Kontrolní činnost okresních správ sociálního zabezpečení, zaměřená také na správnost provedení zápočtu odpovídajících příjmů do vyměřovacího základu zaměstnanců, probíhá pravidelně u zaměstnavatelů jednou za tři roky. Ze strany mzdových účetní a personalistů se setkávám s názorem, že by kontroly měly být častější, aby odhalené nedostatky způsobující povinnost doplatit pojistné na sociální zabezpečení nebyly doprovázeny výrazným nárůstem penále za kontrolovanou dobu. Může orgán sociálního zabezpečení provést opětovnou kontrolu za již zkontrolované období a vyčíslit pojistné za tuto dobu při této další kontrole?
Kontrola plnění povinností zaměstnavatele v nemocenském a důchodovém pojištění je jednou z důležitých činností okresních správ sociálního zabezpečení. Pokud se podíváme do nedávné minulosti, zjistíme, že její zaměstnanci vždy pečlivě plánovali provádění kontrolní činnosti prostřednictvím pravidelných kontrol u zaměstnavatelů, nejprve odděleně v důchodovém a nemocenském pojištění v rozmezí jednou za 2 roky. Nyní se provádějí kontroly již společně v ustáleném období přibližně jednou za 3 roky. Tato praxe znamená, že v tříletém intervalu obdrží zaměstnavatel oznámení o provedení kontroly v nemocenském a důchodovém pojištění.
V případě, že zaměstnavatel nezaměstnává více než 25 osob, vedených v registru pojištěnců u konkrétního zaměstnavatele, obvykle kontrola probíhá přímo u místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v ostatních případech v prostorech zaměstnavatele nebo na jiném určeném místě. Kontrolující zaměstnanci se zaměřují kromě plnění ohlašovacích povinností na správnost zápočtu příjmů zaměstnance do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen pojistné). V této oblasti u zaměstnavatelů mnohdy převládá mýtus, že kontrolní zaměstnanci již nemohou provést kontrolu za předchozí kontrolované období a předepsat pojistné za předchozí dobu. Následující případ jsem si vybral jako ilustraci nesprávného očekávání zaměstnavatele ve vztahu k odhalení nesprávného postupu při odvodu pojistného za období předchozí kontroly.
Na počátku roku 2016 provedla okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) kontrolu plnění povinností v nemocenském a důchodovém pojištění a při odvodu pojistného u zaměstnavatele za kontrolované období od 1. 4. 2013 do 31. 12. 2015, při které zaměstnavatel nezahrnul do vyměřovacího základu pro odvod pojistného zúčtovaný příjem svého jednoho zaměstnance za měsíce leden až duben 2013 v objemu cca 20 000 Kč měsíčně. Podrobným zkoumáním příčin vzniklého stavu bylo zjištěno, že ve mzdovém listu není za uvedené období příjem zanesen jako vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení, ale jen jako vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Ačkoliv do kontrolovaného období při kontrole prováděné v roce 2016 spadal jen měsíc duben 2013, okresní správa sociálního zabezpečení platebním výměrem předepsala nedoplatek pojistného i za měsíce leden až březen 2013, tj. i za měsíce, které spadaly do předchozího kontrolovaného období, neboť při předchozí kontrole ze strany OSSZ toto pochybení zjištěno nebylo.
Zaměstnavatel proti vystavenému platebnímu výměru podal odvolání, v němž argumentoval proti platebnímu výměru tím, že u něj již v minulosti došlo ze strany správního orgánu ke kontrole ukončené platebním výměrem ve výši 1 890 Kč. Dále namítl, že v rámci předcházející kontroly nebylo zjištěno nyní vytýkané pochybení, ač již v průběhu první kontroly existovalo. Odvolatel měl tudíž za to, že pokud by pochybení bylo odhaleno již v průběhu předcházející kontroly v květnu 2013, nemusel by platit penále v tak vysoké částce. Proto navrhoval zrušení a vrácení platebního výměru zpět OSSZ či jeho změnu. Z pohledu právní úpravy je nutné uvést, že ve smyslu ust. § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění úhrn příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Vzhledem k tomu, že odvolatel zúčtoval zaměstnanci v období leden až duben 2013 příjem, který podléhal zdanění, měl tyto příjmy v souladu s výše uvedeným zahrnout v příslušných měsících do vyměřovacího základu pro odvod pojistného jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. V dané situaci dále nedošlo ani k promlčení práva předepsat dlužné pojistné, které nastává až po uplynutí 10 let po splatnosti pojistného. Z tohoto pohledu odvolací orgán potvrdil postup OSSZ při vyčíslení pojistného a penále za předchozí již zkontrolované období.
K námitce odvolatele, že pochybení existovalo již u předchozí kontroly provádění v roce 2013, avšak nebylo zjištěno a nedoplatek tak nebyl předepsán, odvolací orgán v rozhodnutí o odvolání uvádí, že z ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu vyplývá, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Na základě takto uvedeného konstatování odvolacího orgánu nelze tedy připustit, aby zúčtovaný příjem zaměstnance byl v každém kontrolovaném období posuzován jinak. Výsledkem druhoinstančního řízení bylo potvrzení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kdy byla potvrzena správnost zahrnutí příjmů do vyměřovacího základu pro odvod pojistného rovněž za období, které spadalo do minulé kontroly.
Pro úplnost je důležité vzít i skutečnost, že zaměstnavatel byl s ohledem na okolnosti uvedeného případu odkázán na institut prominutí penále, kdy okresní správa sociálního zabezpečení může, pokud penále nepřesahuje 200 000 Kč, zcela nebo částečně prominout penále v rámci odstranění tvrdosti vycházející ze zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a prováděcí vyhlášky MPSV, a to v těch případech, v nichž by důsledný postup podle zákona v individuálním případě vedl k opačným důsledkům, než které zákon celým svým zaměřením sleduje.
Závěrem uvedeného případu pochybení zaměstnavatele považuji za nutné dodat, že okresní správě sociálního zabezpečení přisuzuje právní úprava možnost předepsat dlužné pojistného zpětně až za dobu 10 let po splatnosti. Proto by zaměstnavatelé měli své kontrolní postupy upravit tak, aby mohli zřejmé chyby, jako v uvedeném případě, odhalit sami bez nutnosti zásahu kontrolního orgánu, který může zahrnout i období, které považuje za zkontrolované.
Právní předpisy citované v článku
(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)
- zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
- zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
- vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení