Během předcházejících měsíců došlo v oblasti placení pojistného na sociální zabezpečení k několika nestandardním situacím, se kterými zaměstnavatelé neměli zkušenosti, a správný postup při odvodu pojistného se mohl stát problematickým, jak vyplývá z četných dotazů. Tento článek přiblíží témata, která se jeví jako aktuální.
Placení pojistného na sociální zabezpečení členů volebních komisí
Počátkem října letošního roku proběhly volby do zastupitelstev kraje a rovněž v některých volebních obvodech volby do Senátu ČR. Členům okrskových volebních komisí a jejich zapisovatelům (dále jen členové volebních komisí) náleží odměna. V závislosti na výši odměny pak členovi volební komise vznikne, či nevznikne účast na nemocenském pojištění a nutnost posoudit, zda se z odměny bude, či nebude platit pojistné na sociální zabezpečení.
Výše zvláštní odměny člena volební komise v souvislosti s volbami, které proběhly 2. a 3. října 2020, činila minimálně 2 300 Kč a maximálně 4 100 Kč. V obcích, v nichž se konaly volby pouze do zastupitelstva kraje, mohla činit odměna podle vyhlášky Ministerstva vnitra maximálně 2 700 Kč. Tato výše odměny však nezaložila členům volební komise účast na nemocenském pojištění. Pokud ovšem člen volební komise dosáhl odměny aspoň 3 000 Kč, vznikla mu účast na nemocenském pojištění a tím i povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení. Je tomu tak proto, že činnost člena volební komise je podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen ZNP), zaměstnáním. Je-li člen volební komise účasten nemocenského pojištění, odvádí se z jeho zvláštní odměny pojistné na sociální pojištění.
Činnost člena volební komise je z hlediska sociálního pojištění považována podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu, protože zvláštní odměna člena volební komise není stanovena za kalendářní měsíc, ale je stanovena na celou dobu, v níž je považován za člena volební komise, tj. na dobu připadající do dvou i více kalendářních měsíců. Zaměstnanec může být účasten nemocenského pojištění nejdříve od vstupu do zaměstnání a jen do skončení zaměstnání. U člena volební komise je dnem nástupu do zaměstnání den, v němž člen volební komise složil slib člena volební komise, a zaměstnání mu končí dnem zániku členství ve volební komisi.
Paní Dlouhá je v invalidním důchodu a nikde nepracuje. Slib člena volební komise složila dne 10. 9. 2020. Volební komise ukončila činnost dne 21. 10. 2020.
Paní Dlouhá bude účastna nemocenského pojištění v září od 10. 9. do 30. 9., jestliže byla její odměna zúčtovaná do září a činila aspoň 3 000 Kč. V říjnu by byla účastna nemocenského pojištění od 1. 10. do 21. 10., jestliže její odměna zúčtovaná do října činila aspoň 3 000 Kč.
Pokud obecní úřad zaeviduje odměnu člena volební komise po částech ve dvou měsících, tj. v září a v říjnu 2020, např. rozdělí odměnu na polovinu (v září je minimálně 20 dnů a v říjnu 21 až 28 dnů, v nichž trvá členství ve volební komisi), může být zvláštní odměna takto rozdělena. V takovém případě v žádném měsíci nebude člen volební komise účasten nemocenského pojištění a nebude mu proto sraženo pojistné na sociální zabezpečení ve výši 6,5 % z jeho odměny a daň z příjmu nebude vypočítána ze superhrubé mzdy. To znamená, že jeho daňový základ nebude navýšen o částku odpovídající odvodu pojistného zaměstnavatelem ve výši 24,8 % z jeho odměny. Datum výplaty odměny v "čistém" po zdanění, popř. i po odpočtu pojistného, a výše vyplácené odměny se pro účely nemocenského pojištění a odvodu pojistného nesledují. Proto i když bude odměna rozdělena do dvou měsíců, může být členovi volební komise vyplacena celá najednou.
Pokud však celá odměna bude zúčtována jen do října a bude-li dosahovat částky alespoň 3 000 Kč, vznikne členovi volební komise účast na pojištění od 1. 10. 2020. Obecní úřad je povinen oznámit jeho nástup do zaměstnání okresní správě sociálního zabezpečení již ode dne, kdy složil slib, a oznámit skončení zaměstnání ke dni, kdy mu zaniklo členství ve volební komisi.
Tento postup vychází ze skutečnosti, že činnost člena volební komise je z hlediska sociálního pojištění považována podle § 7 ZNP za zaměstnání malého rozsahu, protože zvláštní odměna člena volební komise není stanovena za kalendářní měsíc, ale je stanovena na celou dobu, v níž je považován za člena volební komise, tj. na dobu připadající do dvou i více kalendářních měsíců.
Při posuzování účasti na nemocenském pojištění člena volební komise a pro odvod pojistného ze zvláštní odměny tohoto člena není mimo jiné rozhodné, pokud:
- je poživatelem některého důchodu nebo pobírá rodičovský příspěvek;
- je členem zastupitelstva obce;
- má s obcí uzavřen pracovní poměr, pokud sjednaný měsíční příjem činí aspoň 3 000 Kč; pracovní poměr není v takovém případě považován za zaměstnání malého rozsahu, příjmy z více vykonávaných zaměstnání u téhož zaměstnavatele se sčítají jen u zaměstnání malého rozsahu;
- má s obcí uzavřenu dohodu o provedení práce; odměna z dohody o provedení práce se nesčítá se zvláštní odměnou člena volební komise pro posouzení účasti na nemocenském pojištění;
- je nebo není výdělečně činný u jiného zaměstnavatele a pro výkon člena volební komise byl zaměstnavatelem uvolněn nebo je osobou samostatně výdělečně činnou. Obecní úřad nezjišťuje, v jakém pracovním vztahu je k jinému zaměstnavateli, zda jeho zaměstnání je, či není zaměstnáním malého rozsahu, nebo je-li v pracovním nebo ve služebním poměru k zaměstnavateli.
Placení pojistného při využití tzv. Antiviru C
Antivirus C bylo opatření na podporu zaměstnanosti, které je upraveno zákonem č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se o kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru prominutím pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen "pojistné"), které byli povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za měsíce červen, červenec a srpen 2020.
Splnění podmínek pro prominutí pojistného se zjišťovalo v každém kalendářním měsíci samostatně. Promíjelo se ale jen pojistné, které platí zaměstnavatel jako poplatník pojistného ve výši 24,8 % ze svého vyměřovacího základu. Výše pojistného odváděného za jeho zaměstnance se neměnila (6,5 %).
Stručně si připomeneme základní podmínky nároku na prominutí pojistného.
- Snížit pojistné si mohl zaměstnavatel, který nezaměstnával v posledním dnu měsíce více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru účastných nemocenského pojištění. Do počtu 50 zaměstnanců se zahrnovali i zaměstnanci v pracovním poměru, jimž zaměstnání trvalo, ale nepracovali, například z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovního volna bez náhrady mzdy (neplacené dovolené) a jiných překážek v práci, a i zaměstnanci, jimž byla dána výpověď.
- Počet zaměstnanců v pracovním poměru, zjištěný ke konci každého z těchto kalendářních měsíců, se v porovnání se stavem takových zaměstnanců k 31. 3. 2020 nesnížil o více než 10 %.
- Úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za jednotlivý měsíc (z výše tří uvedených) se v porovnání s úhrnem vyměřovacích základů takových zaměstnanců v březnu 2020 nesnížil o více než 10 %.
- Zaměstnavatel odvedl pojistné (tj. bylo připsáno na účet příslušné OSSZ), které platí jeho zaměstnanci ve výši 6,5 % ze svých vyměřovacích základů, za každý z těchto tří měsíců ve lhůtě splatnosti, tj. do 20. dne následujícího měsíce a ve výši uvedené na přehledu za příslušný měsíc.
- V kalendářním měsíci, za který zaměstnavatel uplatňoval prominutí pojistného, nečerpal prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů z programu Antivirus, jehož platnost byla prodloužena.
Časté dotazy
Uhradili jsme pojistné na sociální pojištění za zaměstnance za červenec 2020 pouze o jeden den později, tedy ne do 20. 8., ale 21. 8. 2020. Na základě upozornění OSSZ jsme museli předělat přehled a doplatit pojistné za zaměstnavatele s tím, že byl porušen zákon. Je tomu opravdu tak? Existuje nějaká možnost požádat o prominutí tohoto doplatku?
Upozornění OSSZ bylo správné. Podmínka úhrady pojistného sraženého zaměstnancům ve lhůtě splatnosti pro nárok na prominutí pojistného je dána zákonem č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 300/2020 Sb."). Tento zákon neobsahuje žádné ustanovení, podle kterého by mohlo být nesplnění této podmínky prominuto.
Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojistném"), je pojistné za kalendářní měsíc splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce a pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona o pojistném se za den platby pojistného považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Je nebo bude program Antivirus C prodloužen?
Antivirus C znamená prominutí pojistného, které je upraveno zákonem č. 300/2020 Sb. Podle tohoto zákona lze prominout pojistné jen za měsíce červen, červenec a srpen 2020. Do současné doby nebyl schválen zákon, který by umožnil prominutí pojistného i za jiné měsíce. Prominout pojistné bylo tedy možné naposledy za měsíc srpen 2020.
Slevu jsme za měsíce červen a červenec 2020 uplatňovali, máme 5 zaměstnanců a mzdy nám nepoklesly. V měsíci srpnu 2020 byly vyplaceny odměny a rozdíl mezi vyměřovacím základem v březnu a v srpnu byl proto vyšší o více než 10 %. Uplatnili jsme slevu na pojistném i za měsíc srpen 2020, postupovali jsme správně?
Ano, postupovali jste správně. Podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 300/2020 Sb. má nárok na prominutí pojistného za kalendářní měsíc zaměstnavatel, jestliže úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020. Při splnění všech dalších podmínek nic nebránilo tomu, abyste uplatnili za srpen 2020 snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele ("slevu na pojistném").
Společnost prodala část závodu s tím, že kupující k ní nabyl vlastnické právo se všemi právy, povinnostmi, pohledávkami a dluhy, které se k ní vztahují. To znamená, že došlo i k převodu zaměstnanců k nové (kupující) společnosti od 1. 8. 2020 pod novým variabilním symbolem. Zaměstnanci nedostali u původní společnosti výpověď z pracovního poměru, pouze jim byl oznámen převod k jinému zaměstnavateli. Mohlo být za červenec 2020 u původní (prodávající) společnosti uplatněno snížení (prominutí) vyměřovacího základu zaměstnavatele za tyto zaměstnance při splnění ostatních podmínek (počet zaměstnanců a výše vyměřovacího základu)?
Ano, prominutí pojistného mohla společnost za měsíc červenec 2020 uplatnit. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 300/2020 Sb. se pro prominutí pojistného nezahrnuje do vyměřovacího základu zaměstnavatele vyměřovací základ zaměstnance, kterému byla dána zaměstnavatelem výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce. Převod zaměstnance k jinému zaměstnavateli, který nabyl vlastnické právo k části závodu se všemi právy, povinnostmi, pohledávkami a dluhy, které se k ní vztahují, nebrání tomu, aby při splnění všech dalších podmínek původní společnost uplatnila za červenec 2020 snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele za zaměstnance převáděné od 1. 8. 2020.
Firma podniká v oboru restaurační činnosti. Byla tedy jedna z nejvíce zasažených opatřeními vlády. Přes všechna tato opatření se firmě podařilo zachránit, a dokonce udržet všechny své zaměstnance bez zásahů do jejich mezd. Nyní jsme však zjistili, že jsme neměli nárok na Antivirus C, protože jedna zaměstnankyně odešla na rizikové těhotenství a následně na mateřskou dovolenou. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou firmu, i tato jedna mzda ovlivnila do té míry výpočet, že mzdy klesly o více než 10 %. Je nožné v tomto případě požádat o výjimku?
Není. Nárok na prominutí pojistného podle zákona č. 300/2020 Sb. má zaměstnavatel mj., jestliže úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za měsíc březen 2020. Podmínky pro prominutí pojistného nezohledňují konkrétní situaci u zaměstnavatele (např. delší dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, mateřskou dovolenou). Porovnává se tedy úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru v jednotlivých měsících červen až srpen 2020 s úhrnem vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru v březnu 2020.