Nová pojetí systému managementu pohledem normy ISO 45001

Norma ISO/FDIS 45001 přináší do stávajícího pojetí některé nové prvky. Hlavním zaměřením je samotný pracovník, komunikace s ním a jeho participace na naplňování systému managementu BOZP. Tento pohled se prolíná napříč celou normou a je možné jej považovat za ústřední. Zdůrazněn je i pohled na externí osoby poskytující podniku své služby a dodávky. Druhým novým prvkem je ve smyslu ISO 9001 stanovení kontextu organizace, aby bylo zřejmé, v jakém prostředí se daná organizace nachází, jakým vnějším a vnitřním tlakům, podmínkám a požadavkům čelí, s kým spolupracuje - a je tak na jeho plnění závislá, komu své služby dodává apod. Přitom právě určení kontextu organizace se stává ústředním bodem nastavení systému řízení BOZP. Třetí důležitou změnou oproti normě OHSAS 18001 je sloučení dokumentů a záznamů v jeden celek - dokumentovanou informaci. Avšak norma jde ještě dál a stanovuje, které dokumentované informace musí organizace uchovávat.

Je vhodné zdůraznit, že norma ISO 45001 nemá za cíl náhradu OHSAS 18001. Organizace ISO byla vedena skutečností, že mnoho zemí světa upravovalo svůj management BOZP podle nějaké normy a bylo tak vhodné tyto národní přístupy sjednotit jednou normou. Organizace ISO předpokládá, že v normě uvedené standardy umožní organizacím zvládat rizika BOZP a vylepšit jejich výkon v této oblasti řízení. Hlavní důraz je přitom položen na soustavnost, prevenci a komunikaci s pracovníky, což jsou i v naší republice (viz např. zákoník práce) hlavní pilíře prevence úrazů a možného poškození zdraví.

Kontext organizace

Zcela zásadní rozdíl oproti starému pojetí normy spočívá v potřebě definování vlivů na vlastní předmět zamýšlených výsledků. Kontext organizace poskytuje základní odpovědi na otázky: kdo jsem, s kým spolupracuji, na čem závisím, co mně ohrožuje, co mi pomáhá. Všechny definované vlivy se člení na vnitřní a vnější a vybírají se jen ty relevantní:

• Mezi vnitřní faktory lze začlenit: organizační strukturu, řízení, odpovědnost, role, systémy, informační toky, kulturu, vztahy se zaměstnanci, pracovní podmínky, strategie, cíle, schopnosti, znalosti, a jiné.
• Mezi vnější faktory lze začlenit: přírodní prostředí, prostředí politické, sociální, kulturní, novou konkurenci a nové dodavatele, nové zákony, vztahy se stranami, klíčové faktory v odvětví, nové znalosti o produktech a jejich vlivu na bezpečnost a zdraví a jiné.

Vedle vnitřních a vnějších faktorů organizace definuje ještě další požadavky kontextu organizace. Organizace musí určit další zainteresované strany (místní, státní, nadnárodní, mateřské, dodavatelské, zástupci zaměstnanců, majitelé, akcionáři ...) a stanovit potřeby a očekávání těchto stran. A stanovit potřeby a očekávání vlastních pracovníků.

Smyslem tohoto širokého pojetí kontextu organizace je ujasnění (stanovení) potřeb a očekávání, se zohledněním plánovaných a prováděných činností. Organizace tím stanoví hranice použitelnosti systému managementu řízení BOZP a tento rozsah je dokumentovanou informací. Předpokladem je, že pomocí kontextu organizace lze definovat systém řízení, který odpovídá potřebám dané organizace. To znamená, že je vhodně strukturovaný s ohledem na komunikaci, monitoring, hodnocení, na přijímání opatření k odstranění zjištěných nedostatků apod. Základním předpokladem je, že po vybudování je systém zaveden, udržován a průběžně vylepšován.

Vedení a účast zaměstnanců

Vedoucí pracovníci musí nejen převzít odpovědnost, ale musí i stanovit zdroje potřebné pro vytvoření, zavedení, udržování a zlepšování systému řízení BOZP, aby dosáhl zamýšleného výsledku, ale aby tyto cíle byly dosaženy za aktivní účasti pracovníků. Norma zdůrazňuje prevenci BOZP a zajištění bezpečných a zdravých pracovišť, stejně tak stanovení politiky a cílů a zajištění integrace požadavků systému řízení do podnikových procesů.

Závazkem managementu a rámcem pro stanovení cílů BOZP je Politika BOZP, která musí být k dispozici jako dokumentovaná informace.

Vrcholové vedení musí přiřadit na všechny odpovědné úrovně vedení organizační role a odpovědnosti a pracovníci za jejich naplňování odpovídají v rozsahu své kontrolní pravomoci. To však z vrcholového vedení nesnímá celkovou odpovědnost, kterýžto prvek plně odpovídá i pojetí českého právního řádu o objektivní odpovědnosti, kterou má zaměstnavatel. Předávání pravomocí a odpovědností je uchováváno jako dokumentovaná informace.

K zajištění účasti pracovníků na vývoji, plánování, provádění, hodnocení výkonnosti a opatřeních ke zlepšení systému řízení BOZP organizace poskytuje čas, školení a zdroje nezbytné k naplnění této účasti a odstraňuje překážky, které by toto naplňování ohrozit (překážky mají být stanoveny a odstraněny, popř. minimalizovány). Norma zdůrazňuje konzultace s nevedoucími pracovníky nad stanovením zásad BOZP, způsobem plnění právních požadavků, stanovením cílů a jejich dosažení, identifikací a posouzením rizik a přijatými opatřeními, a jinými. Uvedený výčet je obohacen o odkazy na jednotlivé články normy. V poznámce 4 je uznáno, že provádění odborné přípravy může odstranit významné překážky účasti zaměstnanců - např. spojené s jazykovou či gramotnostní bariérou, obav z represí nebo sankcí.

Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik a příležitostí

Identifikace nebezpečí klade důraz na proaktivní charakter procesu, který mimo jiné zohledňuje organizaci práce (pracovní zátěž, pracovní dobu, psychické poměry na pracovišti - šikana), rutinní a nerutinní činnosti (snížení pozornosti u soustavně opakovaných jednoduchých postupů a nedocenění aspektů občasně vykonávaných pracovních postupů), potenciální nouzové situace (neplánované situace vyžadující okamžitou reakci, provedení naléhavé evakuace), lidský aspekt (přístup osob na pracoviště, ovlivnění osob z blízkých pracovištím, místa práce, která nejsou pod přímou kontrolou organizace) a mnohé jiné.

Posouzení rizik BOZP posuzuje jak dříve identifikovaná rizika, tak další rizika, která jsou spojená se zavedením, implementací, provozem a údržbou systému řízení BOZP. Organizace definuje metody a kritéria hodnocení s upřednostněním proaktivního aspektu před reakčním. O Posouzení rizik, metodice a kritérii hodnocení se uchovává dokumentovaná informace.

Posouzení příležitosti BOZP ke zvýšení výkonnosti BOZP by mělo přispět k možnosti eliminovat nebezpečí a snížit rizika BOZP, k možnosti přizpůsobit práci a její organizaci pracovníkům, stejně tak i ovlivnit samotné pracovní prostředí.

Organizace musí mít přístup k aktuálním požadavkům zákona (např. zákony, vyhlášky, směrnice, příkazy regulačních orgánů, rozsudky soudů, smlouvy, protokoly kolektivní smlouvy) a dalším požadavkům (např. požadavky organizace, pracovní smlouvy, dohody se zúčastněnými stranami a zdravotnickými orgány, neregulační normy a postupy), které se vztahují na rizika BOZP a systém řízení BOZP. Zároveň s touto definicí požadavků organizace stanovuje, v jakém rozsahu a míře pro organizaci platí, jak budou v nastaveném systému řízení BOZP zohledněny. Taktéž určuje, jak budou komunikovány. O právních požadavcích a o dalších požadavcích, včetně jejich aktualizaci, jsou udržovány dokumentované informace.

Organizace plánuje (a prostřednictvím systému řízení BOZP řídí) akce na řešení rizik a příležitostí, řešení právních a dalších požadavků, reakce na nouzové situace, na integrování a implementování těchto akcí do procesů systému řízení BOZP a zhodnocení účinnosti těchto akcí. Přitom zohlední své osvědčené postupy, možnosti, požadavky. Tato plánovací činnost také určuje, jakým způsobem jsou prováděny kontroly a zda je vhodné či nutné je začlenit do pracovních pokynů nebo do opaření ke zlepšení způsobilosti. Taktéž definují ovládací prvky, mezi které patří i měření nebo monitorování. Součástí plánování je i správa změn a řešení rizik k zajištění, že nedojde k nežádoucím následkům.

Cíle BOZP a plánování jejich dosažení

Cíle BOZP se stanovují za účelem zvyšování systému řízení BOZP a výkonu BOZP a jsou spojeny s riziky a příležitostmi a s výkonnostními kritérii. Cíle BOZP musí být v souladu s politikou BOZP, musí být měřitelné nebo schopné hodnocení výkonu, musí být sledovány, sděleny a v případě potřeby aktualizovány. Cíle musí zahrnovat i konzultace s pracovníky nebo jejich zástupci. Cíle BOZP lze integrovat s jinými obchodními cíli a měly by být nastaveny na příslušné funkce a úrovně vedení. Nicméně, organizace není povinna stanovit cíle BOZP pro všechna rizika a příležitosti, které určila. Měření cílů BOZP může být kvalitativní (získané převážně z průzkumů, rozhovorů, porovnávání) nebo kvantitativní.

Při plánování cílů BOZP je potřebné definovat požadavek na určení co se bude dělat, vč. zdrojů (lidské, finanční, infrastrukturu, vybavení), kdo bude odpovědný, kdy bude dokončeno, jak bude hodnoceno (výsledky, ukazatele), jak budou výsledky začleněny do procesů organizace. Plánování cílů se provádí jak pro individuální, tak kolektivní dosažení cílů, vždy s ohledem na zdroje a ukazatele (strategický - zlepšení celkového výkonu, zásadní změna, taktický - na úrovni zařízení, operační - na úrovni aktivity). O cílech a plánech k jejich dosažení se uchovávají dokumentované informace.

Zdroje, kompetence, povědomí, komunikace

Norma stanovuje požadavek, že organizace určí a poskytne potřebné zdroje pro zřízení, implementaci, udržování a neustálé zlepšování systému managementu BOZP. Mezi zdroje patří jak lidské zdroje, tak zdroje přírodní, nebo infrastrukturní či technologické, stejně tak finanční či komunikační.

Organizace určuje potřebné způsobilosti a kompetence pracovníků (včetně schopnosti identifikace nebezpečí) na základě jejich vhodného vzdělání a odborné přípravy či zkušeností. Důkazy o způsobilosti se uchovávají jako dokumentovaná informace. Pracovníci musí být informováni o politice BOZP a cílech BOZP, o jejich přínosu k efektivnosti systému řízení BOZP, včetně přínosu zlepšeného výkonu BOZP, o důsledcích nesplnění požadavků systému BOZP, o incidentech, výsledcích jejich vyšetřování, zjištěných rizicích a určených opatřeních, a o možnosti pracovníků vyhnout se nebezpečí ohrožení jejich zdraví při výkonu práce.

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat systém komunikace jak uvnitř své organizace, tak s vnějším prostředím (organizacemi a institucemi).

• Interní komunikace se týká sdělování informací týkajících se systému managementu BOZP mezi různými úrovněmi a funkcemi, a umožnění pracovníkům přispívat ke zlepšování.
• Externí komunikace přibližuje požadavky na externí sdělování informací relevantních pro systém managementu BOZP (jak je stanoveno v komunikačním procesu v návaznosti na kontext organizace).

Důraz je položen na kvalitu této komunikace, na zajištění srozumitelnosti předávaných informací k BOZP, se zohledněním aspektů rozmanitosti (kultura, gramotnost, zdravotní postižení, jazyk, pohlaví, akceptování názoru zúčastněných a zainteresovaných stran apod.). Jako důkaz provedených sdělení si organizace uchovává (může uchovávat, je-li to vhodné) dokumentované informace.

Dokumentované informace

Mezi dokumentované informace patří jak dokumenty požadované normou, tak dokumenty, které si určila sama organizace, jako nezbytné pro účinnost systému řízení BOZP. Samotný rozsah dokumentovaných informací vychází z deklarované politiky (pravidel), rozsahu (velikost organizace, typ činnosti, procesů, produktů, služeb), splnění právních požadavků, složitost procesů a jejich vzájemné působení, či způsobilosti pracovníků. Obsah uchovávaných dokumentovaných informací tak plně odpovídá potřebám organizace a nestanovuje jednotnou strukturu pro všechny organizace. Norma zdůrazňuje požadavek na zachování jednoduchosti takto uchovávaných informací, tj. vyžaduje určitou střídmost požadované minimální úrovně vypracovávaných informací.

Vytvoření dokumentovaných informací a jejich aktualizace či provádění jakýchkoli jiných změn musí doprovázet jasná identifikace a popis (název, datum, jméno autora či jeho referenční číslo), stanovení formátu (např. jazyka, grafického provedení, uložení - nosiče), a stanovení postupu přezkoumání a schválení (vhodnost a přiměřenost). Vyhotovené dokumentované informace (systému řízení BOZP) musí být kontrolovány, zda jsou k dispozici v místě a čase potřeby, a zda jsou dostatečně chráněny (před ztrátou důvěrnosti, před nesprávným užitím, před ztrátou integrity). Smyslem je zabezpečení používání aktuálních dokumentovaných informací pracovníky, kteří to potřebují pro aktuální výkon práce, a zároveň zajištění samotné ochrany takto přístupných informací. Zároveň ale také ochrany důvěrných informací před jejich zneužitím - např. osobních a lékařských informací.

Provozní plánování a řízení

Je-li to nezbytné pro zlepšení BOZP, musí se zavést provozní plánování. To např. zahrnuje stanovení způsobilosti pracovníků, používání pracovních postupů, přizpůsobení práce pracovníkům (organizací práce, zvýšením počtu pracovníků, definováním pracovního prostředí, uplatněním ergonomických prvků na pracovišti), stanovení programů údržby a kontrol, stanovení specifikací pro zadávání zakázek na zboží a služby, uplatnění právních a jiných požadavků. V rozsahu potřebném k zajištění důvěry, že byly procesy prováděny podle plánu se uchovávají dokumentované informace.

Norma, také připomíná, že na pracovištích se zaměstnanci více zaměstnavatelů musí organizace koordinovat příslušné části systému řízení BOZP s ostatními organizacemi. Takovýto požadavek plně odpovídá i českému pojetí BOZP a povinnostmi zaměstnavatelů stanovených v zákoníku práce.

Proces k provádění kontroly plánovaných dočasných či trvalých změn má ovlivnit např. znalosti, informace, technologie, nové produkty, organizaci práce, pracovní podmínky, zařízení a hlavně pracovníky. Smyslem je omezení vzniku rizik a definování příležitostí ke změně a ovlivnění odhaleného méně vhodného trendu či slabé stránky s cílem posílení BOZP. Organizace si s ohledem na prováděnou změnu stanovuje vhodnou metodologii. Organizace musí o řízení změn udržovat dokumentované informace.

Odstranění nebezpečí a snížení rizik BOZP

Proces eliminace rizik obsahuje známou hierarchii opatření od odstranění nebezpečí, přes náhradu méně nebezpečnými procesy, operacemi, materiálem nebo zařízením, využíváním technických, organizačních a administrativních opatření včetně školení a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Tato hierarchie odpovídá jak hierarchii podle původní normy OHSAS, tak i hierarchii uvedené v českých právních předpisech a nepřináší žádné nové a neznámé prvky. Naopak, zdůrazňuje význam školení, jako jedno ze základních preventivních opatření, v rámci kterých je možné nejen předat základní pokyny a informace, ale i ovlivnit pracovní a rozhodovací vzorce pracovníků, řídit programy podpory ochrany zdraví apod.

Odstranění nebezpečí předpokládá jak samotné fyzické odstranění např. nebezpečných látek, nebo prvků práce (monotónní či stresující práce), tak třeba uplatňování ergonomických přístupů v rámci plánování nových pracovišť. Organizace musí o odstranění nebezpečí a snížení rizik udržovat dokumentované informace.

Veřejné zakázky

Procesy kontroly nákupu výrobků a služeb organizace zavádí k zajištění jejich shody se zavedeným systémem řízení BOZP. Pod kontrolou jsou tak nejen produkty, ale i nebezpečné materiály a látky, suroviny, zařízení i služby, a to před jejich uvedením na pracoviště, nejlépe při procesu odběru. Organizace tak ověřuje, že jsou materiály dodávány podle stanovených specifikací, stejně tak zařízení, které je testováno k zajištění, že pracuje podle určení, a po uvedení do provozu funguje tak, jak bylo navrženo. Proces by měl řešit jak potřeby konzultace, tak i vlastní komunikace, tj., že jsou předány veškeré požadavky na používání, stejně tak i veškeré bezpečnostní informace a jiná ochranná opatření.

Organizace musí identifikovat ta rizika - a posoudit je a kontrolovat, která vyplývají z činnosti dodavatelů, a která mají vliv i na jiné zainteresované strany na pracovišti. Stejně tak musí identifikovat rizika z takové činnosti organizace, která má vliv na dodavatele. Norma klade důraz na ověření, zda jsou dodavatelé schopni plnit úkoly před tím, než je jim dovoleno pokračovat v práci. Také doporučuje zahrnout kritéria BOZP do smluvních ujednání.

Organizace musí ve svém systému řízení BOZP definovat kontrolu outsourcovaných služeb k dosažení zamýšleného výsledku systému řízení BOZP. Rozsah této kontroly by měl být stanoven např. s ohledem na schopnost externí organizace splnit požadavky BOZP, technickou způsobilost organizace definovat vhodné kontroly nebo posuzovat jejich přiměřenost, potenciální účinek outsourcovaného procesu na schopnost organizace dosáhnout zamýšleného výsledku systému řízení BOZP, a jiné.

Havarijní připravenost a reakce

Havarijní připravenost je pojata široce, zahrnuje jak plánovanou reakci, vč. poskytování první pomoci, tak provádění školení, testování, cvičení plánované reakce, včetně vyhodnocení výkonnosti s potřebnou revizí plánované odezvy. Norma zdůrazňuje potřebu předávání relevantních informací pracovníkům o jejich povinnostech, stejně tak návštěvníkům a místním orgánům (veřejné či státní správy) a komunitám s cílem jejich zapojení do plánované reakce.

Norma připomíná, že samotné havarijní stavy mohou zahrnovat přírodní či technické události, nebo být způsobeny lidským faktorem.

Monitorování, měření, analýza a hodnocení výkonnosti

Organizace sama určuje, co je třeba sledovat a měřit a v jakém rozsahu a četnosti. Měření v rámci řízení systému BOZP se zaměřuje např. na výskyt stížností na zdravé pracovní prostředí, na výskyt zdravotního poškození pracovníků, na účinnost kontrol, na stanovení a splnění právních požadavků, kolektivních smluv, pravidel a předpisů apod. Dosažené výkony může organizace srovnat s výkony jiných organizací či s vedenou statistikou BOZP, např. počty úrazů, četnost nehod aj. Na základě výsledků monitorování a měření organizace vyhodnotí výkon BOZP a určí efektivitu systému řízení BOZP. O vlastních kodexech a cílech, jakož i statistice BOZP - důkazech výsledků monitorování, měření, analýzy a hodnocení výkonnosti udržuje organizace dokumentované informace. Stejně tak udržuje dokumentované informace o kalibraci, ověřování a údržbě měřících přístrojů, které jsou pro získávání informací použity.

Organizace si určuje metodu a četnost provádění hodnocení shody. Toto oprávnění je odvozeno od důležitosti požadavku, změnách provozních podmínek, ale i např. změnách právních požadavků. Lze tak uvažovat o jakýchsi mimořádných hodnoceních shody, prováděných mimo stanovené a plánované periodické hodnocení. O výsledcích hodnocení shody uchovává organizace dokumentovanou informaci.

Interní audit

Rozsah interního auditu musí odpovídat složitosti a úrovni zralosti systému řízení BOZP. Plánovaný systém interních auditů musí přinést informace, že systém řízení BOZP odpovídá požadavkům normy a požadavkům vlastní organizace, a že je účinně prováděn a udržován. Ke stanovení programu auditů, plánování auditů, výběr auditorů a zabezpečení jejich objektivity a nestrannosti používají organizace normu ISO 19011. Organizace uchovává o programu auditu a výsledcích auditu dokumentované informace.

Objektivita a nestrannost auditorů může být zajištěna tím, že role interních auditorů bude oddělena od role jejich obvyklých pracovních povinností. Jednou z možností je i sjednání role auditora externím pracovníkům.

Organizace zajistí, že výsledky auditů budou oznámeny příslušným vedoucím pracovníkům a že budou přijaty opatření k řešení neshod a neustálého zlepšování výkonu BOZP.

Přezkoumání vedení

Přezkoumání vedení je spojeno s termíny jako „vhodnost“ (systém řízení BOZP odpovídá organizaci, její kultuře a jejímu provozu, „přiměřenost“ (systém řízení BOZP je vhodně zaveden), „efektivita“ (systém řízen BOZP dosahuje zamýšleného výsledku). Přitom je přezkoumání zaměřeno např. na incidenty, nehody, nápravná opatření, neustálé zlepšování, monitorování a měření, hodnocení souladu s právními a jinými předpisy, výsledky auditu, konzultaci a účast zaměstnanců, rizika a příležitosti. Norma umožňuje že jednotlivé prvky posouzení nemusí být hodnoceny najednou, ale že organizace může určit, kdy a jak bude posouzení provádět. O přezkoumání managementu se uchovává dokumentovaná informace.

Incident, neshoda a nápravné opatření

Norma pojímá incident a neshodu jako obrazný celek. Vedle nehod - např. zlomená noha stejně jako poškozený majetek, se vyskytují i neshody - např. ve smyslu nesprávně fungujících ochranných prostředků. Hlavně zdůrazňuje nalezení hlavní příčiny incidentu - ve smyslu nalezení kořenové příčiny (což nemusí být přímé pochybení lidského činitele) a přijetí vhodného nápravného opatření k eliminaci nebezpečí. O povaze incidentů a neshod, přijatých následných opatřeních, výsledcích opatření a nápravných opatření, včetně jejich účinnosti se vedou dokumentované informace. Obsah těchto dokumentovaných informací musí být sdělen pracovníkům, popř. jejich zástupcům a dalším zúčastněným stranám.

Zlepšování

Organizace určuje příležitosti ke zlepšení a provádí potřebná opatření k dosažení zamýšlených výsledků systému řízení BOZP. Uplatňují se zde nejen prvky analýzy rizik, auditů, hodnocení výkonu a neustálého zlepšování či přijímání nápravných opatření, ale i prvky inovací, reorganizací, včetně přijetí a provedení průlomových změn.

Norma zdůrazňuje vhodnost a přiměřenost a účinnost systému řízení BOZP zvyšováním výkonu BOZP, podporou kultury BOZP a podpory pracovníků, sdělováním relevantních výsledků zlepšování pracovníkům a uchovávání a udržování dokumentovaných informací jako důkazu neustálého zlepšování.

Mezi neustálé zlepšování patří nejen ekonomicky náročné projekty typu pořizování nových technologií či zavádění nových nebo vylepšených materiálů, ale i zavádění osvědčených postupů - vnitřních i externích, zavádění návrhů a doporučení, zjednodušení či zefektivnění vlastní činnosti. O jednotlivých krocích neustálého zlepšování musí existovat dokumentovaná informace.

Přehled vytvářených dokumentovaných informací podle normy ISO/FDIS 18001

1. Rozsah systému řízení BOZP
2. Politika BOZP
3. Předávání pravomocí a odpovědností
4. Posouzení rizik, metodika a kritéria hodnocení
5. Právní požadavky a další požadavky
6. Cíle BOZP a plány k jejich dosažení
7. Důkazy o způsobilosti pracovníků
8. Provedená sdělení, informace (je-li to vhodné)
9. Plánování a jeho naplnění
10. Řízení změn
11. Odstranění nebezpečí a snížení rizik
12. Výsledky monitorování, měření, analýz a hodnocení
13. Hodnocení shody
14. Program a výsledky auditu
15. Přezkoumání vedení
16. Popis a řešení incidentů a neshod a přijatá následná opatření
17. Výsledky přijatých opatření a nápravných opatření, včetně jejich účinnosti
18. Prvky a projekty neustálého zlepšování

Závěr

Z výše uvedeného je patrné, že nové pojetí normy přineslo některé nové prvky. Po prvním přečtení normy mnohé napadne, že je zcela odlišná od původní normy OHSAS 18001, ale není to tak. Norma je psaná trochu více obecně, některé původní statě jsou umístěny jinde, některé pojmy, jako např. preventivní opatření jsou zrušeny úplně. Důvodem není odklon od prevence, ale naopak příklon k ní. Zdůrazněním soustavné analýzy a průběžného přijímání opatření a jejich vyhodnocování vlastně pro preventivní opatření nezbývá místo. A takovýchto změn úhlu pohledu je nové pojetí normy plno. Na druhou stranu, norma podporuje jakékoli v organizaci osvědčené praxe, byť jejich existenci vysloveně neuvádí. Nejen že nevynucuje jejich rušení, ale naopak předpokládá jejich začlenění do systému řízení BOZP a jejich další rozvíjení.

Norma je svojí strukturou blízká normě ISO 9001 a normě ISO 14001, což usnadňuje jejich vzájemnou kompatibilitu a umožňuje integrovaný systém řízení. Zároveň je i kompatibilní s požadavky českých národních předpisů, což umožní její lepší zavedení v organizacích a propojení s národními přístupy.

Lze tak optimisticky tvrdit, že má nová norma všechny předpoklady pro hladké zavedení do praxe českých podniků.