Státní pojištěnec v zaměstnání a podnikání: aktuální pravidla zdravotního pojištění

Pojištěnec v několika kategoriích současně

Souběh zaměstnání s výkonem samostatné výdělečné činnosti je běžnou formou pracovních aktivit. Jaké podmínky ale platí při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát? Musí takto podnikající osoba platit zálohy na pojistné? A kdo oznamuje zdravotní pojišťovně „státní kategorii“? 

Je pravdou, že nejprve v období přípravy na budoucí povolání a poté u navazující ekonomické činnosti se pojištěnec může ocitnout v několika kategoriích zdravotního pojištění, a to i souběžně. Například student může zároveň pracovat třeba formou brigády nebo i v dlouhodobějším pracovněprávním vztahu, případně může ještě podnikat. Zaměstnanci si různými formami podnikatelsky přivydělávají, ženy (nebo i muži) pečují o dítě, pojištěnci je přiznán některý z důchodů, výjimkou není práce v zahraničí atd. Takové situace bývají legislativně složitější a zaměstnavatelé nebo pojištěnci musejí postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, jinak jim hrozí sankce ve formě vzniku dlužného pojistného a penále anebo může být provinilci uložena pokuta za porušení některé z povinností. A mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát, řadíme například poživatele důchodu.

Situace z praxe     

Pojištěnec ukončil zaměstnání, přičemž je již několik let poživatelem starobního důchodu. Současně ještě delší dobu podniká. Při souběhu se zaměstnáním nebylo do konce roku 2025 jeho povinností platit zálohy a pojistné vždy doplatil jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu. Změnila se nějak skončením zaměstnání situace OSVČ, a to i ve vazbě na změny účinné od 1. ledna 2026?   

Poživatele (nejen starobního) důchodu řadíme ve zdravotním pojištění mezi osoby, za které je plátcem pojistného stát. Tato osoba platí pojistné na zdravotní pojištění pouze tehdy, pokud je zaměstnána (platby probíhají prostřednictvím zaměstnavatele), nebo je z pohledu zdravotního pojištění považována za osobu samostatně výdělečně činnou. Osoby, pro které jako „státní pojištěnce“ platí dále uvedené podmínky, naleznete vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kdy novou skupinu představují od 1. ledna 2026 dle písmene k) osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku.

Oznamování „státní kategorie“ zaměstnancem – potvrzení zaměstnavatele

Při zaměstnávání poživatelů důchodu se tedy jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání kód „P“.

Pokud důchodce skončí zaměstnání a nadále je poživatelem důchodu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“.

Podle podmínek platných od 1. 1. 2026 je pojištěnec povinen sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, a pokud je pojištěncem podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. (tj. je evidován v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát), sděluje i tuto skutečnost. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny, nebo stane-li se nebo přestane-li být pojištěncem podle § 7 odst. 1 cit zákona v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne vzniku skutečnosti, která nastala. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci (zaměstnanci) písemně potvrdit.

Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením skutečností vyjmenovaných v § 12 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. Vždy však může zaměstnavatel o prominutí vyměřeného penále požádat.

V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že zaměstnavatel je zcela zodpovědný za správné stanovení vyměřovacího základu zaměstnance. Z tohoto důvodu určitě může (ba dokonce musí) požadovat po zaměstnanci dokladování příslušné skutečnosti, tedy předložení dokladu o počátku a ukončení, resp. o existenci, „státní kategorie“.

Podmínky při placení pojistného

Stanovení vyměřovacího základu jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování není navázáno na účast na nemocenském pojištění. Významné zvýhodnění poživatelů důchodu při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé ani OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je:

• u zaměstnance dosažený příjem, tedy v roce 2026 částka i nižší než 22 400 Kč (za kalendářní měsíc);
• u OSVČ sazba 50 % daňového základu (za kalendářní rok), od 1. 1. 2026 bez povinnosti placení záloh.

Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc (resp. u OSVČ po celý kalendářní rok).

Naopak, není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost vliv:

• u zaměstnance na zajištění odvodu pojistného zaměstnavatelem nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu ;
• u OSVČ na dodržení minimálního vyměřovacího základu za takový měsíc včetně nutnosti zaplacení alespoň minimální zálohy.

Pokud je pojištěnec poživatelem důchodu po celý kalendářní měsíc, pak zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu a případná samostatná výdělečná činnost zaměstnance není pro něj důležitá, resp. jí nemusí věnovat pozornost. Především však musí mít zaměstnavatel k dispozici doklad opravňující jej k odvodu pojistného z příjmu nižšího, než je stanovené minimum, kterým je u poživatele důchodu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. U osoby invalidní ve třetím stupni postačuje posudek o této invaliditě.

Zálohy OSVČ a (případné) doplatky pojistného

Jednou ze základních povinností osoby samostatně výdělečně činné je platit zálohy na pojistné, nicméně právní úprava zdravotního pojištění připouští situace, kdy není povinností podnikatele tyto zálohy platit.

OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy je zároveň zaměstnancem a své zdravotní pojišťovně prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. V těchto případech se pojistné uhradí do 8 dnů po podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále je Přehled). Jiným důvodem, kdy OSVČ není povinna platit zálohy je například skutečnost, že OSVČ byla po dobu celého kalendářního měsíce uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů, anebo se jedná o OSVČ, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3a z. č. 592/1992 Sb.

Vždy platí, že podáním Přehledu zdravotní pojišťovně probíhá roční zúčtování, kdy doplatek pojistného provede OSVČ:

• pro kterou platí ve zdravotním pojištění minimum tehdy, pokud je úhrn zaplacených záloh nižší než vypočtená celková částka pojistného;
• pro kterou naopak neplatí ve zdravotním pojištění minimum v situaci, kdy při je neplacení záloh vykázán kladný daňový základ, tj. s povinností provedení příslušného doplatku.

Doplatek neprovádí OSVČ v případě, kdy úhrn zaplacených záloh převyšuje celkovou výši pojistného jako povinnou platbu. A žádný doplatek by nehradil třeba poživatel důchodu tehdy, když zálohy relevantně neplatil a za kalendářní rok by byl takzvaně „v minusu“, tedy při záporném daňovém základu.  

Oznamovací povinnost pojištěnce

I když je pro pojištěnce jeho samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, musí být u zdravotní pojišťovny přihlášen jako OSVČ. Za porušení této důležité povinnosti může být pojištěnci uložena pokuta až 10 000 Kč. A Přehled se podává třeba i tehdy, když je vyměřovací základ v nulové hodnotě za podmínky, že pojištěnec je (třeba jen po část roku) evidován u zdravotní pojišťovny jako OSVČ.