z rodičů, kteří spolu ve společné domácnosti nežijí, prohlašuje, že dítě žije v domácnosti s ním, nemůže být totéž dítě ve stejnou dobu příslušníkem domácnosti druhého z rodičů. To znamená, že v uvedeném případě každý z rodičů vyživuje v domácnosti pouze jedno dítě, proto jej nemůže uplatňovat na pozici 2 (to samozřejmě platí v případě, že s rodičem v domácnosti nežije žádné další dítě, např. z nového vztahu).

Zákon o daních z příjmů neupravuje doklady, kterými rodiče s dětmi ve střídavé péči prokazují, že daňové zvýhodnění neuplatňuje druhý z nich. Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, k § 38l odst. 3 zákona, tedy k prokazování nároku na daňové zvýhodnění, uvádí, že při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele. Z uvedeného vyplývá, že jsou-li oba rodiče zaměstnáni, postačí vzájemná výměna potvrzení zaměstnavatele o neuplatňování daňového zvýhodnění na dítě, které je uplatňováno druhým z rodičů. Protože toto neuplatňované dítě nežije s poplatníkem ve společné domácnosti, nebude jej poplatník uvádět do Prohlášení. Dítě není v Prohlášení poplatníka uvedeno, to znamená, že zaměstnavatel může pravdivě potvrdit, že na něj zaměstnanec daňové zvýhodnění neuplatňuje.

Otázka č. 11

Náš zaměstnanec je rozvedený a dítě je svěřeno do péče matky, zaměstnanec platí pravidelně výživné a přispívá i dalšími částkami, např. úhradou na různé kroužky, nákupem zimní lyžařské výbavy apod. Matka byla po celý rok 2020 na rodičovském příspěvku s dítětem z dalšího vztahu, a proto nemohla daňové zvýhodnění uplatňovat. Zaměstnanec v žádosti o roční zúčtování dodatečně uplatnil daňové zvýhodnění a kromě rodného listu dítěte doložil čestné prohlášení manželky, že ona daňové zvýhodnění neuplatňuje a souhlasí s tím, aby je uplatňoval otec. Stačí mi to k uplatnění daňového zvýhodnění, nebo potřebuji ještě potvrzení zaměstnavatele matky?

Odpověď:

V tomto případě zaměstnanci vůbec nevznikl nárok na daňové zvýhodnění. Dítě bylo svěřeno do péče matky a otec platí pouze výživné. Není tak splněna základní podmínka nároku na daňové zvýhodnění, stanovená § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů, společná domácnost poplatníka s dítětem. Pokud otec nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění, nemůže na něj matka svůj nárok přenést pouhým souhlasem s odůvodněním, že ona svůj oprávněný nárok uplatnit nemůže, protože nemá dostatečné příjmy. Neuvádíte, zda v dalším vztahu matka vstoupila do manželství, či nikoli. Z pohledu nároku vašeho zaměstnance je to nepodstatné, ale jen pro úplnost, pokud by matka měla manžela, vznikl nárok na daňové zvýhodnění jemu, dítě je dítětem druhého z manželů a žije s ním ve společné domácnosti.