OSVČ a roční zúčtování ve zdravotním pojištění

Vydáno: 16 minut čtení

Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen Přehled). Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším (anebo jediným) zdrojem příjmů.

Podívejme se nyní blíže na povinnosti a postupy podnikatelské sféry při řešení zúčtování roku 2017 ve zdravotním pojištění, částečně i v souvislosti se zaměstnáním.

Kdo se považuje za OSVČ ve zdravotním pojištění

Za OSVČ se ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Jejich taxativní výčet je uveden v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Samostatná výdělečná činnost jako hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) se považuje za hlavní zdroj příjmů. V podstatě rozhoduje výše příjmu s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak tehdy, když při zaměstnání začíná podnikat, jednak ji v modifikované podobě uvádí na titulní straně podávaného Přehledu zatržením těch měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Pokud je při souběhu příjmů zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ, ale pojistné se odvádí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po odpočtu výdajů. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou po podání Přehledu za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním či jediným zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí za této situace doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné částce.

Změna zdravotní pojišťovny

Jedním z práv pojištěnce (a v této souvislosti i OSVČ) je ve zdravotním pojištění právo na změnu zdravotní pojišťovny. Pokud OSVČ změnila v průběhu rozhodného období (kalendářního roku) zdravotní pojišťovnu, což bylo možné standardně učinit v loňském roce k datu 1. 7. 2017, je povinna předložit Přehled oběma zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném roce zdravotně pojištěna, příjmy a výdaje se rozdělí na polovinu.

Druh Přehledu

V zákonem stanovené lhůtě (tedy nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání - viz dále) je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. V případě změny zdravotní pojišťovny (viz výše) se podává opravný Přehled všem (oběma) zdravotním pojišťovnám. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

Termíny pro podání Přehledu OSVČ zdravotní pojišťovně za rok 2017

Pro podání Přehledu o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné za rok 2017 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

  • do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2017 - jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2018
  • pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna doložit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do 30. 4. 2018 a Přehled tak může podat až do 2. 8. 2018.

Do 9. 4. 2018 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ v úpadku, na kterou byl prohlášen konkurs.

Roční vyúčtování záloh

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby za rok 2017, provedené až do 8. 1. 2018 včetně. Do úhrnné výše záloh nepatří:

  • doplatky pojistného za rok 2016, případně za dřívější období,
  • platby penále či pokut,
  • platby za měsíce, ve kterých byl pojištěnec registrován v průběhu roku 2017 u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Platby "nových" záloh

Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné, a to při splnění podmínek daných ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.

Z hlediska výše zálohy, placené OSVČ v roce 2017, je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahovala ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení alespoň minimální výše zálohy, což je od ledna 2018 částka 2 024 Kč, jsou ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. osvobozeny:

  • osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
  • osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
  • osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
  • osoby, které jsou současně zaměstnanci a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc (OSVČ není povinna platit žádné zálohy),
  • osoby, za které je plátcem pojistného stát,

za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.

Od měsíce, ve kterém OSVČ podá Přehled, se na ni vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné v nové výši dle Přehledu na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku, případně za jeho část. Platí-li OSVČ zálohy formou trvalého příkazu v peněžním ústavu, musí:

  • provést úpravu trvalého příkazu tak, aby byly od příslušného měsíce placeny zálohy v nové výši,
  • samostatnou platbou uhradit případný doplatek pojistného.

Pokud OSVČ neuhradí doplatek pojistného nebo neplatí ve srovnání s uplynulým rokem například vyšší zálohy, vzniká v důsledku této skutečnosti dluh na pojistném včetně souvisejícího nároku zdravotní pojišťovny na penále.

Příklad č. 1:

OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celý kalendářní rok 2017, kdy vykázala příjmy 698 550 Kč a výdaje 527 800 Kč, platila minimální zálohy.

Pojistné za rok 2017:

P = 0,135 x 0,5 x (698 550 - 527 800) = 11 526 Kč.

OSVČ hradila v roce 2017 měsíčně minimální zálohy 1 906 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem, žádný doplatek se neprovádí.

Záloha na rok 2018:

Z = 11 526: 12 = 961 Kč,

kde 12 = počet měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti v roce 2017.

Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2018 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 2 024 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2018 i v případě, kdyby za rozhodné období kalendářního roku 2017 byla například ve ztrátě.

Maximální vyměřovací základ

S účinností od 1. ledna 2015 byla v právní úpravě zdravotního pojištění kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravotní pojištění, což znamená, že od roku 2015 (fakticky od roku 2013) již není ve zdravotním pojištění maximum určeno. OSVČ tak odvádějí za rozhodné období kalendářního roku celkové pojistné bez omezení horní hranicí, jakož tím není stanovena ani horní hranice pravidelně placené zálohy.

Nemoc OSVČ po celý kalendářní měsíc

Jaké postupy nabízí právní úprava zdravotního pojištění v situaci, kdy nemoc zaměstnance trvá nejméně celý kalendářní měsíc? V ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je uvedeno, že zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu platného pro OSVČ.

V případě nemoci by OSVČ správně měla oznámit (a zdokladovat) zdravotní pojišťovně období trvání nemoci, tj. její zahájení a ukončení. Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad č. 2:

OSVČ platila v roce 2017 minimální zálohy 1 906 Kč, dne 20. 9. utrpěla při autonehodě úraz a v pracovní neschopnosti byla do 14. 12.

V takovém případě je zapotřebí vycházet především z následujících aspektů:

  • za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou (nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních předpisů), není povinností platit zálohy - pro zdravotní pojišťovnu nutno dokladovat neschopenkou. V tomto případě tedy nebylo povinností OSVČ platit zálohy za měsíce říjen a listopad;
  • v těchto dvou měsících nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, který se v důsledku této skutečnosti snižuje na poměrnou část deseti kalendářních měsíců za rozhodné období kalendářního roku 2017 - podmínkou uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ (při podání Přehledu se tato skutečnost dokládá potvrzením od příslušné správy sociálního zabezpečení).

Když OSVČ nepodá zdravotní pojišťovně Přehled

Podání Přehledu v termínech výše stanovených je jednou z nejdůležitějších povinností OSVČ ve zdravotním pojištění. Tento Přehled podávají OSVČ bez ohledu na počet kalendářních měsíců podnikání v předcházejícím roce. Zákon č. 592/1992 Sb. však řeší i situace, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak v případě neuhrazení je následně uplatňovat. Nesplnění povinnosti podat Přehled je pod sankcí, kdy zdravotní pojišťovna může takto se provinivší osobě:

  • stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného a
  • uložit pokutu až do výše 50 000 Kč,

přičemž takto uplatněný postup zdravotní pojišťovny nezbavuje OSVČ povinnosti Přehled podat.

Nepodá-li OSVČ Přehled ve stanovených termínech, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku, bude tedy po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ, dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly. Pokud se ani tento krok nesetká s adekvátní odezvou (to znamená, že Přehled předložen není), může zdravotní pojišťovna spolupracovat s jinými institucemi, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy výši příjmů a výdajů OSVČ za rok 2017) získat.

Možnost kontaktování správy sociálního zabezpečení vyplývá z ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., podle kterého není porušením mlčenlivosti vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců. Další možností zdravotní pojišťovny k získání potřebných údajů o OSVČ je obrátit se například na místně příslušný finanční úřad, kde jsou příjmy a výdaje uvedeny v daňovém přiznání za předpokladu, že toto bylo podáno.

Pravděpodobné pojistné

Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání všech možností nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o jejích příjmech a výdajích nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50 % z 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného. Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí pro rok 2018 u zaměstnavatele 42 375 Kč (1,5 x 28 250), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 721 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 861 Kč). Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného, včetně navazujícího penále, je v mnoha případech pro OSVČ nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty, jak je výše uvedeno.

Pokud OSVČ požadovaný Přehled dodatečně předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného jsou OSVČ povinny platit i penále, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného do dne, ve kterém byl tento předložen - penále se platí i za tento den. Tento postup je uplatněn i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále podle podaného Přehledu. Je-li naopak penále z titulu pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného na základě Přehledu, doplácí OSVČ ještě tento rozdíl.

Mělo by být zájmem každé podnikající osoby, aby Přehled podala v souladu se zákonem, neboť pokud by OSVČ následně třeba požádala o prominutí vyměřeného penále (cestou odstranění tvrdosti), bude zdravotní pojišťovna v zájmu objektivity a na základě individuálního přístupu při rozhodování o každé žádosti nepochybně přihlížet i k této okolnosti.

Řešení přeplatku

Pokud vznikne OSVČ za rozhodné období kalendářního roku přeplatek na pojistném, má tato v podstatě dvojí volbu:

  • buď požádá o vrácení vzniklého přeplatku a zdravotní pojišťovna tento přeplatek v zákonné měsíční lhůtě vrátí za podmínky, že neeviduje vůči plátci pojistného splatný závazek, kdy za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu, nebo
  • bude výše přeplatku s jejím souhlasem použita na úhradu záloh(y) na pojistné na další období.

V takovém případě pak musí OSVČ sledovat, dokdy vzniklý přeplatek pokrývá placení záloh v dalším období.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Dovolená za kalendářní rok
Poměrná část dovolené
Dovolená za odpracované dny
Výměra dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dovolená při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby
Dovolená při změně rozvržení pracovní doby
Čerpání dovolené
Rozvrh čerpání dovolené

Související články

Postupy OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2018
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2018
Nová výše záloh OSVČ po podání Přehledu za rok 2017 v příkladech
Kdy OSVČ není povinna platit v roce 2017 zálohy na pojistné zdravotního pojištění
OSVČ a zdravotní pojišťovny v roce 2019
OSVČ a zdravotní pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění a zúčtování OSVČ za rok 2019
Předávání informací mezi institucemi a zdravotní pojištění
Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016
Kdy OSVČ neplatí v roce 2021 zdravotní pojištění
Jak na vyúčtování zaslané OSVČ zdravotní pojišťovnou
OSVČ ve zdravotním pojištění
Změny v čerpání rodičovského příspěvku v kontextu zdravotního pojištění
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Zdravotní pojištění v době koronavirové
Zdravotní pojištění - plátci pojistného a návrat "k normálu"
Výše záloh OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2021
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Skončení zaměstnání - jak dál ve zdravotním pojištění
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Vše o Přehledech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Přehled OSSZ a ZP
OSVČ a přehled ZP za rok 2021 v prodlouženém termínu
Přehledy OSVČ - volba mezi vedlejší a hlavní činnosti z pohledu výhodnosti rok 2020 COVID
Platba sociálního a zdravotního pojištění
Odvody sociálního a zdravotního pojištění při daňovém paušálu a mzdě současně
Spolupracující osoba v důchodu a vedlejší činnost
Zpětné uplatnění daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání a přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
OSVČ - starobní důchodce
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění OSVČ
Autorský honorář a pojištění
Souběh OSVČ + zaměstnání - zálohy zdravotní pojištění
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP
Paušální daň
Odměna pěstouna a výkon SVČ
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
OSVČ - přehledy na OSSZ a zdravotní pojišťovnu
Opravné přehledy na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění