Značně specifickou kategorii představují ve zdravotním pojištění osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Pokud takové osoby začnou pracovat nebo podnikat, nastává ještě složitější situace, kdy musí zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby byl jejich postup v souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění.
Podmínka celodenní osobní a řádné péče se považuje za splněnou jen tehdy, pokud se jedná o osobní, řádnou a celodenní péči, tj. dítě není svěřeno do péče jiné osobě, třeba i z rodiny. Podmínky této péče jsou splněny tehdy, pokud:
- dítě předškolního věku není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která převyšuje 4 hodiny denně, nebo
- dítě plnící povinnou školní docházku není umístěno v zařízení s týdenním či celoročním pobytem, což je i školní družina.
Do této kategorie může být zařazena pouze jedna osoba, a to otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů (dále jen „pečující osoba“).
Zvýhodnění „pečující osoby“
Taková osoba může být registrována v kategorii, za kterou platí pojistné stát, pouze v případě, kdy nemá příjem ze zaměstnání nebo ze své samostatné výdělečné činnosti. Pokud takový příjem vykazuje, stát pojistné neplatí, avšak při splnění zákonných podmínek má tato osoba zvýhodnění v tom smyslu, že zaměstnavatel nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
„Pečující osoba“ bez příjmu po celý kalendářní měsíc
Jestliže tato „pečující osoba“ nemá v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání ani ze své samostatné výdělečné činnosti (např. nemoc, ošetřování dítěte mladšího 10 let, neplacené volno), sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a použitím kódu „L“ ji zařadí mezi osoby, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, provede zaměstnavatel její vyřazení z kategorie osob, za které platí pojistné stát (kód „T“), blíže viz Příklad č. 2.
Placení pojistného ze skutečné výše příjmu
Pokud je osoba celodenně osobně a řádně pečující o dítě (děti) po celý kalendářní měsíc zaměstnána, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, případně poskytnuté neplacené volno nehraje v tomto případě roli. Reálně lze podmínku celodenní osobní a řádné péče splnit při zkráceném pracovním úvazku nebo při práci doma. Aby zaměstnavatel mohl odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, dokládá zaměstnanec čestným prohlášením skutečnost, že splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče, například podle vzoru čestného prohlášení osoby „pečující“ o dítě (děti):
Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, stanovené v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako součást tohoto prohlášení přikládám rodný list (rodné listy) mého dítěte .................., narozeného dne ........... Dále prohlašuji, že tento nárok současně neuplatňuje žádná jiná osoba.
Zaměstnavateli oznámím veškeré změny, které mají vliv na zařazení do této kategorie, a to nejpozději do 8 dnů ode dne této změny.
Ve ........ dne..........
..............................................................
Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis
V následujícím textu si formou příkladů objasníme postup zaměstnavatele v různých situacích.
Zaměstnavatel přijal do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek osobu splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče ve smyslu právní úpravy zdravotního pojištění s hrubým měsíčním příjmem na základě pracovní smlouvy ve výši 4 500 Kč.
Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání takovou osobu a zúčtuje-li jí příjem zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění, provede u příslušné zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ následující:
- přihlásí se k platbě pojistného za tohoto zaměstnance kódem „P“ ke dni nástupu do zaměstnání, nic dalšího neoznamuje (jelikož bude osoba zaměstnána, musí zdravotní pojišťovně oznámit ztrátu nároku na platbu pojistného státem ke dni předcházejícímu dni nástupu do zaměstnání, pokud byla v této kategorii u zdravotní pojišťovny registrována),
- po skončení zaměstnání se zaměstnavatel odhlásí od platby pojistného za tohoto zaměstnance kódem „O“.
Jsou-li tedy ze strany zaměstnance splněny požadované podmínky celodenní osobní a řádné péče (dokladováno čestným prohlášením - viz výše), pak zaměstnavatel:
- nemusí při výpočtu výše pojistného provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem 4 500 Kč,
- nebere ohled na případně poskytnuté neplacené volno, a to ani za situace, kdy je poskytnuto neplacené volno osobě splňující podmínky celodenní osobní a řádné péče pouze po část příslušného kalendářního měsíce - viz Příklad č. 3.
Jakmile takový zaměstnanec (zaměstnankyně) ukončí zaměstnání, musí si v dalším období (přesněji od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno) sám řešit svůj pojistný vztah, například pokračující registrací v kategorii „pečující osoby.“
Zaměstnavatel poskytnul „pečující osobě“ po celý kalendářní měsíc duben neplacené volno, v měsíci květnu jí byl zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč.
Jestliže nemá „pečující osoba“ v průběhu zaměstnání po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sděluje zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a za použití kódu „L“ - v tomto případě ke dni 1. 4. 2017 - oznamuje zdravotní pojišťovně zařazení zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát. Jelikož však zaměstnanci bude v měsíci květnu zúčtován hrubý příjem 6 000 Kč, provede v této souvislosti zaměstnavatel následující:
- oznámí zdravotní pojišťovně za použití kódu „T“ s datem 30. 4. vyřazení zaměstnance ze „státní kategorie“,
- odvede za měsíc květen pojistné z vyměřovacího základu 6 000 Kč, tj. v úhrnné částce 810 Kč, dopočet do minima 11 000 Kč se neprovádí.
Za účelem potvrzení skutečnosti, že zaměstnanec neměl v měsíci dubnu žádný příjem (například u jiného zaměstnavatele nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti) je žádoucí, aby si zaměstnavatel nechal z tohoto důvodu vystavit od zaměstnance Čestné prohlášení, uvedené v dalším textu, které si založí ve mzdové evidenci.
Zaměstnavatel poskytnul „pečující osobě“ v měsíci květnu 3 dny neplaceného volna, přičemž tato zaměstnankyně ukončila celodenní osobní a řádnou péči dne 23. 5.
V praxi může nastat situace, kdy osoba - zaměstnanec „nepečuje“ o dítě po celý kalendářní měsíc (například začne, resp. přestane dávat dítě do mateřské školy při respektování hranice čtyř hodin - viz výše). Je-li za této situace poskytnuto zaměstnanci v měsíci květnu neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného, ovšem zaměstnavatel musí při odvodu pojistného dodržet poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za celkem 8 kalendářních dnů, ve kterých zaměstnankyně již podmínky celodenní osobní a řádné péče nesplňovala, to znamená, že vyměřovací základ za měsíc květen musí činit alespoň 2 838,70 Kč [(8 : 31) x 11 000].
„Pečující osoba“ je jako účetní zaměstnána na zkrácený pracovní úvazek a současně podniká jako OSVČ na základě živnostenského listu.
Pokud vzhledem k rozsahu vykonávané výdělečné činnosti splňuje tato osoba zákonem stanovené podmínky péče o dítě, resp. o děti, postupuje ve zdravotním pojištění následovně:
- z titulu obou činností musí být pojištěna u jedné zdravotní pojišťovny,
- nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti,
- zálohy jako OSVČ nemusí platit, pokud prohlásí, že její samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů,
- vystavuje zaměstnavateli čestné prohlášení, potvrzující splnění podmínek celodenní osobní a řádné péče,
- nemá v žádné z činností nárok na odpočet (ten by vznikl pouze v případě, kdyby byly splněny podmínky ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.).
„Pečující osoba“ pracující doma splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče o dvě děti do 15 let věku, přičemž starší dítě dovršilo dne 16. dubna 2017 patnácti let věku, mladšímu bylo 12 let. V tomto měsíci jí byl zaměstnavatelem zúčtován hrubý příjem 3 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že podmínky celodenní osobní a řádné péče trvaly v měsíci dubnu pouze 16 kalendářních dnů, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za zbývajících 14 kalendářních dnů, kdy již tyto podmínky splněny nebyly. To znamená, že zaměstnavatelem musí být zabezpečen odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle vzorce:
PČminVZ = (14 : 30) x 11 000 = 5 133,33 Kč,
kde
14 ..... počet kalendářních dnů, za které musí být odvedeno pojistné ve vazbě na minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část,
30 ..... počet kalendářních dnů v měsíci,
11 000 ..... výše minimální mzdy v roce 2017.
