Expozice karcinogenům na pracovištích

Vydáno: 31 minut čtení

Vlivem expozice karcinogenům při práci v Evropské unii každoročně onemocní nádorovým onemocněním 120 000 osob a téměř 80 000 těchto případů končí smrtí. Rakovina tak vede mezi příčinami úmrtí spojenými s výkonem práce. Ročně se podílí na 53 % úmrtí spojených s povoláním, přičemž nejčastěji se jedná o rakovinu plic.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je každý desátý pacient s rakovinou plic vystaven rizikům v zaměstnání. Zhruba 12 miliónů Evropanů je na pracovišti potenciálně vystaveno výfukovým plynům z naftových motorů. Mezi ně patří řidiči autobusů nebo kamionů nebo zaměstnanci ve stavebnictví.

Vedle výfukových plynů z naftových motorů je zde rovněž riziko expozice látkami, které vdechujeme, nebo s nimiž manipulujeme, jako jsou například použité minerální oleje. Zvýšené riziko expozice karcinogenům je v odvětví stavebnictví, chemického průmyslu, výroby automobilů, výroby nábytku, zpracování dřeva a zdravotnictví.

[1], [2], [3]

1. Evropa a její priority

Člověk je vystaven působení škodlivin v ovzduší, a to jak v běžném životě, tak na pracovištích. Škodliviny mají potenciál způsobovat zdravotní rizika, a to od podráždění očí a kůže až k závažným důsledkům v podobě vrozených vad a rakoviny. V případě rizik spojených s expozicí karcinogenům při práci musí povědomí zaměstnanců o příslušných nebezpečích odpovídat potencionálním následkům případné expozice.

Důležité:

Profesionální nádorová onemocnění vznikají až po dlouhé době expozice nebo latence karcinogenním látkám a směsím.

Nebezpečné látky se nacházejí přibližně na 40 % pracovišť. Expozice karcinogenům na pracovišti má každoročně na svědomí 80 000 úmrtí a náklady ve výši 2,4 miliardy EUR.

Nebezpečné látky můžeme vnímat z pohledu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Jedná se o látky, které byly klasifikovány jako nebezpečné, s dostupným bezpečnostním listem a příslušným označením. V tomto bodě je však velice důležité si uvědomit, že nařízení REACH neřeší problém látek vznikajících během výrobního procesu.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatelé se musí důsledně věnovat nejenom látkám a směsím klasifikovaným jako nebezpečné, ale i škodlivinám vznikajícím při činnostech na pracovištích, které rovněž mohou být zdrojem vzniku rakoviny.

Důležité:

Klinický obraz nádoru se specificky neodlišuje od nádoru vzniklého v důsledku působení neprofesionálních faktorů. Při posuzování nemoci z povolání je tak rozhodující hodnocení úrovně profesionální expozice karcinogenům.

Zvyšování povědomí

Zaměstnavatelé, zaměstnanci a jejich vedoucí si ne vždy uvědomují, že se na jejich pracovišti nebezpečné látky nacházejí. Pokud jsou si toho vědomi, pak často neznají, jak závažná rizika tyto látky představují. Zvyšování povědomí o povaze a výskytu nebezpečných látek a efektivních strategiích řízení je v rámci prevence ohrožení zdraví a životů zaměstnanců klíčové.

Substituce (nahrazování)

V prvním kroku je zapotřebí nebezpečné látky na pracovišti, pokud je to možné, zcela eliminovat. V mnohých případech je lze nahradit bezpečnějšími nebo méně nebezpečnými alternativami. Dále například místo pracovních procesů, při nichž tyto nebezpečné látky vznikají, používat procesy, při kterých k emisi nebezpečných látek nedochází.

Důležité:

Eliminace a substituce patří mezi nejdůležitější opatření v právních předpisech Evropské unie o nebezpečných látkách!

Řízení rizik

Chceme-li na pracovištích efektivně řídit rizika, musíme v organizaci vytvořit kulturu prevence. Klíčem k vytvoření této kultury prevence spočívá především v aktivním zapojení všech zaměstnanců, včetně vrcholového vedení, které hraje zásadní roli. Základním kamenem je pak hodnocení rizik a uplatňování hierarchického přístupu k prevenci.

Ohrožené skupiny zaměstnanců

Na pracovišti se můžeme setkat s různými skupinami zaměstnanců. Můžou to být například mladí zaměstnanci nebo ženy, včetně žen těhotných. Každá tato skupina potřebuje specifický přístup, který odráží i příslušná legislativa. Tyto specifické potřeby se rozpoznávají v rámci hodnocení rizik a následně realizují při přijímání příslušných preventivních opatření.

Riziko spojené s nebezpečnými látkami tak nejvíce ohrožuje ženy a mladé zaměstnance, migrující a dočasné zaměstnance. Důvodem může být,

Související dokumenty

Související články

Azbest a zdraví
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Nebezpečné látky pod kontrolou. Evropská kampaň 2018-2019
Udušení nebo otrava zaměstnanců vlivem vzniku nebezpečné atmosféry
"Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou"
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Horká léta na pracovištích
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Předcházení stresu na pracovištích
Není to jen prach, je to oxid křemičitý
Nanočástice, nanotechlonogie a nanoprodukty a jejich vazba na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Šetření nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Učitel na lyžařském kurzu
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)
180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
262/2006 Sb., zákoník práce
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
104/2012 Sb. o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání)