Rizika a příležitosti kognitivní automatizace

Vydáno: 29 minut čtení

Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.

Pokročilá robotika, umělá inteligence a automatizace úkolů

Povaha práce se během posledních desetiletí změnila a tempo změn se pravděpodobně dále zrychlí. Informační a komunikační technologie (ICT) hrají na pracovišti stále větší roli. Ve Finsku téměř 75 % zaměstnanců používá při své práci počítač a každý třetí z nich tráví u počítače více než čtyři hodiny. V servisních, prodejních a pečovatelských službách se využití informačních technologií za posledních 10 let zdvojnásobilo. [1]

Zavádění nových systémů a technologií, jako je umělá inteligence (AI) nebo pokročilá robotika, má potenciál změnit řadu aspektů souvisejících se způsobem, jakým je navržena a vykonávána lidská práce. Pracovní síla stárne, pracovní postupy se mění, a přechod k poskytování informací a služeb vyžaduje od zaměstnanců nové dovednosti. [1]

Nové technologie ovlivňují to, jak lidé pracují. Technologie může nabídnout nové způsoby, jak upravit prostředí tak, aby bylo více kompatibilní s lidskými schopnostmi. Nové technologie mohou poskytnout příležitosti ke zlepšení schopnosti jednotlivce učit se a vykonávat kognitivní úkoly, a to i ve stáří a v extrémních podmínkách. [1]

V důsledku automatizace, robotizace a umělé inteligence však mohou někteří pracovníci také trpět stresem kvůli nedostatku úkolů, například nemají dost práce, jejich práce je monotónní nebo jejich práce nevyžaduje, aby používali své kognitivní dovednosti. [1]

I když nové technologie umožňují zlepšení schopností a dovedností jednotlivce, tyto technologie by neměly být považovány za alternativy ke zlepšení špatných pracovních podmínek, tj. pohodu a zdraví zaměstnanců je stále zapotřebí považovat za klíčovou složku práce. [2]

Kognitivní funkce podléhají svým limitům stejně jako fyzikální vlastnosti. Ani ten nejšikovnější žonglér nedokáže vyhodit deset jablek do vzduchu a všechna je chytit jen dvěma rukama. Hranice funkční kapacity mozku však nejsou viditelné a obvykle je nelze vědomě rozpoznat. [2]

Proto je nezbytné uplatňovat spolehlivé znalosti o těchto aspektech lidských vlastností, abychom mohli zajistit, že nebudou při práci „zahlceny“. Je důležité poznamenat, že kognitivní omezení budou mít méně významný dopad na výkon, pokud se daný úkol naučí na takové úrovni, že se z něj stane automatizovaná dovednost, protože automatizované procesy nezatěžují omezenou kapacitu pozornosti a pracovní paměti. [2]

Používání počítačů však nemusí nutně snižovat kognitivní zátěž. Ve skutečnosti mohou problémy s použitelností informačních technologií narušit výkon. Rostoucí počet pracovních rozhraní vytváří nové kognitivní požadavky na zaměstnance, tj. pracovníci se musí naučit několik druhů aplikací a používat různé systémy. Mnoho úloh vyžaduje také „přepínání“ mezi několika aplikacemi. [2]

Cílem kognitivní ergonomie je navrhovat pracovní podmínky a prostředí, které zlepšují kognitivní funkce a lidskou výkonnost při práci, a v důsledku toho zvyšují produktivitu, bezpečnost a zdraví při práci. Kognitivní funkce však mají své limity, tj. v mnoha případech mají lidské bytosti omezenou schopnost vnímat, soustředit a rozdělovat pozornost, učit se, memorovat, rozhodovat se, řešit problémy a komunikovat. Na druhou stranu, schopnost lidí přizpůsobit se za účelem plnění různých úkolů je výjimečná. Při navrhování pracovních podmínek je tak zapotřebí udělat kompromis mezi dovednostmi a omezeními. Lidé jsou schopni překonat mnoho kognitivních omezení prostřednictvím učení, ale to vyžaduje čas. [2]

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER)

V Evropském průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2019 byla za nově vznikající problematiku v rámci BOZP jasně označena digitalizace. Navzdory rostoucí míře využívání robotů, laptopů, chytrých telefonů nebo nositelných zařízení však na méně než jednom ze čtyř pracovišť (24 %) probíhají diskuse o možném dopadu tě

Související dokumenty

Související články

Zdraví škodlivé pracovní prostředí a příplatky za něj
Revoluční rok 2022 končí, je čas na bezpečnostní bilancování
Expozice karcinogenním látkám vznikajícím během pracovního procesu
BOZP v digitalizovaném světě
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Azbest a zdraví
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Prediktivní ukazatele výkonnosti pro trvalé zlepšování BOZP
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Elektromagnetická kompatibilita zdravotnických elektrických přístrojů
Genderová problematika v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví
Nové formy systémů monitorování a řízení pracovníků
Nová pojetí systému managementu pohledem normy ISO 45001
Znalostní systém prevence rizik v BOZP
Inteligentní systémy pro monitorování BOZP
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Expozice karcinogenům na pracovištích
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Pes na pracovišti
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Povinné školení řidičů
Ohrožení nemocí z povolání
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy