Pachové látky v ovzduší hodnocené normativně a jejich vliv na pocity a zdraví člověka

Vydáno: 30 minut čtení

V článku pojednávajícího o pachových látkách je posuzován jejich vliv, jak ze subjektivního (pocitového) tak objektivního (normativního) hlediska, promítajících se do podmínek životního prostředí člověka.

ÚVOD

V současné době je kladen velký důraz na zlepšování kvality ovzduší. Znečištění ovzduší pachovými látkami patří mezi vlivy, které mohou velice negativně ovlivnit kvalitu života v okolí jejich zdroje.

Zápach je nepříjemný čichový vjem, před kterým se lze těžko bránit. Stížnosti na znečišťování ovzduší zápachem jsou běžné nejen v ČR, ale i v ostatních vyspělých státech. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako "stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody". Pokud nám tedy zápach ubírá na pohodě, škodí zároveň našemu zdraví.

Pachovými látkami (odoranty) se rozumí látky anebo jejich směs, které způsobují obtěžující pachový vjem, charakterizované evropskou pachovou jednotkou, nazývanou EROM. Jedná se především o plynné látky, ale mohou to být i aerosoly, ze kterých se pachové látky po čase uvolňují.

Pachové látky zpravidla nebývají natolik zdraví škodlivé jako u znečišťujících látek a jejich přímé negativní působení na organismus je méně markantní, přesto však mohou způsobit vážné obtíže jako nauzea, bolesti hlavy, dýchací či psychické problémy. Zvláštním případem jsou pachy lidské, hodnocené zejména z hygienického hlediska.

K ochraně ovzduší se vztahují zákonná a normativní ustanovení, která jsou povinni dodržovat ty subjekty zodpovědné za provoz zdrojů, emitujících pachových látek do ovzduší. Ustanovení pro ochranu ovzduší je ošetřeno Zákonem č. 201/2012 Sb., Vyhláškou MŽP č. 415/2012 a platnými normami (třídy 835030 a 834781).

Pachové látky je možné měřit čtyřmi způsoby, a to plynovou chromatografií, olfaktometrickým měřením, terénním průzkumem nebo statistickými metodami. Při hodnocení úrovně emisí pachových látek se využívají vyhlášené obecné emisní limity a přípustná míra obtěžování obyvatelstva zápachem.

1. Pachové látky a jejich specifika

Pachové látky neboli odoranty, jsou chemické sloučeniny emitované z různých zdrojů do volného prostředí, kde se rozptylují a podléhají chemickým změnám. Jsou to látky, které vyvolávají pachový vjem (pach, zápach či smrad) u člověka. V převážné většině se jedná o primárně plynné látky, ale mohou se vyskytovat i případy páchnoucích aerosolů.

Pachové látky vnímáme za podmínky, kdy pachové molekuly jsou dostatečně malé (menší než 300-400 relativní molekulové hmotnosti - Mr) a těkavé, takže mohou dosáhnout k nosu a tam se rozpustí v hlenu.

Pach lze definovat jako lidský pocit, který vychází z recepce čichového podnětu smyslovým orgánem. Způsob, kterým člověk reaguje na pach, je závislý na konkrétních vlastnostech pachu a charakteristikách pachových látek.

Vlastnosti pachových látek jsou obvykle vyjadřovány pomocí čtyř veličin:

  1. Koncentrace - aktuální koncentrace pachových látek ve vzduchu se vyjadřuje v pachových jednotkách (ou
    E
    .m-3) a stanovuje se metodou dynamické olfaktometrie.
  2. Intenzita - subjektivní síla vjemu různých stupňů vnímaný člověkem - od velmi slabého až po nesnesitelný. Závislost intenzity pachu na koncentraci nejlépe vystihuje funkce logaritmická, tj. stonásobné překročení emisního limitu tedy nevyvolá při přímém vdechnutí stonásobný pachový vjem, ale "pouze" pachový vjem několika násobný. Nejlépe to popisuje Fechnerův zákon, vyjadřující vztah mezi koncentrací (P) a intenzitou (I) pachu.

P = c.log I kde: c=1

Příklad:

Zdvojnásobíme-li hodnotu I např. z 10 na 20 jednotek, zvýší se P z 1 přibližně o 1,3 jednotky. Z toho vyplývá, že zdvojnásobíme-li intenzitu pachu, znamená to, že budeme vnímat pach přibližně pouze v jednotkách jeho koncentrace.

  1. Charakter - vyjádření pocitu pozorovatele, například formou kvality po čem látka zapáchá (pach sena, vůně

Související dokumenty

Související články

Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Patří ergonomie do problematiky BOZP?
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 1. a 2. část
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka
Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Proces normalizace a užití ergonomických norem v praxi
Přístup k měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži posuzované v hygienických limitech a projevech na zdraví
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Přístup k analýze a hodnocení spolehlivosti člověka v pracovním systému
Jak vybrat kancelářskou židli
Výběr optimálního pracovního stolu pro běžnou kancelářskou práci
Bezpečné pracoviště, realita nebo fikce
Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě, 6. část - Pracovní prostředí a ergonomie práce
Několik poznámek k teplotě na pracovišti
Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Manipulace s břemeny
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 3. část - Ergonomické normy
Poznatky o kosterně svalovém ústrojí a jejich promítnutí do pracovních procesů člověka
Možné přístupy k řešení práce formou home office
Digitální technologie, stres a muskuloskeletální poruchy

Související předpisy

201/2012 Sb. o ochraně ovzduší
415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Související otázky a odpovědi

Hasicí přístroj v budově
Praktická výuka u těhotných studentek
Kalkulace nákladů na praní OOPP
Pes na pracovišti
Ohrožení nemocí z povolání
Vrácení a ztráta osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)
BOZP pro společnost přeprodávající pouze zboží
Dopravně psychologické vyšetření a pracovní doba
Bezpečnostní přestávka - zvláštní právní předpisy
Preventivní prohlídky - zdravotní dokumentace
Platnost slovenských revizí
Externí vedoucí pracovník
Povinné školení řidičů
Smluvní pokuta za porušení BOZP
Skupina prací z hlediska BOZP a pro zaručenou mzdu - obsluha váhy
Skladování a nakládání s NCHL
Uložení tlakové nádoby s CO2 u sodobaru
Montérkovné - vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP)
Povinnost odkoupit ochranné pomůcky při ukončení poměru