Ing. Antonín Dušátko

Kluzné podložky stále představují málo známou součást systému doplňujícího palety, jejich normální – tj. bezpečné používání je ale stále téměř velká neznámá. Bezpečný provoz a použití kluzných podložek také vyvolává celou řadu dosud nezodpovězených otázek, na které je ale třeba začít urychleně odpovídat!

Dosahovanou úroveň bezpečnosti práce bychom měli, ve všech možných případech, hodnotit komplexně – včetně ekonomického pohledu.

Neustále narůstající požadavky na objemy skladovaných materiálů, produktů, resp. výrobků, si v průběhu úsvitu minulého období vyžadovaly vytváření stále větších ploch, a později budování stále objemnějších objektů, určených ke skladování. Původní volné skladování stálo dokonce na samém prvopočátku snahy člověka o uchování základních statků pro pozdější potřebu. Skladovaný materiál byl tehdy volně ukládán na libovolnou podlahu/zem, při minimálním rozsahu mechanizace prováděných manipulačních prací. Od tohoto způsobu skladování bylo nutno postupně upouštět, zejména pro těžko splnitelné požadavky na stále narůstající rozsah skladovacích ploch a přímo extrémně nízkou produktivitu práce.

V letním dvojčísle našeho časopisu byl otištěn článek Skid Belt = posunovač palet, společnosti s ručením omezeným Skid Belt, ke kterému autor cítí potřebu se vyjádřit (1). V článku je úvodem konstatováno, že současné techniky vykládky ložených palet a zboží z dodávkových vozidel, jsou jednak ekonomicky nerentabilní, a současně představují bezpečnostní rizika pro zúčastněné osoby. K posouzení ekonomické otázky nemá ale autor potřebnou kvalifikaci, proto je nucen ji ignorovat.

Statické skladovací systémy, v provedení nejčastěji jako kotvené, (mohou být ale i nekotvené) jsou vesměs instalovány do uzavřených skladových objektů. V posledním období, a to v narůstajícím rozsahu, jsou používány rovněž skladovací regálové systémy přesuvné – pohyblivé. Jejich pohon je nejčastěji motorický, může být ale i ruční. Bezpečnostně technickým požadavkům pro tento druh regálů je věnován dnešní článek.

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Pojmy jako bezpečnost práce (BP), resp. bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), slýcháme, čteme, a ve své mluvě také poměrně často používáme. Otázkou ale je, co si pod tímto pojmem představují řečníci při svých promluvách, či autoři při psaní příslušných textů, kteří uvedený výraz používají. Zcela zásadní ale je, co si mají představit čtenáři při čtení určitého textu, popřípadě posluchači při sledování řečníka.

V tomto příspěvku, který navazuje na první část článku, se věnujeme, v souladu s jeho mottem, vyjadřující současně motto celého seriálu zaměřeného na bezpečnost regálového skladování, stanoveným hodnotám tolerancí, deformací a vůlí. Tyto je nutno respektovat nejen při návrhu regálových konstrukcí, ale také při jejich instalaci. Stanoveným tolerančním požadavkům na provedení podlah, podle jednotlivých tříd regálů, byla věnována pozornost v první části tohoto článku.

Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování.

Oproti dřívějším dobám, kdy jsme většinou měli možnost setkávat se s regály o výškách pouze několika metrů, a to zejména ve výrobě, popř. v oblasti zásobování, jsou dnes k vidění podstatně vyšší celé regálové systémy. V dnešních výškových skladových objektech jsou v rámci regálového skladování používány regály o výškách i několika desítek metrů, a to i s plně automatickým zakládáním nejčastěji pomocí regálových zakladačů.

V rámci regálového skladování nejrůznějších materiálů a výrobků, a to v nejširším slova smyslu, neustále dochází k celé řadě nežádoucích událostí, jejichž součástí jsou i nejzávažnější úrazy, jakož i havárie celých regálových systémů a souvisejících skladových objektů. Nutno dodat, že se vesměs jedná o události zcela zbytečné, při kterých současně dochází ke značným materiálovým a finančním ztrátám. Jejich základní příčinu tvoří nejčastěji porušování bezpečnostních předpisů.

Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.

Jednotná a jednoznačná specifikace jakékoli reality tvoří základní předpoklad komunikační shody o předmětné realitě.

Skladování z pohledu bezpečnosti práce, a to již dlouhodobě, tvoří jednu z nejnebezpečnějších činností v rámci celého logistického řetězce. Stohové skladování pak představuje technologii, při které dochází nejen k maximálnímu počtu pracovních úrazů vykazovaných při skladování, ale dokonce tvoří nejrizikovější způsob skladování jako celku.

Rozšířený a hlubší pohled na pracovní úrazovost V úvodní části tohoto článku jsme uvedli dlouhodobý vývoj tuzemské pracovní úrazovosti, ze kterého lze již získat představu o dosahované úrovni bezpečnosti...

Motto: Zdraví je stav, kdy posuzovaný systém je prost všech fyzických, psychických a sociálních traumat Ochrana zdraví má dosáhnout toho, aby z žádné lidské aktivity nevznikala nepřijatelná zdravotní rizika. Bezpečnost práce je - to stále zůstává otázkou.

Motto: Zdraví je stav, kdy posuzovaný systém je prost všech fyzických i psychických traumat. Bezpečnost práce je - to je ale stále otázka.

Motto: Nepodceňujme bezpečnostní předpisy, vždyť byly psány krví těch, kteří předčasně odešli z našeho světa.

Motto: V rámci snahy o další snižování pracovní úrazovosti je nutno, vedle daleko intenzivnějšího využívání všech známých zdrojů rezerv, současně hledat rezervy nové.

Úvodní poznámky a zamyšlení Z jednorázového rozboru pracovní úrazovosti vykazované ve skladovém provozu, který byl proveden v roce 2003, vyplynulo mimořádně vysoké riziko vázané na provoz a obsluhu balících...