Právo požární ochrany, 4. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 1. část

Vydáno: 29 minut čtení

Tento článek se věnuje toliko prvnímu bloku povinností ukládaných § 5 zákona o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám; de facto jde pouze o specifikaci povinností uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně ve vazbě na bližší specifikaci ve vyhlášce o požární prevenci. Přestože text víceméně doslovně přenáší normativní text citované vyhlášky, jde o poměrně složitý a rozsáhlý soubor provázaných povinností, ve kterém není snadné se orientovat. Dalším povinnostem uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) až h) a odst. 2 zákona o požární ochraně se budou věnovat další části článku o povinnostech ukládaných zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám.

I. Úvod

Úvodem je vhodné připomenout generální klausuli obsaženou v § 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“), která vymezuje obecné pojetí povinností právnických a podnikajících fyzických osob. Právnické a podnikající fyzické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona (rozuměj zákon o požární ochraně), předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídicí, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Za připomenutí rovněž stojí koncepční pravidlo zákona o požární ochraně, které stanoví nárůst povinností dopadající na právnické nebo podnikající fyzické osoby s nárůstem „požární nebezpečnosti“ jimi vykonávané činnosti. Připomeňme si v minulém článku rozsáhleji popsané dělení činností podle míry požárního nebezpečí, kdy se provozované činnosti člení do kategorií:

  1. bez zvýšeného požárního nebezpečí,
  2. se zvýšeným požárním nebezpečím,
  3. s vysokým požárním nebezpečím1).
Právnické a podnikající fyzické osoby - členěné podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti do kategorie
(§ 4 zákona o požární ochraně)
Dopadají povinnosti dle:
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí) - § 4 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně § 2 § 5    
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím) - § 4 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně § 2 § 5 § 6  
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby (kategorie s vysokým požárním nebezpečím) - § 4 odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně § 2 § 5 § 6 § 6a

Tento článek se zaměří na obecné povinnosti dopadající na všechny na všechny právnické nebo podnikající fyzické osoby, které jsou ustanoveny zejména v § 5 zákona o požární ochraně.

Povinnosti uvedené v § uvedené v 1. sloupci musí dodržovat PO a PFO uvedené ve 2. sloupci
§ 5 PO a PFO provozující činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
  PO a PFO provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
  PO a PFO provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím
§ 6 PO a PFO provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím
  PO a PFO provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím
§ 6a PO a PFO provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím

Pro úplnost uvádíme, že krom obecných povinností ve smyslu výše citovaného „preambulního“ § 2 zákona o požární ochraně a specifických povinností daných specialitou subjektu např. dle § 7 (dopadající na právnické a podnikající fyzické osoby, pokud jsou vlastníky lesa či zdrojů vody) dopadají na právnické a podnikající fyzické osoby rovněž sekundární povinnosti plynoucí např. z rozhodnutí velitele zásahu. Jedná se např. povinnost poskytnout věcnou pomoc2), strpět vstup na nemovitost ve smyslu § 22 zákona o požární ochraně3) dopadající na právnickou či podnikající fyzickou osobu v postavení vlastníka (správce, uživatele) nemovitostí, povinnost poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc dopadající dle § 73 odst. 1 zákona o požární ochraně na obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby, nebo povinnost podřídit se nařízení oprávněných osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany4). Na právnické a podnikající fyzické osoby dopadá ještě celá řada povinností práva požární ochrany v širším pojetí např. dle § 23 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů atp.

II. Povinnosti všech právnických a podnikajících osob dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

Jak bylo podrobněji rozděleno výše, přináší obecné povinnosti pro všechny právnické a podnikající osoby § 5 zákona o požární ochraně.

2.1 Povinnosti v oblasti požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení (včetně vyhrazených)

Dle § 5 odst. 1 písm. a) platí, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku5), věcné prostředky požární ochrany6) a požárně bezpečnostní zařízení7) se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů8), lze instalovat a používat pouze schválené druhy. Jak je patrno z výše uvedeného normativního textu, při výkladu a specifikaci jednotlivých povinností se nelze obejít bez definování jednotlivých užitých pojmů. Definice v obecné rovině přináší vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. (dále jen „vyhláška o požární prevenci“). Pro účely citované vyhlášky se požární technikou rozumí zásahové požární automobily, požární přívěsy, návěsy, kontejnery, plavidla, vznášedla a letadla, věcnými prostředky požární ochrany se rozumí prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky, požárně bezpečnostním zařízením se pak rozumí systémy, technická zařízení a výrobky pro stavby podmiňující požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení. Pro úplnost a pochopení dalšího textu je nutno fixovat i pojmy vyhrazenými druhy požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení9), které vyhláška definuje jako požární techniku, pro kterou jsou stanoveny technické podmínky zvláštním právním předpisem10), věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby11), nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu12) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu13). Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními stanovené podle § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.14) V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle § 2 odst. 1 nebo 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se a instalují alespoň vyhláškou o požární prevenci přesně stanovené počty věcných prostředků požární ochrany na plochu (podrobněji viz kapitola hasicí přístroje).15)

2.1.1 Věcné prostředky požární ochrany

Stanoví-li zákon o požární ochraně povinnost dopadající na oblast věcných prostředků požární ochrany, musí být adresátům zřejmé, co užitý pojem zahrnuje. Druhy věcných prostředků požární ochrany v demonstrativním výčtu přináší § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci. Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), kterým se podrobněji bude věnovat kapitola 2.1.4., dále b) osobní ochranné prostředky, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), d) prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou, e) prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek, f) požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky, g) spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek, h) hasiva a příměsi do hasiv, i) požární příslušenství, j) přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

Dle § 4 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy věcných prostředků požární ochrany (tedy takové věcné prostředky požární ochrany, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují: a) hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné), b) dýchací přístroje, c) prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky), d) prostředky pro práci ve výškách a nad volnými hloubkami, e) ochranné oděvy pro práci ve vodě, f) hasiva (kromě vody) a příměsi do hasiv, g) požární hadice, proudnice a armatury, h) motorové stříkačky.

2.1.2 Požárně bezpečnostních zařízení

Obdobně jako u věcných prostředků požární ochrany jsou druhy požárně bezpečnostních zařízení v demonstrativním výčtu uvedeny v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. Druhy požárně bezpečnostních zařízení se rozumí: a) zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace16), zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů17) a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení), b) zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy), c) zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře), d) zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení), e) zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí), f) zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře18) a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky), g) náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů, h) zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

Dle § 4 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci se za vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení (tedy takových požárně bezpečnostních zařízení, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky) považují: a) elektrická požární signalizace, b) zařízení dálkového přenosu, c) zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, d) stabilní a polostabilní hasicí zařízení, e) automatické protivýbuchové zařízení, f) zařízení pro odvod kouře a tepla, g) požární klapky, h) požární a evakuační výtahy.

Projektováním, montáží a provozem, kontrolami, údržbou a opravami požárně bezpečnostních zařízení se podrobněji zabývá normativní text vyhlášky o požární prevenci v § 5 až 7, kde je stanoveno, že při projektování požárně bezpečnostních zařízení se postupuje podle normativních požadavků.19),20) Návrhy požárně bezpečnostních zařízení jsou nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky, se postupuje podle projekčních předpisů výrobců nebo dovozců těchto zařízení. Je-li vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení tvořeno hlavními funkčními komponenty 2 a více různých výrobců, považuje se za výrobce osoba, která navrhla toto zařízení jako celek k zajištění požadované požárně bezpečnostní funkce. Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se zabezpečuje prostřednictvím osoby způsobilé pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zvláštního právního předpisu21),22) dále podrobněji a ve specifických případech viz § 5 vyhlášky o požární prevenci.

Při montáži požárně bezpečnostního zařízení musí být dodrženy podmínky vyplývající z ověřené projektové dokumentace, popřípadě prováděcí dokumentace a postupy stanovené v průvodní dokumentaci výrobce. Osoba, která provedla montáž požárně bezpečnostního zařízení, potvrzuje splnění požadavků písemně.23)

Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení jsou podrobně řešeny v § 7 vyhlášky o požární prevenci, přičemž je stanoveno, že před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům. Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace. Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou o požární ochraně. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha). Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky24) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší. Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení. Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu. Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám výrobce. Změny součástí systému požárně bezpečnostního zařízení, které jsou výrobky stanovenými podle zvláštního právního předpisu25) (hlavních funkčních komponentů) a takové jeho změny, které mají vliv na funkci požárně bezpečnostního zařízení, se považují za udržovací práce na stavbě, které by mohly ovlivnit požární bezpečnost stavby26). Doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení vždy obsahuje následující údaje: a) údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele požárně bezpečnostního zařízení a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby, b) adresu objektu, ve kterém byla kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provedena, není-li shodná s adresou sídla provozovatele podle písmene a), c) umístění, druh, označení výrobce, typové označení, a je-li to nutné k přesné identifikaci, tak i výrobní číslo kontrolovaného zařízení, d) výsledek kontroly provozuschopnosti, zjištěné závady včetně způsobu a termínu jejich odstranění a vyjádření o provozuschopnosti zařízení, e) datum provedení a termín příští kontroly provozuschopnosti, f) písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla; u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.27)

Na požárně bezpečnostní zařízení dopadá rovněž § 10 vyhlášky o požární prevenci, který řeší společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů. Při projektování, popřípadě zpracování prováděcí dokumentace a montáži vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení. Osoba, která příslušnou činnost provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění podmínek písemně potvrdí. Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení osob provádějících činnosti podle § 10 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců požárně bezpečnostních zařízení. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům. Stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce požárně bezpečnostních zařízení, která nejsou vyhrazenými druhy, platí pro jejich projektování a montáž požadavky uvedené výše (§ 10 odst. 1 a 2). Podmínky pro získávání odborné způsobilosti, vydávání a odnímání oprávnění k některým činnostem podle zvláštního právního předpisu28) nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčeny.

Závěrem bloku věnovaného požárně bezpečnostním zařízením upozorňujeme, že platí zásada, že nezáleží na tom, zda bylo požárně bezpečnostní zařízení instalováno nad rámec požadavků platných předpisů – důležité je, že bylo instalováno – uvedenému je nutno rozumět tak, že jednou instalované požárně bezpečnostní zařízení musí splňovat veškeré uvedené povinnosti, ač není umístěno obligatorně29).

2.1.3 Hasicí přístroje

Jedním z nejčastěji řešených témat z oblasti požární prevence je otázka počtu, druhu a umístění hasicích přístrojů v objektech právnických a podnikajících fyzických osob. Úvodem bloku věnovanému hasicím přístrojům je nutné pojem hasicí přístroj pojmově fixovat – jde o druh věcného prostředku požární ochrany ve smyslu § 2 odst. 3 písm. a) v režimu tzv. vyhrazených prostředků § 4 odst. 2 písm. a) vyhlášky o požární prevenci, která dále v § 3, 4, 9 a 10 upřesňuje jejich umístění, provozuschopnost, režim kontrol, kontrolující subjekty. Normativní text vyhlášky níže uvádíme v co nejširším znění, neboť jeho obsah je expresivním výčtem povinností v nejčastěji řešené oblasti preventivní požární ochrany. Nad rámec výše uvedeného je nutné doplnit, že hasicí přístroje spadají do režimu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy cestou nařízení vlády č. 173/1997 Sb. ze dne 25. června 1997, kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů jsou vtaženy do specifického režimu ve smyslu citovaných předpisů; tj. u autorizované osoby musí dojít k posouzení shody vzorku výrobku (prototypu) se základními požadavky na výrobky; výrobce nebo dovozce pořizuje technickou dokumentaci ve stanoveném rozsahu, která musí umožňovat posuzování shody výrobku atp.

Jak bylo uvedeno v závěru předchozí kapitoly, platí, že v prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle § 2 odstavce 1 nebo 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se a instalují alespoň na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2). V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům podle výše uvedených pravidel, ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva30).

