Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování.
Při pravidelném sledování našeho časopisu mají čtenáři již povědomí o tom, že skladování se řadí k technologiím se zvýšenou úrazovostí, což se týká také úrazovosti nejzávažnější. Tato skutečnost platí ale dlouhodobě. V dřívějších dobách – v období poddimenzované, ale i zastaralé skladovací technice, jakož i technologii skladování, a také při nedostatečných skladovacích kapacitách – byla tato skutečnost všeobecně přijímána. Ona ale platí i v současnosti, což je stále těžko pochopitelná skutečnost pro část vedoucích a zodpovědných zaměstnanců našich firem. Pro odbornou logistickou veřejnost, mající povědomí o současném provozu moderních vysoce mechanizovaných až automatizovaných skladů, je tato skutečnost většinou dokonce až nepřijatelná.
Ve vazbě na výše uvedené je nutno si ale uvědomit že i v současnosti, kdy jsou již v provozu až automatizované výškové skladové objekty, vyžadující jen minimální přímou obsluhu, jsou na druhé straně stále ještě provozovány sklady – nesklady, a to dokonce i z minulého období. Řada materiálů a předmětů je stále dokonce pouze ukládána (často jenom dočasně odkládána) také i ve výrobních a provozních prostorách, a to bez jakéhokoliv jištění. Vezmeme-li v úvahu také tyto skutečnosti, potom lze již lépe chápat, proč při skladování, v nejširším slova smyslu, je stále vykazována zvýšená úrazovost. Úroveň bezpečnosti příslušné techniky a technických zařízení, jakož i úroveň bezpečnosti jejich provozu a obsluhy, je vždy limitována úrovní nejméně bezpečného zařízení a nejméně bezpečné činnosti člověka.
Z dosud uvedeného vyplývá, že ke zlepšení popsaného stavu a zvýšení bezpečnosti práce při skladování, včetně skladování regálového, je zejména třeba:
- V maximálně možné míře nahrazovat zastaralé a nevyhovující způsoby skladování, spojené se značným rizikem, způsoby moderními za současného snižování podílu ručních manipulačních prací.
- Při navrhování nových, nejen regálových skladových objektů, jakož i při provádění rekonstrukcí a úprav stávajících způsobů skladování, důsledně vycházet z požadavků komentované řady evropských norem pro ocelové statické skladovací systémy, jakož i z norem navazujících a dalších souvisejících bezpečnostních předpisů, včetně nových poznatků vědy a techniky.
- Při budování nových, zejména výškových regálových skladových objektů a areálů důsledně dodržovat požadavky bezpečnostních předpisů – zejména respektovat stanovené tolerance a způsoby provedení jednotlivých zařízení, kotvení regálových konstrukcí, jakož i správnou orientaci výztuhy regálových rámů s ohledem na způsob obsluhy příslušných regálů.
- V rámci provozu skladových objektů zajistit odpovídající (požadovaný) technický stav používaných strojů a technického zařízení, jakož i bezpečný způsob jejich obsluhy a provozu.
Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování. V této souvislosti lze uvést, že dne 26. června 2020 uveřejnil Super.cz informaci o havárii regálového skladu, jejíž prvotní příčinou byl mikrospánek řidiče vysokozdvižného vozíku, který vozíkem narazil do zaplněných regálů (1).
Pohled do minulosti
Platí zásada, že při sledování a studiu jakékoliv reality bychom měli vycházet z pohledu do její minulosti. V této souvislosti lze uvést, že první bezpečnostní požadavky a předpisy v oblasti skladování (mimo historických a dokonce až „předhistorických“ období), které začaly vznikat po celé řadě nežádoucích událostí, lze zahlédnout někde na rozhraní devatenáctého a dvacátého století. Přitom je zcela logické, že již na prvopočátku bylo nutno se zabývat problematikou hroucení a sesouvání nejrůznějších materiálů a předmětů, které byly při neodborném skladování ukládány vrstvením na sebe do stohů. Vytvořené, jakož i vytvářené stohy se často hroutily se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Lze doplnit, že stohové skladování, a to ještě před skladování regálovém, umožnilo velkoobjemové skladování v nově budovaných skladových objektech.
Ve vazbě na výše uvedené je zcela pochopitelné, že již v roce 1905 bylo v zákoníku říšském otištěno nařízení č. 176, které mimo jiné formulovalo elementární požadavky za zajištění stability stohovaných předmětů (2). Základní požadavky na uspořádání skladových objektů a způsobů skladování byly rovněž uvedeny ve vládním nařízení č. 41 z roku 1938 (3).
Prvopočáteční bezpečnostní zásady pro skladování minerálních olejů byly obsaženy v zákoníku říšském dokonce již v roce 1901, v nařízení č. 12 ministerií vnitra, financí, obchodu, orby a železnic, o obchodě s oleji minerálními (4).
První, základní a průřezové bezpečnostní požadavky pro regálové skladování obsahovalo původní znění vyhlášky č. 48/1982 Sb. (5). V době jejího vydání byla ale již používána soustava tehdy dokonce závazných technických norem pro jednotlivé druhy regálů. Tyto normy obsahovaly zejména parametry, včetně parametrů bezpečnostních, tehdy používaných regálů. Uvedeným regálům byla věnována pozornost ve druhém článku tohoto seriálu, zaměřeného na bezpečnost regálové skladování (6). S účinností od 1. 7. 1983 byla vydána rovněž závazná ČSN 26 9030 (7), která mj. již podrobněji specifikovala bezpečnostní požadavky na regály, jejich obsluhu a provoz. Bezpečnostní požadavky na regály obsahovaly též jednotlivé revize uvedené ČSN 26 9030 (8), (9). Dnes jsou rovněž obsaženy v ČSN stejného třídícího čísla (10).
- Vyhláškou č. 192/2005 Sb. byl k 7. 6. 2005 mj. zrušen osmý oddíl vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve kterém byly formulovány požadavky na sklady a skladování (11).
- Zrušený oddíl vyhlášky č. 48/1982 Sb. je dnes začleněn do nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (12).
Základní podmínku zajišťující nejen bezpečnou, ve své podstatě dokonce jenom normální, funkci libovolného regálového systému, představuje stanovení možných provedení regálové konstrukce a jejich tvarových i rozměrových úchylek, včetně tolerance ukládaných manipulačních jednotek, jakož i obslužné techniky. Rovněž určení přesnosti kolejnic pro regálové zakladače a stanovení jejich instalačních tolerancí, představuje jeden ze základních předpokladů zajišťujících bezpečnost regálového skladování. Stanovené podmínky a požadavky je ale bezpodmínečně nutné respektovat.
Již v dřívějším období byly u nás zcela jednoznačně normalizovány vzájemné vazby manipulačních jednotek a regálových buněk, včetně jejich obrysových rozměrů. Jednalo se o tyto normy:
- ČSN 26 9630 – Manipulační jednotka a regálová buňka. Návaznost obrysových rozměrů (13)
- ČSN 26 9631 - Manipulační jednotka a regálová buňka. Návaznost rozměrů stykových ploch (14)
- ČSN 26 9632 - Manipulační jednotka a zakládací zařízení. Návaznost rozměrů stykových ploch (15)
- Uvedené normy byly k 1. 5. 2009 nahrazeny dále komentovanou ČSN EN 15620 (26 9633). (16)
- Ale i již výše uvedené normy nahradily původní ČSN 26 9600 – Nepřemístitelné konzolové a příčkové regály obsluhované strojně z 24. 12. 1981.
Stručné informace o ČSN EN 15620 (26 9633) - Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – Tolerance, deformace a vůle (16)
Komentovaná norma se vztahuje výhradně na přestavitelné příčkové paletové regály s jednořadým ukládáním, obsluhované manipulačními vozíky nebo regálovými zakladači. Regálové systémy průjezdné, s dvouřadým ukládáním, jakož i systémy odvozené budou do této normy zahrnuty v dalším období. Přestavitelné paletové regály jsou definovány jako ocelové konstrukce sestávající z rámů a nosníků, které jsou výškově přestavitelné, navržené pro podepírání přepravních prostředků a jednotlivých břemen – viz následující obrázek.
