Několik poznámek ke kurzarbeitu

Dne 18. června 2021 podepsal pan prezident zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon zavádí dlouho očekávaný tzv. kurzarbeit. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s dvěma výjimkami, takže nabývá účinnosti 1. července 2021.

Zákon vychází zejména ze zkušeností získaných z realizace podpory zaměstnavatelů v rámci cíleného programu Antivirus určeného k podpoře zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí, kdy bylo MPSV vyhodnoceno, že je potřeba legislativně ukotvit systémovou podporu, která bude schopna operativně a efektivně reagovat na nepředvídatelné události nezaviněné zaměstnavatelem (ekonomická recese, pandemie, živelní události, kyberútok, nárůst nezaměstnanosti apod.) a podpoří v těchto mimořádných situacích zachování pracovních míst u zaměstnavatele.

Cílem zákona je zakotvit do zákona o zaměstnanosti nový institut – podporu v době částečné práce (původní návrh nazýval příspěvek „podpora v době částečné zaměstnanosti). Nová právní úprava podpory v době částečné práce přebírá parametry a postupy osvědčeného programu Antivirus a doplňuje je o některé další podmínky pro její poskytování, které jsou kompromisem jednání mezi sociálními partnery. Podpora v době částečné práce bude náležet zaměstnancům zaměstnavatele, na kterého se budou vztahovat zákonem o zaměstnanosti stanovená opatření. Zaměstnancům ji bude poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím zaměstnavatele. Stát tak bude moci převzít náklady zaměstnavatele spojené s finančním zabezpečením zaměstnance v případě stanovených překážek v práci.

Úvodem je však třeba vyjasnit, že tímto zákonem zaváděný pojem „částečná práce“ nelze zaměňovat s pojmem (dosud uvedeným v závěru ustanovení § 209 odst. 1 ZP), a to „částečná nezaměstnanost“. Nový institut „částečné práce“ v žádném případě nezasahuje do výčtu či povahy dosavadních překážek v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 ZP. Nicméně i tak (zejména, aby neodcházelo k matení pojmů) zákon zrušuje pojem „částečná nezaměstnanost“ v závěru zmíněného § 209 odst. 1 ZP. Překážka v práci podle § 209 ZP včetně dosavadních důvodů spočívajících ve snížení odbytu zboží nebo poklesu poptávky po poskytovaných službách, v jejichž důsledku může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací nebo vnitřním předpisem stanovit omezenou výši náhrady mzdy na nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance, bude existovat i nadále a bude využívána v případě, že nebudou aktivována opatření k podpoře v době částečné zaměstnanosti podle nových ustanovení § 120a až 120f zák. o zaměstnanosti. Stejně to platí i o dosavadních překážkách v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 a § 208 ZP.

V našem článku se aspoň stručně seznámíme s tím, co kurzarbeit je a jaké změny tato novela zákona o zaměstnanosti přináší.

Obecně k nové úpravě

Oblast zaměstnanosti je – jak je všeobecně známo – vystavena působení určitých vnějších faktorů, které aktéři trhu práce nemohou ovlivnit. Tyto faktory mohou vyvolat zhoršení situace na trhu práce a zvyšování podílu nezaměstnaných osob. Jsou-li tyto faktory neovlivnitelné zaměstnavateli a lze-li předpokládat jejich dočasné trvání, je výhodné podpořit zachování pracovních míst a setrvání zaměstnanců u zaměstnavatelů, přestože pro ně zaměstnavatel nemá po určitou dobu práci. Jedná se o faktory, jako jsou ekonomická recese, pandemie, živelní události, kyberútok apod.

Nová právní úprava tedy reaguje na tyto situace a upravuje podporu v době částečné práce. Institut podpory v době částečné práce umožní státu, aby při splnění podmínek aktivace důvodů pro její poskytování přebral za zaměstnavatele mzdové náklady za dobu „nepráce“. V případě aktivace podpory v době částečné práce tedy zaměstnavatel nebude za hodiny „nepráce“ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné práce bude zaměstnancům poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele. Jedná se tedy o podporu zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele. Zaměstnavateli právní úprava pouze poskytuje prostor pro řešení vzniklé situace ve smyslu návratu jeho zaměstnanců k plné práci.

Novelou zákona je tedy legislativně upravena systémová podpora, která by měla mít – podle předkladatele (MPSV a vlády) - potenciál efektivně podpořit zachování pracovních míst v případě jejich ohrožení vnějšími faktory.

Podpora v době částečné práce bude náležet zaměstnancům zaměstnavatele, na kterého se budou vztahovat zákonem o zaměstnanosti stanovená opatření. Zaměstnancům ji bude poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím zaměstnavatele.

Nová právní úprava si vyžádá také změnu vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., která se bude týkat její šesté části. Konkrétně se bude jednat o zrušení § 27, který se týká způsobu poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115 zák. o zaměstnanosti).

Dále si nová právní úprava vyžádala dílčí změny těchto právních předpisů:

  • zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  • zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Příspěvek v době částečné práce

Nový institut v zákoně o zaměstnanosti – podpora v době částečné práce má za úkol finančně podpořit zaměstnance těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory (např. epidemií, živelní událostí nebo živelnou pohromou, krizovou nebo mimořádnou událostí ohrožující chod hospodářství). Podpora v době částečné práce bude náležet zaměstnancům v pracovním poměru, který trvá minimálně 3 měsíce ke dni podání oznámení týkající se poskytnutí podpory. Příspěvek v době částečné práce je součástí aktivní politiky zaměstnanosti (tzv. APZ), protože jejím cílem je udržení zaměstnanosti, a to zachováním dosavadních pracovních míst.

Zaměstnavatel bude povinen písemně informovat zaměstnance, že u zaměstnavatele nastala překážka v práci, na jejímž základě bude zaměstnanci náležet podpora v době částečné práce.

Délka podpůrčí doby, která činí nejvýše 12 měsíců, umožní flexibilně stanovit i kratší podpůrčí dobu, a to v návaznosti na důvod aktivace příslušného opatření (např. živelní pohroma způsobena záplavami).

Příspěvek v době částečné práce se nevztahuje na zaměstnance uvedené v § 109 odst. 3 ZP, tj, na zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry (zaměstnance odměňované platem).

Aktivace poskytování příspěvku v době částečné práce

Poskytování příspěvku v době částečné práce stanoví vláda po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody nařízením, a to zejména z hospodářských důvodů, z důvodu živelní události, epidemie, kybernetického útoku, případně jiné krizové či mimořádné situace masově ohrožující chod hospodářství spočívající v zásahu vyšší moci. Zároveň bude vláda oprávněná nařízením omezit poskytování podpory sektorově nebo regionálně. V nařízení vlády bude vždy stanoveno období, ve kterém lze podat oznámení týkající se příspěvku v době částečné práce, podpůrčí dobu, po kterou bude příspěvek v době částečné práce poskytována a dále rovněž konkrétní rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém není schopen zaměstnavatel přidělovat svým zaměstnancům práci. Zároveň nařízením vlády může být podpůrčí doba prodloužena, avšak pouze o dobu zbývající do její maximální výše, která činí 12 měsíců.

Příspěvek v době částečné práce je určen zaměstnancům, kteří nemohou konat práci pro překážky v práci rozvrženou jim zaměstnavatelem v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby dle § 84 ZP na straně zaměstnavatele, a které vznikly jako důsledek těch důvodů, na jejichž základě došlo ke spuštění poskytování příspěvku v době částečné práce.

Podmínkou pro vznik nároku na poskytování příspěvku v době částečné práce je tedy existence překážek v práci na straně zaměstnavatele z důvodů stanovených zákonem, což bude mít za následek nepřidělování práce zaměstnancům v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % týdenní pracovní doby rozvržené jim v písemném rozvrhu směn na příslušný kalendářní měsíc. Sledovat se tak v rámci posouzení splnění dané podmínky pro vznik nároku na příspěvek v době částečné práce bude úbytek práce, kterou již zaměstnavatel v důsledku důvodů uvedených v § 120b nebude po zaměstnancích požadovat vykonat, oproti celkovému rozsahu práce vyplývajícímu ze zaměstnavatelem původně rozvržených směn v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby dle § 84 ZP v rámci konkrétního kalendářního měsíce.

Tento úbytek potřeby výkonu práce se bude sledovat u každého jednotlivého zaměstnance. Relevantní pro výpočet a pro stanovení, zda u zaměstnavatele došlo k úbytku potřeby výkonu práce v rozsahu 20 až 80 %, tedy budou pouze zaměstnanci, u nichž osobně dojde v rámci písemného rozvrhu pracovní doby dle § 84 ZP k úbytku potřeby výkonu nejméně 20 % a nejvíce 80 %.

Institut příspěvku v době částečné práce nebude použitelný u zaměstnanců, u nichž se uplatňuje konto pracovního doby podle § 86 a § 87 ZP. Konto pracovní doby zaměstnavateli totiž ze zákona umožňuje zaměstnancům nerozvrhovat, a tedy ani nepřidělovat práci v celém rozsahu jejich stanovené či sjednané kratší pracovní doby. V této souvislosti je třeba poukázat také na to, že existence překážek v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 a § 209 ZP je u konta pracovní doby ze zákona vyloučena, a proto se ani příspěvek v době částečné práce nebude poskytovat těm zaměstnancům, u kterých zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby.

Výše příspěvku v době částečné práce

Příspěvek v době částečné práce se zaměstnavateli poskytne pouze za tu část týdenní pracovní doby zaměstnance, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a to ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění vypočtené z této části náhrady mzdy.

Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí MPSV na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Písemné oznámení zaměstnavatel Úřadu práce

Příspěvek v době částečné práce bude zaměstnancům poskytovat Úřad práce České republiky prostřednictvím jejich zaměstnavatele. O poskytnutí příspěvku v době částečné práce bude tedy žádat zaměstnavatel, který až po doručení příslušného svého oznámení bude Úřadu práce České republiky předkládat měsíční přehled nároku příspěvku v době částečné práce pro jednotlivé zaměstnance.

Zákon výslovně stanoví, že zaměstnavatel podává oznámení týkající se příspěvku v době částečné práce zaměstnavatel u té krajské pobočky Úřadu práce České republiky, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Zákon stanoví, že zaměstnavatel se musí v oznámení podávaném Úřadu práce prohlásit, resp. zavázat se, že:

  • se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek v době částečné práce poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP, a to po dobu, za kterou je tento příspěvek poskytován, a dále po tzv. ochrannou dobu, která trvá po ukončení poskytování příspěvku a jejíž délka činí polovinu kalendářních měsíců, po které byl příspěvek poskytován,
  • na základě dohody uzavřené s Úřadem práce umožní zaměstnancům, na které bude příspěvek v době částečné práce poskytnut, účastnit se aktivit zabezpečovaných, zprostředkovávaných nebo doporučených Úřadem práce,
  • v období poskytování příspěvku v době částečné práce nebude čerpat na stejný účel jiné prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územních samosprávných celků, vyšších územních samosprávných celků, evropských strukturálních a investičních fondů nebo z jiných programů a projektů Evropské unie, ani z jiných veřejných zdrojů,
  • v kalendářním měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů nebo zápůjček, a že tak neučiní ani v období poskytování příspěvku v době částečné práce a ani v době 12 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém dojde k ukončení poskytování tohoto příspěvku.

Všechna tato opatření korespondují s charakterem příspěvku v době částečné práce, kterou zaměstnancům zaměstnavatele vyplácí stát a posiluje odpovědnost zaměstnavatele ve vztahu k jeho finančním zdrojům a ekonomickým dopadům.

Příspěvek v době částečné práce Úřad práce České republiky zaměstnavateli poukáže až na základě doloženého měsíčního přehledu nároku na tuto podporu pro jeho jednotlivé zaměstnance. Proto zákon stanoví taxativním výčtem i také podstatné náležitosti přehledu nároku na příspěvek v době částečné práce.

Úřad práce České republiky bude o poskytnutí příspěvku v době částečné práce vydávat zaměstnavateli oznámení. Proces poskytnutí příspěvku v době částečné práce bude tedy představovat minimální administrativní zátěž a je nastaven tak, aby zaměstnanci příspěvek v době částečné práce byl vyplacen stejně jako mzda, resp. náhrada mzdy za příslušný kalendářní měsíc.

Vzhledem k tomu, že za správnost veškerých údajů týkajících se vzniku nároku na PvČZ nese odpovědnost zaměstnavatel, bude tento rovněž povinen příspěvek v době částečné práce nebo její část na základě výzvy Úřadu práce České republiky vrátit, pokud k jejímu poskytnutí dojde neprávem nebo v nesprávné výši. Nevrácení příspěvku v době částečné práce nebo její části se bude posuzovat jako porušení rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Nakonec se výslovně stanoví zákaz postižení podpory vyplacené na účet zaměstnavatele výkonem rozhodnutí nebo exekucí pro jeho dluh. S tím souvisí ustanovení § 207 insolvenčního zákona a § 310 o.s.ř.

Další změny zákona o zaměstnanosti

Z dalších změn zákona o zaměstnanosti je třeba připomenout, že dochází ke zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti. Krajská pobočka Úřadu práce bude povinna vydat rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti pouze v určitých zákonem stanovených případech, například v případě, že podpora v nezaměstnanosti se nepřiznává, je-li přiznávána pouze ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu nebo existují-li důvodné pochybnosti týkající se průměrného měsíčního čistého výdělku či poslední doby zaměstnání uchazeče o zaměstnání. Rozhodnutí bude vydáváno rovněž v případě, že uchazeč o zaměstnání podal námitky proti oznámení o podpoře v nezaměstnanosti a tehdy, je-li dán důvod pro zastavení správního řízení.

Z toho důvodu se do zákona vkládá nové ustanovení, které navazuje na úpravu zjednodušení procesu přiznávání podpory v nezaměstnanosti. V případech, kdy nebude vydáváno rozhodnutí o podpoře v nezaměstnanosti, vydá krajská pobočka Úřadu práce uchazeči o zaměstnání oznámení. Zjednodušení spočívá formálně v tom, že oznámení oproti rozhodnutí neobsahuje odůvodnění a rovněž nebude krajská pobočka povinna seznamovat účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí. Procesní práva uchazeče o zaměstnání budou zachována, jelikož proti oznámení může uchazeč o zaměstnání podat do 15 dnů námitky, o kterých je krajská pobočka Úřadu práce povinna rozhodnout.

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Jak jsme uvedli úvodem, jedná se o 1. července 2021.

Novela zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Body týkající se spolupráce Úřadu práce s Českou správou sociálního zabezpečení, kdy Úřad práce je oprávněn získávat údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti z informačních systémů vedených Českou správou sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění, nabývají účinnosti prvním dnem desátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, což bude 1. dubna 2022.

Klíčová slova

Související články

Obálka časopisu Bezpečnost a hygiena práce 7-8/2021

Bezpečnost a hygiena práce 7-8/2021

Téma měsíce

Kam kráčíš BOZP? Otevřít číslo Archiv časopisu