Jak vysoké je povinné pojistné v zemích OECD

Vydáno: 4 minuty čtení

Souhrnná efektivní sazba povinného pojistného je v Česku při mezinárodním srovnání jedna z nejvyšších na světě. Oproti řadě zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného v Česku vyšší o deset a více procent. Ze zemí OECD je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného vyšší jen ve Francii, Maďarsku, Rakousku a Slovensku.

V Česku je zaměstnanci z jeho hrubé mzdy odvedeno jeho zaměstnavatelem sociální pojištění (6,5 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (4,5 % z hrubé mzdy). Dále však sociální i zdravotní pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. Na sociálním pojištění 25 % z hrubé mzdy zaměstnance a na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Sociální pojištění se pro rok 2017 platí pouze do maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 355 136 Kč, pro platbu zdravotního pojištění není stanoven limit. Z částky nad strop neplatí sociální pojištění zaměstnavatel ani zaměstnanec. Do dosažení maximálního vyměřovacího základu činí tedy efektivní sazba souhrnného pojištění 33,6 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele, jak si vypočítáme na praktickém příkladu.

Příklad:

Praktický výpočet

Paní Nováková má hrubou mzdu 30 000 Kč. Zaměstnavatel paní Novákové odvede na sociálním pojištění 7 500 Kč (25 % z 30 000 Kč) a na zdravotním pojištění 2 700 Kč (9 % z 30 000 Kč). Mzdové náklady činí 40 200 Kč (30 000 Kč + 7 500 Kč + 2 700 Kč). Paní Novákové je navíc z její hrubé mzdy sraženo jejím zaměstnavatelem sociální pojištění ve výši 1 950 Kč (6,5 % z 30 000 Kč) a zdravotní pojištění ve výši 1 350 Kč (4,5 % z 30 000 Kč). Celková částka povinného pojistného činí 13 500 Kč (7 500 Kč + 2 700 Kč + 1 950 Kč + + 1 350 Kč). Efektivní sazba souhrnného pojistného dosahuje tedy 33,6 % ze mzdových nákladů zaměstnavatele (13 500 Kč: 40 200 Kč). Obdobným způsobem jako v Česku máme vypočítánu souhrnnou efektivní sazbu povinného pojistného v ostatních členských zemích OECD.

Jak se projevuje zvýšení hrubé mzdy

Pro zaměstnavatele není nejdůležitějším údajem hrubá mzda zaměstnance, ale jeho mzdové náklady. Do mzdových nákladů je nutné zahrnout i povinné pojistné placené za zaměstnance. Zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč zvýší mzdové náklady zaměstnavatele o 1 340 Kč, neboť zaměstnavatel musí za zaměstnance odvést 250 Kč na sociálním pojištění a 90 Kč na zdravotním pojištění. Vysoké povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance zdražuje cenu práce. Za výpočet a odvod celkového sociálního a zdravotního pojištění je zodpovědný zaměstnavatel. Při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění se přitom neuplatňují žádné daňové slevy a daňové odpočty jako při výpočtu daně z příjmu fyzických osob.

Rozdílný výpočet povinného pojistného

V jednotlivých zemích OECD se povinné pojistné vypočítává odlišně. V některých zemích je zaveden maximální vyměřovací základ pro platbu pojistného a v některých zemích nikoliv. Při zavedení stropu pro platbu pojistného se potom liší jeho nastavení. V některých zemích je zavedeno více pojistných pásem. Aby bylo možné data za jednotlivé země porovnávat, je výpočet efektivní sazby souhrnného povinného pojistného proveden u průměrné mzdy v národním hospodářství za rok 2016 dle databáze OECD.

Kde je souhrnná efektivní sazba povinného pojistného nejvyšší

V deseti členských zemích OECD dosahuje souhrnná efektivní sazba povinného pojistného placeného zaměstnancem a zaměstnavatelem dohromady více než 30 % celkových mzdových nákladů zaměstnavatele, a sice ve Francii (37,2 %), v Maďarsku (36,6 %), v Rakousku (36,4 %), na Slovensku (34,0 %), v Česku (33,6 %), v Německu (33,5 %), v Belgii (33,1 %), ve Slovinsku (32,9 %), v Řecku (32,6 %) a v Itálii (31,4 %). Vyšší souhrnná sazba než 20 % je ještě v Polsku (29,6 %), ve Švédsku (29,2 %), v Portugalsku (28,1 %), ve Španělsku (27,9 %), v Turecku (27,7 %), v Estonsku (26,5 %), ve Finsku (25,9 %), v Japonsku (25,6 %), v Lucembursku (22,3 %) a v Nizozemí (22,3 %).

V mimoevropských zemích je povinné pojistné nižší

Nejvyšší daňové rozdíly mezi vyspělými evropskými zeměmi a vyspělými mimoevropskými zeměmi jsou právě v souhrnné efektivní sazbě povinného pojistného a u DPH. Ve většině mimoevropských zemí OECD je souhrnná efektivní sazba souhrnného povinného pojistného nižší než 20 %. Nejnižší je potom na Novém Zélandu (0,0 %), v Austrálii (5,6 %), v Chile (7,0 %), v Mexiku (11,7 %), v Izraeli (12,8 %), v USA (14,7 %), v Koreji (17,0 %) a v Kanadě (17,7 %). Hlavním důvodem vyšších odvodů na povinném pojistném v členských zemích Evropské unie jsou vyšší sociální jistoty občanů. Evropská sociální síť je finančně velmi nákladná, proto je efektivní sazba souhrnného pojistného v evropských zemích citelně vyšší než v mimoevropských zemích. Nemocenské dávky, státní důchody nebo podpora v nezaměstnanosti jsou v evropských zemích vyšší, vyšší sociální jistoty jsou kompenzovány vyššími odvody na povinném pojistném.

Zdroj: OECD, OECD Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income

Související dokumenty

Související pracovní situace

Odchod do invalidního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do starobního důchodu
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Výpočet mzdy
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)

Související články

Vliv zvyšování důchodů na zdravotní pojištění důchodců
OECD: Nejvyšší pojistné se platí ve Francii
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Přehled důležitých čísel a údajů k 1. 1. 2019, 2. část
OECD: Nejvyšší pojistné se platí ve Francii
Přiznání důchodu a zdravotní pojištění
Daňové aktuality
Poživatelé důchodů a jejich výdělečná činnost z pohledu zdravotního pojištění
Daňové aktuality
Přehledy a nová výše záloh OSVČ v roce 2022
Jak mají zaměstnavatelé správně vypočítat pojistné na zdravotní pojištění?
Příjemci důchodu a zdravotní pojištění
Odstupné, jeho vrácení a odvod pojistného
Dohody v průběhu roku 2022 a zdravotní pojištění
Jednatel s. r. o. ze státu EU a zdravotní pojištění
Přečerpaná dovolená a zdravotní pojištění
Chybné postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění a správná řešení
Parametry sociálního pojištění pro rok 2022
Platby OSVČ ve zdravotním pojištění v roce 2022
Zaměstnavatelé a zdravotní pojištění v roce 2022
Změna zdravotní pojišťovny a její dopady
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

Nezaplacené odvody za zaměstnance a firmu
Odměny členů orgánů právnických osob
Dohoda o provedení práce od roku 2024 – sociální a zdravotní pojištění
Zrušení pracovního poměru – fikce doručení
Odměna v době mateřské dovolené
Přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění u dohody o provedení práce
DPP a zákonné příplatky od 1. 10. 2023
Odměna za jednatelství a odvody na zdravotní a sociální pojištění
DPP, DPČ - oznámení o nástupu, skončení
Přihláška na OSSZ a ZP
Sleva na poplatníka u zaměstnance ze Slovenska
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Zdanění příjmu divadelního inspicienta (pomocník režiséra)
Odvod zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance
Vyúčtování příjmů bývalému zaměstnanci po skončení pracovního poměru
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Obnovení živnosti a placení záloh na zdravotní a sociální pojištění v nouzovém stavu
Ubytovací služby ČR a zaměstnání v Belgii
Zálohy OSVČ na zdravotní a sociální pojištění při snížení zdanitelných příjmů
Prominuté minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění v důsledku opatření proti koronaviru a přehledy za rok 2020