Dne 20. 3. 2024 vláda na svém jednání schválila návrh zákona1), kterým se, mimo jiné, do českého právního řádu zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento návrh následně předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je v současnosti projednáván. Mimo zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy je součástí tohoto návrhu, ve verzi schválené vládou, řada dalších opatření spočívajících např. ve změně právní úpravy zaručené mzdy, přijetí opatření na podporu rozšíření kolektivního vyjednávání a další. V tomto článku jsou popsány změny právní úpravy stanovování minimální mzdy spočívající především v zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak) * zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy a další chystané změny v zákoníku práce
Vydáno:
21 minut čtení
Zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy a další chystané změny v zákoníku práce
Mgr.
Stanislav
Szpandrzyk
Primárním cílem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a řada dalších souvisejících předpisů, má být především transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“). Tato směrnice, svými vlastními slovy, stanovuje, mimo jiné, rámec pro přiměřenost zákonných minimálních mezd s cílem zajistit důstojné životní a pracovní podmínky. Termín pro dosažení souladu právních řádů členských států s požadavky směrnice je stanoven na 15. 11. 2024.
Požadavky směrnice o přiměřených minimálních mzdách v EU
Předně bych rád upozornil na jeden zásadní, v souvislosti s tímto návrhem často mylně interpretovaný detail. Zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy není požadavkem směrnice. Po členských státech s tzv. zákonnou minimální mzdou, tedy dle čl. 3 směrnice minimální mzdou stanovenou zákonem nebo jinými závaznými právními předpisy, mezi které se řadí i Česká republika, směrnice v čl. 5 požaduje „zavedení nezbytných postupů ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd“. V čl. 5 odst. 1 a 2 jsou dále vymezena kritéria pro stanovování a aktualizaci minimálních mezd a jejich cíle.
Směrnice tedy požaduje, aby státy, ve kterých není minimální mzda stanovována kolektivními smlouvami, ale zákonem nebo jiným právním předpisem, zakotvily v právním předpise konkrétní postup (rámec) vedoucí ke stanovení a aktualizaci minimální mzdy, přičemž říká, která kritéria mají být při stanovování a aktualizaci minimální mzdy použita.
Samotná směrnice tedy nevyžaduje zavedení „automatického valorizačního mechanismu“ výpočtu minimální mzdy, nicméně v čl. 5