Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební práce probíhají v mnoha různých pracovních prostředích a pracovních podmínkách, což má vliv na množství vyskytujících se pracovních rizik. Mezi hlavní bezpečnostní rizika na staveništích patří práce ve výškách a ve výkopech.
Stavební dělníci však nejsou vystaveni pouze bezpečnostním rizikům, ale i zdravotním, které mohou způsobit vážná onemocnění, která mají negativní vliv na samotného zaměstnance, podnik i společnost. Jedním z těchto zdravotních problémů, které se ve stavebnictví mohou vyskytovat častěji, a to vzhledem k povaze práce, jsou onemocnění pohybového aparátu, neboli muskuloskeletální poruchy.
1. Změny v organizaci práce a muskuloskeletální poruchy
Muskuloskeletální poruchy (MSD) jsou nejčastějším zdravotním problémem spojeným s prací v Evropské unii. MSD se dotýkají zaměstnanců všech odvětvích a povoláních. Kromě negativních účinků na samotné zaměstnance vedou i k vysokým nákladům pro podniky a společnost.
Strategický rámec pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2014–2020 definuje MSD jako jednu z hlavních výzev, kterou je zapotřebí řešit. V tomto dokumentu se konkrétně uvádí, že „Zvláštní pozornost by měla být věnována řešení dopadů změn v organizaci práce na fyzické a duševní zdraví.“ [1]
Opakované vystavení faktorům ergonomických rizik může mít za následek onemocnění pohybového aparátu souvisejícího s prací. Jedná se o jedno z nejzávažnějších a nejrozšířenějších onemocnění související s prací, které způsobuje velkou finanční zátěž pro jednotlivce, podniky a společnost.
Ergonomická rizika jsou svojí povahou složitá a mnohorozměrná, a v případě, když se vyskytnou na pracovišti, mohou přímo způsobit nebo zhoršit již dřívější špatný zdravotní stav zaměstnance. Různé druhy práce přinášejí velmi rozdílné expozice. Rovněž je zapotřebí vzít v úvahu i věkové odlišnosti, odlišnosti životního stylu a genderové odlišnosti.
Druhou výzvou, které by měla být věnována patřičná pozornost, jsou psychosociální rizika a pracovní stres, který v současnosti patří mezi nejrychleji rostoucí problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Více než polovina zaměstnanců EU hlásí, že stres je na jejich pracovišti běžný, a čtyři z deseti si myslí, že se neřeší správně.
Stres na pracovišti má rovněž vážný dopad na produktivitu:
- způsobuje přibližně polovinu zameškaných pracovních dní, protože absence jsou poměrně dlouhé,
- stres zapříčiňuje sníženou výkonnost v práci a může vést až k pětinásobku nehod,
- fluktuace zaměstnanců přibližně z pětiny souvisí se stresem v práci. [2]
Pandemie COVID-19 poukázala na zásadní význam zdraví, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V současnosti probíhá veřejná konzultace o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci (na období 2021–2027).
Tato iniciativa si klade za cíl udržet a zlepšit vysokou úroveň BOZP zaměstnanců v EU, a přispět k přípravě na nové krize a hrozby. Iniciativa identifikuje klíčové cíle a stanoví strategický rámec, aby povzbudila země EU a zúčastněné strany ke spolupráci na společných prioritách. O názory na budoucí strategický rámec EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci (na období 2021–2027) je možné se podělit do 1. 3. 2021 na stránkách EU-OSHA.
Evropská komise předloží nový strategický rámec Evropské unie pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci v rámci svého pracovního programu na rok 2021 s názvem Vitální Unie v křehkém světě. [3]
Ergonomická rizika jedna z priorit EU
Ve sdělení Komise „Bezpečnější a zdravější práce pro všechny – Modernizace právních předpisů a politiky EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ (z roku 2017) se uvádí, že „Vystavení faktorům ergonomických rizik představuje v současné době jeden z hlavních problémů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v EU.“ [2]
Předcházení tomu, aby zdraví zaměstnanců bylo negativně ovlivněno MSD, a podpora zdravého pohybové