Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP

Vydáno: 32 minut čtení

Zákoník práce v § 1a ZP stanoví, že smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřuje i pět základních zásad pracovněprávních vztahů. Pro naše další pojednání jsou důležité dvě zásady, a to zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance a zásada uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek.

Povinnosti zaměstnavatelů v oblasti BOZP
JUDr.
Eva
Dandová
Základní zásady pracovněprávních vztahů
Zásada zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance je vyjádřením ochranné funkce pracovního práva. Ochranná funkce pracovního práva je v zásadě historickým důvodem vzniku pracovního práva a jeho emancipace od občanského práva. Občanské právo je založeno na rovnosti smluvních stran. Zhruba v polovině 19. století (v jednotlivých zemích je hranice posunuta dopředu či dozadu zejména v závislosti na rozvoji průmyslové výroby) začínají státy v zájmu zachování sociální stability a sociálního smíru a zabránění sociálním nepokojům, zasahovat do té doby víceméně neomezené autonomie smluvních stran (služební či námezdní smlouvy) ve prospěch slabší strany tohoto právního vztahu, tj. zaměstnance. Stát začíná ochranným zákonodárstvím nejprve regulovat práci dětí, těhotných žen a matek, ve smyslu regulace dosud neomezené délky pracovní doby, začíná upravovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a kogentně upravovat další ustanovení služební smlouvy. Omezování smluvní svobody a
kogentní
úprava má za cíl, aby byl zaměstnanec aspoň minimálně chráněn před absolutní smluvní svobodou, která by mohla být zaměstnavatelem zneužita v neprospěch zaměstnance a k vytváření nedůstojných pracovních podmínek, často ohrožujících zdraví či přímo život zaměstnance. Historicky ochrana postavení zaměstnance byla vyvolána především snahou dosáhnout sociálního smíru. Vedle toho je třeba si uvědomit, že pracovněprávní vztahy mají v současné době mimořádný národohospodářský význam, neboť se prostřednictvím nich vytváří rozhodující většina národního důchodu.
Zásada ochrany postavení zaměstnance je provázena rovněž zásadou řádného výkonu práce zaměstnance v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Jinými slovy, jedná se o vyváženou úpravu pracovněprávního vztahu (tj. nejen ochranu zaměstnance, ale i ochranu oprávněných zájmů zaměstnavatele) jako nesmírně důležitého vztahu nejen pro každého jednotlivce při zapojení do práce, ale též vztahu nesmírného celospolečenského významu, v rámci něhož se vytváří rozhodující část národní produkce. Ostatně i naprosto převažující část legislativy EU (máme na mysli především směrnice) na pracovněprávním úseku, je motivována ochrana postavení zaměstnance.
Ochrana práv zaměstnance je nezpochybnitelnou zásadou pracovního práva, kterou je ovládáno již od jejího vzniku a promítá se v celé řadě kogentních a relativně dispozitivních ustanovení, tj. ustanovení, od nichž se lze odchýlit pouze ve prospěch zaměstnance. Pod tuto obecnou ochranu lze subsumovat i § 346b ZP, který tuto zásadu dále rozvádí. Jedná se především o ustanovení, podle nějž zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, nesmí zaměstnanci za porušení povinností vyplývající ze základného pracovněprávního vztahu ukládat peněžité postihy, ani je od něho požadovat, stejně jako od něho nesmí požadovat peněžitou záruku.
Zatímco zásadu zvláštní zákonné ochrany zaměstnance lze stěží zpochybňovat, pak totéž neplatí o zásadě uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek. Tato zásada, pokud se jedná o uspokojivé pracovní podmínky, doslovně přepisuje čl. 28 Listiny základních práv a svobod, aniž jej jakkoli blíže rozvádí či konkretizuje. Pracovní podmínky jsou rovněž předmětem celé řady úmluv Mezinárodní organizace práce, jimiž je ČR vázána. Nicméně vzbuzuje pochybnosti, zda je smysluplné, aby zákoník práce pouze opisoval Listinu základních práv a svobod bez jakékoli konkretizace. Navíc tato obecně koncipovaná zásada je již víceméně obsažena v zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance. Tato zásada totiž historicky řeší především právní úpravu pracovních podmínek vedle dalších skutečností, jako je například ochrana zaměstnance před libovůlí zaměstnavatele pracovní poměr jednostranně rozvázat.
Práva zaměstnance na úseku BOZP
Ze zákoníku práce lze vyčíst následující práva zaměstnanců na

Související dokumenty

Související pracovní situace

Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele
Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky)
Pracovní posudek
Doručování písemností
Potvrzení o zaměstnání

Související články

Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
BOZP agenturních zaměstnanců
Přenášení břemen
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr ve světle BOZP
Několik poznámek ke zdraví škodlivému pracovnímu prostředí
Bezpečnost práce a letní problémy na pracovišti
Role dodavatelských řetězců v cirkulární ekonomice
Ručení za mzdy ve stavebnictví
Kolaborativní roboti
Lidský faktor a vyhrazená technická zařízení
Pozor na pracovní úrazy
Uklouznutí, zakopnutí a pády žen na pracovištích
Expozice prachu může vést k vážným dýchacím potížím a plicním onemocněním
Pozor na pracovní úrazy, kde zdrojem jsou žebříky
Poznámka k právní úpravě poskytování OOPP
Řízení BOZP v odvětví dopravy a skladování
Jak správně vyšetřit pracovní úrazy
Také mě zajímá pohled na současnou BOZP - ale nejen na současnou
Předpis zaměstnavatele k ochranným pracovním prostředkům

Související otázky a odpovědi

Práce ve ztíženém prostředí
Bezpečnostní listy na pracovišti
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Zaměstnanec u lékaře
Hasicí přístroj v budově
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Odpovědnost školy za hmotnou škodu a újmu na zdraví žáka na zájezdu způsobenou ubytovatelem
Externí vedoucí pracovník
Kamerový systém na pracovišti a GDPR
Délka pracovní doby
Použití vlastního vozidla při služební cestě
Umístění požární značky
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování
Záznam o úrazu v případě nepracovního úrazu
Výpis ze zdravotní dokumentace
Pracovnělékařské služby - prohlídka
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka

Související předpisy

65/1965 Sb. Zákoník práce
1/1993 Sb. Ústava České republiky
2/1993 Sb. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
106/2001 Sb. o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti
341/2002 Sb. o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
288/2003 Sb. , kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
435/2004 Sb. o zaměstnanosti
518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
262/2006 Sb., zákoník práce
309/2006 Sb. , kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách
79/2013 Sb. o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
180/2015 Sb. o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)
65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek