Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]
1. Rakovina související s výkonem povolání
Látky, jejichž účinek se projeví až po velmi dlouhé době expozice, nebo po jejím skončení (tj. po dlouhé době latence), se označují, jako látky s pozdním účinkem. Časový odstup (stádium latence) může trvat i několik let nebo desítky let, dokonce se mohou projevit až v následujících generacích. Do této skupiny patří karcinogeny, mutageny, látky působící nepříznivě na reprodukci a vývoj (teratogeny). [3]
Látky s účinkem karcinogenním mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny. Látky s účinkem mutagenním mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu mutací, které mohou být společným mechanismem vzniku dědičných onemocnění, zhoubných novotvarů (rakoviny) nebo vrozených vývojových vad. Látky toxické pro reprodukci mohou vyvolat poškození reprodukčních funkcí u obou pohlaví a zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků. Toxické látky negativně působící na plod v době nitroděložního vývoje se označují jako teratogeny. [4]
Rakovina je hlavní příčinou úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. V současnosti je ročně 52 % úmrtí souvisejících s výkonem povolání přičítáno právě rakovině, ve 24 % případů jsou pak příčinou úmrtí onemocnění oběhové soustavy, ve 22 % jiná onemocnění a ve 2 % případů zranění. [5], [2]
To znamená, že téměř 80 000 lidí v EU umírá na rakovinu způsobenou prací s karcinogeny. Kromě těchto úmrtí je každý rok diagnostikováno více než 120 000 lidí s rakovinou související s prací. Diagnóza často přichází roky po expozici, protože rakovina má velmi dlouhou latenci. Vzhledem k tomuto faktu, mohou být zaměstnanci již v důchodu, když se nemoc objeví. [6]
Přímé náklady na expozici karcinogenům při práci v celé Evropě se odhadují na 2,4 miliardy EUR ročně. Při zohlednění výdajů na zdravotní péči a ztráty produktivity se tento počet odhaduje na 4 až 7 miliard EUR ročně. [6]
Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavním důvodem novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb. je povinnost členských států přizpůsobit své právní řády požadavkům práva Evropské unie, konkrétně pak transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/983 ze dne 5. června 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci, dále směrnici Komise (EU) 2019/1831 ze dne 24. října 2019, kterou se stanoví pátý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 2000/39/ES a směrnici Komise (EU) 2019/1833 ze dne 24. října 2019, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, pokud jde o úpravy čistě technického rázu.
Směrnice 2004/37/ES stanoví řadu obecných minimálních požadavků na odstranění nebo omezení expozice všem karcinogenům a mutagenům, které spadají do její působnosti. Zaměstnavatelé musí odhalovat a posuzovat rizika pro zaměstnance spojená s expo