V obrázku znamená:
- horní vazný nosník
- dvouřadý regál
- horní vodící kolejnice
- sloupek rámu
- jednořadý regál
- výztuha rámu
- rozpěra
- nosník
- jednotkové břemeno
- referenční směry: X – ve směru uličky, Y – vertikální směr, Z – napříč uličkou
Jedná se o nejběžnější typ paletového regálu, skládající se ze dvou hlavních komponent: rámů a nosníků. Regály se obvykle používají bez horních vazných nosníků a horních vodících kolejnic – viz pos. 1 a 3, mimo používání regálových zakladačů. Rámy jsou sestaveny z párů průběžně perforovaných sloupků spojených s výztužnými prvky, které mohou být vytvořeny šroubovanými, nýtovanými nebo svařovanými spoji. Rámy jsou propojeny páry nosníků pro vytvoření řady sloupců. Jednotlivé páry nosníků jsou rozmístěny vertikálně v několika úrovních pro zajištění úložných míst pro palety a paletové jednotky, nebo pro jednotlivá břemena. Každý pár nosníků na každé úrovni může nést jednu, nebo i více jednotkových břemen, v závislosti na své délce a pevnosti. Pevnost a tuhost nosníků je dána hloubkou a/nebo šířkou profilu a/nebo zvětšováním tloušťky použité oceli, nebo její kvality. Profily sloupků se obdobně liší v pevnosti.
Pevnost, tuhost a stabilita regálu napříč uličkou – ve směru Z dle předcházejícího obrázku, je zajištěna rámy a jejich připevněním k betonové podlahové desce. Zleva doprava (podél uličky) - ve směru X dle předcházejícího obrázku, je pevnost, tuhost a stabilita zajištěna u nevyztužených regálů spolupůsobením rámů a nosníků přes jejich zaháknuté (nebo jinak provedené) spojení, současně s patkami připevněnými k betonovým podlahovým deskám.
Popis a provedení nevyztuženého regálu – regálového systému, jakož i regálu vyztuženého, je podrobně popsán v předcházejícím článku tohoto seriálu (17).
Třídy regálů
Opětovně je nutno přímo zdůraznit, že všechny dále uvedené požadavky na provedení a tolerance se týkají komentované skupiny přestavitelných příčkových paletových regálů, které jsou obsluhovány výhradně manipulačními vozíky nebo regálovými zakladači, což je zcela zásadní. U regálu pro ruční obsluhu by se poměrně často jednalo o požadavky extrémní, neekonomické, a tudíž i kontraproduktivní. Přitom pod pojmem „tolerance“ jsou chápány rozměrové odchylky od jmenovitého rozměru nebo polohy vznikající při výrobě, montáži a stavbě manipulačního a skladovacího zařízení, včetně dalších aspektů jejich okolí, které mohou mít vliv na systém, jako je budova, jednotkové břemeno a betonová podlaha.
Regály s ruční obsluhou jsou konstruovány jako policové regály, vícepodlažní policové regály a konzolové policové regály pro obchod. U regálů s ruční obsluhou jsou ale rovněž stanoveny určité požadavky na provedení a uspořádání samotných regálů.
Stavební tolerance, deformace a vůle jsou rozděleny do čtyř částí, pokrývajících obecné požadavky čtyř skupin manipulačních zařízení. Přitom regály pro jednotlivé skupiny mají stanoveny rozdílné požadavky stavebních tolerancí, deformací a minimálních vůli zajišťujících bezpečný provoz. Rozeznávány jsou:
Regály třídy 100, pro zakladače - viz následující obrázek. Jedná se o přestavitelné paletové regály uspořádané jako systém s velmi úzkou uličkou. Jsou obsluhovány regálovými zakladači, které se pohybují po spodní kolejnici a na vrchu jsou ještě stabilizovány horní vodící kolejnicí. Regálové uličky jsou dimenzovány pouze pro šířku zakladače nebo břemene, včetně provozní vůle. Vlastní zakladače jsou ovládané automaticky, nepotřebují systém s místem přesného polohování pro skladovací místa jednotkových břemen (skladových položek, které mohou být uloženy nebo odebrány jednou operací). Jsou obvykle určené pro skladovací systémy s výškou menší než 18 metrů.
Regály třídy 200, pro zakladače. Jedná se rovněž o přestavitelné paletové regály uspořádané jako systém s velmi úzkou uličkou, obsluhované regálovými zakladači pohybujícími se po spodní vodící kolejnici, které jsou na vrchu rovněž stabilizovány horní vodící kolejnicí. Uličky jsou taktéž dimenzovány pouze pro šířku zakladače nebo břemene spolu s provozní vůlí. Regálové zakladače jsou ovládány automaticky a mají systém s místem přesného polohování pro skladovací místa jednotkových břemen. Umožňují ale i ruční ovládání.
Regály třídy 300, s velmi úzkou uličkou – viz následující obrázek. Tyto přestavitelné paletové regály jsou výhradně obsluhovány manipulačními vozíky, které jsou obvykle do uličky zaváděny a v uličce vedeny vodícími kolejnicemi nebo systémem s indukční smyčkou. Jednotková břemena jsou v uličkách manipulována bez potřeby čelního otáčení vozíku vůči regálu.
Velmi úzká ulička je ulička o šířce pouze pro obsluhu regálu vozíkem s jednotkovým břemenem spolu s provozní vůlí, která neumožňuje kolmé zakládání do regálů.
Tato třída regálů se dále člení na:
- Třídu 300 A, kde je obsluha vozíku zdvihána a spouštěna společně s jednotkovým břemenem a má ruční nastavení polohy břemene s obsluhou nahoře. Alternativní variantou je stav, kdy obsluha zůstává na úrovni podlahy a má k použití prostředky nepřímého sledování – uzavřený televizní okruh nebo ekvivalentní systém pro navádění obsluhy – viz následující obrázky.
Činnost operátora – řidiče
- Třídu 300 B, kde obsluha vozíku zůstává pouze na úrovni podlahy a nemá prostředky nepřímého sledování.
Regály třídy 400, se širokou uličkou – viz následující obrázek. Paletové regály jsou tak uspořádány, aby měly uličky o dostatečné šířce, umožňující vysokozdvižným vozíkům pojíždění podél uličky a provádění kolmého zakládání.
Regály třídy 400, s úzkou uličkou - viz následující obrázek. Paletové regály jsou uspořádány obdobným způsobem jako pro širokou uličku, ale použití speciálních zdvižných vozíků umožňuje využít uličky s menší šířkou.
Třída 400 – s úzkou uličkou pro vozíky s proměnným vyložením
Technické požadavky
V rámci snahy o realizaci odpovídajícího a plně funkčního – tudíž i bezpečného regálového systému, je nutno vycházet z jeho správně navrženého a odpovědně posouzeného konstrukčního řešení, včetně všech možných interakcí s podlahou. V průběhu výroby, montáže a instalace příslušného regálu je pak nutno dodržovat stanovené pracovní postupy a důsledně kontrolovat dodržování mezních tolerancí, deformací a provozních vůlí, které musí být stanoveny v souladu s komentovanou normou (16). Základ vždy ale tvoří dobrá, správně navržená podlaha, neboť na špatné podlaze se dá těžko postavit dobrý regál.
Požadavky na podlahy – historický pohled
Naše první norma formulující požadavky pro navrhování a provádění nejrůznějších podlah – včetně průmyslových (18), která byla ve své době dokonce závazná, již členila podlahy podle sklonu na vodorovné a spádové. Vodorovnost podlahy ale nebyla specifikována, a tím ani dovolené odchylky od vodorovnosti. Norma pouze, formulovala, že povrch podlahy musí být rovný, a dovolenou nerovnost povrchu podlahy na vzdálenost 1 m stanovila 2 mm.
Průmyslová podlaha je chápána jako podlahová konstrukce, která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5kN/m2,nebo pohyblivým zatížením manipulačními prostředky, jejichž celková hmotnost je větší než 2 000 kg. Průmyslovou podlahou je také konstrukce se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímu namáhání, chemickému působení – a to i v případě že zatížení je menší než výše uvedené hodnoty.
Z dosud uvedeného vyplývá, že v tuzemských poměrech jsme měli po delší dobu, v některých specifických normách pro určité činnosti – kupř. stohování, formulovány požadavky na vodorovnost příslušných podlah, ale za situace, kdy základní norma podlah o těchto požadavcích „neměla ani tušení“. Tato skutečnost, která představuje hrubý normalizační nedostatek, se až vymyká normálnímu uvažování a myšlení.
Současné požadavky na vodorovnost podlahy podle komentované normy (16)
Již v období specifikace konstrukčních požadavků na budoucí regálový systém musí specifikátor zajistit, že si je uživatel (společnost nebo osoba, která každodenně řídí a realizuje instalaci regálových systémů) vědom všech podrobností smluvní specifikace. Pro zajištění bezpečného používání celého skladovacího zařízení pak uživatel musí zajistit, aby byla vzata v úvahu také vhodnost podlahy v objektu, na které se bude regálový systém stavět a instalovat. Odpovědnost za potvrzení vhodnosti uvažované podlahy (její deformace, rovinnosti a odchylky od vodorovné roviny), včetně její pevnostní charakteristiky pro očekávané zatížení je na straně specifikátora – osoby nebo společnosti, která dává dodavateli specifikaci založenou na požadavcích uživatele.
Komentovaná norma (16) u povrchů podlah rozeznává:
- rovinnost, jako charakteristiku stejnoměrnosti povrchu na krátké vzdálenosti, která není vztažena k nulovému bodu,
- vodorovnost, jako charakteristiku stejnoměrnosti povrchu, která je vztažena k nulovému bodu,
- výškový rozdíl, jako výškový rozdíl mezi dvěma body.
U regálů jsou dnes požadavky na podlahy specifikovány podle výše uvedených tříd regálů.
Regály třídy 400 – široká a úzká ulička
Jedná se o regály, které jsou obsluhovány výhradně vysokozdvižnými vozíky. V rámci povolené tolerance podlahy je sledován výškový rozdíl mezi sousedními pevnými body, vzdálenými od sebe 3 m – viz následující obrázek.
V obrázku znamená:
E – výškový rozdíl mezi sousedními pevnými body vzdálenými od sebe 3 m
X – vzdálenost 3 m
1 – profil podlahy je vodorovný, ale ne rovný
2 - profil podlahy je rovný ale ne vodorovný
Třímetrová souřadnicová síť měřených bodů, vzdálených od sebe 3 m, musí být ve směrech kolmých ke stěnám budovy skladu. Přitom všechny body na třímetrové souřadnicové síti musí současně být v rozmezí ± 15 mm od horizontální vztažné roviny, a plocha této roviny musí zahrnovat celou, nebo alespoň významnou část budovy skladu. Standardní odchylka E
z počtu hodnot měřených bodů, pro vnitřní sledované plochy, nesmí překročit hodnoty z následující tabulky.
Mezní povolené hodnoty ESD
|
Třídění vozíků |
Výška horního nosníku (m) |
ESD(mm) |
|
FM 1 |
Přes 13 |
2,25 |
|
FM 2 |
Nad 8 až do 13 |
3,25 |
|
FM 3 |
Do 8 |
4,0 |
|
FM 3 |
Do 13 |
4,0 |
- Hodnocení standardní odchylky ESD
a způsob jejího výpočtu není blíže specifikován; pro pochopení podstaty – viz kupř. (19) - Třídy vozíků FM1, FM2 a FM3 nejsou jednoznačně specifikovány.
Regály třídy 300 – velmi úzká ulička
Jedná se o regály, které jsou obsluhovány výhradně speciálními jednosměrnými nuceně vázánými vysokozdvižnými vozíky na regálový systém; neumožňují kolmé zakládání do regálů. Tyto regály, jak je výše uvedeno, se dále člení na třídu:
- 300 A, kde obsluha vozíku je zdvihána a spouštěna spolu s jednotkovým břemenem, popřípadě zůstává na úrovni podlahy a vozík je vybaven prostředky nepřímého sledování,
- 300 B, kde obsluha vozíku zůstává pouze na úrovni podlahy a nemá žádný prostředek nepřímého sledování.
Rovněž u těchto regálů se při kontrole vodorovnosti podlahy vychází od úrovně podlahové desky, která musí být v toleranci ± 15 mm od úrovně nulového bodu. Při sledování vodorovné tolerance podlahy se provádí měření výškových rozdílů E mezi sousedními pevnými body, které jsou vzdáleny od sebe 3 m – viz následující obrázek.
V obrázku znamená:
Z – rozměr mezi osami předních kol vozíku v mm
X – rozvor vozíku, nebo hodnota 2 000 mm
dZ – výškový rozdíl mezi okamžitými středy předních kol vozíku
dX – výškový rozdíl mezi osou přední a zadní nápravy (na fiktivní vzdálenost 2 000 mm)
Minimální měřící vzdálenosti mezi odečítáním musí být menší nebo maximálně rovny 300 mm, s následným odečítáním po 50 mm na každé straně styčných bodů – viz následující obrázky.
V obrázcích znamená:
d2Z – změna dZ (výškového rozdílu mezi středy předních kol vozíku) při pohybu dopředu po drahách kol po vzdálenosti 300 mm
d2X – změna dX (výškového rozdílu mezi osou přední a zadní nápravy) při pohybu dopředu po drahách kol po vzdálenosti 300 mm
Pro regály třídy 300 B, kde obsluha vozíku zakládá do regálu z úrovně podlahy bez prostředku nepřímého sledování, musí být výsledná tolerance podlahy řešena samostatně pro jednotlivé projekty regálových systémů. Pro regály třídy 300 A jsou mezní hodnoty sledovaných výškových rozdílů podlahy stanoveny v komentované normě (16).
Regály třídy 100 a 200
Jedná se o regály, které jsou obsluhovány výhradně regálovými zakladači. Vzhledem k tomu, že zakladače pojíždějí po kolejnicích pojezdové dráhy, je nutno u těchto regálů nejen vodorovnosti podlah, ale také instalačním tolerancím pojezdové dráhy věnovat potřebnou pozornost – jak ve vazbě na regálový systém, tak i s ohledem na konstrukci regálového zakladače (20).
- V komentované české verzi evropské normy (16) jsou uvedené regály označeny jako „Zakladače třídy 100 a 200“. Tuto hrubou chybu přehlédl nejen překladatel – zpracovatel, ale také všichni, kteří se k této české verzi uvedené evropské normy vyjadřovali – připomínkovali ji.
- Pravidla pro navrhování regálových zakladačů podle ČSN 26 7406 (20) se vztahují na výškové regálové sklady – pro regálové skladování nad 10 m.
Přípustné hodnoty maximální odchylky vodorovnosti podlahy v nezatíženém stavu, vztažené na výchozí horizontální systém, resp. ideální vodorovnou rovinu, jak pro regálový systém, tak i kolejnice pojezdové dráhy zakladače, jsou uvedeny v navazující tabulce.
Požadavky na vodorovnost podlahy
|
Regály třídy 100 a 200 – délka uličky |
Do délky 150 m ± 15 mm |
|
Délka 250 m ± 20 mm |
|
|
Regálové zakladače – délka a šířka podlahy |
Do 50 m ± 10 mm Do 150 m ± 15 mm Přes 150 m ± 20 mm |
- Pro délku uličky mezi 150 m a 250 m připouští komentovaná norma (16) použití lineární interpolace.
- Požadované tolerance vodorovnosti vycházejí z FEM 9.831 (21) – viz následující obrázek.
Otázka k zamyšlení
Z dosud uvedeného vyplývá, že požadavky na vodorovnost podlah jsou u všech tříd regálů obsluhovaných vysokozdvižnými vozíky jednoznačně stanoveny – jak v podélném, tak i příčném směru. U regálů třídy 100 a 200, které jsou výhradně obsluhovány regálovými zakladači, tomu tak ale není. V komentované normě (16) jsou stanoveny požadavky pouze na vodorovnost podlahy ve směru uličky, pro příčný směr tento údaj chybí. Tato skutečnost je o to pozoruhodnější, že v normě pro navrhování regálových zakladačů (20) jsou stanoveny požadavky na rovinnost podlahy, vztažené k ideální vodorovné rovině, jak v podélném, tak i příčném směru – viz předcházející tabulku. Je otázkou, jak je to možné – když obě normy se odkazují na stejnou FEM 9.831.
V pravidlech pro navrhování regálových zakladačů (20) jsou rovněž stanoveny tolerance regálových konstrukcí. Za tím účelem norma rozlišuje tři toleranční třídy, a to:
- Třída I – tolerance regálů při ručním řízení
- Třída II – tolerance regálů při poloautomatickém nebo automatickém řízení se souřadnicovým polohováním
- Třída III – tolerance regálů při poloautomatickém nebo automatickém řízení se souřadnicovým polohováním a přídavným nastavením polohy buněk.
Komentovaná norma (16) tuto otázku ale zcela ignoruje – a to dokonce za situace, že některé toleranční hodnoty (dle sledovaných tříd regálů) podle (20) jsou i odlišné.
Je otázkou, jak je to možné – když obě normy se odkazují na stejnou FEM 9.831.
V navazující druhé části tohoto článku se autor zaměří na instalační tolerance u jednotlivých tříd regálů. Při této příležitosti současně u tříd regálů 100 a 200 upozorní také na povolené tolerance kolejnic pojezdové dráhy regálového zakladače.
Použitá literatura:
- https://www.super.cz/archiv/701199
- Nařízení č. 176 správce obchodního ministeria ve shodě s ministrem vnitra, jímž se vydávají na základě § 74 zákona ze dne 8. března 1885, Z. Ř. č. 22, kterým byl změněn a doplněn řád živnostenský, všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků, VIII Místnosti skladní, bod 90 - Zákoník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené, rok 1905
- Vládní nařízení č. 41 Sb. ze dne 10. února 1938, jímž se vydávají všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví, hlava VIII – Místnosti skladní
- Zákoník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené, rok 1901 – nařízení č. 12, o obchodě s oleji minerálními
- Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení – v původním znění
- Dušátko, A. Regál jako základ regálového skladování, Bezpečnost a hygiena práce č. 11/2019, s. 21 až 26
- ČSN 26 9030 – Skladování. Zásady bezpečné manipulace, s účinností od 1. 7. 1983
- ČSN 26 9030 – Skladování. Zásady bezpečné manipulace, prosinec 1993
- ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, srpen 1998
- ČSN 26 9030 – Manipulační jednotky – Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, prosinec 2016
- Vyhláška č. 192/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
- Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, příloha k nařízení vlády č. 101/2005 Sb., bod 10
- ČSN 26 9630 – Manipulační jednotka a regálová buňka. Návaznost obrysových rozměrů, účinnost od 1. 9. 1988
- ČSN 26 9631 - Manipulační jednotka a regálová buňka. Návaznost rozměrů stykových ploch, účinnost od 1. 4. 1989
- ČSN 26 9632 - Manipulační jednotka a zakládací zařízení. Návaznost rozměrů stykových ploch, účinnost od 1. 4. 1990
- ČSN EN 15620 (26 9633) - Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – Tolerance, deformace a vůle, duben 2009
- Dušátko, A.: Regálové systémy pohledem současných bezpečnostních předpisů III, Bezpečnost a hygiena práce č. 7-8/2020, s. 37
- ČSN 74 4505 – Podlahy. Základní ustanovení, platnost od 1. 4. 1961
- https://www.tradesmart.cz/co-to-je-standardni-odchylka-standard-deviation-trading-terminologie/
- ČSN 26 7406 – Pravidla pro navrhování regálových zakladačů. Tolerance a minimální vůle ve výškových regálových skladech, prosinec 1993
- FEM 9.831 - FEDERATION EUROPEENNE DE LA MANUTENTION Section IX STORAGE AND RETRIEVAL MACHINES Calculation principles of storage and retrieval machines Tolerances, deformations and clearances in the high-bay warehouse