Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2021

Vydáno: 23 minut čtení

Nejsou výjimkou situace, kdy mají pojištěnci souběžně více příjmů buď v jednom zaměstnání, nebo ve více zaměstnáních, případně mohou mít kromě zaměstnání i příjmy z podnikání. V takových případech musejí jak zaměstnavatel, tak případně i pojištěnec vyhodnotit, jak mají z pohledu zdravotního pojištění správně postupovat.

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká zaměstnavateli povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) tehdy, považují-li se ve zdravotním pojištění za osobu samostatně výdělečně činnou podle ustanovení § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb.

Primárně je důležité posoudit, zda musí být při placení pojistného dodržen u příslušných plátců a příjmů minimální vyměřovací základ, anebo může být v souladu se zákonem odvedeno pojistné i z příjmu nižšího, než je zákonné minimum. Při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je zapotřebí přihlédnout k tomu, kterou činnost považuje sám pojištěnec za hlavní zdroj svých příjmů. Ve zdravotním pojištění neplatí od roku 2013 maximální vyměřovací základ, proto podléhá odvodu pojistného každá částka dosaženého příjmu zaměstnance. Rovněž OSVČ nemají určenu maximální výši zálohy a ani roční výše pojistného není omezena horní hranicí.

Výše uvedené podmínky platí jak pro zaměstnance a podnikatele s trvalým pobytem na území České republiky, tak i pro osoby ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska nebo ze Spojeného království, pojištěné v České republice ve smyslu koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Tyto osoby se buď jako zaměstnanci, nebo jako OSVČ stávají účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž pro ně platí česká právní úprava zdravotního pojištění. Osoby z tzv. třetích zemí (tedy mimo státy výše uvedené a mimo osoby ze států podléhajících režimu dvoustranných mezistátních smluv o sociálním zabezpečení) jsou účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, jsou-li zaměstnanci českého zaměstnavatele v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění.

V následujícím textu si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele a pojištěnce v případě více příjmů nebo více pracovněprávních vztahů, kdy s výjimkou příkladu č. 17 musí být ve zdravotním pojištění dodržen minimální vyměřovací základ.

Související dokumenty

Související pracovní situace

Souběžná činnost
Dovolená po mateřské dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy
Nevyčerpaná dovolená při skončení pracovního poměru
Délka pracovní doby (obecně)
Délka pracovní doby při dvousměnném pracovním režimu
Délka pracovní doby při vícesměnném a nepřetržitém pracovním režimu

Související články

Různé varianty souběžných příjmů u jednoho zaměstnavatele a zdravotní pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Souběžné činnosti pojištěnce ve zdravotním pojištění
Souběžné příjmy ve zdravotním pojištění v roce 2021
Dohody a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění a více příjmů pojištěnce v roce 2022
Zahájení a ukončení podnikání a zdravotní pojištění v roce 2021
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Zdravotní pojištění a příjmy po skončení zaměstnání
Zaměstnavatelé a minimum ve zdravotním pojištění
Písemnosti nad rámec právní úpravy zdravotního pojištění
Dopady dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance do zdravotního pojištění
Zaměstnanec bez mzdy a zdravotní pojištění
Zaměstnávání "státních pojištěnců" a zdravotní pojištění
Neplacené volno ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - zaměstnanci a "státní kategorie" po část kalendářního měsíce
Specifické případy nástupu zaměstnance do zaměstnání a zdravotní pojištění
Co je ve zdravotním pojištění vyloučeno
Předdůchod a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnání skončí

Související otázky a odpovědi

Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Výkon vazby a vztah ke zdravotnímu pojištění
Zdravotní pojištění - minimální vyměřovací základ
Zdanění příjmu z USA
Příjem za poskytnutí receptur
Zkrácený pracovní úvazek - odvod pojistného
Konkurenční doložka
Částečná nezaměstnanost a zdravotní pojištění
Aplikování slevy na vyměřovacím základě u zdravotního pojištění
Odvod zdravotního pojištění při zkráceném úvazku - zaměstnance OZP
Den nástupu do práce a přihlášení k zdravotnímu a sociálnímu pojištění
Zaměstnání občana EU s místem výkonu práce mimo ČR
Paušální daň
Odchodné - strážník městské policie
Zdravotní pojištění po ukončení PP
SVJ a odměna členům výboru
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zdravotní pojištění
Stravenkový paušál a DPP
Zdravotní pojištění OSVČ

Související předpisy

48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
586/1992 Sb. o daních z příjmů
262/2006 Sb., zákoník práce
267/2014 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění