Riziko vzniku rakoviny související s prací je mnohem méně zřejmé než riziko pádu nebo zranění při práci. Přesto je to velmi reálné riziko. Stejně jako zaměstnavatelé a zaměstnanci musí přispívat ke zvýšení bezpečnosti na pracovišti a snažit se eliminovat rizika nehod, je pro ně stejně důležité identifikovat karcinogeny a hrát aktivní roli při snižování expozice.
Mnoho pracovníků je na svých pracovištích vystaveno nebezpečným látkám. V mnoha případech si však neuvědomují, že jsou často vystaveni karcinogenům. Prach oxidu křemičitého, prach tvrdých dřev, svářečské dýmy a výfukové plyny naftových motorů patří mezi nejběžnější procesně generované látky, kterým jsou denně vystaveni zaměstnanci na mnoha pracovištích. Expozice prachu krystalického oxidu křemičitého, prachu tvrdých dřev, svářečským dýmům a výfukovým plynům naftových motorů jsou rizikové faktory pro vznik rakoviny.
Pokud zaměstnavatelé implementují, vyžadují a kontrolují používání zavedených technicko-organizačních opatření a používání osobních ochranných pracovních prostředků, expozice těmto látkám na pracovišti, a tím pádem i podíl rakoviny, který lze připsat pracovní expozici, by se mohl snížit. Kolem sebe však stále vidíme, že zaměstnanci například při řezání zámkové dlažby nepoužívají žádné opatření ke snížení expozice prachu. Co vlastně selhalo, osvěta, prevence, kontrola nebo je to otázka času a ceny? [1]
1. Expozice karcinogenním látkám na pracovištích
V roce 2015 uvedlo 17 % pracovníků v Evropské unii, že byli vystaveni chemickým výrobkům nebo látkám nejméně čtvrtinu pracovní doby. Dalších 15 % pracovníků uvádí, že v práci vdechují kouř, výpary či prach. [2]
Zdravotní rizika vyplývající z práce s nebezpečnými látkami jsou různá, od slabého podráždění očí a kůže až po závažné důsledky v podobě vrozených vad a nádorových onemocnění. Tyto důsledky mohou být akutní nebo dlouhodobé a některé látky mohou mít i kumulativní účinek.
Mezi nejčastější nebezpečí patří:
- alergie,
- onemocnění kůže,
- nádorová onemocnění,
- potíže s reprodukcí a vrozené vady,
- onemocnění dýchacích cest,
- otrava. [2]
Karcinogeny související s prací
Karcinogen je látka, která je u lidí nebo zvířat schopna způsobit, zhoršit nebo podporovat nádorové onemocnění. Ne každá expozice karcinogenům nevyhnutelně povede k nádorovému onemocnění, některé se projeví při vysokých hladinách a dlouhodobé expozici, zatímco jiné při nižších hladinách a kratší době expozice. [3]
Mnoho karcinogenů, kterým jsou pracovníci nejčastěji vystaveni, vzniká během pracovních procesů. Jedná se například o:
- výfukové plyny ze vznětových motorů,
- svářečský dým,
- prach z krystalického oxidu křemičitého,
- a prach z tvrdých dřev. [3]
Velká část pracovníků v Evropské unii je tak potenciálně vystavena karcinogenům vznikajícím při práci, zejména výfukovým plynům, jako jsou emise ze vznětových motorů, prach obsahující oxid křemičitý, prach tvrdých dřev a výpary vzniklé při svařování, přičemž ani často o tom nevědí. [4]
Boj proti rakovině je prioritou Strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027. Ochrana osob před zdravotními a bezpečnostními riziky při práci je klíčovým prvkem pro zajištění důstojných pracovních podmínek a pracovního prostředí pro všechny pracovníky. Nový rámec BOZP na období 2021–2027, stanoví klíčové priority, cíle a opatření nezbytná ke zlepšení bezpečnosti práce a zdraví pracovníků v dalších letech v souvislosti se světem po pandemii, který se vyznačuje zelenou a digitální transformací, hospodářskými a demografickými výzvami a měnícím se pojetím tradičního pracovního prostředí. [5]
Důležité: Rakovina je nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v EU. [5]
Nádorová onemocnění související s prací
Jedním z největších zdravotních problémů, kterým čelí pracoviště v současnosti v celé Evropě a na celém světě, jsou nádorová onemocnění související s prací. V Evropské unii a dalších rozvinutých zemích jim v roce 2015 bylo přičítáno odhadem 53 % všech úmrtí souvisejících s prací. [6]
V Evropské unii (EU28) je evidováno 102 500 úmrtí na „profesionální zhoubné nádory“ každý rok, což je dvakrát více než úmrtí způsobených pracovními úrazy. Epidemiologické studie naznačují, že pracovní expozice způsobují 5,3–8,4 % všech zhoubných nádorů. U mužů 17–29 % všech úmrtí na rakovinu plic má kauzalitu v profesionální expozici karcinogenům. [7]