Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka

Vydáno: 35 minut čtení

Článek se zabývá problematikou vibrací, v jejichž vlivu se nachází člověk. Vibrace jsou považovány za rizikový faktor, který vystavuje lidský organismus zátěži promítající se do narušování pohody a poškozování zdraví člověka. Třeba je však odlišit od aplikace vibrací v medicinské praxi v rámci rehabilitačních procedur (masáže, vodní vířivka apod.). Expozice člověka intenzivním dlouhodobým vibracím může svým negativním působením přispět ke vzniku onemocnění, což posuzováno podle platné legislativy, jako nemoc z povolání nebo ohrožení nemoci z povolání.

Vibrace je možno z fyzikálního hlediska charakterizovat jako mechanické kmitání a chvění pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem své rovnovážné polohy. Vibrace, jakožto rizikový faktor pracovního prostředí, se vyskytují v mnoha odvětvích lidské činnosti a jsou úzce spjaty s naším běžným životem. Aniž si to uvědomujeme každý z nás je vibracím nějakým způsobem vystavován. Ať už dobrovolně, za účelem příjemného prožitku (poslech hudby, masážní nebo lékařské procedury využívající vibrace atd.), či nedobrovolně (jízda dopravními prostředky, působení v blízkosti stavenišť či jiných lokací s nadměrným výskytem vibrací, při práci s ručními nástroji, ručními elektrickými zařízeními, stroji atd.). Tehdy, jedná-li se o subjektivně nepříjemný pocit způsobený vibracemi, pak jejich negativní vliv na lidský organismus nelze přehlížet.

V pracovním prostředí, kde se rizikový faktor vibrací vyskytuje, bývá příčinou nepohody nebo závažných onemocnění. Každoročně v České republice v důsledku nadměrné expozice vibracím jsou evidovány případy vzniku nemocí z povolání nebo jejím ohrožení. Vzhledem k tomuto faktu je zapotřebí se problematikou vibrací neustále zabývat a uplatňovat nejnovější vědecké poznatky s posláním, že bude možno nadměrnou expozici vibracemi eliminovat nebo alespoň snižovat na přijatelnou míru a to v souladu s platnými legislativními ustanoveními, kde je stanovena povinnost zabezpečit, aby nebyly překračovány přípustné hygienické limity pro exponované vibrace.

1. Vibrace přenášené na člověka

Přenos vibrací povahy mechanického kmitání nebo chvění na člověka se posuzuje především z hlediska jejich vlivu na pohodu a zdraví. Stejně tak jako v případě hluku je pro mechanické vlnění charakteristický přenos energie. V nejobecnějším přiblížení můžeme na člověka pohlížet jako na mechanickou soustavu složenou z dílčích hmot, tuhostí a mechanických odporů. Při působení vibrací je však pro člověka charakteristická interakce se zdrojem vibrací. Je zjevné, že úroveň vibrací přenášených na člověka je výrazně ovlivněna reakcí organismu, polohou těla a končetin vzhledem ke směru vibrací, místem a velikostí plochy, přes kterou se vibrace přenášejí do lidského organismu a silami, které během expozice vibracím člověk vyvíjí.

Zvláštní pozornost si zasluhují mechanické rázy, vyvolávající otřesy lidského organismu. Na rozdíl od proměnných vibrací se během mechanického rázu vyvíjejí v lidském těle změny vedoucí posléze i k velkému poškození (projevu nemoci).

V případě působení expozice intenzivních vibrací vyvolávají vždy nepříznivou odezvu lidského organismu. Při dlouhodobé expozici může dojít k trvalému poškození zdraví. Rozlišujeme vibrace působící jako celkové (vstoje, vsedě, vleže) a místní (horní končetiny -ruce). Největší zdravotní riziko představují v současnosti vibrace přenášené na horní končetiny při práci s různými vibrujícími nástroji. Expozice vibracím je výrazně ovlivněna faktory fyzikálními (pracovní kmitočet stroje, časový průběh a směr působení vibrací, denní a celková doba expozice aj.), biodynamickými (tělesná konstituce, hmotnost, poloha těla a končetin, obsah styčné plochy, velikost vyvozovaných sil aj.) a individuálními (predispozice k rychlému vzniku onemocnění z vibrací, kouření, léky, údržba nářadí aj.).

Podle způsobu přenosu dělíme vibrace na:

  1. Celkové horizontální nebo vertikální vibrace, posuzované v kmitočtovém rozsahu 0,5 Hz až 80 Hz.
  2. Vibrace přenášené na ruce, posuzované v kmitočtovém rozsahu od 8 Hz do 1000 Hz.
  3. Vibrace přenášené zvláštním způsobem, na hlavu, páteř, rameno atp. posuzované v kmitočtovém rozsahu od 1 Hz do 1000 Hz.
  4. Celkové vertikální vibrace o kmitočtu nižším než 0,5 Hz, které vyvolávají nemoci z pohybu.
  5. Celkové vibrace v budovách, posuzované v kmitočtovém rozsahu od 1 Hz do 80 Hz.

Vibrace a rázy vnímá člověk pomocí centrálně nervové soustavy, která ovlivňuje celkovou psychosomatickou citlivost. Ta je ovlivněna celou řadu faktorů. Jedná se o komplexní fyziologický a psychologický vjem zprostředkovaný velkým počtem různých receptorů.

Přehled faktorů ovlivňujících expozici člověka vibracím

  1. Směr přenášených vibrací,
  2. metoda práce, zručnost obsluhy,
  3. věk jednotlivce, tělesné dispozice, zdravotní stav,
  4. délka intervalu, po který je člověk vibracím vystaven, počet přestávek,
  5. síla stisku ruky, opěrná síla v rukách,
  6. polohy rukou, nohou, úhly pokrčení v loktech, v kolenou, předklon těla, apod.,
  7. vnější podmínky – klimatické, hlukové a jiné rušivé elementy,
  8. látky, které ovlivňují krevní oběh – nikotin, kofein, apod.

Vibrace v profesionální praxi vznikají v důsledku vybuzení dynamických sil při provozu jakéhokoliv stacionárního nebo mobilního strojního zařízení používaného v řadě průmyslových oborů (např. strojírenství, hutnictví, hornictví, stavebnictví), zemědělství, dopravě atd. Nejčastějším projevem zdrojů vibrací m

Související dokumenty

Související články

Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Expozice karcinogenům na pracovištích
Evropa a její boj s rakovinou z povolání
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Horká léta na pracovištích
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Rizika pracovního prostředí v Moravskoslezském kraji
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Psychosociální rizika
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Předcházení stresu na pracovištích
Není to jen prach, je to oxid křemičitý

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Šetření nemocí z povolání
Ohrožení nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Učitel na lyžařském kurzu
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek

Související předpisy

272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
107/2013 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
262/2006 Sb., zákoník práce