Za rozhodné období kalendářního měsíce dubna musí být za tuto osobu odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 5 133,33 Kč, tedy v úhrnné částce 693 Kč. Protože je zúčtovaný příjem nižší než 5 133,33 Kč, postupuje zaměstnavatel při výpočtu výše pojistného a jeho následného odvodu takto:
- z hrubé mzdy 3 000 Kč činí výše pojistného 405 Kč. Jednu třetinu (135 Kč) strhne zaměstnavatel zaměstnanci, zbývající dvě třetiny (270 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých zdrojů,
- z rozdílové částky 2 133,33 Kč činí pojistné 288 Kč. Tuto částku platí zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost její úhrady přešla pouze v případě, kdyby byl takto nízký vyměřovací základ (tedy 3 000 Kč) zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákoníku práce.
Platba zaměstnance: 135 + 288 = 423 Kč
Platba zaměstnavatele: 270 Kč
Celkem: 693 Kč
V případě, kdyby byl zaměstnanci zúčtován za měsíc duben hrubý příjem nejméně v částce 5 133,33 Kč, nebyl by uplatněn uvedený postup a pojistné by se za tento měsíc odvedlo ze skutečné výše příjmu, i kdyby zúčtovaná mzda nedosáhla 11 000 Kč.
Zaměstnání a neplacené volno
U ženy na rodičovské dovolené trvá pracovněprávní vztah. Ukončením rodičovské dovolené a dovršením tří let věku dítěte měla v úmyslu nastoupit do zaměstnání, nicméně zaměstnavatel pro ni momentálně nemá pracovní uplatnění. Mezi oběma stranami došlo k dohodě, kdy ženě bylo poskytnuto neplacené volno s tím, že od určitého data žena do zaměstnání opět nastoupí.
Vzhledem k tomu, že byla ukončena rodičovská dovolená, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně kódem „U“. V měsíci, ve kterém ještě rodičovská dovolená trvala (byť po část tohoto měsíce), má žena svůj pojistný vztah touto „státní kategorií“ vyřešen. Pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena osobou celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena zákonné podmínky, pak z důvodu poskytnutého neplaceného volna nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ neboli nebude odvádět žádné pojistné, což vychází z ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Za této situace zaměstnavatel tedy neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ.
Zaměstnavatel rovněž musí přihlédnout k tomu, zda je za tuto osobu nadále plátcem pojistného stát. Nemá-li zaměstnankyně po dobu, kdy je jí poskytnuto neplacené volno, příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, platí za ni nadále pojistné stát. Zaměstnavatel tak musí oznámit kódem „L“ (v podstatě ke dni vystavení níže uvedeného čestného prohlášení) počátek povinnosti státu platit pojistné. Kód „T“, kterým oznámí ukončení této „státní kategorie“, pak použije ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat.
Pro řešení takové situace lze použít tento vzor čestného prohlášení:
Čestné prohlášení Čestně prohlašuji, že splňuji podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž neplatí pro mě v zaměstnání minimální vyměřovací základ. Dále prohlašuji, že nemám příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti, a na základě této skutečnosti je za mě plátcem pojistného stát ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Změnu (zahájení zaměstnání nebo podnikání anebo změnu v podmínkách péče) oznámím zaměstnavateli do osmi dnů. Ve .......... dne ........... ................................................. Příjmení, jméno, adresa trvalého bydliště, podpis
Čestné prohlášení zaměstnankyně si zaměstnavatel pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci.
„Státní pojištěnci“
Odlišnou skupinu osob, za které platí pojistné stát, představují ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění a příjemci rodičovského příspěvku. Za tyto osoby platí pojistné na zdravotní pojištění stát bez ohledu na skutečnost, zda mají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto osoby již sice nemohou uplatnit nárok na odpočet od dosaženého příjmu ani v samostatné výdělečné činnosti ani v zaměstnání (s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.) a pojistné se taktéž odvádí ze skutečně dosaženého příjmu, resp. z 50 % příjmů po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti, bez povinnosti respektovat v těchto činnostech zákonné minimum.
Nesplnění zákonných podmínek
Pokud osoba nesplňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nemá za této situace v zaměstnání ani v samostatné výdělečné činnosti žádné úlevy. Jestliže taková osoba není po celý kalendářní měsíc zaměstnána nebo nemá příjmy ze své samostatné výdělečné činnosti anebo za ni neplatí z nějakého jiného důvodu pojistné stát (např. uchazeč o zaměstnání), stává se osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného v roce 2017 ve výši 1 485 Kč.