Zaměstnavatelé a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Vydáno: 13 minut čtení

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance se v průběhu uplynulých let průběžně zvyšovala, naposledy k 1. 1. 2024 na částku 18 900 Kč. Dodáváme, že minimum platí i pro osoby samostatně výdělečně činné, toto však není navázáno na minimální mzdu. Při odvodu pojistného musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ nebo může být povinné minimum sníženo na poměrnou část. Minimální mzda je důležitá v případech nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání nebo při sjednání tzv. nekolidujícího zaměstnání. Mimoto však právní úprava zdravotního pojištění vyjmenovává osoby, u kterých nemusí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet.

Zaměstnavatelé a minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální vyměřovací základ představuje ve zdravotním pojištění již od počátku fungování systému, tj. od 1. 1. 1993, významnou kategorii s cílem jednak předejít spekulativnímu sjednávání pracovněprávního vztahu s nízkými částkami příjmů, jednak touto cestou zabezpečit přísun prostředků do zdrojové stránky systému.
Placení pojistného zaměstnavatelem
Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce sčítají všechny příjmy zaměstnance zakládající povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.
Pojistné se tedy platí:
*
Z každého příjmu na základě pracovní smlouvy a při výkonu funkce. Co se týká výkonu funkce, je výjimkou situace, kdy osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, a pojistné se neplatí u člena družstva, který bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci (nebo funkci), je za tuto práci družstvem odměňován, a nedosáhl za kalendářní měsíc příjmu 4 000 Kč.
*
U dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 000 Kč.
*
U dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu převyšujícím 10 000 Kč - tato rozhodná částka je pl

Související dokumenty

Související pracovní situace

Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)
Výpočet mzdy

Související články

Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020
Karanténa v souvislostech zdravotního pojištění
Problémy mzdové účetní v době nouzového stavu
Zdravotní pojištění - nízké příjmy a minimum zaměstnance
Znaky minimálního vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát, od 1. ledna 2018
Zdravotní pojištění a minimální vyměřovací základ zaměstnance - nejčastější chyby zaměstnavatelů
Zdravotní pojištění - dohody a minimální vyměřovací základ zaměstnance
Částka hrubého příjmu 3 000 Kč v nemocenském a zdravotním pojištění v roce 2020
Zdravotní pojištění - příjem zaměstnance nižší než minimální mzda
Důležitost kalendářního dne ve zdravotním pojištění

Související otázky a odpovědi

Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění
Oprava odvodu zdratvotního pojištění po nahlášení rozhodných skutečností
Povinnosti zaměstnavatele a nárok zaměstnanců při pěstounské péči o dítě mladší 7 let
hrubá mzda a zdravotní pojištění
Nadlimitní stravenkový paušál a náhrada při dovolené a nemoci, ELDP, daně
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Zdanění a odvody na pojistné u mzdy ve výši 5 000 Kč
Ukončení HPP v průběhu měsíce a přečerpaná dovolená - zdravotní pojištění
Příspěvek zaměstnanci na penzijní nebo životní pojištění
Evidence na Úřadu práce, příjem na DPČ a zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Sleva na zdravotním pojištění zaměstnavatele s více než 50 % zaměstnanců se ZTP
Archivace dokladů OSVČ s paušálními výdaji s evidencí příjmů pro kontroly FÚ, ČSSZ a ZP

Související předpisy

586/1992 Sb. o daních z příjmů
592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
435/2004 Sb. o zaměstnanosti