Dle § 3 vyhlášky o požární prevenci pak platí, že umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka31) umístěná na viditelném místě. Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou. Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. Pro úplnost pak v dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.32)

Dle § 9 vyhlášky o požární prevenci se provozuschopnost hasicího přístroje prokazuje dokladem o jeho kontrole provedené podle podmínek stanovených vyhláškou o požární prevenci, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury. Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací. Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění. Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce. Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů vodních a pěnových jednou za 3 roky, u ostatních jednou za 5 let. Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje. Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele. Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby, dále adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován, umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje. Doklad dále obligatorně musí obsahovat datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje, písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti, datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání vadný hasicí přístroj, nebo přístroj, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo přístroj starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let. Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.33)

Při údržbě a opravách hasicích přístrojů musí osoba, která příslušnou činnost vykonává, splnit podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu hasicího přístroje. Osoba, která příslušnou činnost provedla, odpovídá za kvalitu provedené činnosti a splnění předmětných podmínek. Podmínky znalostí, praktických dovedností, popřípadě technického vybavení těchto osob mohou být stanoveny v průvodní dokumentaci výrobců hasicích přístrojů. Rozsah a obsah takto stanovených podmínek musí odpovídat právním předpisům a příslušným normativním požadavkům.34)

2.1.4 Elektrická požární signalizace

Dle § 8 vyhlášky o požární prevenci platí, že u elektrické požární signalizace se kromě pravidelných jednoročních kontrol provozuschopnosti provádějí zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu, a to jednou za měsíc u ústředen a doplňujících zařízení, jednou za půl roku u samočinných hlásičů požáru a zařízení, které elektrická požární signalizace ovládá, pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v prováděcí dokumentaci, popřípadě v průvodní dokumentaci výrobce nebo v posouzení požárního nebezpečí není, vzhledem k provozním podmínkám nebo vlivu prostředí, určena lhůta kratší. Zkouška činnosti elektrické požární signalizace při provozu se provádí prostřednictvím osob pověřených údržbou tohoto zařízení. Shoduje-li se termín zkoušky činnosti elektrické požární signalizace při provozu s termínem pravidelné jednoroční kontroly provozuschopnosti, pak tato kontrola provedení zkoušky činnosti nahrazuje. Zkouška činnosti jednotlivých druhů samočinných hlásičů požáru se provádí za provozu pomocí zkušebních přípravků dodávaných výrobcem.35)

Související dokumenty

Související články

Právo požární ochrany, 5. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 2. část
Právo požární ochrany, 3. část - Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 1.)
Právo požární ochrany, 3. část - Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 2.)
Právo požární ochrany, 10. část - Dokumentace zdolávání požáru
Právo požární ochrany, 11. část - Posouzení požárního nebezpečí
Právo požární ochrany, 6. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně, 3. část
Právo požární ochrany, 8. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím, 1. část
Právo požární ochrany, 7. část - Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona požární ochraně - 4. část
"Utajené" zpřísnění požární bezpečnosti
Zásady tvorby vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP
Novelizace mezinárodních smluv pro přepravu nebezpečných věcí 2021
Postup legislativních prací při rekodifikaci vyhrazených technických zařízení
Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., s účinností od 20. 5. 2021
České technické normy, jejich závaznost a užitečnost
Co by zaměstnavatelé a zaměstnanci měli znát o pracovní době
Kontroly VP PO a PBZ již pouze jen jako odborně způsobilé osoby v PO a technici PO
Přehled nových technických norem - 1. Q 2018
Přehled nových technických norem - 2.Q 2018
Přehled nových technických norem - duben a květen 2017
Důležité aspekty 8. novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Související otázky a odpovědi

Provoz spalinové cesty podokenních topidel do 7 kW s vývodem přes fasádu
Umístění požární značky
Aktualizace směrnic BOZP
Bezpečnostní listy na pracovišti
Školení první pomoci
Práce ve ztíženém prostředí
Hasicí přístroj v budově
Práce ve výšce za nepříznivého počasí na zahraničním pracovišti
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Vstupní prohlídky zaměstnanců na DPP a DPČ
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Krácení dovolené, pracovní úraz
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Osobní ochranné pracovní prostředky pro žáky
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
Náhrada za pracovní úraz
Rovnoměrný třísměnný provoz - změna střídání směn
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží

Související předpisy

133/1985 Sb. o požární ochraně
239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
246/2001 Sb. o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
221/2014 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
173/1997 Sb. , kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody