Problematika psychické zátěže, stresu a násilí na pracovišti

Vydáno: 22 minut čtení

Smysl a těžiště příspěvku není v přísném vědeckém obsahu, jak by si poměrně závažný problém zasluhoval, ale má poskytnout základní poznatky o projevech a důsledcích psychické zátěže, včetně se zmínkou o stresu a násilí, týkající se zejména vlivu ohrožujícího pohodu a zdraví člověka na pracovištích. Jde o psychosociální procesy v pracovních podmínkách ovlivňující stav psychiky a chování člověka.

V současné době jsou v pracovních podmínkách na člověka kladeny čím dál větší požadavky, které téměř vždy vyvolávají zátěž (fyzickou a psychickou) či stres jednotlivce popř. skupin. Psychická zátěž představuje jeden z nejzávažnějších a nejrozsáhlejších problémů, které se snaží řešit nejen odborníci na psychologii práce, tak ergonomové, hygienici, personalisti, manažeři či odborníci na pracovní lékařství.

V každé pracovní činnosti jde o spojené tělesné a duševní komponenty s tím, že v některých pracovních činnostech dominuje více práce svalů a je spojená s výdejem tělesné energie, kdežto v případě činnosti duševní, ta je spojená s příjmem a zpracováním informací. U duševní práce se významně promítají psychické funkce.

Poznámka

Psychickou zátěž je možno definovat jako proces psychického zpracovávání a vyrovnávání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí, přičemž prostředím se rozumí vše, co člověka obklopuje včetně společenských vazeb, událostí a požadavků na zpracování informací, kladoucích nároky na psychické funkce.

Psychická zátěž, která je jednou ze složek pracovní zátěže, je legislativně ošetřena. Třeba je ještě nutno zdůraznit, že procesy při odhalování, hodnocení a řešení psychické zátěže (stresu) na pracovišti kladou na jejich řešitele vysoké nároky. Násilí (fyzické i psychické) navíc dokresluje negativní sociální vztahy na pracovišti.

1. Pracovní činnosti v projevech zátěže psychické a stresu

Každá pracovní činnost představuje pro organismus člověka určitou zátěž. Tato zátěž může mít povahu fyzickou nebo psychickou. Zda tato zátěž je přiměřená, tzn. zda má pozitivní nebo negativní důsledky pro člověka je možno odvodit ze vztahu mezi připraveností a způsobilostí jedince pro daný úkol a požadavky a podmínkami práce, za nichž jeho plnění probíhá. Rozlišuje se zátěž nadlimitní (přetížení), kdy požadavky přesahují výkonovou kapacitu člověka a zátěž sublimitní (nevytížení), kdy při plnění úkolu člověk nevyužívá svůj pracovní potenciál.

Připraveností a způsobilostí pracovníka se rozumí nejen zvládání pracovních úkolů, ale trvalé vykonávání profesionální či jiné činnosti a jsou determinovány biologickou vybaveností člověka, tj. jeho kapacitou fyzickou, senzorickou a mentální, včetně úrovně získaných schopností a dovedností.

Psychické funkce při zátěži se aktivují podle prožívání situace a vlastního stavu organismu daného jednotlivce. Základem prožívání zátěže je percepce, tj. vnímání, cítění a hodnocení situace, resp. požadavků z hlediska náročnosti pro jednotlivce. Je tedy zjevné, že působení stejných vnějších vlivů nevyvolává u každého člověka stejnou odezvu.

V rámci psychické zátěže (podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) rozlišujeme zátěž senzorickou, mentální a emociální. Senzorická zátěž vyplývá z požadavků na činnost periferních smyslových orgánů a odpovědných struktur centrálního nervového systému, <

Související dokumenty

Související články

Psychosociální rizika
Psychosociální rizika při práci, 11. část
Psychosociální rizika při práci, 12. část
Stres a šikana jsou na pracovištích stále přehlíženy
Předcházení stresu na pracovištích
Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti
Projevy a posuzování vibrací v pracovním prostředí na zdraví člověka
Nebezpečí výbuchu při dopravě sypkých hmot se zaměřením na korečkové elevátory
Expozice karcinogenům na pracovištích
Staveniště je stále jedno z nejrizikovějších pracovišť
Horká léta na pracovištích
Posouzení spolehlivosti lidského činitele v pracovním systému
Syndrom vyhoření - fenomén 21. století
Zdravotní a bezpečnostní rizika ve stavebnictví
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Práškové lakování
Doba covidová, aneb evoluce BOZP u zaměstnavatele
Stres, pandemie a její vliv na bezpečnost práce
Nebezpečí výbuchu v průmyslových provozech - Skladování technických plynů
Ochrana před nanočásticemi v pracovním ovzduší
Recyklace elektroodpadu, příležitost nebo zdravotní riziko
Azbest a zdraví

Související otázky a odpovědi

Psychická zátěž u pedagogických pracovníků
Střídání práce a bezpečnostní přestávky při teplotě 40 °C na pracovišti
Šetření nemocí z povolání
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Práce ve 2. kategorii bez rizika a výstupní prohlídka (uklízečka)
Zaměstnávání žáka
Povinnost společnosti mít závodního lékaře
Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Praní pracovních oděvů
Školení první pomoci
Pracovní úraz
Učitel na lyžařském kurzu
Náhrada za ztrátu příjmu po skončení pracovní neschopnosti
Rozhodné období u odškodnění pracovních úrazů
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Dohoda o pracovní činnosti - lékařská prohlídka
Odbornost zaměstnance školícího na zařízení HYRA
Pracovnělékařská prohlídka
Frekvence lékařských prohlídek
Dohody u mladistvých a lékařská prohlídka

Související předpisy

361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
432/2003 Sb. , kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli