Ing. Miluše Procházková

Podmínky pro uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění při výpočtu daně z příjmů fyzických osob jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), a s výjimkou změny výše slevy za umístění dítěte a změny rozhodné výše příjmu pro uplatnění daňového zvýhodnění formou daňového bonusu nebyly změněny ani pro rok 2019, ani pro stávající zdaňovací období roku 2020. Maximální výše slevy za umístění dítěte a stejně tak i podmínka určité výše příjmů pro uplatnění daňového zvýhodnění formou měsíčního nebo ročního daňového bonusu jsou odvozeny od vyhlášené minimální mzdy účinné k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období, a ta byla změněna jak s účinností od 1. ledna 2019 (13 350 Kč), tak i s účinností od 1. ledna 2020 (14 600 Kč).

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) je oprávněn provést zaměstnavatel, plátce daně, jen na základě žádosti zaměstnance, poplatníka daně. Podmínky pro provedení ročního zúčtování jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a byť základní pravidla pro provedení ročního zúčtování jsou stále stejná, vždy se najde pár změn, které mají vliv na správné provedení ročního zúčtování, a stejně je tomu tak i pro jeho provedení za rok 2019.

Ve zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dochází každoročně ke změnám a výjimkou není ani rok 2019. U některých zaměstnanců se změnily od 1. ledna podmínky pro výpočet základu daně z příjmů ze závislé činnosti, od 1. dubna byla upravena povinnost plátce daně podávat oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí a od 1. května se zvýšila částka úhrnu příjmů ze závislé činnosti pro zdanění daní vybírané srážkou zvláštní sazbou.

Po skončení zdaňovacího období, kalendářního roku, může zaměstnanec, poplatník s příjmy ze závislé činnosti, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, dle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů).

Po skončení zdaňovacího období může zaměstnanec, poplatník, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně, o provedení „ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění“ (dále jen o „roční zúčtování“). Podmínky jak pro podání žádosti o roční zúčtování, tak i pro jeho provedení, jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

Jak správně postupovat při uplatnění některých slev na dani a daňového zvýhodnění, kdy a jak poplatník může svůj nárok uplatnit a čím je povinen jej prokázat plátci daně, to jsou některé z častých a opakujících se dotazů plátců daně ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti.

V pořadí již druhé volby v roce 2018, po volbách prezidentských v lednu, ještě v říjnu volby do zastupitelstev obcí a někde také volby do Senátu Parlamentu České republiky, opět vyvolávají otázky, jak, po změně zákona o daních z příjmů s účinností od roku 2018, zdaňovat příjmy plynoucí členům volebních komisí.

V současné době, kdy je pro zaměstnavatele stále obtížnější sehnat nové pracovníky, nabývá při jejich získávání a také udržení stávajících zaměstnanců na významu i nabídka nejrůznějších benefitů, tedy dalších plnění poskytovaných zaměstnancům vedle mzdy nebo platu, z nichž nejoblíbenější jsou ty, které jsou u zaměstnance osvobozené od daně a zaměstnavatel si výdaje spojené s jejich pořízením či poskytnutím mohou uplatnit jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedním z nejoblíbenějších benefitů pak je zajištění stravování.

I když nejnáročnějším obdobím pro „mzdové účetní“ bývá asi období ročního zúčtování, ani doba po jeho provedení nebývá bez problémů. Nejčastěji se pak řeší nárok zaměstnance na daňové zvýhodnění a splnění podmínek pro jeho uplatnění, někdy je problém se zdaněním poskytovaných „benefitů“ a prázdninové období s sebou také přináší potřebu brigádníků a s tím také problémy, kdy a jak učinit prohlášení k dani a jak zdanit jejich příjmy.

Správné uplatnění slevy na dani a daňového zvýhodnění je častým předmětem dotazů plátců daně. Podmínky pro jejich uplatnění při zdaňování příjmů v roce 2018 jsou stanoveny zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnavatel jako plátce daně odpovídá za správné zdanění příjmů svých zaměstnanců. Podmínky upravující zdanění příjmů plynoucích zaměstnancům ze závislé činnosti jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Praxe však neustále přináší otázky, jak zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, někdy váhá plátce daně, jak postupovat, někdy zaměstnanec přichází s dotazem, který ještě plátce daně neřešil. Jak učinit prohlášení k dani, jaké jsou podmínky pro uplatnění slev na dani i daňového zvýhodnění, to jsou časté a stále se opakující dotazy ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti i v roce 2018.

Jak zdaňovat odměny z dohody o provedení práce, jaké jsou podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě nebo co musí zaměstnanec udělat, když zruší soukromé životní pojištění, kterou chybu opravit v rámci ročního zúčtování a kterou hned v průběhu roku, to jsou některé z častých a opakujících se dotazů plátců daně ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti.

I když si zaměstnavatel splní všechny svoje povinnosti, které jsou mu uloženy jako plátci daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, může mu být přesto po správcem daně provedené kontrole doměřena daň. Důvodem bývá to, že přihlédl při výpočtu záloh na daň nebo výpočtu daně k zaměstnancem, poplatníkem, tvrzeným údajům, k informacím uvedeným v poplatníkem podepsaném prohlášení k dani, v žádosti o roční zúčtování i k předloženým dokladům, kterými v dané chvíli poplatník prokazoval plátci daně svůj nárok na snížení základu daně o nezdanitelnou část nebo nárok na slevy na dani nebo daňové zvýhodnění, avšak při prováděné kontrole správce daně zjistí, že poplatník ne na vše, co si uplatnil, měl nárok.

S blížícím se termínem podzimních voleb jsou opět aktuální i dotazy, jak budou v letošním roce zdaňovány příjmy plynoucí poplatníkům za činnost ve volebních komisích a zda a ve kterých případech pak budou tito poplatníci povinni i za rok 2017 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

I v období, kdy již uplynula lhůta jak pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování, tak i pro samotný výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění, se objevují dotazy k této problematice.

Dotazy a odpovědi k povinnostem plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, k ročnímu zúčtování záloh na daň za rok 2016 a k povinnosti zaměstnance podat daňové přiznání.

Čas pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) za rok 2015 i pro jeho provedení je již dávno pryč, přesto si ještě i v této době plátci daně nebo samotní poplatníci ověřují, zda bylo roční zúčtování provedeno správně, případně jak opravit nyní zjištěné chyby.

Dotazy a odpovědi k výpočtu ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2015

Dotazy a odpovědi k povinnostem plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, k ročnímu zúčtování záloh na daň za rok 2015 a k povinnosti zaměstnance podat daňové přiznání.