Evropa a její boj s rakovinou z povolání

1. Úvod

Nebezpečné látky můžeme vnímat z pohledu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Jedná se o látky, které byly klasifikovány jako nebezpečné, s dostupným bezpečnostním listem a příslušným označením. V tomto bodě je však velice důležité si uvědomit, že nařízení REACH neřeší problém látek vznikajících během výrobního procesu.

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatelé se musí důsledně věnovat nejenom látkám a směsím klasifikovaným jako nebezpečné, ale i škodlivinám vznikajícím při činnostech na pracovištích, které rovněž mohou být zdrojem vzniku rakoviny.

2. Strategický rámec EU pro BOZP 2014-2020

Je zřejmé, že pracovní podmínky mohou způsobovat nebo podporovat vznik rakoviny. Rakovina jako nemoc z povolání tak může být následkem expozice zaměstnanců karcinogenům na pracovištích. Správně provedené hodnocení rizik a přijímání adekvátních preventivních opatření může být klíčovým nástrojem předcházení vzniku rakoviny z povolání.

Jednou z hlavních výzev strategického rámce je zdokonalení prevence onemocnění souvisejících s prací řešením stávajících, nových a vznikajících rizik. Podle odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) dosáhl počet smrtelných onemocnění souvisejících s prací v roce 2008 v EU-27 celkem 159 500 případů, hlavní příčinou úmrtí byla rakovina (95 500 případů).

Strategie upozorňuje, že je zapotřebí i nadále věnovat zvláštní pozornost rakovině vznikající při výkonu povolání, onemocněním způsobeným azbestem, plicním onemocněním, kožním onemocněním, astmatu a dalším chronickým nemocem.

Nové technologie a změny v organizaci práce na jedné straně zlepšily pracovní podmínky, na druhou stranu však sebou přinesly i nová rizika. Je tak zapotřebí se zaměřit na řešení vlivu změn v organizaci práce z hlediska fyzického a duševního zdraví. Podle průzkumu zabývajícího se pracovními podmínkami (Eurobarometr) je stres považován za jedno z hlavních pracovních rizik, po něm následují ergonomická rizika (opakující se pohyby nebo únavné a bolestivé polohy a každodenní zvedání, přenášení nebo přemísťování břemen). [1]

3. Nebezpečné látky na pracovištích

Nebezpečné látky ve formě kapaliny, plynu nebo pevné látky můžeme najít téměř na všech pracovištích. Důsledky působení nebezpečných látek mohou být akutní nebo dlouhodobé. U některých látek musíme vzít v úvahu i jejich kumulativní účinek. Při používání nebezpečných látek tak může docházet k otravám, alergiím, onemocněním kůže a dýchacích cest, rakovině a v neposlední řadě i k potížím s reprodukcí a vrozeným radám. Nesmíme rovněž zapomínat na skutečnost, že zaměstnanec může být exponován chemickým látkám, které vznikají při činnostech na pracovišti. Jedná se například o výfukové plyny ze vznětových motorů, svářečské dýmy a oxid křemičitý.

V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení REACH) se uvádí, že „látkou“ se rozumí chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.

Směrnice EU, týkající se ochrany zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli:

• Směrnice Rady 98/24/ES, o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Směrnice CAD – „Chemicals Agent Directive“),
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Směrnice CMD – „Carcinogens and Mutagens Directive“).

Ve směrnici Rady 98/24/ES se uvádí, že „chemickým činitelem“ se rozumí každý chemický prvek nebo sloučenina, samostatné nebo ve směsi, které se vyskytují v přirozeném stavu nebo jsou vyrobeny, použity nebo uvolněny, včetně vyloučení ve formě odpadu, jakoukoli pracovní činností, bez ohledu na to, zda byly vyrobeny záměrně nebo neúmyslně a zda byly uvedeny na trh. Tato směrnice byla implementována do nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Úspěšná komunikace o nebezpečných látkách na pracovišti

Cílem nařízení REACH je zlepšit množství a kvalitu dostupných údajů o chemických látkách a směsích. Bezpečnostní listy a štítky jsou důležitými zdroji údajů o nebezpečnosti chemické látce a směsi. Dodavatelé, výrobci a dovozci nebezpečné látky nebo směsi musí profesionálním uživatelům poskytnout bezpečnostní list. Nařízení obsahuje i nová ustanovení o poskytování informací v rámci dodavatelského řetězce. Míra nebezpečnosti chemické látky nebo směsi závisí na způsobu a okolnostech používání látek na pracovišti.

Bezpečnostní list musí umožňovat vyhodnotit případné riziko pro zaměstnance. Dodavatelé musí poskytovat údaje o zamýšleném účelu použití látky nebo směsi. U látek, které jsou označeny za nebezpečné a jejichž roční vyrobené množství nebo roční dovoz přesahují 10 tun, musí bezpečnostní list obsahovat scénáře expozice, které popisují užití látky, provozní podmínky a opatření na zmírnění rizika, platná pro daný způsob užití látky.

Uživatelé musí zkontrolovat, zda látky užívají v souladu s uvedeným scénářem expozice. Pokud ne, musí dodavateli poskytnout informace o podmínkách, v nichž látku používají, a dodavatel musí tyto informace vzít v úvahu. Pro některé látky, například léčivé přípravky (cytostatické léky), kosmetické přípravky (přípravky pro kadeřnictví), potraviny a krmiva, nařízení REACH a CLP neplatí, nebo neplatí v celém rozsahu.

Bezpečnostní list musí uvádět příslušné limitní hodnoty na pracovišti (hodnoty OEL) a pokud se chemické látky vyrábí nebo dovezou v množství větším než 10 tun, uvádí se i hodnoty DNEL (odvozená úroveň, při které nedochází k nepříznivým účinkům).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP)

Třídy a kategorie nebezpečnosti dle nařízení CLP
Třída nebezpečnosti:

• fyzikální nebezpečnost,
• nebezpečnost pro zdraví,
• nebezpečnost pro životní prostředí.

Standardní věty o nebezpečnosti pro látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci:

Zdroj: Nařízení (ES) č. 1272/2008

Karcinogenem se rozumí látka nebo směs látek, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Mutací se rozumí trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Pojem „mutagenní“ a „mutagen“ se používá pro látky vyvolávající zvýšený výskyt mutací v populacích buněk nebo organismů. Toxicita pro reprodukci zahrnuje nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojovou toxicitu u potomstva.

Výstražný symbol pro látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B a kategorie 2:

Signální slovo:

• Nebezpečí (pro kategorie 1A nebo 1B),
• (pro kategorii 2). Nebezpečí způsobené látkami toxickými pro reprodukci s účinky na nebo prostřednictvím mateřského mléka jsou komunikovány pouze prostřednictvím standardní věty.

Signální slovo
Slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování před možným nebezpečím, přičemž se rozlišují dvě úrovně:

• „nebezpečí“ (signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti),
• „varování“ (signální slovo označující méně závažné kategorie nebezpečnosti).

Nařízení CLP stanoví podrobnosti označování látek a směsí:

• výstražné symboly nebezpečnosti – příloha V („nové značení“),
• standardní věty o nebezpečnosti (H-věty) – příloha III,
• pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) – příloha IV.

Standartní věta nebezpečnosti:

• věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnosti.

Pokyny pro bezpečné zacházení:

• věta popisující jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané nebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování.

Rizikové faktory vzniku rakoviny

Mezi známé příčiny vzniku rakoviny z povolání patří chemické látky a radiace. Mezi činitele, které mohou přispívat ke vzniku rakoviny z povolání, patří práce na směny způsobující poruchy denního rytmu a sedavé zaměstnání. Je stále více důkazů o tom, že s rizikem vzniku rakoviny by mohl souviset i určitý druh neionizujícího zařízení. Nově se rovněž objevují rizika spojená s nanomateriály.

4. Expozice karcinogenům na pracovišti

Chemické látky jsou známými příčinami vzniku rakoviny z povolání. Zvláštní pozornost musí být věnována zranitelným skupinám, jako jsou například ženy a mladiství zaměstnanci. Práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, jsou definovány ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích.

Přehled karcinogenních činitelů souvisejících s BOZP (chemické látky)

Zdroj: [3]

Respirabilní krystalický oxid křemičitý

S respirabilním krystalickým oxidem křemičitým se můžeme setkat na mnoha pracovištích v různých průmyslových odvětvích. Je považován za příčinu závažných onemocnění, jako je silikóza, chronická obstruktivní plicní nemoc a rakovina plic.

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) společně s nizozemským ministerstvem práce (inspektorátem práce) zveřejnili pokyny, které se zaměřují na řešení rizik u zaměstnanců vystavených respirabilnímu krystalickému oxidu křemičitému (RCS). Pokyny se přednostně zabývají odvětvím stavebnictví, s nímž je spojeno vysoké riziko potenciálního výskytu RCS a velkého počtu zaměstnanců, kteří by se s touto látkou mohli dostat do kontaktu. V pokynech jsou uvedeny základní informace o RCS, zdravotních rizicích, regulačním rámci a kontrolních opatřeních.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (údaje jsou poplatné době změny provedené nařízením vlády č. 93/2012 Sb.)

Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí:

• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách,
• látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
• cytostatika a prach stanovených tvrdých dřev.

Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Hodnocení zdravotního rizika

Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance výše uvedeným látkám karcinogenním, mutagenním nebo látkám toxickým pro reprodukci, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví. Toto hodnocení se opakuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance. Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví

Pokud je to technicky možné, musí být používání výše uvedených látek karcinogenních, mutagenních nebo látek toxických pro reprodukci na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance. Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání těchto látek nelze z technických důvodů nahradit látkou, přípravkem, předmětem nebo postupem, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v uzavřeném systému. Není-li uplatnění uzavřeného systému technicky možné, musí být snížena expozice zaměstnance na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň!

Kdekoliv jsou používány tyto látky, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:

• omezit jejich množství na pracovišti,
• omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
• upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště,
• zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání,
• zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné události,
• používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
• poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky,
• zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití,
• zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště,
• vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance,
• zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a zařízení; kontejnery a obaly, které obsahují tyto látky, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny,
• viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace těmito látkami; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,
• zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance.

Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici těmto látkám, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění. Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance těmto látkám nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice.

Kontrolované pásmo při práci s těmito látkami se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.

V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace. [3], [4]

5. Rizikové faktory nebezpečných látek

S rozvojem vědy a poznání získáváme podrobnější informace a údaje o rizikových faktorech spojených s nebezpečnými látkami. V oblasti BOZP se tak můžeme setkat s pojmem „nově se objevující riziko“. Je to jakékoli riziko, které je nové (dříve neexistovalo nebo vzhledem k novým poznatkům nebo vnímání je nyní považováno za riziko) nebo se zvyšuje (roste počet nebezpečí nebo pravděpodobnost expozice riziku nebo se zhoršuje dopad nebezpečí na zdraví).

Nově se objevující chemická rizika:

• částice (nanočástice, výfukové plyny dieselových motorů, umělá minerální vlákna),
• alergizující a senzibilizující látky (izokyanáty, kožní expozice),
• karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci (azbest, krystalický křemen, prach ze dřeva, organická rozpouštědla, persistentní organické znečišťující látky, biocidy, azobarviva a kombinovaná expozice několika karcinogenům),
• chemická rizika související s konkrétními odvětvími (stavebnictví a odvětví zpracování odpadů),
• kombinovaná rizika (kombinovaná chemická a psychosociální rizika – nedostatečná kontrola chemických rizik v malých a středních podnicích a zadávání zakázek subdodavatelům – zaměstnanci subdodavatelů méně seznámeni s chemickými riziky).

