Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2024 na částku 18 900 Kč. Dodáváme, že minimum platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, toto však není navázáno na minimální mzdu. Při odvodu pojistného musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ nebo může být povinné minimum sníženo na poměrnou část. Minimální mzda je důležitá v případech nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání nebo při sjednání tzv. nekolidujícího zaměstnání. Mimoto však právní úprava zdravotního pojištění vyjmenovává osoby, u kterých nemusí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet.
Zaměstnavatelé a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ představuje ve zdravotním pojištění již od počátku fungování systému, tj. od 1. 1. 1993, významnou kategorii s cílem jednak předejít spekulativnímu sjednávání pracovněprávního vztahu s nízkými částkami příjmů, jednak touto cestou zabezpečit přísun prostředků do zdrojové stránky systému.
Placení pojistného zaměstnavatelem
Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.
Pojistné se tedy platí:
*
Z každého příjmu na základě pracovní smlouvy a při výkonu funkce. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 4 000 Kč.
*
U dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč.
*
U dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč - tato rozhodná částka je pl