Motivační školení k prevenci rizik

V rámci organizace systému managementu podle ČSN ISO 45001:2018 má rozhodující roli pracovník, tedy osoba vykonávající práci nebo činnosti související s prací. Nejedná se jen o vlastní zaměstnance, ale i o zaměstnance jiných firem nebo společností, agenturní zaměstnance apod., kteří pro zaměstnavatele vykonávají práci. Zaměstnavatel podle normy musí vytvořit, zavést a udržovat proces pro projednání s pracovníky, příp. jejich zástupci, včetně provádění konzultací (projednání) s pracovníky na nemanažerských pozicích.

Také je na zaměstnavatele kladeno, aby pracovníci získali povědomí o politice a cílech BOZP, jakož i o svém přínosu k efektivnosti systému managementu BOZP a v neposlední řadě o schopnosti identifikovat bezprostřední a závažná ohrožení jejich života a zdraví.

Jak dostát těmto požadavkům? Jedním z možných řešení je organizování motivačního školení zaměstnanců na podporu vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik, zkráceně motivačního školení k prevenci rizik.

Motivační školení

„Motivační školení zaměstnanců na podporu vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik“ bylo vytvořeno v roce 2011 za účelem zvýšení zájmu „řadových“ zaměstnanců, tedy nikoliv vedoucích zaměstnanců, o problematiku prevence rizik v BOZP. Výsledkem workshopu, který se zabýval touto problematikou, bylo vytvoření metodiky obsahu motivačního školení.

Motivační školení je pojato jako nadstavba a doplněk školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (četnost jeho provádění není stanovena; doporučit lze v mezidobí školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP se stejnou četností). Proto je jeho osnova pouze doporučující, lépe řečeno je námětem pro lektora k vytvoření své vlastní osnovy pro konkrétní pracoviště, kde bude školení realizováno.

Lektor si má zde popsanou osnovu upravit tak, aby byl co nejlépe naplněn cíl školení, tzn. motivace a tvorba pozitivního přístupu zaměstnanců k prevenci rizik, včetně konzultací s pracovníky na nemanažerských pozicích (ukázka prezentace k jednomu provedenému motivačnímu školení je na adrese: http://bozppo-neu.cz/?page_id=1008). Přitom musí zohlednit možnosti, které pro realizaci má (využití techniky a softwaru, míru svých schopností a invence atd. [hypertextové odkazy umožňující vstup do řídící dokumentace BOZP, na webové stránky BOZP a k dalším zdrojům, které podpoří názorné a praktické rozšíření obsahu školení]), jakož i složení účastníků (jejich pracovní zaměření, schopnost diskutovat o problematice, např. o právních předpisech atd.).

Obdobně to platí o vlastním provedení školení (např. využití hmotného stimulu – malé občerstvení pro účastníky). K pozdějšímu využití proběhnuvšího motivačního školení může být celý jeho průběh zaznamenán na video (za dodržení podmínek souladu s GDPR).

Podle metodiky by školení mělo být dvouhodinové (z praxe však vyplývá, že je vhodnější není-li delší než hodinu) a optimálně pro maximálně patnáct zaměstnanců. Ti by měli být z podobných profesí nebo pracovišť. Lektorem by přednostně měla být odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, případně ve dvojici s manažerem pracoviště. Jen ve výjimečném případě lze připustit provedení a řízení školení pouze jen manažerem pracoviště. V mikrofirmě do patnácti zaměstnanců je možné, aby byla vedena vzájemná diskuse všech zaměstnanců a manažerů firmy.

Školení má být v maximálně možné míře interaktivní, tedy má zaměstnancům dát maximální prostor k vyjádření svých postojů, názorů a připomínek (alespoň 25 až 30 % času školení). To je nutné podpořit zařazením vhodných otázek a případových studií do výkladu, jakož i použitím názorných prvků a případně i hraním rolí. Vhodné doporučené otázky jsou součástí metodiky školení, resp. jeho doporučené osnovy (viz dále). To však neznamená, že nelze použít i jiné, nebo doporučené si upravit.

Obecně není hraní rolí v rámci školení BOZP specialisty na tuto oblast považováno za vhodné. Mimo jiné předpokládá uvolněnou učební atmosféru. Ta však při řešení otázek BOZP nemusí vždy být. Také hrozí nebezpečí blamáže, když se hry zúčastní nějaký „hračička“. Zábavná forma školení, tzv. show školení, není pro oblast BOZP vhodná, neboť může mít spíše negativní dopad. Školení má být interaktivní, ale nesmí obtěžovat a měla by být zachována jistá důstojnost problematiky, neboť jde o zdraví zaměstnanců a zisk zaměstnavatele, tedy o opravdu vážné věci. Velmi důležitým prvkem pro úspěšnost při hraní rolí je složení účastníků z pohledu typu jejich pamětí – vizuální, auditivní, motorická či komunikativní. Pro první dva typy není hraní rolí vhodné. Je na lektorovi, aby zvážil vhodnost tohoto nástroje v konkrétním případě.

Osnova motivačního školení

Úvodem motivačního školení má lektor účastníky seznámit se záměrem školení (podnítit jejich motivaci k vytváření pozitivního přístupu k prevenci rizik) a vysvětlit jim, proč se takové školení organizuje, jaké jsou jeho cíle a co se od něho očekává.

Doporučená osnova školení člení do tří základních částí, kterým by mělo být věnováno po 35 až 45 minutách: Nové pojetí ochrany zdraví zaměstnanců při práci, Analýza a řešení problémů na pracovišti, Schopnost vnímat a znát rizika při práci. Části školení se dále dělí na tematické okruhy, a ty na jednotlivá témata.

Cílem první části, „Nové pojetí ochrany zdraví zaměstnanců při práci“, která podle metodiky může být též nazvána: „Může být při práci pohoda?“, je zvýšení zájmu zaměstnanců o celou oblast BOZP a zvýšení jejich angažovanosti, včetně proč je dobré se angažovat v této oblasti. Provedena má být jako výklad lektora s interaktivním zapojením účastníků školení.

Metodika pro tuto část doporučuje tři tematické okruhy:

• ochrana zaměstnance zaměřená na všechny aspekty související s prací,
• kultura práce a uznávané hodnoty,
• aktivní účast zaměstnanců, zástupci zaměstnanců.

V prvém tematickém okruhu prvé části má být podle metodiky objasněno, že BOZP již není jen o pracovních úrazech, resp. o ochraně před jejich vznikem a o náhradách škody a nemajetkové újmy jimi způsobených, ale že ochrana zaměstnance musí být zaměřena na všechny aspekty související s prací, tedy i na stres, pohodu a čistotu na pracovišti, na mezilidské vztahy, vliv výkonu práce na soukromý život a naopak atd. Účastníci mají být seznámeni se současným progresivním pojetím BOZP. Prevence rizik, která je základním pilířem tohoto pojetí, má být představena v pozitivním přátelském světle, nikoliv jako soubor předpisů a nařízení. Výklad má být proložen otázkami, jež mají napomoci k interaktivnímu zapojení účastníků: „Vnímáte nějaký rozdíl v přístupu k BOZP za posledních dvacet (deset) let? Pokud ano, tak v čem? V čem současné poměry u vás v práci nerespektují uvedenou zásadu?“.

Přestože „nové“, evropské, pojetí BOZP je v České republice uplatňováno již dvacet let, je vhodné stručně upozornit na některé zásadní rozdíly oproti dřívějšímu, bohužel někde ještě stále zakořeněnému, pojetí. Mám na mysli např., že technický přístup byl nahrazen systémovým (manažerským), který je zaměřen na lidský faktor a kulturu práce (dříve na stroje, zařízení a na pracovní prostředí), jakož i, že BOZP již není záležitostí pouze technika BOZP, ale všech zaměstnanců (pracovníků). BOZP není již řízeno direktivně (státem), ale participativně. V souvislosti s tím je vhodné zmínit, že odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik není ochráncem zájmů zaměstnanců, tím že je odborová organizace nebo zástupce zaměstnanců pro BOZP.

V rámci druhého okruhu mají být účastníci seznámeni s definicí Světové zdravotnické organizace pojmu „zdraví“ (že se nejedná jen o „nepřítomnost“ onemocnění, ale o „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody“) a upozorněni na významné ovlivnění kvality života podmínkami pro výkon práce (vzájemné ovlivňování pracovního a soukromého života zaměstnance; BOZP je nástrojem pro kvalitní život každého zaměstnance). Zaměstnanci mají být vtažení do diskuse pomocí otázek: „Jak dosáhnout spokojenosti v práci? Chodíte rádi do práce? Znáte někoho, kdo pravidelně v neděli po obědě běduje nad tím, že zítra bude muset jít do práce? Myslíte si, že takových lidí je značné procento? Proč nejsou lidé v práci spokojeni? Co tomu brání? Domníváte se, že existuje nějaké řešení, aby byli lidé v práci spokojeni?“. Metodika uvádí, že odpovědi je vhodné psát na flip chart, a že je potřeba najít alespoň dvě nebo tři řešení. Další část tohoto okruhu tvoří pojednání o firemní kultuře, včetně kultury práce, ve vztahu k BOZP a otázky: „Co nejvíce oceňují zaměstnanci u dobrého zaměstnavatele? Co jsou atributy kultury práce?“. Závěr okruhu má být věnován ekonomické stránce prevence rizik.

V rámci téma „Firemní kultura“ je vhodné zúčastněným objasnit, že existuje nejen formální, ale i neformální stránka firemní kultury (hodnotové preference, pravidla pracovní morálky, zvyky a rituály atd.), a ta může mít významný pozitivní, ale i negativní, vliv na úroveň zajištění BOZP. Především se jedná o tzv. firemní hrdiny, kterými se mnohdy stávají právě ti, kteří umí obejít bezpečnostní předpisy. Změna těchto postojů je právě jedním z možných východisek k změně zajištění vnímání BOZP ve firmě nebo společnosti.

Třetí okruh prvé části má být věnován motivaci zaměstnanců, tedy získání jejich zájmu o zajištění BOZP, a upozornění na to, že zaměstnanec se též na něm musí podílet. K zahájení diskuse má být využito ankety: „Co mne motivuje pracovat v naší firmě? Co mne demotivuje? Co by mne motivovalo více?“. Jediným povinným tématem celého motivačního školení je: účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP (informace o ustanoveních § 108 zákoníku práce). Zde má lektor za úkol „nastavit“ vnímání účasti zaměstnanců na řešení otázek BOZP jako prostředku k vytváření bezpečného a zdraví nezávadného pracovního prostředí a též ukázat zaměstnancům, co pro firmu i pro ně samotné může přinést jejich aktivní účast (zdůraznit zásadu: „Neúčastnit se je špatné, nechtít se zúčastnit je horší!“).

V rámci výkladu této problematiky je nezbytné zdůraznit, že zaměstnanci (pracovníci) nejsou chápáni jako objekt, o který je potřeba pečovat (staré sociální pojetí BOZP), ale mají postavení partnerů zaměstnavatele (nové progresivní manažerské pojetí BOZP), kteří se mají sami aktivně podílet na řízení BOZP a ovlivňovat úroveň prevence rizik (vyjadřují se k volbě pracovních prostředků, k pracovnímu prostředí, k organizaci práce, k volbě OOPP a dalším záležitostem, jež ovlivňují úroveň jejich ochrany při práci). Diskuse má být směrována otázkami: „Co je aktivní účast? Co si od ní slibujete? Potřebujete ji vůbec? Cítíte podporu odborové organizace nebo zástupců pro BOZP?“.

Cílem druhé části motivačního školení, nazvané „Analýza a řešení problémů na pracovišti“, případně „Je už všechno, jak má být?“, je v praktické ukázce podnítit motivaci, vzbudit zájem zaměstnanců řešit vlastní problémy na pracovišti, aby je dokázali pojmenovat a hledat řešení. Tato část již nemá být provedena formou výkladu lektora, jako ta první, ale je doporučeno, aby došlo k aktivnímu zapojení účastníků do skupinové práce. Tím se navazuje na předešlé téma účasti zaměstnanců.

Tato část má pouze jeden tematický okruh, a to: „diskuse k aktuálním problémům na pracovišti: silné a slabé stránky, očekávání a překážky a možnosti řešení“. K diskusi má napomoci cvičení, pro něž se účastníci rozdělí do tří skupin. Každá má na papír během deseti minut popsat poměry na pracovišti z pohledu: „jaké jsou silné stránky – pozitiva, co oceňuji, jaké jsou slabé stránky – hlavní problémy týkající se jednotlivých oblastí práce, jaké jsou naše očekávání – co by se mělo udělat, návrh opatření, a to vše s ohledem na všechny aspekty související s prací. V dalších 15 až 20 minutách mluvčí jednotlivých skupin referují o závěrech. Ostatní mohou doplnit, diskutovat, komentovat, ale také hledat možná řešení.

Cílem závěrečné části motivačního školení, s názvem „Schopnost vnímat a znát rizika při práci“, případně „Jak vyváznout zdravý z práce?“, je poukázat na všudypřítomná rizika na pracovišti, nutnost znát je a zvládat je, vysvětlit v čem tkví účast zaměstnanců na posuzování rizik, přesvědčit zaměstnance o významu znát bezpečnostní předpisy a dodržovat je, jakož i motivace k bezpečnému chování na pracovišti. Tato část má opět být provedena formou výkladu lektora s interaktivním zapojením účastníků školení. V rámci ní je doporučeno promítnout animaci „Napo v… rizikové situaci“ (www.napofilm.net/cs/napos-films). Při promítání animace je vhodné upozornit, jak v průběhu času dochází ke změně vnímání rizika (Napo v průběhu animace přechází po ne zcela bezpečné komunikaci vytvořené z přerušované čáry, nejprve velmi opatrně, později normálně a na závěr riziko ignoruje).

Závěrečná část je, stejně jako úvodní, rozdělena do tří tematických okruhů:

• schopnost vnímat rizika při práci,
• přizpůsobit chování při práci rizikům,
• pozitivní vnímání bezpečnostních předpisů.

První tematický okruh třetí části má být věnován objasnění co to je posuzování rizik, nutnosti aktivní spolupráce všech zaměstnanců při identifikaci nebezpečí (zaměstnanci nejlépe znají jednotlivé problémy pracoviště) a učení se vnímavosti na rizika.

Druhý okruh závěrečné části školení se má věnovat motivaci zaměstnanců k spolupráci při hodnocení rizik (apel na jejich život a zdraví; nesnadné uplatnění invalidů na trhu práce) a možnostem spolupráce (např. způsobu, jak oznámit zjištěné dosud neidentifikované nebezpečí nebo vzniklou skoronehodu). Výklad má být doplněn cvičením, v rámci kterého účastníci na příkladech jednoduchých předmětů, např. na igelitové tašce nebo sklenici či nůžkách, hodnotí, čím je předmět nebezpečný, co může způsobit a jaká opatření je nutné přijmout. Je možné zvolit i vhodnější alternativu, na fotografii z pracoviště, jež zobrazuje konkrétní pracovní situaci, určit, která rizika zaměstnanci rozpoznávají.

Poslední okruh třetí části má být věnován bezpečnostním předpisům, tedy nejen právním, ale i ostatním předpisům k zajištění BOZP (technické normy, pracovní postupy, návody výrobců atd.). To, že zaměstnanci musejí znát požadavky právních předpisů, které se týkají jejich práce, neznamená, že je musejí umět odříkat, ale že vědí, co požadují a chovají se podle toho. Právní předpisy používají „právní jazyk“, proto je potřeba vysvětlovat praktickou aplikaci předpisů, a to hlavně na příkladech. Účastníci mají být cvičeni v porozumění právním textům. Ustanovení bezpečnostních předpisů je nutné vnímat jako standardizovaná opatření na všeobecně známá rizika a nebezpečí.

Metodika považuje za vhodné ještě otevřít diskusi o tom, co zaměstnance může motivovat při účasti školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, co má pozitivní a co naopak negativní vliv na jejich pozornost (zpětná vazba o způsobu realizace zákonných školení).

Na závěr motivačního školení je vhodné zjistit, zda účastníky oslovilo, zda v nich vzbudilo odhodlání věnovat větší pozornost vzdělávání se v oblasti BOZP, jakož i aktivní zapojení se do řešení otázek BOZP a prevence rizik. Zpětná vazba je velmi důležitá. V rámci ní je také možné se dotázat na vhodné úpravy obsahu motivačního školení.

Názory zaměstnanců a jejich náměty je nutné následně projednat s vedením zaměstnavatele. Případně alespoň o nich vedení informovat, např. zprávou ze školení, a tím ho motivovat k zlepšení poměrů na pracovišti. Při poskytnutí informací musí být zachována anonymita diskutujících, neboť je nutné neztratit důvěru pracovníků pro budoucí informování o problémech řízení BOZP na pracovišti.

Obsah motivačního školení k prevenci rizik je možné upravovat podle různých potřeb. Je možné do něj zahrnout například i politiku a cíle BOZP. To opravdu záleží jen na potřebách zaměstnavatele.