OECD: Nejvyšší pojistné se platí ve Francii

Vydáno: 5 minut čtení

Na povinném pojistném zaplatí většina zaměstnanců ve vyspělých zemích světa více než na dani z příjmu fyzických osob. Odvody na povinném pojistném netvoří totiž jenom sociální pojištění a zdravotní pojištění sražené zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, ale i platby na povinném pojistném placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu je nejvyšší sazba povinného pojistného ve Francii, v Česku je třetí nejvyšší.

  • V Česku je zaměstnanci z jeho hrubé mzdy zaměstnavatelem sraženo sociální pojištění (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Povinné pojistné placené zaměstnancem činí tedy 11 % z hrubé mzdy.
  • Zaměstnavatelé v Česku dále platí za zaměstnance sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy). Povinné pojistné placené zaměstnavatelem je 34 % z hrubé mzdy. Při zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč tedy stoupnou zaměstnavateli mzdové náklady o 1 340 Kč (1 000 Kč x 1,34).
  • Souhrnná sazba povinného pojistného je tedy 45 % (11 % + 34 %). Z členských zemí OECD je souhrnná sazba povinného pojistného vyšší pouze ve Francii a v Rakousku.

Neuplatňují se žádné slevy a odpočty

Na výpočet sociálního pojištění a zdravotního pojištění nemají vliv žádné daňové slevy nebo daňové odpočty. Např. dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou odvedou na sociálním pojištění a zdravotním pojištění stejně, bez ohledu na počet vychovávaných dětí. Sociální pojištění se v roce 2018 odvádí pouze do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 438 992 Kč. Z hrubé mzdy nad maximální vyměřovací základ sociální pojištění neplatí ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Zdravotní pojištění se odvádí z neomezeně vysoké hrubé mzdy. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný maximální vyměřovací základ. Až do dosažení maximálního vyměřovacího základu je tedy souhrnná částka povinného pojistného u zaměstnanců stejně vysoká. U daně z příjmu fyzických osob tomu tak není, neboť efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob je z důvodu uplatnění daňové slevy na poplatníka mírně progresivní. Při využití dalších daňových slev (např. na studenta) či daňového zvýhodnění na děti jsou rozdíly u efektivní sazby daně z příjmu fyzických osob ještě vyšší.

Sociální pojištění se platí vždy

Někteří zaměstnanci neplatí v praxi na dani z příjmu fyzických osob nic a ještě obdrží od státu daňový bonus, neboť daňové zvýhodnění na děti je vyšší než vypočtená daň z příjmu. Souhrnná částka odvodů na povinném pojistném je však v procentním vyjádření stejně vysoká. Nerozhoduje ani, zda je podepsáno prohlášení k dani, či nikoliv. V přiložené tabulce máme vypočtenu daň z příjmu a povinné pojistné u vybraných částek hrubé mzdy, vždy u bezdětného zaměstnance uplatňujícího pouze měsíční základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Souhrnná částka povinného pojistného je sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnancem a zaměstnavatelem dohromady.

Hrubá mzda Daň z příjmů Daň z příjmů
(v % z hrubé mzdy)
Souhrnná částka povinného pojistného Povinné pojistné
(v % z hrubé mzdy)
15 000 Kč 945 Kč 6,3 % 6 750 Kč 45 %
25 000 Kč 2 995 Kč 11,8 % 11 250 Kč 45 %
35 000 Kč 4 965 Kč 14,2 % 15 750 Kč 45 %
45 000 Kč 6 975 Kč 15,5 % 20 250 Kč 45 %
55 000 Kč 8 958 Kč 16,3 % 24 750 Kč 45 %
vlastní výpočet autora

Nulové pojistné na Novém Zélandu

Z členských zemí OECD je souhrnná sazba povinného pojistného nejnižší na Novém Zélandu (0,0 %), v Dánsku (0,8 %), v Austrálii (6,0 %), v Chile (7,0 %), na Islandu (7,2 %), ve Švýcarsku (12,5 %), v Mexiku (13,0 %), v Izraeli (13,6 %), v USA (16,0 %), v Koreji (18,8 %) v Kanadě (19,0 %), ve Velké Británii (20,3 %), v Norsku (21,2 %), v Nizozemí (24,4 %), v Lucembursku (24,5 %) a v Japonsku (29,6 %). V ostatních členských zemích OECD je souhrnná sazba vyšší než 30 %. V rozmezí 30 % až 40 % je souhrnná sazba povinného pojistného ve Finsku (31,6 %), v Turecku (32,5 %), v Lotyšsku (34,1 %), v Polsku (34,2 %), v Portugalsku (34,8 %), v Estonsku (35,4 %), ve Španělsku (36,3 %), ve Slovinsku (38,2 %) a ve Švédsku (38,4 %). Pouze v devíti členských zemích OECD je souhrnná sazba vyšší než 40 %, a sice v Německu (40,2 %), v Řecku (41,1 %), v Itálii (41,1 %), v Maďarsku (42,0 %), v Belgii (42,5 %), na Slovensku (44,4 %), v Česku (45,0 %), v Rakousku (46,5 %) a ve Francii (49,5 %).

Nižší pojistná ochrana v mimoevropských zemích

V mimoevropských členských zemích OECD je souhrnná sazba povinného pojistného citelně nižší než v členských zemích Evropské unie. V těchto zemích jsou také nižší státní důchody, nemocenské dávky či podpora v nezaměstnanosti, tedy finanční plnění od státu, které závisí především na odvodech na sociálním pojištění. Vlastní komerční zajištění pro případ nemoci či invalidity je ve vyspělých mimoevropských zemích světa samozřejmostí.

Rozdílný pohled na mzdu zaměstnance a zaměstnavatele

Pro zaměstnance je nejdůležitější, jakou mzdu dostanou za odvedenou práci na svůj bankovní účet, tedy částka, za kterou mohou každý měsíc nakupovat zboží a služby. Zaměstnance tak logicky nejvíce zajímá čistá mzda. Pro zaměstnavatele jsou rozhodující mzdové náklady, kolik skutečně stojí práce zaměstnance. Mzdové náklady tvoří nejenom hrubá mzda, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou tvoří daňové odvody. Ve většině členských zemích jsou přitom odvody na pojistném vyšší než daň z příjmu fyzických osob.

Prameny: OECD, Tax Database, Average rate of employeesisocial security contributions 2017 and Average rate of employeris social security contributions 2017

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odchod do invalidního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
Výdělečná činnost pojištěnce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
Jak vysoké je povinné pojistné v zemích OECD
Přiznání důchodu a zdravotní pojištění
Daňové aktuality
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Daňové aktuality
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Prominutí pojistného na sociální pojištění
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Zaměstnavatelé, konflikt na Ukrajině a zdravotní pojištění
Dlouhodobé ošetřovné ve zdravotním pojištění v roce 2022
Přehledy a nová výše záloh OSVČ v roce 2022
Zaměstnavatelé a důležitost minima ve zdravotním pojištění
Zaměstnavatel plátcem pojistného: jak se stát dlužníkem zdravotní pojišťovny
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Hromadné propouštění v souvislostech pracovního práva a zdravotního pojištění
Jak zabezpečit odvod pojistného správné zdravotní pojišťovně
Odvod zdravotního pojištění u jednatelů s. r. o.
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima

Související otázky a odpovědi

Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Odměny členů orgánů právnických osob
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Odměna v době mateřské dovolené
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Odvod zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020