Organizace nemohou být v současném světě práce udržitelné, aniž by se zavázaly chránit bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků. Globalizace má za následek stále složitější síť dodavatelských řetězců, což může mít přímý dopad na bezpečnost a ochranu zdraví, a to například v rámci podpory oběhového hospodářství nebo uzavírání smluv s ohledem na udržitelnost. Organizace by měly zahrnout udržitelnost do svých rozhodnutí a procesů a stát se tak odpovědnými nejen za své vlastní činnosti, ale také za všechny dodavatele a subdodavatele.
Role dodavatelských řetězců v cirkulární ekonomice
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Zajištění BOZP v udržitelných dodavatelských řetězcích
Dodavatelský řetězec představuje zásadní výzvu pro řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců. Významnými faktory, které přispívají k vyššímu výskytu úrazů a poškození zdraví může být rozšířené využívání subdodavatelských smluv a jejich často nedostatečné řízení z ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví.
Chceme-li zajistit bezpečné a zdravé pracovní podmínky během ekologické transformace Evropy do roku 2040, je nezbytné vhodně začlenit hlediska BOZP do iniciativ v oblasti udržitelnosti. [1] Činnosti v oblasti cirkulární ekonomiky musí být ohleduplné nejen k životnímu prostředí, ale také ke zdraví osob. [2]
Dodavatelské řetězce a jejich současné a budoucí důsledky pro BOZP
Dodavatelský řetězec, včetně jeho nových podob, představuje zásadní výzvu pro řízení BOZP zaměstnanců. Je k dispozici mnoho vědeckých důkazů, že druhy pracovních změn, které obvykle vyplývají z tlaků dodavatelského řetězce, jsou spojeny s řadou nepříznivých důsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a důsledků souvisejících se zdravím.
Mezi ně patří nejenom zvýšený výskyt vážných a smrtelných úrazů, s nimiž se setkáváme v malých firmách na konci dodavatelských řetězců, ale také zvýšená míra kardiovaskulárních onemocnění, vyhoření a deprese
[3 až 7].Důležité: Obvykle se tyto nerovnosti vyskytují v mikropodnicích a malých podnicích, které se nacházejí na konci dlouhých a složitých řetězců obchodních vztahů, kde mají malou vyjednávací sílu při rozhodování a málo zdrojů, s nimiž by mohly preventivně řešit BOZP. [3]
Není proto divu, že jejich pracovníci jsou vystaveni neúměrnému riziku vážných a smrtelných úrazů a poškození zdraví na pozadí požadavků ekonomicky silnějších odběratelů [8, 9]. Není ani žádným překvapením, že stejné studie ukazují, jak v takových situacích tyto mikropodniky a malé podniky uplatňují strategie přežití založené na snižování nákladů, které zvyšují rizika pro jejich pracovníky. [3]
Mnoho studií například zjistilo, že významnými faktory přispívajícími k výskytu úrazů a souvisejících zranění ve stavebnictví je rozšířené využívání subdodavatelských smluv a jejich často nedostatečné řízení BOZP! [3]
Jako důležité faktory s nepříznivým dopadem na bezpečnost a ochranu zdraví, jakož i na pracovní podmínky byla zdůrazněna zejména finanční a časová tíseň zasahující subdodavatele, nižší úroveň dozoru, informace a školení poskytované pracovníkům subdodavatelů a problémy spojené s koordinací činností subdodavatelů [3, 10, 11].
Podobně studie zrealizované v odvětví výroby a zpracování potravin ukazují, jak dynamika dodavatelských řetězců může vytvářet pracovní prostředí, které zvyšuje rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků [3, 12]. Ukazují zejména, jak
požadavky velkých, silných odběratelů vedou ke zvýšené míře změn trvalých pracovních příležitostí na příležitostné nebo zkrácený pracovní úvazek a agenturní práci, k nestabilním modelům práce a pracovní době a k intenzifikaci práce
[3, 13]. V dnešních globálních a národních ekonomikách podniky stále více spoléhají na outsourcing částí svých činností a procesů. Trend outsourcingu a rostoucí význam dodavatelských řetězců
má své důsledky pro pracovní podmínky a bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků dodavatelských a smluvních společností.
Existují dvě hlavní sítě dodavatelského řetězce nebo vztahy mezi společnostmi a členy jejich dodavatelského řetězce: „primární síť“ (společnost a její dodavatelé určitého zboží a materiálů) a „sekundární síť“ (společnost a její dodavatelé a subdodavatelé poskytující specifické služby, např. jako údržbářské, stavební, úklidové nebo stravovací činnosti. [14]
Rizika BOZP ve smluvním řetězci jsou dobře prozkoumána v řadě zpráv EU-OSHA – Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [15, 16 až 20].
Problémy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví dodavatelů mohou být zhoršeny nedostatkem kvalifikované a zkušené pracovní síly
, nízkým profilem zúčastněných malých podniků a nízkou frekvencí, s jakou jsou kontrolovány, což vede k nižší bezpečnosti a také pravděpodobnějšímu nelegálnímu zaměstnávání. Pracovníci mají omezený přístup k odborům a jiným formám kolektivního zastoupení, organizacím, které mohou podporovat lepší ochranu zdraví a bezpečnost a přiměřenější systémy řízení rizik [15, 21].Dodavatelé vykonávající svou práci „v prostorách klienta“, mohou být vysta