Nemoc, podpora v nezaměstnanosti a zdravotní pojištění

Vydáno: 11 minut čtení

Zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé se z různých úhlů pohledu musejí zabývat situacemi, ve kterých hraje roli nemoc zaměstnance v přímé souvislosti s evidencí osoby na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání s nároky na jeho hmotné zabezpečení. Jelikož je právní úprava zdravotního pojištění bezprostředně navázána na spoustu dalších právních předpisů, v tomto případě zejména na zákon o zaměstnanosti a zákoník práce, mají tyto skutečnosti dopady i ve zdravotním pojištění.

Nemoc jako překážka vůči Úřadu práce

Podle zákona o zaměstnanosti se uchazečem o zaměstnání nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou:

  • je uznána dočasně neschopnou práce,
  • pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu,
  • je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Nastane-li situace, že osoba skončí zaměstnání a hned následující den onemocní, pak:

  • je nemoc překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání,
  • nemůže osobně žádat Úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání,
  • nemůže být zařazena do evidence a požádat o podporu v nezaměstnanosti.

Onemocnění v ochranné lhůtě

Onemocní-li zaměstnanec ještě v ochranné lhůtě, pak platí zejména tyto zásady:

  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se neposkytují po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění,
  • do podpůrčí doby se nezapočítává doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění,
  • po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění se zastavuje doba poskytování podpory v nezaměstnanosti,
  • po skončení nemoci se obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti až do uplynutí podpůrčí doby 5, 8 a 11 měsíců (v závislosti na věku).

Poskytování dávek nemocenského pojištění tak nemá vliv na délku podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti.

Onemocnění po uplynutí ochranné lhůty

Jestliže již uplynula ochranná lhůta, uchazeč o zaměstnání nebude mít nárok na nemocenské dávky. Po dobu nemoci mu tak bude do vyčerpání celé podpůrčí doby poskytována podpora v nezaměstnanosti, bude-li mít na ni nárok.

Nekolidující zaměstnání

Podle znění ustanovení § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nebrání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání:

  1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhl polovinu minimální mzdy, nebo
  2. výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhla polovinu minimální mzdy.

Platí, že v případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Ve smyslu výše uvedeného se jedná o tzv. nekolidující zaměstnání, což znamená, že není ve střetu („v kolizi“) evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem nepřesáhne za stanovených podmínek polovinu minimální mzdy.

Krátkodobé zaměstnání

Krátkodobé zaměstnání je takové zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním. Úřadem práce je zprostředkováno nejdéle na dobu tří měsíců, pokud odpovídá zdravotnímu stavu uchazeče a není překážkou pro vedení v evidenci.

Nárokové dávky

Na rozdíl od výše uvedeného se podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci (je-li na tyto nárok) poskytují z titulu výkonu nekolidujícího zaměstnání a krátkodobého zaměstnání, a to až do vyčerpání celé podpůrčí doby.

Ve zdravotním pojištění

Období nemoci a poskytování dávek nemocenského pojištění ať už v průběhu zaměstnání, při jeho skončení, nebo v souvislosti s onemocněním bývalého zaměstnance v ochranné lhůtě či evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadě práce zaujímají ve zdravotním pojištění zvláštní roli.

Období nemoci snižující minimální vyměřovací základ zaměstnance (pracovní smlouva)

Pokud zaměstnanec nepracuje z důvodu nemoci celý kalendářní měsíc, platí v této souvislosti pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění následující:

  • vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto měsíci 0 Kč, pojistné se tedy neodvádí (kdyby však byla zaměstnanci do takového měsíce zúčtována odměna třeba 5 000 Kč, odvedlo by se z této částky odměny pojistné - dopočet do minimálního vyměřovacího základu se neprovádí),
  • takového zaměstnance započítává zaměstnavatel do celkového počtu zaměstnanců v Přehledu měsíčně předkládaném zdravotní pojišťovně jako zaměstnanou osobu s nulovým vyměřovacím základem,
  • nemoc zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro účely kontroly však musí být období nemoci prokazatelně zdokladováno (kopií neschopenky),
  • bez ohledu na nemoc má pojištěnec řešen pojistný vztah proto, že zaměstnání trvá (není ukončeno).

Pokud nemoc zaměstnance trvá po část kalendářního měsíce, postupuje zaměstnavatel při stanovení jeho vyměřovacího základu podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy musí být při odvodu pojistného přihlédnuto k poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Ta se stanoví za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl, a musí být při odvodu pojistného dodržena. Takže například v případě nemoci zaměstnance od 14. 3. do 24.3.2018 musí činit vyměřovací základ zaměstnance za březen alespoň 7 870,96 Kč za 20 kalendářních dnů výkonu práce v tomto měsíci [(20: 31) x 12 200], tedy mimo období nemoci.

Činí-li vyměřovací základ zaměstnance v kalendářním měsíci roku 2018 alespoň 12 200 Kč, pak není pro zaměstnavatele důležité, jak dlouho nemoc v tomto měsíci trvala. Pokud je sjednána některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnanec je nemocen a příjem poklesne pod částku rozhodnou pro vznik zaměstnání (alespoň 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti nebo více než 10 000 Kč u dohody o provedení práce), resp. je nulový, pak musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena.

„Státní kategorie“ zdravotního pojištění

Je-li bývalý zaměstnanec příjemcem dávek nemocenského pojištění, tedy například onemocní v ochranné lhůtě, pak zaměstnavatel na základě této skutečnosti sděluje (resp. může sdělit - viz dále) zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání těchto dávek. Tímto postupem je pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak bývalého zaměstnance (pojištěnec má v rámci kalendářního měsíce, resp. měsíců řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu). Kdyby pojištěnec pobíral nemocenské dávky například od 14.12.2017 do 15.5.2018, měl by vyřešen pojistný vztah pro měsíce prosinec až květen, za zbylé kalendářní dny měsíců prosince 2017 a května 2018, kdy dávky nepobíral, by zdravotní pojišťovně nic neoznamoval a ani nedoplácel.

Nemoc v souvislosti se skončením zaměstnání

Onemocní-li zaměstnanec v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru, slouží k oznámení pobírání nemocenských dávek kódy „N“ a „K“, jejichž prostřednictvím zaměstnavatel vymezí období, ve kterém je za pojištěnce plátcem pojistného stát. V souvislosti s nemocí zaměstnance v ochranné lhůtě (resp. při skončení zaměstnání) sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně období pobírání nemocenských dávek tehdy, je-li mu tato skutečnost známa. Pokud oznámí zdravotní pojišťovně počátek pobírání těchto dávek kódem „N“, pak by si měl každopádně pohlídat i oznámení ukončení jejich pobírání kódem „K“ (například dohodou se zaměstnancem, kontaktem s příslušnou OSSZ apod.), zkrátka takovému případu je zapotřebí věnovat individuální pozornost. Tento postup zaměstnavatele nezbavuje pojištěnce povinnosti oznamovat zdravotní pojišťovně počátek a konec nároku na platbu pojistného státem.

Evidence uchazeče o zaměstnání

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na Úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele zdravotní pojišťovně (kódem „P“) skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem „I“. K ukončení této kategorie se pak používá kód „J“. Praktické použití těchto kódů je následující:

„I“ - použije se (vždy společně s kódem „P“) při přihlášení zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání.

„J“ - použije se při skončení evidence uchazeče o zaměstnání.

Varianty, které mohou nastat:

  • zaměstnanec skončí zaměstnání a zároveň je vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání: zaměstnavatel použije k příslušnému datu současně kódy „O“ a „J“,
  • zaměstnanec skončí zaměstnání (resp. zanikne mu z titulu tohoto zaměstnání účast na zdravotním pojištění), nadále je však evidován jako uchazeč o zaměstnání: zaměstnavatel pouze oznámí zdravotní pojišťovně kódem „O“ ukončení zaměstnání,
  • zaměstnanec ukončí v průběhu zaměstnání evidenci uchazeče o zaměstnání: zaměstnavatel oznámí zdravotní pojišťovně kódem „J“ ukončení evidence ve „státní“ kategorii.

V praxi je nekolidující zaměstnání výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a nárok na podporu již nemají. Reálně se tak může stát tato činnost „ekonomicky nezajímavou“ neboli příjem na základě nekolidujícího zaměstnání může být nižší než podpora v nezaměstnanosti. Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od Úřadu práce.

Pokud je pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání nebo je zaměstnán formou tzv. nekolidujícího zaměstnání, pak za každou takovou osobu obdrží systém veřejného zdravotního pojištění platbu pojistného od státu, v roce 2018 se měsíčně jedná o částku 969 Kč.

Právní předpisy citované v článku

(předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

Související dokumenty

Související pracovní situace

Výkon práce pro účely dovolené
Doba pojištění (příspěvková, povinná)
Doba pojištění (příspěvková, dobrovolná)
Náhradní doba důchodového pojištění, vyloučená doba
Odchod do starobního důchodu
Odchod do „předčasného“ starobního důchodu
Odchod do invalidního důchodu
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Ošetřovné
Dovolená po mateřské dovolené
Výkon práce pro účely dovolené
Dávka otcovské poporodní péče, tzv. otcovská
Dlouhodobé ošetřovné
Kontrola dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce
Nemocenské – poskytování po uplynutí podpůrčí doby
Nemocenské
Určení daňové rezidence dle SZDZ
Závislá činnost a SZDZ
Poměrná část mzdy při DPN zahrnující dny svátků
Prohlášení poplatníka k uplatnění měsíčních slev na dani
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela)

Související články

Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Dopady legislativních změn do zdravotního pojištění od 1. 1. 2019
Zdravotní pojištění po 1. lednu 2019 v kostce
Zdravotní pojištění - porovnání právního stavu v roce 2017 a 2018
Ochranná lhůta ve zdravotním pojištění
Jak s nemocí zaměstnance ve zdravotním pojištění?
Jeden den ve zdravotním pojištění v roce 2016
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2022
Nová minimální mzda a postupy ve zdravotním pojištění
Změny ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2021
Subjekty bez minima ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - pracovní smlouvy a dohody
Vybrané příjmy a specifika zdravotního pojištění
Výkon funkce a zdravotní pojištění
Vliv zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění - více příjmů zaměstnance a minimální vyměřovací základ
Jak se mohou zaměstnavatelé vyvarovat nejčastějších chyb ve zdravotním pojištění
Zdravotní pojištění: když zaměstnanec podniká
Zdravotní pojištění a odvod pojistného zaměstnavatelem s dopočtem a doplatkem do minima
Význam minimální mzdy ve zdravotním pojištění
Vyměřovací základ, souběžné příjmy a "státní kategorie" zdravotního pojištění v roce 2020

Související otázky a odpovědi

hrubá mzda a zdravotní pojištění
Minimální vyměřovací základ zdravotní pojištění
Krácení minimálního vyměřovacího základu u zdravotního pojištění - překážky zaměstnance
Provize z obratu v době dočasné pracovní neschopnosti
Zdravotní pojištění po ukončení PP
Výpověď ze strany zaměstnavatele - prodloužení výpovědní doby o dobu nemoci
Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění, OSVČ hlavní a pracovní poměr
Sociální a zdravotní pojištění z funkční odměny předsedy představenstva
Odvod zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu
Prohlášení poplatníka, Zdravotní pojištění
Dohoda o pracovní činnosti a dočasná pracovní neschopnost (DPN)
Dlouhodobé onemocnění OSVČ – zdravotní a sociální pojištění
Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění - poživatel invalidního důchodu
Zdravotní pojištění u zaměstnankyně pečující o dítě do 7 let věku
Zdravotní pojištění a překážky na straně zaměstnance
Neplacené volno
Neomluvená absence a krácení dovolené
Minimální zdravotní pojištění
Pracovní úraz
Odměna členům komise při konání referenda a zdravotní pojištění