Opičí neštovice a pracovní prostředí

Cílem tohoto příspěvku je popis základních informací o viru opičích neštovic, možnostech čištění a dezinfekce prostředí, kde je zvýšené riziko přítomnosti viru, dále popis epidemiologicky významných kontaktů, mimoto bude v článku popsáno použití osobních ochranných pracovních prostředků (tzv. OOPP) u zdravotnických pracovníků přicházejících do styku s virem opičích neštovic, a také informace vztahující se k poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí a k případnému uznání onemocnění virem opičích neštovic jako nemoci z povolání.

1. Základní informace o viru opičích neštovic (MPXV)

Opičí neštovice neboli Monkeypox (MPX) je onemocnění vyvolané virem rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae. Jedná se o obalený DNA virus. Do rodu Orthopoxvirus patří také virus varioly, způsobující pravé neštovice. Inkubační doba je obvykle 6 až 13 dní, ale může být v rozmezí 5 až 21 dní.

Počáteční fáze příznaků (trvá 0–5 dní) je charakterizována horečkou, intenzivní bolestí hlavy, lymfadenopatií (zduřením lymfatických uzlin), bolestí zad, myalgií (bolestí svalů) a intenzivní astenií (nedostatkem energie, únavou). Lymfadenopatie je charakteristickým rysem opičích neštovic ve srovnání s jinými onemocněními, která se mohou zpočátku jevit podobně (plané neštovice, spalničky, pravé neštovice).

Kožní výsev obvykle začíná během 1–3 dnů od vzniku horečky. Vyrážka bývá soustředěna spíše na obličeji a končetinách než na trupu. Nejčastěji postihuje obličej (v 95 % případů) a dlaně a chodidla (v 75 % případů). Postiženy mohou být také sliznice dutiny ústní (v 70 % případů), genitálie (30 %) a spojivky (20 %) a rohovka. Vyrážka se vyvíjí postupně od makul k papulám, vezikulám, pustulám a krustám, které zasychají a opadávají. Počet lézí se pohybuje od jednotek do několika tisíc. V závažných případech se mohou léze spojovat, až se odlupují velké části kůže.

Západoafrický kmen monkeypox (který se nyní vyskytuje v Evropě) je spojen s méně závažným průběhem (smrtnost menší než 1 %) a nižším rizikem mezilidského přenosu.

Léčba je převážně symptomatická a podpůrná, včetně prevence a léčby sekundárních bakteriálních infekcí.

2. Odolnost vůči prostředí a dezinfekce

Obalené viry jsou obvykle velmi citlivé na všechny dezinfekční a čistící prostředky, které jsou schopné rozpouštět virovou kapsidu a tím virus inaktivovat. Plošná dezinfekce veřejných ploch však není epidemiologicky opodstatněná a nelze ji doporučit. Čištění místnosti, kde je nemocný s MPX, by mělo být prováděno bez zvíření velkého množství prachu nebo tvorby aerosolů a měl by se používat běžný čisticí prostředek s následnou dezinfekcí například pomocí 0,1% chlornanu sodného (NaClO) (ředění 1:50, pokud se používá bělidlo v domácnosti, obvykle v počáteční koncentraci 5 %). Zvláštní pozornost je třeba věnovat toaletám a povrchům, kterých se nemocní často dotýkají. Kontaminované oblečení a prádlo je třeba shromáždit a vyprat při teplotě 60 °C za pomocí běžných konvenčních pracích prostředků. Koberce, závěsy a další bytový textil lze čistit párou. S gázou nebo jiným materiálem nasáklým tekutinou z lézí nebo obsahujícím krusty z nemocného s MPX je vhodné nakládat ve zdravotnickém zařízení jako s infekčním odpadem nebo podle pokynů místního orgánu ochrany veřejného zdraví.

3. Okruh epidemiologicky významných kontaktů

Mezi blízké kontakty aktuálně hlášených případů MPX patří především sexuální partneři a lidé žijící ve společné domácnosti nebo kdokoli sdílející stejné ložní prádlo, ručníky nebo oblečení s nemocným s MPX. Sdílení stejného pracovního prostoru po dobu několika hodin v sedě v rozmezí jednoho až dvou metrů nebo spolucestující při delších letech, jízdách vlakem nebo autobusem se může v určitých situacích také kvalifikovat jako blízký kontakt, ale zde je vyžadováno posouzení případ od případu. Dále je epidemiologicky významným kontaktem osoba pečující o nemocného s MPX s příznaky, zdravotník, který byl v kontaktu s nemocným s MPX (léze nebo prodloužený osobní kontakt) bez vhodných OOPP, zdravotník nebo jiná osoba, která utrpěla poranění ostrým předmětem nebo byla vystavena tělesným tekutinám nemocného s MPX nebo postupu vytvářejícímu aerosol bez OOPP a zaměstnanec laboratoře, který utrpěl úraz při manipulaci se vzorkem obsahujícím virus MPX (postříkání, poranění nebo aerosolové expozici atd.).

Na základě důkazů z dosud zjištěných případů onemocnění v této epidemii je celkově pravděpodobnost dalšího šíření viru MPX mezi běžnou populací v zemích EU/EHP i celosvětově, v nadcházejících měsících hodnocena jako velmi nízká, což vede k celkovému nízkému riziku pro běžnou populaci. Individuální riziko pro velmi malé děti, těhotné ženy, starší nebo imunokompromitované jedince patřící mezi blízké kontakty případů MPX však může být vysoké z důvodu vyššího dopadu onemocnění v těchto skupinách.

4. Použití OOPP jako ochrany před MPX

K přenosu viru MPX z člověka na člověka může dojít kapénkami při dlouhodobém těsném kontaktu a při kontaktu s biologickým materiálem pocházejícím z infekčních lézí. Proto je zapotřebí, aby všichni zdravotničtí pracovníci, kteří budou provádět screening podezřelých případů onemocnění, pečovat o pacienty s MPX, manipulovat s kontaminovaným materiálem (oděvy, ložní prádlo atd.) a zpracovávat laboratorní vzorky, používali vhodné osobní ochranné pracovní prostředky tzv. OOPP.

Kromě toho by zaměstnanci provádějící čištění a dezinfekci v místnosti s nemocnými s MPX měli nosit minimálně sadu OOPP, kterou je jednorázový voděodolný plášť, jednorázové rukavice, jednorázové návleky na boty nebo holínky, ochrana dýchacích cest (respirátor filtrační třídy ochrany FFP2) a ochrana očí (brýle nebo štít). Nasazování a svlékání OOPP by mělo být pečlivě prováděno vyškoleným personálem a hygiena rukou by měla být prováděna pokaždé, když si OOPP, jako jsou rukavice, zaměstnanec sundává. Odpad by měl být posouzen v závislosti na riziku a mělo by se s ním zacházet v souladu se zásadami zdravotnického zařízení a místními předpisy. Pokud je posouzen jako infekční klinický odpad kategorie A (UN3549), přeprava by měla být řešena v souladu s přepravními předpisy UN. Zaměstnanci zabývající se nakládáním s odpady by měli také nosit OOPP.

Pravděpodobnost přenosu MPX na zdravotníky, kteří nosí vhodné osobní ochranné pracovní prostředky je velmi nízká, přičemž odhadovaný dopad onemocnění je nízký, což vede k celkově nízkému riziku. Riziko pro zdravotnické pracovníky kontaktu s případy MPX (např. dlouhodobý kontakt tváří v tvář, kontakt s otevřenými lézemi bez rukavic, intubace nebo jiný invazivní lékařský zákrok), bez OOPP je hodnoceno jako střední a je ekvivalentní riziku blízkého kontaktu. Pracovní expozice infekci orthopoxviry byly příležitostně hlášeny mezi laboratorním personálem manipulujícím se vzorky obsahujícími virus. Nechráněná pracovní expozice v laboratoři, zejména při rozlití nebo aerosolizaci spojená s vystavením sliznic, s sebou nese vysokou pravděpodobnost infekce a střední riziko onemocnění (vzhledem k přímé expozici sliznice a potenciálně významnému množství viru). Riziko pro nechráněný laboratorní personál je hodnoceno jako vysoké.

5. Příplatek za ztížené pracovní prostředí a lze případně uznat onemocnění MPX jako nemoc z povolání?

Dle zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí dosažená mzda a příplatek. Dle prováděcího nařízení, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, má zaměstnanec nárok na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí také při vědomém zacházení s virem opičích neštovic. Výše příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 a § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Nemoc z povolání u zdravotníka po expozici viru opičích neštovic je možné uznat. Zároveň ale doplňuji, že dle informačního systému Kategorizace práce (IS KaPr) nemáme prozatím v České republice žádného zaměstnance vědomě pracujícího s virem opičích neštovic (ke dni 5. 6. 2022).

POUŽITÁ LITERATURA:

  1. Monkeypox. World Health Organization [online]. 2022, 19. 5. 2022 [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/monkeypox
  2. Algoritmus laboratorního vyšetření biologických vzorků získaných od pacientů s podezřením na infekci virem opičích neštovic – verze 24. 05. 2022 [online]. 24. 5. 2022, 6 [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Opici_nestovice_Monkeypox/Algoritmus_laboratorniho_vysetreni_24_05_2022_hlav_fin.docx.pdf
  3. Opičí neštovice – mezinárodní epidemie: ECDC Rychlé hodnocení rizika [online]. 23. 5. 2022, 13 [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: http://szu.cz/uploads/Opici_nestovice_Monkeypox/RRA_Monkeypox.pdf
  4. Risk assessment: Monkeypox multi-country outbreak [online]. 23. 5. 2022, 22 [cit. 2022-06-05]. Dostupné z: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/Monkeypox-multi-country-outbreak.pdf

Související články

Obálka časopisu Bezpečnost a hygiena práce 6/2022

Bezpečnost a hygiena práce 6/2022

Téma měsíce

VTZ - Nová úprava problematiky Otevřít číslo Archiv časopisu