Epoxydové pryskyřice:

• používají se k výrobě lepidel, barev a nátěrů a jsou považovány za jednu z příčin vzniku alergické kontaktní dermatitidy na pracovišti, mezi další spojené obtíže patří senzibilizace kůže, podráždění očí a dýchacího ústrojí a astma.

Izokyanáty:

• jsou používány při výrobě pěnových hmot, izolačních materiálů pro stavebnictví, nátěrů a laků, jsou silnými senzibilizujícími látkami vyvolávajícími astma a dráždění sliznice, přímý kontakt s kůží může způsobit silný zánět a dermatitidu.

Kožní senzibilizující materiály
(kožní choroby)

Profesní kožní problémy jsou způsobeny kontaktem s určitými materiály při práci a přinutí mnoho zaměstnanců, aby změnili svou profesi. Rané příznaky zahrnují suchost, zarudlost a svědění kůže, kůže může i opuchnout, praskat, šupinatět. Nejohroženější jsou pracovníci, kteří jsou pravidelně vystaveni působení kapalin a používají vodu, která může narušit přirozenou obrannou funkci kožní bariéry.

Lidský imunitní systém je vybudován tak, aby chránil tělo před infekcemi a dalšími škodlivými vlivy. Přecitlivělost je specifická forma imunitní reakce, tato hyperaktivita se nazývá alergií. Materiály, které způsobují alergie s kožními projevy, jsou označovány jako kožní alergeny. Existují dva různé druhy kožních senzibilizujících materiálů, chemické látky a směsi a bílkoviny z přírodních materiálů.

Příklady kožních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• bílkoviny z přírodního latexu v ochranných rukavicích (zdravotnictví, kadeřnictví),
• mouka, koření (pekaři, kuchaři).

Příklady kožních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• nikl – pájení, předměty s obsahem niklu, jako jsou nůžky a mince (páječi, kadeřníci, pokladní),
• chróm v cementu, kovech (stavební dělníci),
• epoxydové pryskyřice v nátěrových hmotách (lakýrníci),
• izokyanáty v izolačních pěnách, barvách a lacích (stavební dělníci),
• konzervační prostředky v řezných kapalinách (pracovníci v kovoprůmyslu),
• rozpouštědla v nátěrových hmotách a čisticích prostředcích (lakýrníci, tiskaři, mechanici).

Respirační senzibilizující materiály
(respirační choroby)

Jako respirační senzibilizující materiály jsou označovány chemické látky a směsi a materiály biologického původu, které mohou u lidí vyvolat alergické respirační choroby. Profesní respirační problémy způsobuje reakce v dýchacích cestách a plících. Odezva lidského imunitního systému na chemické látky a biologické materiály, se může projevit jako alergická reakce v dýchacích cestách. Mezi příznaky se řadí kašel, dušné dýchání, sípání a dýchavičnost, kýchání, odkapávání z nosu, pálící a zanícené zarudlé oči. Přírodní i syntetické materiály mohou způsobit alergické respirační choroby, profesní astma, rhinitidu nebo alveolitidu.

Příklady respiračních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• pryskyřice – kalafuna (páječi),
• potraviny, rostliny – mouka, prach ze zrn, koření (pekaři, zemědělci, kuchaři),
• plísně (zemědělci),
• některé druhy prachu ze dřeva (pracovníci na pilách).

Příklady respiračních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• pryskyřice, lepidla a nátěrové hmoty, tmely a tužidla do barev, polyuretanové pěny – formaldehyd, izokyanáty (lakýrníci, stavební dělníci),
• potravinářské přísady, detergenty – enzymy, účinné látky syntetických pracích a čisticích prostředků (pekaři, laboratorní pracovníci),
• svařovací plyny a kovy – kovové výpary (svářeči),
• barvy na laky (kadeřníci). [5], [6], [7]

6. Evropská kampaň „Zdravé pracoviště 2018–2019“

V období 2018–2019 bude probíhat evropská kampaň Zdravé pracoviště, která se bude zabývat nebezpečími a riziky spojenými s nebezpečnými látkami na pracovištích. Kampaň bude zacílena na konkrétní skupiny pracovníků, s cílem zvýšení povědomí a podpoření kultury prevence na pracovištích. Důležitým preventivním nástrojem kampaně bude výměna osvědčených postupů.

EU Carcinogens Roadmap
(plán týkající se karcinogenů)

Pro snížení počtů případů rakoviny z povolání podepsalo dne 25. května 2015 šest evropských organizací pakt, kterým se zavázaly k dobrovolnému akčnímu programu zaměřenému na zvyšování informovanosti o rizicích plynoucích z expozice karcinogenům na pracovišti a na sdílení správné praxe.

Partnery programu jsou rakouské Spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů, BUSINESSEUROPE (evropští zaměstnavatelé), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Evropská komise, Evropská konfederace odborových svazů, nizozemské Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti (plán bude realizován od roku 2016 do roku 2019). Členské státy, sociální partneři, podniky, výzkumné organizace a další organizace z celé Evropy (i mimo ni) jsou vybízeny k účasti na programu.

V průběhu tří let trvání programu bude zvyšováno povědomí zaměstnavatelů a zaměstnanců o rizicích expozice karcinogenům, a to zejména v malých a středních podnicích (MSP). [8], [9]

7. Nemoci z povolání v ČR

Chceme-li se podrobněji zabývat problematikou nemocí z povolání, je vhodné se blíže seznámit se současným stavem v této oblasti. Jedním ze zdrojů relevantních informací může být zpráva o nemocích z povolání, kterou zpracovává vždy pro příslušný rok Státní zdravotní ústav. Následně uvedené údaje jsou čerpány ze zprávy za rok 2015 a jsou vybírány tak, aby upozornily organizace na rizikové oblasti, kterým je zapotřebí se z hlediska ochrany zdraví proaktivně věnovat.

Nemoci z povolání jsou definovány jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání, který je přílohou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek.

V roce 2015 bylo v České republice u 911 pracovníků (369 žen a 542 mužů) hlášeno celkem 1092 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1035 nemocí z povolání a 57 ohrožení nemocí z povolání.

Nemoci z povolání v roce 2015 (vybrané údaje):

• způsobené chemickými látkami (3 akutní intoxikace – 2krát amoniak, 1krát oxid uhelnatý, 1krát chronická intoxikace z kadmia a 2krát nádorová onemocnění plic, a to po 15 letech práce topiče v riziku polycyklických aromatických uhlovodíků – doba latence 19 let a po 28 letech práce odkujovače v riziku kyseliny chlorovodíkové a sírové – doba latence 39 let),
• způsobené fyzikálními faktory – 547 případů (z toho 374 případů nemocí z přetěžování končetin a 155 onemocnění při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními),
• týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice – 214 případů (u 111 mužů pneumokonióza způsobená prachem s obsahem volného oxidu křemičitého, kdy onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin, hutním zpracování kovů a ve slévárenství, 54 pracovníků onemocnělo bronchiálním astmatem nebo alergickou rinitidou, azbest vyvolal onemocnění plic a pohrudnice u 21 pracovníků),
• kožní – 149 případů (119krát kontaktní alergická dermatitida, z toho proteinová dermatitida 2krát a iritační dermatitida 30krát, kdy onemocněli zejména montážní pracovníci a pracovníci při obsluze obráběcích strojů),
• přenosné a parazitární – 117 případů (z toho 88 případů interhumánním přenosem, kdy nejčastěji onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči – svrab, virová hepatitida, tuberkulóza plic),
• způsobené ostatními faktory a činiteli (vznikají při práci spojené s vysokou profesionálně podmíněnou hlasovou námahou – stanovena u dvou učitelů po 13 a 27 letech práce).

Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů“ (173 případů), kde převažovaly onemocnění z přetěžování končetin (95 případů) a profesionální dermatózy (30 případů) a alergická onemocnění plic (23 případů), které přibližně z poloviny vznikly v důsledku působení izokyanátů. Dále následovalo odvětví „těžba a dobývání“ s počtem 157 případů, kde dominovaly nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého a odvětví „zdravotní a sociální péče“ s počtem 95 případů, kde převažovala zejména přenosná a parazitární onemocnění, přičemž větší polovinu z nich tvořil svrab.

Přibližně polovina nemocí z povolání vznikla v podnicích s 500 a více zaměstnanci. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) byla hlášena nemoc z povolání celkem 2krát, a to syndrom karpálního tunelu z vibrací u lesního dělníka a impingement syndrom z přetěžování končetin u klempíře.

Nejčastěji onemocněli pracovníci s názvem „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ a pracovníci s názvem „Řemeslníci a opraváři“. U pracovníků zařazených zaměstnavatelem do rizikové kategorie 2R až 4 vzniklo 48,6 % případů a při práci nerizikové zařazené zaměstnavatelem do kategorie 1 a 2 vzniklo 41,6 % onemocnění.

Při pracích, které byly kategorizovány zaměstnavatelem jako nerizikové, vznikaly zejména kožní nemoci, nemoci přenosné a parazitární a alergické nemoci plic a horních cest dýchacích, tj. nemoci, u nichž dopředu nelze možnost onemocnění předvídat (individuální vnímavost jednotlivých osob).

Problematickou oblastí jsou nemoci z povolání, které vznikly v důsledku působení fyzikálních faktorů (vibrace a přetěžování končetin) u prací původně zaměstnavatelem zařazených do nerizikových kategorií 1 a 2 (179 případů), kdy v rámci šetření nemoci z povolání bylo KHS ověřeno, že podmínky vzniku nemoci z povolání byly splněny, což znamená, že u těchto případů byla původní kategorizace prací provedena zaměstnavatelem chybně.

Nejvíce nemocí z povolání (36,8 %) bylo zjištěno v Moravskoslezském kraji, celkem 381 hlášených případů. Nejpočetnější kategorií hlášených nemocí z povolání v tomto kraji tvořila onemocnění způsobená fyzikálními faktory (242 případů). Jednalo se zejména o nemoci z přetěžování končetin, nemoci z vibrací a pneumokoniózu způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorového onemocnění. [10]

8. Závěr

Je zřejmé, že rakovina jako nemoc z povolání je problém, který je nutné řešit, a to v celé Evropské unii a bezpochyby i v České republice. Vzhledem k často opožděným účinkům nebezpečných látek na lidský organismus, můžou být tato nebezpečí v organizacích podceňována. A jelikož informace o působení nebezpečných látek na lidský organismus je vždy odpovídající době a stavu poznání a vezmeme-li v úvahu množství faktorů, které mohou rakovinu z povolání způsobovat, je zapotřebí obzvlášť v této oblasti uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014-2020, Evropská komise 2014
2. Nebezpečné látky a úspěšná komunikace na pracovišti, E-FACTS 75, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2013
3. Expozice karcinogenům a rakovina z povolání, Přezkum metod hodnocení, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2014
4. Guidance for National Labour Inspectors on adressing risks from worker exposure to respirable crystalline silica (RCS) on construction sites, Senior Labour Inspectors, Committee (SLIC), October 2016, European Commission
5. Odborná prognóza nově se objevujících chemických rizik souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, FACTS 84, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2009
6. Kožní senzibilizující materiály, FAKTA 40, ISSN 1681-2123, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003
7. Respirační senzibilizující materiály, FAKTA 39, ISSN 1681-2123, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, 2003
8. https://osha.europa.eu/cs/healthy-workplacescampaigns/future-campaigns
9. https://osha.europa.eu/cs/themes/dangeroussubstances/roadmap-to-carcinogens
10. Nemoci z povolání v České republice v roce 2015, vydal Státní zdravotní ústav, ISSN 1804-5960