Roční zúčtování záloh

Vydáno: 32 minut čtení

Roční zúčtování za rok 2016 přináší řadu otázek. Upozorňujeme proto na novinky v soustavné přípravě na budoucí povolání a na časté chyby ve školkovném. Také vysvětlíme, jak na doplacení příjmů při neplatné výpovědi či na uplatnění daňového zvýhodnění v komplikovaných případech.

Doplacení mzdy za uplynulé roky

Otázka: Podle rozhodnutí soudu máme bývalému zaměstnanci, který u nás nemá podepsané prohlášení k dani, doplatit náhradu mzdy od září 2012 do prosince 2014 včetně úroků z prodlení. Jak to bude se zdaněním tohoto příjmu?

Odpověď: Příjmy ze závislé činnosti definované v § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou zdaňovány vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou podle § 36 ZDP, formou zálohy na daň podle § 38h až § 38l ZDP, a to bez ohledu na jejich výši a bez ohledu na to, za kterou dobu jsou tyto příjmy vypláceny. Vyplývá to z ustanovení § 38h odst. 1 ZDP, podle kterého se záloha vypočte ze základu pro výpočet zálohy, kterým se rozumí úhrn příjmů zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období. Tj. zálohou na daň (jako běžnou mzdu) musí zaměstnavatel jako plátce daně zdanit poplatníkovi rovněž jednorázově zúčtované příjmy ze závislé činnosti za uplynulá zdaňovací období. Jinými slovy tyto jednorázově zúčtované příjmy ze závislé činnosti se musí zdanit jako příjem poplatníka plynoucí mu v běžném zdaňovacím období (kalendářním měsíci) a nelze jej rozložit pro účely zdanění na uplynulá zdaňovací období (jednotlivé kalendářní roky, za které je dodatečně vyplacen, i když k tomu dochází na základě rozhodnutí soudu).

Za příjmy ze závislé činnosti jsou prohlášeny v § 6 odst. 1 písm. d) ZDP i příjmy, které plynou poplatníkovi v souvislosti s výkonem závislé činnosti (současným nebo i dřívějším), a mezi tyto příjmy patří, mimo jiné, též úroky z prodlení z dlužné mzdy (které jsou sankcí za nedodržení lhůty splatnosti). Tento postup byl potvrzen též usnesením Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 20 Cdo 2006/2011, ze dne 24. 4. 2012, podle kterého: „Mezi příjmy, které plynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce patří mj. i náhrady za ztrátu příjmů ze závislé činnosti, a to včetně úroků z prodlení. Úroky z prodlení je nutno zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou (resp. náhradou mzdy), neboť se jedná o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Mzda přísluší za výkon závislé činnosti, a pokud je zpožděna její výplata a v důsledku toho jsou přiznány úroky z prodlení, tedy další příjem, je nesporné, že se jedná o zvýšení příjmu ze závislé činnosti.“

Dále upozorňujeme, že tento poplatník bude mít povinnosti podat daňové přiznání za podmínek uvedených v § 38g odst. 2 ZDP, protože mu plynou příjmy ze závislé činnosti zdaněné zálohou na daň od plátce daně, u kterého nemá podepsané Prohlášení k dani, případně podle § 38g odst. 4 ZDP, bude-li mít povinnost zaplatit solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.

Pobočka zahraniční vysoké školy

Otázka: Zaměstnanec přinesl v lednu 2017 spolu se žádostí o roční zúčtování záloh za rok 2016 potvrzení od pobočky zahraniční vysoké školy se sídlem v Bratislavě, kterou jeho syn v Praze studuje. Na potvrzení je uvedeno, že syn studuje tuto vysokou školu již od září roku 2015. Je mi divné, proč si chce daňové zvýhodnění zpětně uplatnit jen od září 2016?

Odpověď: Od 1. září 2016 nabyla účinnosti novela vysokoškolského zákona č. 137/2016 Sb., která doplnila ustanovení § 12 zákona o státní sociální podpoře, kdy umožnila zahraničním vysokým školám a jejich pobočkám uskutečňovat na území ČR studium, které bude považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Do konce roku 2016 však žádná evropská zahraniční vysoká škola nesplnila povinnosti podle § 93b odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a ani žádná pobočka evropské zahraniční vysoké školy nesplnila povinnosti podle § 93d téhož zákona. Je proto možné, že tyto povinnosti budou splněny v průběhu roku 2017.

Tuto skutečnost lze ověřit na stránkách MŠMT, a to pod záložkou zahraniční vysoké školy, kde tyto školy a jejich pobočky budou uvedeny:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/prehledvysokych-sk ol-v-cr-3

Současně připomínáme, že vysoká škola může být také soukromou vysokou školou se sídlem v ČR s akreditací podle zmíněného českého zákona o vysokých školách. Seznam soukromých vysokých škol, jichž je v ČR okolo padesáti, je rovněž zveřejněn na stránkách MŠMT na výše uvedené internetové adrese.

Poznámka:

Soukromé vysoké školy jsou právnické osoby, jimž ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy udělilo státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Ze vzdělávacích institucí dříve uskutečňujících vysokoškolské programy zahraničních vysokých škol v ČR uvedených v Příloze č. 3 dnes již zrušené vyhlášky č. 322/2005 Sb. (zrušena vyhláškou č. 28/2012 Sb.) lze mezi soukromými vysokými školami na zmíněné internetové adrese nalézt například:

Anglo-americká vysoká škola, z. ú. – Praha
B. I. B. S., a.s. Brno International Business School
University of New York in Prague, s. r. o., Praha 2

Teprve při splnění uvedených podmínek (např. § 93d citovaného zákona či státní souhlas k působení) lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které je studentem předmětných zahraničních škol.

Studium a mateřství

Otázka: Dcera našeho zaměstnance přerušila studium VŠ z důvodu narození dítěte, není vdaná, otec dítěte nemá příjmy a je také studentem. Zaměstnanec si chce nadále uplatňovat daňové zvýhodnění na dceru i její dceru (svou vnučku). Je to možné?

Odpověď: Ano, pokud rodiče vnučky nemají dostatečné příjmy (ve výši šestinásobku minimální mzdy), pak lze uplatnit daňové zvýhodnění na vnučku. Nárok na daňové zvýhodnění na dceru, která přerušila studium na vysoké škole, lze také uplatnit. Podle § 14 zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená. Problém bude v tom, jak uplatnit toto zvýhodnění ve mzdové účtárně, protože předepsaným dokladem pro daňové účely je potvrzení školy, že se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání. V tom případě samozřejmě stačí po dobu 3 let od narození dítěte předložit zaměstnavateli rozhodnutí o přerušení studia z důvodu mateřství.

Posun měsíce ve vyúčtování záloh a srážkové daně

Otázka: Od daňového poradce naší společnosti jsme dostali za úkol ve vyúčtování srážkové daně za rok 2016 posunout námi uváděnou sraženou daň z výplaty za leden 2016 o měsíc (do řádku 2 vyúčtování). Nemůžeme nikde najít, že by se změnil zákon.

Odpověď: Daňový poradce má pravděpodobně pravdu. V tiskopise „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti“ č. MF 25 5459 je uvedeno ve sloupci 1 (na straně 2.) „Na zálohách na daň za měsíc“ mělo být sraženo. Záloha se sráží při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru. Obvykle z výplaty za měsíc leden se záloha sráží v únoru a je splatná do 20. dne kalendářního měsíce, tedy do 20. února. Ale jde o zálohu za měsíc leden, a proto se uvádí do řádku 1 Vyúčtování.

Ale v tiskopise „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob“ č. MFin 5466 je ve sloupci 1 (na straně 2.) uvedeno „Na dani v průběhu měsíce mělo být sraženo“. Srážková daň (tj. daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby) se také sráží při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Pokud se tedy srážková daň z dohod o provedení práce u výplaty za měsíc leden sráží při výplatě, tj. v únoru, tak má být uvedena do řádku 2., tedy únor.

Někteří výrobci mzdového softwaru dostali od finanční správy upozornění, že jejich programy ve vyúčtování srážkové daně uvádějí srážkovou daň nesprávně, tedy i srážkovou daň z lednové výplaty vyplácené v únoru do řádku leden. Proto jste byli upozorněni, abyste uvedenou nesrovnalost napravili.

Zaměstnanec na vojenském cvičení

Otázka: Několik našich zaměstnanců se občas zúčastní cvičení vojáků v tzv. aktivní záloze. Za tato cvičení je jim vyplácena odměna. Mohu jim provést roční zúčtování?

Odpověď: Do 1. 7. 2016 byla plnění poskytovaná vojákům v záloze povolaným na cvičení osvobozeným příjmem a takovým vojákům bylo možné roční zúčtování provést. Od 1. 7. 2016 se však služné při cvičeních stalo příjmem podle § 6 ZDP, zaměstnanec tak má druhého plátce (u něhož nemá podepsáno prohlášení k dani) a roční zúčtování mu nelze provést, protože má povinnost podat daňové přiznání.

Teoreticky by bylo možné i řešení, že by zaměstnanec před odchodem na cvičení u vás Prohlášení zrušil dnem nástupu na vojenské cvičení, podepsal je u vojenské správy, kde bude odměňován, a při návratu do zaměstnání k vám je znovu vyplnil a podepsal (obdoba více „hlavních“ zaměstnavatelů postupně za sebou). Mohlo by však dojít k obtížně řešitelným situacím v případě, kdy by u vás měl do období cvičení zúčtovány např. nějaké doplatky mzdy a podobná zdanitelná plnění, a proto je daňové přiznání bezpečnějším nástrojem pro vypořádání daňové povinnosti, i když na jeho základě vzniká zaměstnanci zpravidla přeplatek na dani nebo dorovnání na daňovém bonusu.

Školkovné, dítě do 3 let věku a živnost volná

Otázka: Sousedka má živnost „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“, stará se nám o naši dvouletou dcerku, a to pravidelně, každý den 8,5 hodiny denně, měsíčně jí platíme 14 000 Kč. Můžeme si odečíst slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení?

Odpověď: Slevu nelze uplatnit, protože na základě živnosti „volné“ se lze starat pouze o děti starší 3 let. Vaše sousedka k péči o děti do tří let věku nemá správné oprávnění (musí se jednat o péči o děti provozovanou na základě živnosti vázané, tj. péče o dítě do tří let věku v denním režimu).

Uplatnění DZV na vdanou studující dceru v domácnosti

Otázka: Naše dcera, dosud studující, se vdala. Žije i se svým manželem s námi ve společné domácnosti. Její manžel je také student. Pracuje na dohodu o provedení práce s pravidelným příjmem 10 tisíc Kč měsíčně, u zaměstnavatele podepsal prohlášení poplatníka k dani, a proto mu není žádná daň srážena. Znamená to, že si daňové zvýhodnění nemohu já (otec) uplatnit?

Odpověď: Podle § 35c odst. 8 ZDP uzavře-li dítě manželství a žije-li ve společně hospodařící domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani při splnění podmínek uvedených v § 35ba (tj. v daném případě slevu na manželku). Nemá-li ale manžel (manželka) dostatečné příjmy pro uplatnění slevy na druhého z manželů bez vlastních příjmů (tj. po odečtu základní slevy na dani), může rodič takového dítěte uplatnit na něj daňové zvýhodnění za podmínky, že s ním nadále toto dítě (které uzavřelo sňatek) žije ve společně hospodařící domácnosti. Ve vašem případě manžel dcery nemá dostatečné příjmy, aby si mohl slevu na manželku uplatnit, protože jeho příjmy jsou tak nízké, že k tomu, aby neplatil žádnou daň, stačí sleva na poplatníka. Daňové zvýhodnění proto můžete uplatnit vy.

Pozdní nahlášení narození dítěte

Otázka: Našemu zaměstnanci se narodilo 1. června dítě. Tuto skutečnost nám oznámil (a zároveň uvedl do prohlášení poplatníka k dani) až dne 20. července, kdy zjistil, že mu daňové zvýhodnění na dítě v červnové výplatě nebylo zohledněno. Odkdy mu můžeme daňové zvýhodnění uplatnit?

Odpověď: Narození dítěte poplatník neoznámil ve lhůtě do 30 dnů od narození, ale až 20. července, tzn. že daňové zvýhodnění lze poplatníkovi přiznat poprvé až při výplatě mzdy za srpen a v ročním zúčtování pak lze daňové zvýhodnění přiznat i za měsíc červen a červenec.

Uplatnění DZV pěstouny a adoptivními rodiči

Otázka: Náš zaměstnanec adoptoval dítě. Dítě si s manželkou převzali do péče již v měsíci květnu. Protože jsem opatrná, ověřila jsem si, že za měsíc květen si daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnili původní pěstouni (ustaveni na přechodnou dobu) a zaměstnanci nechci daňové zvýhodnění přiznat. Nelze přece na jedno dítě uplatnit daňové zvýhodnění v jednom měsíci dvakrát.

Odpověď: Zaměstnanci skutečně můžete uplatnit daňové zvýhodnění i za měsíc květen. Jde o zákonem stanovenou výjimku, kdy pěstouni ustavení na přechodnou dobu si dítě mohou uplatnit, protože na počátku měsíce byly u nich podmínky splněny a u adoptivních rodičů zase lze dítě uplatnit v květnu, protože zde je výjimka, že dítě lze uplatnit již v měsíci, kdy bylo převzato do péče nahrazující péči rodičů (viz § 35c odst. 10 ZDP).

Prohlášení poplatníka k dani vzor č. 26

Otázka: Všem našim zaměstnancům jsme na počátku roku 2017 dali podepsat Prohlášení poplatníka k dani vzor č. 25, ale nyní jsme se dozvěděli, že existuje i vzor č. 26. Pro jaké situace je nutné mít podepsán vzor č. 26?

Odpověď: Vzor č. 26 je teprve připravovaným vzorem pro rok 2018. Jde o vzor, který bude určen také pro zaměstnance, kteří nebudou prohlášení „podepisovat“ v papírové podobě, ale budou tak „činit“ elektronicky (nově bude pro účely zdanění příjmů ze závislé činnosti totiž rozhodující, zda poplatník u plátce daně na zdaňovací období učinil prokazatelně prohlášení k dani a nikoliv zda jej podepsal). Připravovaná novela zákona o daních z příjmů rozšiřuje možnosti komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka. V zásadě tak bude možné prohlášení k dani zpracovávat a uchovávat v elektronické podobě. Nezbytným předpokladem ale bude jednoznačná identifikace poplatníka a ztotožnění jeho projevu vůle, resp. osvědčení podmínek pro úpravu základu daně a daně jak při výpočtu záloh, tak i následně v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Typ dokladu v Prohlášení poplatníka k dani

Otázka: V Prohlášení poplatníka k dani vzor č. 25 jsou u údajů o zaměstnanci nové kolonky, které mají zaměstnanci vyplnit. Mimo jiné také údaj „Číslo a typ dokladu prokazující totožnost poplatníka“. Protože se jedná o údaj uvedený nejen v Prohlášení, ale o údaj, který je povinně uváděn ve mzdovém listu a také v příloze č. 2 Vyúčtování záloh a v žádném z tiskopisů ani jejich poučení není vysvětlen, nevíme, co máme poplatníkům radit, aby v Prohlášení uváděli.

Odpověď: Nejprve připomínáme, že vámi uvedené údaje mají vyplňovat jen daňoví nerezidenti ČR. Co se týká typu dokladu, tak tato hodnota může nabývat hodnot:

 

I – průkaz totožnosti P – pas D – řidičský průkaz O – ostatní

Ukončení studia VŠ a daňové zvýhodnění

Otázka: Zaměstnanec mi přinesl potvrzení o ukončení vysokoškolského studia dcery v červnu (věk 24 let). Do zaměstnání nastoupila až v září. Dokdy mohu uplatnit daňové zvýhodnění? Lze uplatnit i celé prázdniny?

Odpověď: Dle § 35c ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, přičemž za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje mimo jiné zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Příprava na budoucí povolání se podle § 35c odst. 6 písm. b) bodu 1. ZDP posuzuje na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kde je v § 14 uvedeno, že se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje také kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Výdělečnou činností dle § 10 zákona o státní sociální podpoře je činnost v České republice zakládající účast na nemocenském pojištění, činnost osoby samostatně výdělečně činné a činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmů.

Za měsíc červen má rodič nárok na daňové zvýhodnění, protože se jedná o měsíc, v němž dítě řádně ukončilo studium na vysoké škole. Jestliže se jednalo o řádné ukončení vysoké školy, pak je třeba posoudit, zda po celý měsíc červenec dítě vykonávalo výdělečnou činnost dle § 10 zákona o státní sociální podpoře, či mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud nebyla tato výdělečná činnost vykonávána po celý měsíc červenec, resp. nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci nenáležel dítěti po celý měsíc červenec, pak má rodič nárok na daňové zvýhodnění i za červenec. V srpnu již ale nelze daňové zvýhodnění uplatnit.

Nemocné dítě do 26 let

Otázka: Dcera zaměstnance musela z důvodu dlouhodobé nemoci přerušit studium na vysoké škole. Přestala jsem mu proto uplatňovat daňové zvýhodnění. Sociální pracovnice nemocnice mu však tvrdí, že daňové zvýhodnění lze uplatňovat i nadále. Mohu uplatnit daňové zvýhodnění, když nemám potvrzení o studiu?

Odpověď: Po dobu přerušení studia není dcera studentem a dobu přerušení studia nelze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání. Přesto daňové zvýhodnění na zletilé dítě, které se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, lze uplatnit. Tuto skutečnost je povinen zaměstnanec zaměstnavateli prokázat „Potvrzením o splnění podmínek pro uznání daňového zvýhodnění u daně z příjmů ze závislé činnosti“, které vydá finanční úřad podle místa bydliště zaměstnance na tiskopise č. 5458, ve kterém je uvedeno, kterého dítěte se týká, dokdy platí a na základě jakých údajů bylo vystaveno. Pokud zaměstnance budete na finanční úřad posílat, je vhodné mu sdělit, že potřebuje potvrzení podle § 38l zákona o daních z příjmů a k tomu, aby ho správce daně mohl vydat, je zapotřebí mít sebou doklady (lékařské zprávy), na základě kterých správce daně ověří zákonem stanovené skutečnosti.

Uplatnění slevy na rozšířenou invaliditu při starobním důchodu

Otázka: Zaměstnanec, který léta pobíral invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, nyní začal pobírat starobní důchod ve výši dříve vypláceného invalidního důchodu. Nemůže mi proto předložit doklad o výplatě invalidního důchodu. Přesto chce slevu na rozšířenou invaliditu uplatnit.

Odpověď: Zaměstnanec může nadále tuto slevu ve výši 5 040 Kč ročně uplatnit, ale stejně jako v předchozím dotazu musí nárok na ni místo předložení dokladu o výplatě důchodu nahradit „Potvrzením o splnění podmínek pro uznání daňového zvýhodnění u daně z příjmů ze závislé činnosti“, které vydá finanční úřad podle místa bydliště zaměstnance na tiskopise č. 5458, ve kterém je uvedeno, dokdy platí a na základě jakých dokladů byl vydán. I tady doporučujeme zaměstnanci vysvětlit, že se jedná o doklad vydaný správcem daně podle § 38l zákona o dani z příjmů pro daňové účely, a nikoliv o potvrzení o jeho zdravotním stavu, resp. že je nadále nemocný.

Cestovní náhrady nekrácené o bezplatně poskytnuté jídlo

Otázka: Přeme se, zda když jsme obchodní korporací, která má dostatek finančních prostředků, můžeme zaměstnancům poskytnout stravné v plné výši, i když jim na pracovní cestě zajistíme bezplatné stravování. Domníváme se, že ano, protože v § 163 i § 170 zákoníku práce pro podnikatelskou sféru je uvedeno: „Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá (dále jen,bezplatné jídlo’), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu......“. Tím je přece stanoveno, že stravné se krátit může, ale nemusí, a to je uvedeno i v komentáři k těmto ustanovením zákona.

Odpověď: Máte pravdu, v podnikatelské sféře není povinnost krátit stravné při poskytnutí bezplatného stravování charakteru snídaně, oběda či večeře. V § 6 odst. 7 písmeno a) ZDP je ale stanoveno, že předmětem daně u zaměstnance nejsou pouze cestovní náhrady do výše umožněné pro zaměstnance „státní“ sféry. Pokud se tedy proplácejí cestovní náhrady nad limit daný pro státní sféru, a pro ni je v § 176 a § 179 zákoníku práce povinnost stravné za bezplatně poskytnuté jídlo krátit, pak to, co je nad limit, je u zaměstnance předmětem daně a podléhá zdanění i oběma pojistným.

Nepeněžní příjem k životnímu jubileu

Otázka: Zaměstnancům k životním jubileím poskytujeme dary ze zisku po jeho zdanění do výše 2 000 Kč ročně a tyto dary nepřipočítáváme ke mzdě, protože se podle nás jedná o příjmy osvobozené, je tomu tak?

Odpověď: Osvobozeny jsou pouze dary nepeněžní a poskytnuté za obdobných podmínek, jaká jsou ve vyhlášce o FKSP. Jedná se zejména o dvě podmínky:

  • dary musí být poskytnuty nepeněžně. Tuto podmínku mnoho zaměstnavatelů nedodržuje, protože nepeněžním plněním není v praxi používané proplacení výdaje, který zaměstnanec učinil jako soukromá osoba (tj. nakoupil si dárek za své finanční prostředky a zaměstnavatel mu tento nákup dárku proplatí);
  • dary musí být poskytnuty k výročím uvedeným ve vyhlášce č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, a to platí též pro zaměstnavatele, na které se jinak tato vyhláška nevztahuje.

Vyhláška v § 14 stanoví, že dary lze poskytnout pouze

  • za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky;
  • při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů. Do pracovních výročí nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr;
  • při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku;
  • při prvním odchodu do starobního důchodu nebo do invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Předškolní zařízení pořízené zaměstnavatelem z dotace

Otázka: Naše firma – společnost s ručením omezeným poskytuje zaměstnancům možnost bezplatné péče o jejich děti v našem předškolním zařízení. Toto zařízení jsme vybudovali a jeho provoz hradíme z dotací. Finanční úřad nám nyní chce tento benefit poskytovaný našim zaměstnancům zdanit daní z příjmů ze závislé činnosti. To bude spolu s odvody obou pojištění pro rodiče i pro nás velké zatížení. Domnívali jsme se, že se jedná o osvobozené plnění zaměstnancům.

Odpověď: Tento benefit je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písmeno d) ZDP od daně osvobozen pouze za předpokladu, že se jedná u zaměstnavatele o výdaj ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, udržení a zajištění příjmů. Vzhledem k tomu, že provoz předškolního zařízení hradíte z dotace, patrně v účetnictví „firmy“ jsou náklady na jeho provoz účtovány jako náklady na dosažení příjmů, a proto se v případě zaměstnanců nejedná o osvobozený příjem.

Zrušení životního pojištění

Otázka: Zaměstnavatel platí všem svým zaměstnancům příspěvek na jejich soukromé životní pojištění ve výši 100 Kč měsíčně. Zaměstnanec z důvodu špatné finanční situace rodiny svou pojistku v únoru 2016 zrušil. Na toto pojištění si sám nepřispíval. Četla jsem, že zaměstnanec musí to, co mu zaměstnavatel přispěl po 1. 1. 2015 uvést do svého daňového přiznání. V tomto případě mu však zaměstnavatel přispěl po 1. 1. 2015 pouze částkou 2 500 Kč. To je méně než 6 000 Kč, může tedy zaměstnavatel na žádost zaměstnance provést za rok 2016 roční zúčtování záloh, pokud zaměstnanec splní všechny ostatní podmínky?

Odpověď: V tomto případě zaměstnanec nemůže požádat o provedení ročního zúčtování. Podle § 38g odst. 6 ZDP má povinnost podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Tedy bez ohledu na výši příspěvku zaměstnavatele musí v daňovém přiznání uvést veškeré příspěvky zaměstnavatele jako příjem v § 6 ZDP (zde se ale neplatí povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění).

Výběr z životního pojištění

Otázka: Zaměstnanec hradí již 13 let příspěvky na své soukromé životní pojištění ve výši 200 Kč měsíčně. Každý rok si proto v ročním zúčtování snižuje svůj základ daně o částku 2 400 Kč. Zaměstnavatel mu na jeho životní pojištění nepřispívá. V dubnu 2016 smlouvu změnil a zároveň si z ní vybral polovinu naspořených prostředků, ale smlouvu nezrušil. Nechci mu provést roční zúčtování, protože se domnívám, že jeho příjmem ke zdanění v § 10 ZDP je podle mého 24 000 Kč, tj. příspěvky na soukromé životní pojištění, o které byl poplatníkovi základ daně snížen v posledních 10 letech.

Odpověď: Pokud zaměstnanec splní ostatní podmínky, pak může o provedení ročního zúčtování požádat, protože v případě výplaty jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádného výběru), je příjmem podle § 10 ZDP to, o co byl základ daně snížen v posledních 10 letech, jak v dotazu uvádíte, ale v zákoně popsaný způsob „dodanění“ se v tomto případě uplatní až od roku 2015, kdy se do zákona tato podmínka dostala. V roce 2016 proto u něj bude příjmem podle § 10 jen částka ve výši 2 400 Kč za rok 2015. Tento tzv. jiný příjem tedy nepřekročí 6 000 Kč a zaměstnanec z tohoto titulu není podle § 38g odst. 2 ZDP povinen podat DAP. Jinými slovy, tomuto poplatníkovi lze za rok 2016 roční zúčtování záloh provést. Pokud by však došlo např. k předčasnému zániku pojistné smlouvy před dovršením doby 60 let věku s výplatou odkupného, aniž by bylo vyplacené odkupné přímo převedeno na jinou smlouvu splňující podmínky soukromého životního pojištění, byla by vaše úvaha správná, neboť taková sankce spočívající „v dodanění“ existovala v ZDP již před 1. 1. 2015.

Daňový bonus v případě nedodržení 6násobku minimální mzdy

Otázka: Naše zaměstnankyně na zkrácený úvazek, samoživitelka se 4 dětmi, u nás pracuje od září 2016 (do té doby byla s nejmladší dcerou na rodičovské). Její mzda činí každý měsíc 11 000 Kč. Vypláceli jsme jí tedy každý měsíc maximální daňový bonus ve výši 5 025 Kč. Jiný příjem v roce 2016 nemá. Roční zúčtování se jí trochu obávám udělat, protože od ní nemám žádné doklady od otců všech dětí ani o její předchozí činnosti v roce 2016. Zaměstnankyně čestně prohlásila, že s otcem žádného ze svých dětí v domácnosti nežije. Mohu jí pomoci s vyplněním přiznání k dani z příjmů, ať si odpovědnost za všechny údaje nese sama?

Odpověď: Právě ve Vámi zmiňovaném případě by nebylo zrovna vhodné řešit danou situaci prostřednictvím daňového přiznání. U většiny zaměstnanců to tak skutečně je, že pokud jim není provedeno roční zúčtování a oni podají daňové přiznání dobrovolně (tedy nemají jiné příjmy než od zaměstnavatele), pak jim finanční úřad vrátí stejnou částku, jakou by jim vrátil v ročním zúčtování zaměstnavatel, jen o trochu později. Nicméně ale pokud Vaše zaměstnankyně měla od září vyplácené bonusy (celkem tedy 4 x 5 025 Kč), nedosáhla příjmu ve výši 6násobku minimální mzdy, pak by i na základě nepovinně podaného DAP byla povinna veškeré v průběhu roku oprávněně vyplacené bonusy vrátit. Vhodným nástrojem je zde právě roční zúčtování, neboť poplatník, který nedosáhl příjmu alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, nárok na již vyplacené měsíční bonusy v tomto případě neztrácí.

Zahraniční akcie

Otázka: Naše firma je dceřinou společností zahraniční společnosti v oblasti IT. Naši vrcholoví zaměstnanci obdrželi v předchozích letech za dobré výsledky akcie přímo od naší mateřské společnosti v zahraničí. Nyní se na mě obracejí s tím, že od finančního úřadu obdrželi výzvu k podání daňového přiznání, a přitom si jsou jistí, že kromě příjmů od zaměstnavatele, kde podepsali prohlášení, žádné jiné příjmy neměli. Můžete mi poradit, co s tím? Pokud je povinnost podat daňové přiznání, tak jak se tam akcie uvádějí?

Odpověď: Finanční správa skutečně v loňském roce zahájila akci, kdy ověřuje právě skutečnost, zda akcie obdržené tuzemskými zaměstnanci od jejich zahraničních mateřských společností byly řádně uvedeny v daňovém přiznání. Řada zaměstnanců tyto příjmy v daňových přiznáních neuvedla. Příjmy z titulu nabytí akcií ze zaměstnaneckých akciových programů, kdy zaměstnanci české dceřiné společnosti obdrží akcie od zahraniční mateřské společnosti bezúplatně či za zvýhodněnou cenu, mají být v daňovém přiznání uvedeny jako příjem v § 6 ZDP v roce, kdy byly zaměstnanci nabyty. Tyto příjmy nemusí být navýšeny o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, neboť plynou od „třetí“ osoby. V případě, že zaměstnanci obdrželi výzvu k podání daňového přiznání, pak je nutné ve lhůtě v ní stanovené podat daňové přiznání. K tomu zaměstnancům vystavíte Potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušný rok včetně vyplněného řádku č. 19, kde bude uveden výsledek ročního zúčtování. Pokud uplatňovali nezdanitelné částky, slevy a daňové zvýhodnění, ke kterým máte uloženy doklady, kterými prokazovali jejich oprávněnost, pak je vhodné si z nich pořídit kopie a originály poskytnout zaměstnancům jako přílohu daňového přiznání.

Příjem z FVE

Otázka: Naše zaměstnankyně si v roce 2014 pořídila fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 5 kW a k jejímu provozování příslušnou licenci od ERÚ. Za rok 2015 říkala, že musí podat daňové přiznání i přesto, že její příjmy jsou nízké, protože se jedná o příjmy z podnikání a měla povinnost podat jak daňové přiznání, tak i přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Za rok 2016 však o provedení ročního zúčtování žádá. Přitom jsem si ověřila na stránkách http://licence.eru.cz/, že má i nadále platnou licenci na její provoz. Mohu jí roční zúčtování udělat?

Odpověď: V roce 2016 dnem 1. 5. nabyla účinnosti novela ZDP, v ní došlo k přesunutí příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterým není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem, z ustanovení § 7 (příjmy ze samostatné činnosti – podnikání) do § 10 (ostatní příjmy). Pokud pak tento příjem nepřekročí 30 000 Kč ve zdaňovacím období [v úhrnu s ostatními příjmy dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP], pak jde o příjem od daně osvobozený. Licence není vyžadována k provozu elektráren do 10 kW. Vaše zaměstnankyně má elektrárnu pořízenou po roce 2010 (pro elektrárny pořízené do té doby je garantována několikanásobně vyšší cena vyrobené elektřiny), částka inkasovaná za vyrobenou elektřinu při tak nízkém výkonu limit pro daňové osvobození ve výši 30 000 Kč jistě nepřekročila. Její příjem z provozování fotovoltaické elektrárny je tedy příjmem osvobozeným a může tedy požádat o provedení ročního zúčtování. Ověřovat existenci licence u ERÚ však rozhodně nepatří mezi povinnosti mzdové účtárny, která má spoustu jiných úkolů vyplývajících z řady zákonů. Jde spíše o radu na dotaz zaměstnance.

Prominutí úroku z prodlení

Otázka: Od finančního úřadu mi po podání dodatečného vyúčtování záloh přišel předpis úroků z prodlení. Úrok je vysoký, je vyčíslen ve výši přesahující 14 % ročně z dlužné částky. Je možné úroky prominout?

Odpověď: Úrok je možné prominout. Novelou daňového řádu byla do zákona vrácena možnost promíjení příslušenství daně podle § 259a až § 259c. Prominuty mohou být pouze ty úroky, které vznikly od 1. 1. 2015. K promíjení byl vydán pokyn GFŘ D-21. Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud byste tedy žádala o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně správnímu poplatku nepodléhá.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

Související dokumenty

Související pracovní situace

Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Určení daňové rezidence
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Snížení základu daně: úvěr
Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené

Související články

Změny v ročním zúčtování záloh za rok 2016
K ročnímu zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob
Roční zúčtování u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění
Změna při uplatnění slevy tzv. školkovného v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Změny v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Tiskopisy pro závislou činnost za zdaňovací období 2016 a pro 2017, 2. část
K ročnímu zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2019
Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2020
Některé problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob
Povinnosti plátce daně v otázkách a odpovědích
Roční zúčtování u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění
Výpočet ročního zúčtování v otázkách a odpovědích
Změny v uplatnění daňového zvýhodnění po skončení roku
Ohlédnutí za ročním zúčtováním za rok 2015
Ohlédnutí za ročním zúčtováním záloh na daň a daňového zvýhodnění
Zdaňování odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise
Roční zúčtování daně 2015
Daňové aktuality
Jak provést roční zúčtování záloh a zúčtování daňového zvýhodnění za rok 2018
K ročnímu zúčtování záloh na daň

Související otázky a odpovědi

Roční zúčtování daně
HPP, DPP, mateřská a rodičovská dovolená
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
Oprava dvakrát uplatněné slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
Odpočet úroků z hypotéky
Dodanění předčasně ukončeného životního pojištění zaměstnance
Potvrzení o zdanitelných příjmech (předchozí zaměstnavatel)
Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob
Roční zúčtování daní
Roční zúčtování daně z příjmu zaměstnavatelem
Žádost o roční zúčtování - pozdní dodání příloh
Roční zúčtování daně občanovi Slovenska
Prohlášení poplatníka a žádost o roční zúčtování
Změna srážkové daně na zálohovou díky dodatečnému uplatnění, jak technicky postupovat
Tiskopis Žádost o RZD
Roční zúčtování daně za rok 2021
Daňový bonus na děti při nemoci
Daňové přiznání/roční zúčtování
Roční zúčtování daně 2021

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
137/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
322/2005 Sb. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách
28/2012 Sb. o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních školách
262/2006 Sb., zákoník práce
114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb
280/2009 Sb. daňový řád
262/2016 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče