Muskuloskeletální poruchy související s prací jsou u pracovníků v Evropě velmi časté. Jistě také proto kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022 pořádaná agenturou EU-OSHA bude tentokrát pod názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“, jejíž vyhlášení je plánováno na říjen 2020.
Hlavním zdravotním problémem souvisejícím s prací jsou bolesti zad, na nichž se významnou měrou podílí ruční manipulace s břemeny. Jak uvádí Evropská agentura pro BOZP v informačních materiálech a vyplývá to také ze směrnice Rady 90/269/EHS, u ruční manipulace s břemeny působí několik faktorů, které ji činí nebezpečnou, a proto zvyšují možnost zranění. Zvláště u poškození páteře souvisí tyto faktory se čtyřmi aspekty ruční manipulace s břemeny: břemeno – je příliš těžké, velké, obtížně uchopitelné, vratké apod., úkol – například příliš namáhavý, vyžaduje nepřirozené držení těla nebo pohyby, opakovanou manipulaci; prostředí – nedostatečný prostor, nevyhovující teplota, podlaha nebo pracovní povrch jsou nerovné a zahrnují manipulaci s břemenem na různých úrovních a individuální faktory – nedostatečná praxe, odborná příprava, zaškolení a zácvik nebo tělesné rozměry a způsobilost, např. výška, váha a síla, nevhodné oblečení či obuv, dřívější obtíže páteře apod.
Podmínky ruční manipulace s břemenem musí být součástí směrnice BOZP u zaměstnavatele, se kterou zaměstnanci musí být prokazatelně seznámeni. Zaměstnanci musí používat správné manipulační techniky, před zahájením práce musí být seznámeni, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné manipulaci.
U nás se problematikou manipulace s břemeny zabývá § 28 až 30 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Podle definice uvedené v § 28 nařízení vlády se ruční manipulací s břemenem rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.
Dále se zde hovoří o pracovních postupech, které musí být používány při ruční manipulaci s břemeny, aby se předcházelo úrazům způsobeným zejména přiražením břemene, jeho vysmeknutím, uklouznutím, zakopnutím při manipulaci s břemenem apod. Jsou zde uvedeny přípustné hygienické limity pro hmotnost ručně manipulovaného břemene při občasném zvedání a přenášení (u mužů je to při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg; u žen při občasném zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg). Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg, ženou 6 500 kg.
Výše uvedené hygienické limity pro hmotnost břemen se vztahují na situace, kdy s břemenem manipuluje jedna osoba. Jestliže s břemenem manipuluje více osob, je třeba hmotnost vycházející na jednu osobu rozpočítat podle jejich počtu.
Ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích, jsou uvedeny hygienické limity spojené s ruční manipulací s břemenem pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu a mladistvé.
Zaměstnanci často tahají nebo tlačí těžké náklady na vozíku. Setkala jsem se s případem řidiče – zaměstnance dopravní firmy, jehož zaměstnavatel nutí, aby zboží, které vozí, skládal a nakládal, jak u dodavatele, tak odběratele. Se zbožím manipuluje i prostřednictvím vozíků a palet, za směnu mu projde rukama podle jeho odhadu až 70 tun a domnívá se, že je zde překračován hygienický limit. Už pociťuje zdravotní potíže – bolí ho záda, ramena, klouby a podobně se cítí i jeho kolegové. Když si stěžovali nadřízenému, tak stížnost byla zamítnuta, že prý limit překročen není.
Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N, pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. Tato informace pracovníkům, kteří manipulují s břemeny, mnoho neřekne, proto se ptají, kolik kilogramů mohou na vozíku tahat nebo tlačit. Může se to orientačně zjistit tak, že se použije mincíř a zjištěná hodnota se přepočte na newtony (10 N = 1,0197 kg).
Jak má tedy zaměstnavatel ve výše uvedeném případě postupovat?
Především musí se zaměstnanci komunikovat, ať už osobně, nebo například prostřednictvím jejich zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnanci musí absolvovat školení BOZP a být informováni o tom, do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena.
Zaměstnavatel buď sám, nebo prostřednictvím odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik vyhodnotí rizika, což lze různými metodami. Lze hodnotit celkovou ergonomickou úroveň pracovního místa například pomocí checklistu nebo dotazníku. Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik, které zahrnují i ruční manipulaci s břemeny, vydal například Státní zdravotní ústav.
Na základě vyhodnocení rizik je v případě potřeby nutné maximálně snížit zátěž, například využitím elektrického nebo mechanického manipulačního zařízení, jako jsou dopravníky, vysokozdvižné vozíky nebo zdviháky.
V případě „našeho“ řidiče jde o fyzickou zátěž, jejíž hlavní součástí je manipulace s břemeny. Podle § 7 zákona č. 309/2006 Sb., jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, ke kterým fyzická zátěž patří, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.
Pokud dojde k překročení hygienických limitů, musí být práce přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
I v případě, kdy nebudou překročeny hygienické limity, se mohou vyskytnout další faktory, které manipulaci znesnadňují – špatné úchopové možnosti, výška nebo dálka, na jakou se břemena přenášejí, četnost manipulace.
Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje také posouzení vynakládaného energetického výdeje. Hygienické limity energetického výdeje při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou upraveny v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části A, tabulce č. 1. Nejčastěji používanou metodou, jak měřit energetický výdej, je celosměnové monitorování srdeční frekvence, což je potřeba změřit u více pracovníků. Hygienické limity hodnot srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., části A, tabulce č. 4.
U manipulace pomocí manipulačních vozíků se musí také zohledňovat faktory jako podmínky manipulace, například jestli pracovník vozík tlačí do kopce, typ vozíku nebo povrch.
Důležitá je také samozřejmě pracovní poloha, která může být přijatelná, podmíněně přijatelná nebo nepřijatelná. Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách a v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně stanovuje § 27 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh a podmíněně přijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4.
Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být rovněž přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Za nejvhodnější pracovní polohu se považuje střídání práce ve stoje a práce v sedě.
Také musí být dodrženy hygienické limity lokální svalové zátěže, tzn. zátěže malých svalových skupin při výkonu práce končetinami, kterou upravuje § 25 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 části B k tomuto nařízení vlády.
Podle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., kde se hovoří o měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, nyní nově pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) tohoto zákona. Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena.
Pokud se zaměstnanec domnívá, podobně jako v uvedeném případu, že při ruční manipulaci s břemeny nejsou dodržovány přípustné hygienické limity a ve firmě s ním nekomunikují, může se obrátit na krajskou hygienickou stanici místně příslušnou podle sídla firmy, případně na oblastní inspektorát práce.
Použitá literatura:
- Factsheet č. 73 EU-OSHA – Nebezpečí a rizika spojená s ruční manipulací s břemeny na pracovišti.