Ohlédnutí za ročním zúčtováním záloh na daň a daňového zvýhodnění

Vydáno: 16 minut čtení

I v období, kdy již uplynula lhůta jak pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování, tak i pro samotný výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, se objevují dotazy k této problematice.

Většinou jde o otázky, zda mělo být roční zúčtování provedeno, zda si ještě poplatník může dodatečně něco uplatnit, jak postupovat v případě, že roční zúčtování bylo provedeno, vrácen přeplatek na dani a teprve pak zaměstnanec zjistil, že je povinen podat daňové přiznání, nebo si něco zapomněl uplatnit a chce si podat daňové přiznání. A tak několik následujících dotazů se ještě vrací k ročnímu zúčtování za rok 2016.

Otázka č. 1:

Členkou volební komise byla maminka na rodičovské dovolené, která je stále v pracovním poměru. U svého zaměstnavatele měla podepsáno prohlášení, i když u něj neměla žádné příjmy. V měsíci říjnu, kdy byla účastna voleb jako členka komise, nepodepsala u obce prohlášení a byla jí sražena záloha na daň. Nejsem si jistá, zda zaměstnankyně není povinna podat daňové přiznání, protože i když její příjmy nepřesáhly 15 000 Kč, nepodepsala prohlášení a z příjmů jsme jí sráželi zálohu na daň. Neměla sice od svého zaměstnavatele žádný příjem, ale měla souběžně dva zaměstnavatele. Pokud by ale její příjmy přesáhly 15 000 Kč a nepodepsala by prohlášení (i když u zaměstnavatele, kde je v pracovním poměru neměla v daném měsíci příjem a podepsat by mohla), pak by povinnost podat daňové přiznání měla?

Odpověď:

Kdy je poplatník povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, je stanoveno v § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ustanovení § 38g odst. 1 ZDP stanoví poplatníkovi povinnost podat přiznání v případě, že jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly za zdaňovací období 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti, je pak povinen podat daňové přiznání, pokud má příjmy ze závislé činnosti od plátce daně, u něhož nepodepsal prohlášení k dani, ale i v tomto případě je rozhodná hranice 15 000 Kč ročních příjmů, které jsou předmětem daně. Má-li tedy poplatnice uzavřený pracovní poměr, u zaměstnavatele měla podepsáno prohlášení k dani, ale od tohoto zaměstnavatele neměla za celé zdaňovací období žádné příjmy, a příjmy, které jí byly vyplaceny jako člence volební komise, byly nižší než 15 000 Kč, pak není povinna podat daňové přiznání.

Samozřejmě, pokud by v uvedeném případě měla poplatnice příjmy, které by přesáhly 15 000 Kč, např. od obce nejen jako členka volební komise, ale i odměnu zastupitele, příjmy, z nichž je srážena záloha na daň, pak by již byla povinna podat daňové přiznání.

Otázka č. 2:

Zaměstnanec je od roku 2015 členem výboru společenství vlastníků a pobírá odměnu (údajně se jedná o částku ve stovkách Kč). Teprve teď zjistil, že měl podat za rok 2015 a 2016 daňové přiznání, bylo mu však provedeno roční zúčtování daní. Co musí udělat, aby to bylo v pořádku, když měl povinnost podat daňové přiznání? Musí zaměstnavatel opravit roční zúčtování? Jaké sankce zaměstnanci hrozí?

Odpověď:

Zaměstnanec byl povinen podat jak za rok 2015, tak i za rok 2016 daňové přiznání, neboť měl příjmy ze závislé činnosti, příjmy dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1) ZDP, odměnu člena orgánu právnické osoby, od plátce daně, u něhož nepodepsal prohlášení k dani, a z těchto příjmů byla plátcem daně srážena záloha na daň. Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem dle § 6 ZDP, výše odměny vyplácené společenstvím vlastníků není rozhodná. Povinnost podat daňové přiznání poplatníkovi vyplývá z ustanovení § 38g odst. 2 ZDP, poplatník má příjem ze závislé činnosti od více plátců daně současně, přičemž u jednoho plátce daně nemá podepsáno prohlášení k dani a z vypláceného příjmu byla srážena záloha na daň.

Vzhledem k tomu, že zaměstnanec požádal o provedení ročního zúčtování a zaměstnavatel neměl informaci o tom, že zaměstnanec má ještě jiné příjmy ze závislé činnosti od jiného plátce daně, tedy že zaměstnanec je povinen podat daňové přiznání, provedl výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Pokud zaměstnavatel až nyní na základě nové informace zaměstnance zjišťuje, že zaměstnanec byl povinen podat daňové přiznání, vystaví zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za rok 2015 i 2016. Protože bylo zaměstnanci provedeno roční zúčtování, uvede zaměstnavatel v potvrzení jak informace o výši příjmů a sražených zálohách na daň, tak i informaci o tom, že zaměstnanci bylo provedeno roční zúčtování, v jaké výši byl zaměstnanci vrácen přeplatek z ročního zúčtování (§ 38ch odst. 5 ZDP) nebo vyplacen doplatek z ročního zúčtování (§ 35d odst. 8 ZDP). Výpočet ročního zúčtování zaměstnavatel opravovat nebude.

Zaměstnanec byl povinen podat daňové přiznání jak za rok 2015, tak i za rok 2016, lhůta pro podání daňového přiznání je stanovena v § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Za opožděné tvrzení daně vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu, dle § 250 DŘ.

Otázka č. 3:

Pracovnice si zažádala o provedení ročního zúčtování, potom při řeči sdělila, že prodaly se sestrami dům zděděný po rodičích a každá dostala cca 300 000 Kč. Odmítli jsme jí provést roční zúčtování s tím, že je povinna podat daňové přiznání, neboť měla další příjem dle § 10. Pracovnice však trvá na provedení ročního zúčtování. Je povinna podat daňové přiznání, nebo jí musíme provést roční zúčtování?

dpověď:

Roční zúčtování provede plátce daně u poplatníka, který není povinen podat daňové přiznání. Skutečnost, že pracovnice měla příjem z prodeje domu, jí ještě sama o sobě nezakládá povinnost podat daňové přiznání. Podmínky pro zdanění nebo osvobození příjmu z prodeje rodinného domu jsou uvedeny v § 4 ZDP.

V případě, že předmětný příjem by nebyl osvobozený od daně, byla by pracovnice povinna podat daňové přiznání. V případě, že předmětný příjem z prodeje domu je osvobozený od daně, požádala pracovnice oprávněně o provedení ročního zúčtování a mělo jí být provedeno.

Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění by měl plátce daně provést nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období (§ 38ch odst. 4 ZDP), avšak v případě, že o provedení ročního zúčtování za rok 2016 bylo požádáno ve stanoveném termínu, tedy do 15. února 2017, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění i po 31. březnu, neboť se jedná o chybu plátce daně, kterou napraví ihned, jakmile chybu zjistí. Lhůty, v nichž může plátce daně opravovat chybný výpočet záloh na daň nebo daně, jsou pak upraveny v § 38i ZDP.

Otázka č. 4:

Zaměstnanec předčasně ukončil smlouvu o životním pojištění, ze které v minulých letech uplatňoval nezdanitelnou částku vždy v ročním zúčtování. Smlouva byla ukončena k 31. 12. 2016 a odbytné bylo vyplaceno 25. 1. 2017. Za který rok si musí zaměstnanec sám podat daňové přiznání, za rok 2016, nebo 2017?

Odpověď:

Pokud zaměstnanec předčasně ukončil smlouvu o soukromém životním pojištění, tedy před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, a bylo mu vyplaceno odkupné (odbytné), zaniká jeho nárok na nezdanitelnou část základu daně a příjmem podle § 10 ZDP, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl zaměstnanci v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. V případě, že smlouva o soukromém životním pojištění byla sice ukončena k 31. 12. 2016, ale odkupné (odbytné) bylo zaměstnanci vyplaceno až v lednu 2017, vznikne zaměstnanci povinnost podat daňové přiznání až za rok 2017, tedy za rok, v němž mu bylo vyplaceno odkupné.

Otázka č. 5:

Poplatník si dříve uplatňoval v ročním zúčtování nárok na odečet příspěvku na penzijní připojištění. Požádal o roční zúčtování za rok 2016, ale sdělil, že mu bylo vyplaceno penzijní připojištění (nejedná se o II. pilíř). V roce 2015 zrušil smlouvu a částka mu byla vyplacena v roce 2016.

Odpověď:

Z dotazu není zřejmé, zda poplatníkovi zaniklo (zda „zrušil“) penzijní připojištění se státním příspěvkem tak, že smlouva byla řádně v termínu ukončena a byl sjednán nárok na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění, nebo zda zaměstnanec zrušil penzijní připojištění předčasně a bylo mu vyplaceno odbytné.

V případě, že se nejedná o „předčasné“ ukončení smlouvy o penzijním připojištění, poplatník neporušil podmínky stanovené v § 15 odst. 5 ZDP pro uplatnění nezdanitelné části základu daně ve výši zaplacených příspěvků na penzijní připojištění, a jen ukončení smlouvy o penzijním připojištění („zrušení“) s tím, že mu například bylo vyplaceno jednorázové vyrovnání, žádnou další povinnost poplatníkovi nestanoví a lze mu provést roční zúčtování.

Pokud by však poplatník opravdu předčasně zrušil penzijní připojištění a bylo mu vyplaceno odbytné, pak je povinen částky zaplacených příspěvků na penzijní připojištění uplatněné v uplynulých 10 letech při výpočtu základu daně jako nezdanitelné částky dle § 15 odst. 5 ZDP zdanit jako příjem dle § 10 ZDP v podaném daňovém přiznání za rok 2016.

Otázka č. 6:

Pracovnice si podává daňové přiznání, má souběh příjmů od dvou zaměstnavatelů a má ještě příjmy z pronájmu, ale jen 3 705 Kč za rok. Vedeme debatu, jestli tuto částku musí do daňového přiznání uvést podle § 9, nebo ne, zda se jedná o příjem do 6 000 osvobozený.

Odpověď:

Pokud je pracovnice povinna podat daňové přiznání a tato povinnost jí vznikla z důvodu souběhu příjmů od více plátců daně současně, pak do daňového přiznání musí uvést všechny příjmy plynoucí jí za zdaňovací období, tedy i příjmy z pronájmu, i když jsou nižší než 6 000 Kč.

Z ustanovení § 38g odst. 2 ZDP nevyplývá, že příjmy do 6 000 Kč by byly u zaměstnance osvobozeny, ale jen to, že poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti, z nichž mu nevyplývá povinnost podat daňové přiznání, tj. má jen jednoho plátce daně a u něj podepsáno prohlášení, nebo má takové plátce daně postupně za sebou, má u všech plátců daně podepsáno prohlášení k dani, nebyly mu doplaceny dlužné mzdy dle § 5 odst. 4 ZDP, nedošlo u něj k solidárnímu zvýšení daně, tedy není mu jako poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti dle § 6 ZDP stanovena povinnost podat přiznání z důvodů uvedených v § 38g odst. 2, 4, 5 nebo 6 ZDP, pak není povinen podat daňové přiznání, ani pokud má ještě nějaké jiné příjmy dle § 7 až 10 ZDP a tyto příjmy nejsou vyšší než 6 000 Kč.

Otázka č. 7:

Od ledna do konce června u nás pracoval pan Procházka, který má manželku na rodičovském příspěvku a devět dětí. Daňové zvýhodnění na děti si měsíčně uplatňoval on. Vyšel mu každý měsíc měsíční daňový bonus, kromě února, kdy měl celý měsíc DPN. Dnem 30. 6. 2016 mu skončil pracovní poměr. Od 1. 7. 2016 byl na úřadu práce.

Od 1. 7. 2016 nastoupila na jeho pracovní místo jeho manželka, paní Procházková, která si měsíčně uplatňovala daňové zvýhodnění na děti, a to až do 31. 10. 2016, kdy jí skončil pracovní poměr. Vždy měla měsíční daňový bonus.

Od 1. 11. 2016 opět nastoupil do zaměstnání pan Procházka a uplatnil si daňové zvýhodnění na děti za listopad a prosinec 2016, vždy s vyplacením měsíčního daňového bonusu.

Pan Procházka si požádal o roční vyúčtování daně. Zadala jsem si u něho, že si daňové zvýhodnění na děti uplatňoval v období 1–6/2016 a 11–12/2016. Úhrn jeho příjmů činí 82 533 Kč. Nárok na roční daňový bonus má. Maximální roční bonus je 60 300 Kč, od toho mu program odečetl vyplacené měsíční bonusy a vyšla mi výplata ročního daňového bonusu ve výši 25 125 Kč. Je to možné, když si za ty čtyři měsíce uplatnila měsíční bonus manželka a dostala 4 x 5 025 Kč? Pokud si sečtu, co dostal manžel a manželka na tytéž děti, dohromady je to 55 275 Kč a do maximální částky ročního daňového bonusu zbývá jen 5 025 Kč.

Odpověď:

Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění jsou upraveny v § 35c a 35d ZDP. Při uplatnění daňového zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po část roku druhým z rodičů se nárok na daňové zvýhodnění posuzuje u každého z rodičů samostatně.

Pokud při výpočtu ročního zúčtování byly u poplatníka splněny podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na devět vyživovaných děti žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, bylo prokázáno, že za stejný kalendářní měsíc neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti jiná osoba, a v případě, že bylo daňové zvýhodnění uplatněno formou daňového bonusu, byla splněna i podmínka příjmů poplatníka alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, tak i když poplatníkovi náleží daňové zvýhodnění na vyživované děti jen za část roku, náleží mu maximální částka ročního daňového bonusu ve výši 60 300 Kč. V průběhu roku měl vyplacen měsíční daňový bonus v měsících I, III-VI, XI, XII (v únoru byla nemoc), tedy 7 x 5 025 Kč, celkem 35 175 Kč. V uváděném příkladu tak vychází poplatníkovi doplatek ročního daňového bonusu ve výši 25 125 Kč.

Stejně by se postupovalo, pokud by měl každý z manželů příjem po celý rok a děti si rozdělili, například jeden z manželů by uplatňoval daňové zvýhodnění na 4 děti a druhý na 5 dětí, po skončení roku v ročním zúčtování by u každého z nich mohl být vyplacen roční daňový bonus při splnění všech stanovených podmínek, maximálně však ve výši 60 300 Kč.

Otázka č. 8:

Zaměstnanec má dvě děti, druhé dítě je ZTP/P a bylo na něj uplatňováno daňové zvýhodnění ve výši na druhé dítě. V listopadu 2016 se mu narodilo třetí dítě a on si v prohlášení k dani od 12/2016 změnil pořadí dětí, kdy ZTP/P dítěti přiřadil číslo 3. Bylo možné takto v průběhu roku změnit pořadí dětí, nebo je možné tuto změnu provést jen v daňovém přiznání?

Odpověď:

Poplatník si sám určí, v jaké výši a na jaké vyživované dítě v domácnosti chce uplatnit daňové zvýhodnění, a pokud se v průběhu roku podmínky změní, je oprávněn, dle § 38k odst. 8 ZDP, provést změnu. Nové podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění sdělí vždy plátci daně písemně, vyznačí je v prohlášení k dani.

Otázka č. 9:

Zaměstnanec, bývalý příslušník justiční stráže, pobírá rentu – můžu mu udělat roční zúčtování daně?

Odpověď:

Z uvedeného dotazu to není úplně zřejmé, ale lze předpokládat, že se jedná o výsluhový příspěvek příslušníka bezpečnostních sborů, který se považuje za příjem dle § 10 ZDP, ostatní příjem, z něhož byla při výplatě srážena daň vybíraná zvláštní sazbou. Daňová povinnost poplatníka byla vyrovnaná sražením daně vybírané zvláštní sazbou.

S účinností činností od 1. 1. 2017 jsou výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů od daně osvobozeny, dle § 4 odst. 1 písm. o) ZDP. Změna byla provedena zákonem č. 454/2016 Sb.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • DŘ – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

Související dokumenty

Související pracovní situace

Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Žádost o roční zúčtování záloh na daň z příjmů
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Určení daňové rezidence
Daňové zvýhodnění na 1., 2., 3. a další dítě
Daňové zvýhodnění na dítě ZTP
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – rezident
Určení daňové rezidence dle zákona o daních z příjmů – nerezident
Snížení základu daně: úvěr

Související články

K ročnímu zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování daně 2015
Roční zúčtování u poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění
Výpočet ročního zúčtování v otázkách a odpovědích
Změny v uplatnění daňového zvýhodnění po skončení roku
Tiskopisy pro závislou činnost za zdaňovací období 2016 a pro 2017, 2. část
K ročnímu zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění
Povinnosti plátce daně v otázkách a odpovědích
Výpočet ročního zúčtování v otázkách a odpovědích
Ohlédnutí za ročním zúčtováním za rok 2015
Roční zúčtování daně 2015
Změny v ročním zúčtování záloh za rok 2016
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob
Tiskopisy pro plátce daně ze závislé činnosti za zdaňovací období 2017 a pro 2018
Tiskopisy pro závislou činnost za zdaňovací období 2016 a pro 2017, 1. část
Daňové aktuality
Zdaňování odměn za výkon funkce člena okrskové volební komise
Daňové aktuality
Daňové aktuality
K ročnímu zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění za rok 2019
Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky a roční zúčtování za rok 2020
Některé problémy mzdové účetní v otázkách a odpovědích
Problémy mzdových účetních a personalistů v otázkách a odpovědích

Související otázky a odpovědi

Daňové zvýhodnění-poručnictví
Oprava dvakrát uplatněné slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění
Roční zúčtování daní
Pracovní úraz a roční zúčtování
Daňové přiznání/roční zúčtování
Přiznání k dani z příjmů nebo roční zúčtování daně
Doklady přikládané k ročnímu zúčtování a daňovému přiznání – potvrzení o zdanitelných příjmech, prohlášení druhého z poplatníků
Roční zúčtování daně
Roční zúčtování daně ze závislé činnosti
Zrušení platby záloh na daň z příjmů
Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti
Odpočet úroků z hypotéky
Dodanění předčasně ukončeného životního pojištění zaměstnance
Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob
Roční zúčtování daně z příjmu zaměstnavatelem
Žádost o roční zúčtování - pozdní dodání příloh
Roční zúčtování daně občanovi Slovenska
Prohlášení poplatníka a žádost o roční zúčtování
Přeplatek z ročního zúčtování daně z příjmů fyzických osob a jeho zahrnutí do vyměřovacího základu pro výpočet exekuce

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
280/2009 Sb. daňový řád
454/2016 Sb. , kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů